Evropská unie dlouhodobě usiluje o zlepšení životního prostředí a snižování negativních dopadů lidské činnosti na planetu. V rámci této snahy podporuje řadu projektů zaměřených na snižování znečištění ovzduší, efektivnější nakládání s odpady a ochranu přírody.
Kyperská republika má v poměru na obyvatele jedno z největších množství domácího odpadu a dlouhodobě výrazně zaostává za cíli Evropské unie v oblasti zpracování odpadů. Je zde recyklováno pouze 20 % pevného komunálního odpadu, většina je naopak skládkována. Kypr neplní cíle akčního plánu cirkulární ekonomiky a skládkování odpadu EU. Současná situace v nakládání s odpady na ostrově tak poskytuje příležitosti pro české firmy.
Evropská unie proto pomůže Kypru zafinancovat projekt zaměřený na infrastrukturu a systém sběru recyklovatelného a biodegradovatelného odpadu. Projekt by měl podpořit zelené cíle EU - klimatickou neutralitu a nulové znečištění ovzduší do roku 2050. Celkový rozpočet projektu LIFE-IP CYzero WASTE (součást projektu LIFE) je 14,8 milionu eur, ze kterého zaplatí Kypr téměř 6 milionů eur.
Projekt bude mimo jiné zahrnovat vytvoření systému třídění bioodpadů v padesáti zejména venkovských oblastech a zlepšení třídění suchých recyklovatelných odpadů (papír, hliník apod.) instalací dvaceti nových sběrných míst. Sedm měst vybuduje opravny s prodejnami znovu využitelných materiálů či výrobků. V současnosti je řešena také nedostatečná kapacita zařízení pro zpracování komunálního odpadu Kaoshi pro oblasti Nikósie, Larnaca a Famagusta. V nejbližší době proto bude vypsáno výběrové řízení na zhotovení dočasného rozšíření kapacity v hodnotě 3 miliony eur nebo výstavbu nového zařízení v hodnotě 10 milionu eur, s kontraktem na deset let.
V některých oblastech jižní části ostrova je stále značně zanedbaná vodovodní a kanalizační síť, jinde úplně chybí. Například v okrese Limassol v obci Palodia se 4,5 tisíci obyvateli bude vybudován zcela nový kanalizační systém v hodnotě 7 milionů eur (179 milionů korun). Výstavba začne v roce 2023. Ve stejném regionu jsou chystány i další projekty výstavby či obnovy vodovodních a kanalizačních systémů. V oblasti Kourion bude vybudován systém o délce 250 kilometrů s náklady přibližně 120 milionů eur (3 miliardy CZK). Obdobným projektem je výstavba kanalizačního systému v oblasti Kokkinochoria, na který EU přispěje z kohezního fondu částkou 22 milionů eur (560 milionů CZK). Do projektu je zahrnuta i výstavba čistírny odpadních vod s kapacitou 10600 m3/den a rozvodem recyklované vody pro závlahu polí, včetně 13 přečerpávacích stanic. Příležitostí k zapojení do výstavby jsou také projekty cílené na bikomunální spolupráci řeckých a tureckých Kypřanů v oblasti severního Kypru.
Čtěte také: Jak Správně Vyplnit Bilanci Odpadu?
Evropská komise zveřejnila v červenci 2025 nejnovější přezkum provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí (Environmental Implementation Review - EIR). Tento přezkum je důležitým nástrojem pro hodnocení toho, jak jednotlivé členské státy EU naplňují evropskou environmentální legislativu. Přezkum pokrývá čtyři hlavní tematické oblasti: oběhové hospodářství a nakládání s odpady, ochranu přírody a biodiverzity, nulové znečištění a opatření v oblasti klimatu. Dále se zaměřuje na nástroje řízení a financování.
Komise zároveň vyčíslila, jaký finanční objem je nutný, aby Česko své environmentální závazky zvládlo plnit. Ročně bude třeba investovat o 2,3 miliardy EUR více, než činí stávající výdaje. Tato tzv. investiční mezera odpovídá zhruba 0,82 % HDP - což je dokonce mírně nad průměrem celé Unie. Největší částky je třeba vložit do omezení znečištění (2,2 mld. EUR ročně) a přechodu k oběhovému hospodářství (1,7 mld. EUR).
Z celoevropského pohledu zůstává hlavním problémem nedostatečná míra recyklace komunálního odpadu. V roce 2022 dosáhl průměr EU pouze 49 %, což je stále pod stanoveným cílem 55 %, kterého mají členské státy dosáhnout do roku 2025. Devatenáct států Unie podle Komise aktuálně není na cestě k jeho naplnění.
