Odpad vede pískovcem: Co nepatří do kanalizace a jak správně třídit odpad

Ať už osmažíte řízky, sýr, slaninu či volské oko, zbyde vám na pánvi nemalé množství přepáleného oleje. Nechť hodí kamenem, kdo se nikdy neuchýlil k tomu, aby olej vylil do kuchyňského dřezu nebo zbytky jídla nevyhodil do toaletní mísy. Jenže tento zlozvyk vás může ve finále přijít pěkně draho, a nejen vás.

Co nepatří do odpadu

Odpad v umyvadle bere mnoho lidí jako černou díru, která vede neznámo kam a snese úplně všechno, od zbytků jídla po přesmažený olej. Pak se ale začnou divit, proč to v jejich kuchyni tak nepříjemně zapáchá a proč voda odtéká čím dál tím pomaleji. Totéž platí o toaletní míse. Ani ta není hlubokou jámou vedoucí do středu země, a tudíž není vhodné krmit ji zbytky nesnědeného jídla.

Přitom kanalizační řády jednotlivých čistíren odpadních vod naprosto přesně určují, co do odpadu vylévat můžete a co nikoliv. Největší problém je v tom, že o tom buď nikdo nemá ani ponětí, nebo všichni spoléhají na to, že se to stejně nedá jak zjistit. Základem je pochopení, že tuky zkrátka do výlevky ani do kanalizace nepatří. Kanalizace má sloužit především k odvádění odpadních vod, které jsou jen mírně znečištěné v důsledku osobní hygieny, používání toalety, úklidu, mytí nádobí, praní a podobně.

Jak správně nakládat s kuchyňským odpadem

Co uděláte, když dosmažíte poslední plátek masa k nedělnímu obědu? Kuchyňský olej je proto nejen vhodné nechat trochu vychladnout a přelít do plastové nádoby či prázdné krabice od mléka a vyhodit do směsného odpadu. Pokud máte jen malé množství oleje, který zbyl na pánvi, můžete ho přelít do hrníčku, nechat v lednici ztuhnout a poté vyhodit do odpadkového koše. A pak je tu ještě jedna možnost, a tou je třídění oleje. Stačí nechat olej vystydnout, nalít do PET láhve s víčkem a odnést do nejbližší popelnice na olej. To platí o oleji z nakládaného česneku, sušených rajčat, rybiček, marinád na maso a dalších potravin. Místa, kde popelnice na olej stojí, lze snadno dohledat.

Co se zbytky jídla?

A jak je to se zbytky nesnědeného nebo kazícího se jídla? Vyhazování běžného kuchyňského odpadu a zbytků jídla do záchodu je však zrovna tak nevhodné, jako vylévání oleje do dřezu. Zbytky potravin totiž nejenže zanáší potrubí, ale ohrožují i samotné fungování kanalizačního systému jako takového a čistíren odpadních vod a rovněž v nich podporují život různých živočichů. Na zbytky potravin, které se usazují v potrubí, se následně vážou tuky a postupně tak dochází ke snižování průtočnosti kanalizačních přípojek. Zbytky neupravených potravin rostlinného původu můžete vyhodit na kompost či do popelnice na biologický odpad. Patří tam nejen zbytky ovoce a zeleniny, ale například i čajové sáčky.

Čtěte také: Hospodářství s odpady v Holešově

Mýtus o kávovém lógru

Na internetových diskuzích, ale i v běžném životě, se setkáte s radou, že pokud máte ucpaný odpad, skvěle ho vyčistí kávový lógr, někdy v kombinaci s horkou vodou. Lógr dokáže trubky velmi dobře ucpat, a to i v kombinaci s horkou vodou. Je to jen otázka času. A jak je to ve skutečnosti? Lógr patří mezi biologický odpad, a tak by se s ním mělo i zacházet. Biologický odpad jako takový je totiž na seznamu věcí, které do kanalizace nepatří, na jednom z prvních míst. V kombinaci s ostatním odpadem a tuky, které ulpívají na stěnách potrubí, vytvoří lógr v odpadu dokonalou zátku.

Co tedy do odpadu nepatří?

Ať už hovoříme o dřezu, umyvadle, sprše, vaně či toaletě, všechno nakonec jde do stejného kanalizačního potrubí, a proto je vhodné nezaměřovat se pouze na odpad v kuchyni. Toaletní mísa ani dřez či umyvadlo nejsou odpadkovým košem, proto by se do nich v žádném případě neměly odhazovat především: chemické látky, barvy, ředidla, léky či právě biologický odpad a jedlé tuky. Do WC mísy nepatří ani chemikálie, toxické látky či zbytky léků. Ty ovšem nepatří ani do odpadkového koše. Je to o zodpovědnosti nás všech. Prvotně si musíme uvědomit, že kuchyňské odpady do veřejné kanalizace nepatří, a pokud tak činíme, porušujeme kanalizační řád.

Jak předcházet problémům s odpadem?

Paní Věra Slováková z Prahy má dokonce metodu, o které je přesvědčená, že přispívá k čistotě jejího potrubí a na kterou nedá dopustit před žádným mytím nádobí. „Než vložím talíře do myčky nádobí, otřu je od mastnoty a zbytků jídla papírovou utěrkou, kterou následně vhodím do směsného odpadu,“ říká osmdesátiletá čtenářka Deníku.

