Quittova klasifikace podnebí je nejpoužívanější v ČR a SR. Oproti Köppen-Geigerově vznikala pro regionální účely.
Evžen Quitt (22. července 1933 - 19. srpna 2013) byl český geograf a klimatolog, rozený Zlíňák. V letech 1963 až 1972 vedl klimatologické oddělení ústavu a od roku 1993 působil v brněnské pobočce Ústavu geoniky Akademie věd České republiky. V akademii věd byl pracovně činný až do roku 2009. Je autorem klimatické regionalizace Československa, která byla v 70. letech publikována pod názvem Klimatické oblasti Československa.
Evžen Quitt vycházel z klimatologických dat, zejména z Atlasu podnebí ČSR, na jejichž základě vybral 14 klimatologických charakteristik. Těchto 14 charakteristik podává dobré informace o klimatických poměrech z hlediska technických, rekreačních a zemědělských účelů (Quitt, 1971).
Co se týče teplotních poměrů, jednalo se o:
Pro srážkové poměry byly vybrány:
Čtěte také: Ekologické stavby v ČR
Z ostatních klimatických charakteristik Quitt zvolil:
Původně bylo podnebí klasifikováno podle přiřazení 14 vybraných charakteristik podnebí každému čtverci o velikosti strany 3 km. Celé zkoumané území (oblast ČSSR) bylo rozděleno na tyto čtverce, ke kterým byly vztaženy hodnoty vyjadřující počet změn klimatických charakteristik mezi jedním a sousedním čtvercem. Hranice vydělených jednotek podnebí byly vedeny místy, kde docházelo k největším změnám.
Tímto způsobem vzniklo pro ČSSR 23 jednotek ve třech hlavních oblastech: v teplé pět (T1 až T5), v mírně teplé 11 (MT1 až MT11) a v chladné sedm (CH1 až CH7).
V ČR se vyskytuje jen jednotka T2 a T4.
Jaro je poměrně krátké, teplé až mírně teplé, léto je teplé dlouhé a suché, podzim je poměrně krátký, teplý až mírně teplý, zima je krátká, suchá až velmi suchá.
Čtěte také: Více o Hvězdičkové Klasifikaci Odpadu
Jaro je velmi krátké a teplé, léto je velmi dlouhé, velmi suché a velmi teplé, podzim je velmi krátký a teplý, zima je velmi krátká, teplá, suchá až velmi suchá.
Na území Česka se nachází jen jednotka MT2 až MT5, MT7 a MT9 až MT11.
Z hlediska orografických podmínek (horstva s relativně malými nadmořskými výškami) se v ČR vymezují jen tři jednotky v této klimatické oblasti: CH4, CH6 a CH7.
Služba zobrazuje klimatické oblasti vycházející z pozorování v letech 1961-2000 a zároveň došlo k jejich porovnání za léta 1901-1950. Za stěžejní kritérium pro vymezení základních klimatických oblastí byla vybrána délka ročního období podle počtu dnů s charakteristickými teplotami. Pro letní období byl počet letních dnů, pro délku zimního období pak počet ledových dnů. Celkově bylo vymezeno 5 základních klimatických oblastí (velmi chladná, chladná, mírně teplá, teplá a velmi teplá klimatická oblast).
Dalším doplňujícím údajem byla průměrná teplota jednotlivých ročních období, která nebyla rozhodijící pro zařazení do určité klimatické oblasti. Základní klimatické oblasti byly podrobněji členěny podle srážkových úhrnů v letním a zimním období. Tak byly vymezeny podoblasti na srážky chudé (v létě < 200 mm) nebo na srážky bohaté (v letním půlroce úhrn > 600 mm).
Čtěte také: Ekologické aspekty čistoty vody
tags: #klasifikace #klimatu #podle #Quitta #WMS