Evropská unie dlouhodobě usiluje o zlepšení životního prostředí a snižování negativních dopadů lidské činnosti na planetu. V rámci této snahy podporuje řadu projektů zaměřených na snižování znečištění ovzduší, efektivnější nakládání s odpady a ochranu přírody.
Kypr a jeho problémy s odpady
Kyperská republika má v poměru na obyvatele jedno z největších množství domácího odpadu a dlouhodobě výrazně zaostává za cíli Evropské unie v oblasti zpracování odpadů. Je zde recyklováno pouze 20 % pevného komunálního odpadu, většina je naopak skládkována. Kypr neplní cíle akčního plánu cirkulární ekonomiky a skládkování odpadu EU. Současná situace v nakládání s odpady na ostrově tak poskytuje příležitosti pro české firmy.
Evropská unie proto pomůže Kypru zafinancovat projekt zaměřený na infrastrukturu a systém sběru recyklovatelného a biodegradovatelného odpadu. Projekt by měl podpořit zelené cíle EU - klimatickou neutralitu a nulové znečištění ovzduší do roku 2050. Celkový rozpočet projektu LIFE-IP CYzero WASTE (součást projektu LIFE) je 14,8 milionu eur, ze kterého zaplatí Kypr téměř 6 milionů eur.
Projekt bude mimo jiné zahrnovat vytvoření systému třídění bioodpadů v padesáti zejména venkovských oblastech a zlepšení třídění suchých recyklovatelných odpadů (papír, hliník apod.) instalací dvaceti nových sběrných míst. Sedm měst vybuduje opravny s prodejnami znovu využitelných materiálů či výrobků. V současnosti je řešena také nedostatečná kapacita zařízení pro zpracování komunálního odpadu Kaoshi pro oblasti Nikósie, Larnaca a Famagusta. V nejbližší době proto bude vypsáno výběrové řízení na zhotovení dočasného rozšíření kapacity v hodnotě 3 miliony eur nebo výstavbu nového zařízení v hodnotě 10 milionu eur, s kontraktem na deset let.
Zanedbaná vodovodní síť na Kypru
V některých oblastech jižní části ostrova je stále značně zanedbaná vodovodní a kanalizační síť, jinde úplně chybí. Například v okrese Limassol v obci Palodia se 4,5 tisíci obyvateli bude vybudován zcela nový kanalizační systém v hodnotě 7 milionů eur (179 milionů korun). Výstavba začne v roce 2023. Ve stejném regionu jsou chystány i další projekty výstavby či obnovy vodovodních a kanalizačních systémů. V oblasti Kourion bude vybudován systém o délce 250 kilometrů s náklady přibližně 120 milionů eur (3 miliardy CZK). Obdobným projektem je výstavba kanalizačního systému v oblasti Kokkinochoria, na který EU přispěje z kohezního fondu částkou 22 milionů eur (560 milionů CZK). Do projektu je zahrnuta i výstavba čistírny odpadních vod s kapacitou 10600 m3/den a rozvodem recyklované vody pro závlahu polí, včetně 13 přečerpávacích stanic. Příležitostí k zapojení do výstavby jsou také projekty cílené na bikomunální spolupráci řeckých a tureckých Kypřanů v oblasti severního Kypru.
Čtěte také: Jak Správně Vyplnit Bilanci Odpadu?
Evropská komise a její environmentální cíle
Evropská komise zveřejnila v červenci 2025 nejnovější přezkum provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí (Environmental Implementation Review - EIR). Tento přezkum je důležitým nástrojem pro hodnocení toho, jak jednotlivé členské státy EU naplňují evropskou environmentální legislativu. Přezkum pokrývá čtyři hlavní tematické oblasti: oběhové hospodářství a nakládání s odpady, ochranu přírody a biodiverzity, nulové znečištění a opatření v oblasti klimatu. Dále se zaměřuje na nástroje řízení a financování.
Komise zároveň vyčíslila, jaký finanční objem je nutný, aby Česko své environmentální závazky zvládlo plnit. Ročně bude třeba investovat o 2,3 miliardy EUR více, než činí stávající výdaje. Tato tzv. investiční mezera odpovídá zhruba 0,82 % HDP - což je dokonce mírně nad průměrem celé Unie. Největší částky je třeba vložit do omezení znečištění (2,2 mld. EUR ročně) a přechodu k oběhovému hospodářství (1,7 mld. EUR).
Česká republika a plnění environmentálních cílů
Z celoevropského pohledu zůstává hlavním problémem nedostatečná míra recyklace komunálního odpadu. V roce 2022 dosáhl průměr EU pouze 49 %, což je stále pod stanoveným cílem 55 %, kterého mají členské státy dosáhnout do roku 2025. Devatenáct států Unie podle Komise aktuálně není na cestě k jeho naplnění.