Littering - globální problém

Odhodit, neodhodit, odhodit, neodhodit - je snad samosebou, že bychom odpadky neměli pohazovat jen tak. Littering a litteringové chování je globálním problémem, který je předmětem různých výzkumů. V ČR máme pro třídění odpadu skvělé podmínky, k barevným kontejnerům to máme průměrně něco málo přes 90 metrů - to je, co by kamenem dohodil. Jelikož u nás nemáme vhodný ekvivalent, zažilo se označení „littering“ pro odpad, který je odhazován. Pro chování, které k němu vede, používáme slovní spojení „litteringové chování“.

Vyplynulo z nich například, že míra litteringu má rostoucí tendenci v místech, kde se pohozený odpad již vyskytuje, a také na místech, kde chybí nádoby pro sběr odpadu. Důležitým faktorem je také jejich vzdálenost - čím je nižší, tím je littering menší. Systém EKO-KOM se snaží identifikovat efektivní nástroje, které by vedly ke snížení litteringu pocházejícího z obalů, ale také usiluje o podporu úklidu litteringu spojeného s obalovými odpady.

Čtěte také: Dětské papírové pleny: složení a likvidace

Ve městech a v obcích litteringu dominoval cigaretový odpad (hmotnost, objem, počet kusů), v CHKO to byl zejména plastový a hygienický odpad, dále sklo, papír a kovy.

Řešitelský tým aktuálně probíhající nové studie zaměřené na littering definuje pojem takto:„Littering je úmyslně nebo neúmyslně pohozený, ponechaný nebo vlivem přírodních procesů (např. vítr či voda) zanesený odpad v urbanizovaném nebo přírodním prostředí a také v blízkosti dopravní infrastruktury mimo místa určená pro sběr odpadů (nádoby, odpadkové koše apod.), u něhož původce nejeví aktivní snahu o sběr a který má negativní vliv na životní prostředí.“

Díky nově získaným poznatkům o příčinách litteringového chování bude možné lépe cílit na prevenci a současně vyhodnotit možnosti využití pohozeného odpadu k materiálové recyklaci.

Littering je globální problém. Po celém světě se hledají způsoby, jak litteringovému chování předcházet. Až se vydáte ven, nezapomeňte se rozhlédnout kolem sebe. Jinak pohladí pohled do čisté přírody a jiný dojem v nás zanechá pohled na pohozené odpadky. A to se netýká jen přírody. Stačí přitom tak málo - řídit se heslem „Co si přineseš, to si odneseš“, vždyť to máme opravdu kousek.

Kampaň Šlápni na to

Edukační kampaň Šlápni na to je zaměřena na sešlapávání PET lahví, nápojových obalů a papírových krabic. Cílem je vtipnou formou poukázat na to, že odpad lze třídit chytře a předcházet nepořádku kolem kontejnerů na tříděný odpad a jejich přeplňování.

Čtěte také: Zdravotnický odpad a jeho definice

Sešlapávání odpadu tak vede nejen k efektivnějšímu využívání celého objemu nádoby, ale hlavně je to efektivní cesta k předcházení vzniku nepořádku v ulicích metropole. Právě proto vznikly spoty pro kampaň Šlápni na to, jejíž tváří se stal herec Vašek Matějovský.

„Poprvé jsem s největší pražskou svozovou společností spolupracoval na projektu s názvem Tohle není normální. Cílem kampaně bylo poukázat na to, že odhazování odpadků není o ekologii, ale o slušném vychování. Tentokrát jsme si vzali na paškál absurdní situace při třídění odpadu,“ říká Vašek Matějovský a dodává: „Základním stavebním kamenem úspěšného spotu je dobrý nápad a kvalitní scénář. Do těch několika málo vteřin musíte dostat myšlenku, vtip a pointu. To je mnohdy těžší, než se zdá. S výslednou podobou jsem i vzhledem k pracovně hektickému podzimu nadmíru spokojený a věřím, že spoty lidem utkví v paměti.“

Téma je v Praze aktuální po celý rok, ale obzvláště palčivé je v závěru roku, kdy lidé více nakupují a obdarovávají své blízké a kamarády. To spolu s explozí elektronických nákupů v době koronaviru vede k významně větší produkci odpadů v podobě papírových i plastových obalů a konzumaci nápojů v plechovkách.

„Aby město zůstalo hezké a příjemné i během adventu, prosím Pražany, aby odpad likvidovali odpovědně a chytře. „Odpadky lze třídit chytře, předcházet nepořádku kolem kontejnerů na tříděný odpad a jejich přeplňování. Diskutující se pod fotkami přeplněných barevných kontejnerů přou o to, kdo je za tento stav zodpovědný. A volají po potrestání toho, kdo do modré popelnice hodil nesešlapanou či nenařezanou krabici od nové televize a vyhozením nenalámaného polystyrenu do žluté nádoby znemožnil další třídění plastů,“ říká mluvčí Pražských služeb Radim Mana.

„Problémem mnohdy není kapacita nádoby, ale její efektivní využívání. I ten největší podzemní kontejner lze vyřadit z provozu, když jeho otvor ucpe špunt v podobě tašky plné nesešlapaných PET láhví. Ostatní tak nemohou nádobu využívat a odpad nechávají někde poblíž,“ přibližuje modelovou situaci Mana.

tags: #odpad #vede #piskovcem

Oblíbené příspěvky:

• Pražské poplatky za odpad
• Vše o měření emisí
• Rizika a dopady nelegálního dovozu odpadu
• Typy dřevěných podlah
• Příroda v interiéru