V České republice se v posledních letech podařilo mírně posílit oběhové hospodářství. V roce 2023 dosáhla míra využití oběhových materiálů 12,8 %, čímž Česko překonalo unijní průměr 11,8 %. Jde o pozitivní trend, který naznačuje snahu o udržitelné řízení materiálových toků. Nicméně v oblasti produktivity zdrojů - tedy množství ekonomické hodnoty vytvořené z každého kilogramu spotřebovaného materiálu - Česko výrazně zaostává. V roce 2023 dosahovala pouhých 1,21 EUR/kg oproti průměru EU ve výši 2,23 EUR/kg.
Evropská komise upozorňuje, že Česku reálně hrozí nesplnění cíle, podle kterého by do roku 2035 mělo být skládkováno maximálně 10 % komunálního odpadu. V roce 2021 bylo na skládky odvezeno stále 46 % tohoto odpadu, přičemž míra skládkování od roku 2017 stagnuje. Tato situace ukazuje, že dosavadní nástroje - včetně zvyšující se skládkovací daně - nejsou dostatečně účinné.
Čtěte také: Fond ohrožených dětí a Klokánek
I přes mírné zlepšení v oblasti recyklace komunálního odpadu (44 % v roce 2021) zůstává Česko pod unijním průměrem. Přitom právě zvýšená míra recyklace je klíčovým prvkem oběhového hospodářství i cílů Zelené dohody. Růst recyklace v Česku byl v uplynulých letech podpořen rozvojem systémů třídění a kompostování, nicméně stagnace v oblasti skládkování omezuje celkový pokrok.
Obzvláště znepokojující je stav průmyslového znečištění. Česko patří k největším znečišťovatelům ovzduší z hlediska škod způsobených průmyslovými emisemi - v tomto ohledu je na šestém místě v celé EU. U emisí těžkých kovů do vodních toků se nachází na desátém místě. Tato data reflektují přetrvávající strukturální problémy českého průmyslu a nedostatečnou kontrolu environmentálních externalit.
Velkou výzvou zůstává klimatická politika, především v oblasti dopravy. Česko zde podle hodnocení Komise dosud nezaznamenalo žádný významný pokrok. Ve srovnání s jinými státy EU máme velmi nízký podíl obnovitelných zdrojů v energetice a jejich tempo růstu je nedostatečné. Obzvláště problematické je také to, že sektor využívání půdy a lesnictví přestal fungovat jako čistá jímka uhlíku - tedy místo, které by pomáhalo snižovat koncentraci CO₂ v atmosféře.
Naopak u recyklace stavebního a demoličního odpadu Česko zaostává. Míra recyklace činila v roce 2022 pouze 72,2 %, zatímco unijní průměr dosáhl 79,8 %. Přitom se jedná o největší tok odpadu v EU vůbec - tvoří téměř 40 % všech odpadů. Komise doporučuje zavádět předdemoliční audity, digitální evidence a podporovat cirkulární stavebnictví.
Znepokojivým bodem je i slabá správa v oblasti životního prostředí. Komise konstatuje, že Česko má nedostatečně rozvinutý systém zpřístupňování prostorových dat, složitý přístup veřejnosti k soudní ochraně a neprůhledné rozhodovací procesy u posuzování vlivů na životní prostředí (EIA).
Čtěte také: IPPC v České Republice
Přezkum EIR 2025 tak ukazuje, že Česká republika má na cestě k environmentální udržitelnosti smíšené výsledky. Zatímco v některých oblastech (např. oběhové hospodářství nebo prevence potravinového odpadu) dochází ke zlepšení, jiné klíčové výzvy - jako jsou skládkování, průmyslové emise, dekarbonizace nebo správa práva - zůstávají nevyřešené.
Evropská komise představila novou iniciativu, takzvané „přírodní kredity“ (nature credits), které mají pomoci přilákat soukromé investice do projektů obnovy přírody, jako je revitalizace mokřadů, zalesňování, zadržování vody v krajině či zlepšování půdního života. Cílem je vytvořit důvěryhodný a transparentní trh, na kterém bude možné obchodovat s kredity, jež reprezentují konkrétní přínosy pro přírodu - například zvýšení druhové rozmanitosti nebo zlepšení stavu ekosystémů.
