Důležité jsou pro děti volnočasové aktivity, podle Pávkové et al. mají děti relativně hodně volného času. To, jak děti svůj volný čas tráví, je záležitost rodiny. Mimo vyučování jsou nedomyšlené a škodlivé aktivity levnější než náprava chyb a převýchova. Zážitková pedagogika je přístup, který užívá autentický prožitek jako prostředek, se kterým dále pracuje ve smyslu vyvolání výchovných změn jedince. Vážanský (1992, 26) ji nazývá pedagogikou zážitku. Podle něj si „klade za úkol usměrňovat lidi náležitým způsobem do takové pedagogické podoby, aby je přivedla k vnitřní skutečností potvrzenému nebo korigovanému setkání s vnější skutečností. dobrodružstvím, výchova v přírodě, expedice apod. rizika ve vnějším, přírodním i městském prostředí, popř. přežívání v přírodě, náročné vodácké akce). Etapové hry patří do této oblasti obecného cíle zážitkové pedagogiky. přičemž motivací není výsledek, ale činnost sama.
Hry v přírodě hrají zásadní úlohu ve výchovném a vzdělávacím procesu. Dětem aktivní odpočinek, psychické uvolnění, zábavu i seberealizaci, a pomáhají jim zahnat nudu, která často vede k nevhodnému chování. Slouží k vybíjení přebytečné energie a odreagování skryté agresivity. Hry ovlivňují různé psychické procesy, stavy a vlastnosti, jako je vnímání, paměť ale i fantazii. U dětí rozvíjejí vytrvalost a sebeovládání. Při hrách se dítě učí dodržování určitých pravidel a zásad fair play, což vede k začlenění jedince do společnosti. Během her se rozvíjí i komunikace, utužuje se kolektiv a děti se seznamují s různými sociálními rolemi. Děti poznávají své schopnosti a dovednosti, ale i své spoluhráče.
V systematice her panuje značná nejednotnost, existuje mnoho různých druhů her. Speciální hry nerozvíjejí výše uvedené složky osobnosti. Etapovou hru většinou připravuje vedoucí se svými spolupracovníky, a její příprava klade značné nároky. Etapové hry, které trvají i přes noc, vyžadují dovednosti, které se dají nacvičit a natrénovat. Hry mají výchovně vzdělávací cíle - např. rozvíjet dovednosti, nebo slouží jako relaxace a zábava. Často se etapová hra stává celotáborovou hrou, propracovanou do řadou detailů (rekvizit).
Při přípravě hry by měl její autor zvážit řadu otázek, například, o jakou hru se bude jednat (pro tábor, pro víkendové akce). Důležité je i to, komu je hra určena, zda v ní budou dívky i chlapci. Složitější práci mají organizátoři akcí pro veřejnost. Je nutné promyslet její cíle. Měl by vědět, čeho chce hrou dosáhnout, a ne se snažit pouze zabavit své svěřence. Dále je potřeba promyslet, co bude třeba vyrobit. Příprava zabere mnoho času, ale náročná příprava se vyplatí. Je třeba vymyslet pro hru originální svět i příběh.
Mezi kritéria pro volbu tématu patří věk účastníků akce. Oblíbené jsou dobrodružné, historické ale i fantastické příběhy. Důležité je, aby téma bavilo nejen děti, ale i vedoucí. Celkový příběh nesmí být příliš složitý. Také je důležité, aby měl autor hry o zvoleném tématu dostatečné vědomosti. Zvolený námět hry doplňuje podle Juřena výstižný název, který vzbuzuje v dětech zvědavost.
Čtěte také: Dobrodružství s albatrosy v knihách
Důležitá je posloupnost jednotlivých etap. Náročnost úkolů se však může postupně zvyšovat až k závěrečnému vyvrcholení. Počet etap se řídí délkou etapové hry a jejím obsahem. Jednotlivé etapy na sebe logicky navazují. Toto uspořádání může být velmi motivující a napínavé. Pokud je sled etap pevně daný, jedná se o typ dramaturgie náročný, neboť umožňuje jen málo improvizace. Pokud se jedna etapa nepovede (což se stává málokdy), může se to negativně promítnout do průběhu celé hry.
Dalším důležitým krokem je organizace účastníků. Účastníci mohou hrát ve dvojicích, trojicích, nejčastěji však bývá pro celé družiny. Skupiny by měly být vyrovnané. Jednodušší práci mají instruktoři, kteří děti dobře znají. Důležité je, aby se členové se staršími. Určitě by měl mít podle příběhu etapové hry také své funkce. Dobrá kombinace, kdy jednotlivec přináší své body ještě pro družinu.
Většina etapových her je založena na soutěživosti, což je prvek, který pomáhá udržovat napětí a zájem. Výsledky je dobré umístit na viditelném místě. Vedoucí by měl dobře promyslet jejich využití. Odměny by měly být v duchu daného tématu. Vedoucí by měl proto úvod dobře promyslet a připravit. Měly by být středem jeho pozornosti v stádiu přípravy hry. Motivace je hnacím motorem celé etapové hry. Velký vliv na úspěch motivace má osobnost organizátorů hry.
V současné době je možné najít na internetu širokou nabídku etapových her a ušetřit si tak čas s vymýšlením. Můžete se inspirovat i knihami, které nabízejí kompletně zpracované hry. Např. kniha navazuje na úspěšný titul Táborové etapové hry (Portál, 2006) a přináší čtyři nové hry: Království Zlaté víly (13 etap), Cesta do pravěku (15 etap), Zloba Vládce větrů (6 etap) a Věštba Chalnaka-Velkého mága (10 etap). Děti se při nich učí mj. rozlišovat dobré a špatné lidské vlastnosti a vážit si hodnot jako je ohleduplnost, empatie, spolupráce a ochota pomoci druhému v nouzi. Hry jsou vhodné pro skupiny 20 až 80 dětí ve věku 6-11 let a určené pro delší pobyty v přírodě.
Čtěte také: Více o rizicích v přírodě
Čtěte také: Inspirace pro svatbu v přírodě
tags: #etapove #hry #v #prirode #navod