V České republice se v posledních letech podařilo mírně posílit oběhové hospodářství. V roce 2023 dosáhla míra využití oběhových materiálů 12,8 %, čímž Česko překonalo unijní průměr 11,8 %. Jde o pozitivní trend, který naznačuje snahu o udržitelné řízení materiálových toků. Nicméně v oblasti produktivity zdrojů - tedy množství ekonomické hodnoty vytvořené z každého kilogramu spotřebovaného materiálu - Česko výrazně zaostává. V roce 2023 dosahovala pouhých 1,21 EUR/kg oproti průměru EU ve výši 2,23 EUR/kg.
Evropská komise upozorňuje, že Česku reálně hrozí nesplnění cíle, podle kterého by do roku 2035 mělo být skládkováno maximálně 10 % komunálního odpadu. V roce 2021 bylo na skládky odvezeno stále 46 % tohoto odpadu, přičemž míra skládkování od roku 2017 stagnuje. Tato situace ukazuje, že dosavadní nástroje - včetně zvyšující se skládkovací daně - nejsou dostatečně účinné.
Čtěte také: Fond ohrožených dětí a Klokánek
I přes mírné zlepšení v oblasti recyklace komunálního odpadu (44 % v roce 2021) zůstává Česko pod unijním průměrem. Přitom právě zvýšená míra recyklace je klíčovým prvkem oběhového hospodářství i cílů Zelené dohody. Růst recyklace v Česku byl v uplynulých letech podpořen rozvojem systémů třídění a kompostování, nicméně stagnace v oblasti skládkování omezuje celkový pokrok.
Obzvláště znepokojující je stav průmyslového znečištění. Česko patří k největším znečišťovatelům ovzduší z hlediska škod způsobených průmyslovými emisemi - v tomto ohledu je na šestém místě v celé EU. U emisí těžkých kovů do vodních toků se nachází na desátém místě. Tato data reflektují přetrvávající strukturální problémy českého průmyslu a nedostatečnou kontrolu environmentálních externalit.
Velkou výzvou zůstává klimatická politika, především v oblasti dopravy. Česko zde podle hodnocení Komise dosud nezaznamenalo žádný významný pokrok. Ve srovnání s jinými státy EU máme velmi nízký podíl obnovitelných zdrojů v energetice a jejich tempo růstu je nedostatečné. Obzvláště problematické je také to, že sektor využívání půdy a lesnictví přestal fungovat jako čistá jímka uhlíku - tedy místo, které by pomáhalo snižovat koncentraci CO₂ v atmosféře.
Naopak u recyklace stavebního a demoličního odpadu Česko zaostává. Míra recyklace činila v roce 2022 pouze 72,2 %, zatímco unijní průměr dosáhl 79,8 %. Přitom se jedná o největší tok odpadu v EU vůbec - tvoří téměř 40 % všech odpadů. Komise doporučuje zavádět předdemoliční audity, digitální evidence a podporovat cirkulární stavebnictví.
Znepokojivým bodem je i slabá správa v oblasti životního prostředí. Komise konstatuje, že Česko má nedostatečně rozvinutý systém zpřístupňování prostorových dat, složitý přístup veřejnosti k soudní ochraně a neprůhledné rozhodovací procesy u posuzování vlivů na životní prostředí (EIA).
Čtěte také: IPPC v České Republice
Přezkum EIR 2025 tak ukazuje, že Česká republika má na cestě k environmentální udržitelnosti smíšené výsledky. Zatímco v některých oblastech (např. oběhové hospodářství nebo prevence potravinového odpadu) dochází ke zlepšení, jiné klíčové výzvy - jako jsou skládkování, průmyslové emise, dekarbonizace nebo správa práva - zůstávají nevyřešené.
Nová iniciativa pro financování ochrany přírody
Evropská komise představila novou iniciativu, takzvané „přírodní kredity“ (nature credits), které mají pomoci přilákat soukromé investice do projektů obnovy přírody, jako je revitalizace mokřadů, zalesňování, zadržování vody v krajině či zlepšování půdního života. Cílem je vytvořit důvěryhodný a transparentní trh, na kterém bude možné obchodovat s kredity, jež reprezentují konkrétní přínosy pro přírodu - například zvýšení druhové rozmanitosti nebo zlepšení stavu ekosystémů.
Na rozdíl od uhlíkových kreditů, které vyjadřují množství emisí CO₂ kompenzovaných nebo zachycených (např. výsadbou stromů), přírodní kredity se zaměřují na obnovu a ochranu biologické rozmanitosti a ekosystémových funkcí.