Na rozdíl od uhlíkových kreditů, které vyjadřují množství emisí CO₂ kompenzovaných nebo zachycených (např. výsadbou stromů), přírodní kredity se zaměřují na obnovu a ochranu biologické rozmanitosti a ekosystémových funkcí.
V současnosti v EU chybí každoročně přibližně 37 miliard eur, které by byly potřeba na dosažení stanovených cílů v oblasti biodiverzity. Veřejné rozpočty nejsou schopny tyto potřeby pokrýt samy, a proto Komise hledá způsoby, jak zapojit soukromý kapitál.
Z Modernizačního fondu bude nově rozděleno až 6 miliard korun na projekty, které přispějí ke snížení emisí skleníkových plynů a k postupnému odklonu od uhlí v sektoru výroby a distribuce tepla. Podpora se vztahuje jak na investice do zdrojové části, tak i na související technologická opatření, která povedou k celkovému zlepšení provozní efektivity a snížení environmentální zátěže.
Tato výzva konkrétně reaguje na potřebu transformace teplárenství v návaznosti na evropské klimatické závazky a dlouhodobé strategie dekarbonizace. Teplárenství patří mezi klíčové sektory ovlivňující kvalitu ovzduší i celkovou uhlíkovou stopu České republiky. Ročně vyprodukuje více než 15 milionů tun CO2, což představuje přibližně 20 % emisí z energetiky.
Spojené státy americké stojí na prahu surovinové revoluce - v milionech tun uhelného popílku, který léta leží ladem ve skládkách a odkalištích po celé zemi, se totiž skrývá nečekané bohatství. Podle odhadů může být v amerických popílcích až 11 milionů tun těchto prvků - například neodymu, praseodymu, yttria či dysprosia - a jejich tržní hodnota by mohla přesáhnout 8 miliard dolarů.
Kromě ekonomického potenciálu má využití popílku i nezanedbatelný ekologický rozměr. Staré skládky představují environmentální zátěž, která by se dala v rámci těžby strategických surovin zároveň odstranit. Pokud se tento přístup osvědčí, mohou USA využít svou odpadní minulost jako klíč k technologicky a surovinově suverénní budoucnosti - bez potřeby otevírat nové doly či se nadále spoléhat na geopoliticky rizikové dodavatele.
Evropská komise a Evropská investiční banka oznámily uvolnění 3,66 miliardy eur z Modernizačního fondu na podporu 34 projektů v oblasti energetiky v devíti členských státech EU. Investice směřují do modernizace energetických systémů a snížení emisí skleníkových plynů v energetice, průmyslu a dopravě. Cílem je zlepšit energetickou účinnost, posílit konkurenceschopnost evropského průmyslu, snížit dovoz fosilních paliv a přispět k dosažení klimatických cílů jednotlivých států.
Česká republika obdržela 1,05 miliardy eur - druhý nejvyšší objem prostředků po Polsku (1,33 miliardy eur). Mezi podpořenými projekty v Česku je například investice do kapacit pro ukládání elektřiny z obnovitelných zdrojů.
Evropská komise spustila novou strategii, jejímž cílem je učinit z Evropy nejatraktivnější místo pro vědy o živé přírodě (life sciences) do roku 2030. Tyto vědy hrají klíčovou roli pro zdraví, životní prostředí i ekonomiku - v EU přinášejí hodnotu téměř 1,5 bilionu eur a podporují 29 milionů pracovních míst.
Strategie zahrnuje několik klíčových opatření: rozvoj výzkumné a inovační infrastruktury, mobilizaci až 100 milionů eur na mikrobiomová řešení a 250 milionů eur na vývoj průlomových technologií a udržitelnou výrobu. Komise také navrhne Biotechnologický akt EU pro zlepšení regulačního rámce a spustí platformu propojující startupy, investory a průmysl.
Evropská komise navrhla, aby do roku 2040 klesly emise skleníkových plynů o 90 % oproti roku 1990. Tento ambiciózní cíl má být mezikrokem mezi dnešním závazkem snížit emise o 55 % do roku 2030 a konečnou klimatickou neutralitou plánovanou na rok 2050. Česká republika však návrh v současné podobě odmítá. Z českého pohledu je zásadní, aby přechod na nízkoemisní ekonomiku nevedl k neúnosnému růstu cen energií nebo ohrožení průmyslové konkurenceschopnosti. Česká republika se totiž otepluje přibližně dvakrát rychleji než činí globální průměr.
tags: #eu #projekt #250 #milionu #znečištění #ovzduší