V současnosti v EU chybí každoročně přibližně 37 miliard eur, které by byly potřeba na dosažení stanovených cílů v oblasti biodiverzity. Veřejné rozpočty nejsou schopny tyto potřeby pokrýt samy, a proto Komise hledá způsoby, jak zapojit soukromý kapitál.
Finanční injekce pro české teplárenství
Z Modernizačního fondu bude nově rozděleno až 6 miliard korun na projekty, které přispějí ke snížení emisí skleníkových plynů a k postupnému odklonu od uhlí v sektoru výroby a distribuce tepla. Podpora se vztahuje jak na investice do zdrojové části, tak i na související technologická opatření, která povedou k celkovému zlepšení provozní efektivity a snížení environmentální zátěže.
Tato výzva konkrétně reaguje na potřebu transformace teplárenství v návaznosti na evropské klimatické závazky a dlouhodobé strategie dekarbonizace. Teplárenství patří mezi klíčové sektory ovlivňující kvalitu ovzduší i celkovou uhlíkovou stopu České republiky. Ročně vyprodukuje více než 15 milionů tun CO2, což představuje přibližně 20 % emisí z energetiky.
Využití uhelného popílku jako zdroje vzácných prvků
Spojené státy americké stojí na prahu surovinové revoluce - v milionech tun uhelného popílku, který léta leží ladem ve skládkách a odkalištích po celé zemi, se totiž skrývá nečekané bohatství. Podle odhadů může být v amerických popílcích až 11 milionů tun těchto prvků - například neodymu, praseodymu, yttria či dysprosia - a jejich tržní hodnota by mohla přesáhnout 8 miliard dolarů.
Kromě ekonomického potenciálu má využití popílku i nezanedbatelný ekologický rozměr. Staré skládky představují environmentální zátěž, která by se dala v rámci těžby strategických surovin zároveň odstranit. Pokud se tento přístup osvědčí, mohou USA využít svou odpadní minulost jako klíč k technologicky a surovinově suverénní budoucnosti - bez potřeby otevírat nové doly či se nadále spoléhat na geopoliticky rizikové dodavatele.
Modernizační fond podporuje energetické projekty
Evropská komise a Evropská investiční banka oznámily uvolnění 3,66 miliardy eur z Modernizačního fondu na podporu 34 projektů v oblasti energetiky v devíti členských státech EU. Investice směřují do modernizace energetických systémů a snížení emisí skleníkových plynů v energetice, průmyslu a dopravě. Cílem je zlepšit energetickou účinnost, posílit konkurenceschopnost evropského průmyslu, snížit dovoz fosilních paliv a přispět k dosažení klimatických cílů jednotlivých států.
Česká republika obdržela 1,05 miliardy eur - druhý nejvyšší objem prostředků po Polsku (1,33 miliardy eur). Mezi podpořenými projekty v Česku je například investice do kapacit pro ukládání elektřiny z obnovitelných zdrojů.
Nová strategie EU pro vědy o živé přírodě
Evropská komise spustila novou strategii, jejímž cílem je učinit z Evropy nejatraktivnější místo pro vědy o živé přírodě (life sciences) do roku 2030. Tyto vědy hrají klíčovou roli pro zdraví, životní prostředí i ekonomiku - v EU přinášejí hodnotu téměř 1,5 bilionu eur a podporují 29 milionů pracovních míst.
Strategie zahrnuje několik klíčových opatření: rozvoj výzkumné a inovační infrastruktury, mobilizaci až 100 milionů eur na mikrobiomová řešení a 250 milionů eur na vývoj průlomových technologií a udržitelnou výrobu. Komise také navrhne Biotechnologický akt EU pro zlepšení regulačního rámce a spustí platformu propojující startupy, investory a průmysl.
Emise skleníkových plynů a klimatické cíle
Evropská komise navrhla, aby do roku 2040 klesly emise skleníkových plynů o 90 % oproti roku 1990. Tento ambiciózní cíl má být mezikrokem mezi dnešním závazkem snížit emise o 55 % do roku 2030 a konečnou klimatickou neutralitou plánovanou na rok 2050. Česká republika však návrh v současné podobě odmítá. Z českého pohledu je zásadní, aby přechod na nízkoemisní ekonomiku nevedl k neúnosnému růstu cen energií nebo ohrožení průmyslové konkurenceschopnosti. Česká republika se totiž otepluje přibližně dvakrát rychleji než činí globální průměr.
tags: #eu #projekt #250 #milionu #znečištění #ovzduší
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]