Jan Scotus Eriugena: Významný Myslitel Karolinské Renesance

17.03.2026

Jan Scotus Eriugena nebo Erigena (asi 810/815-877) byl filozof a teolog irského původu, nejvýznamnější myslitel karolinské renesance. Stejně jako je tomu u většiny středověkých filozofů, ani o Eriugenově životě nemáme mnoho informací. Eriugena působil ve Francii na dvoře Karla Holého.

Jméno Scotus v jeho době znamenalo nejen skotský, ale také irský či galský. Přízvisko Eriugena si zvolil dle své vlasti: znamená zrozen Irskem. Na pozvání Karla Holého přišel po roce 845 do Francie, kde snad zůstal až do své smrti.

Eriugenovo Působení a Dílo

Ve Francii byl Eriugena požádán biskupem Hinkmarem z Remeše o vyvrácení Gottšalka, německého mnicha, jenž vyhrotil myšlenku predestinace a popíral svobodnou vůli. Eriugena se úkolu rád ujal, nicméně příslušný spis De divina praedestinatione zaskočil dobovou ortodoxii svou spekulativností a sylogistickou formou, přestože se odvolává na samého Augustina a jeho rané dílo De libero arbitro.

Zatímco řecký křesťanský platónismus na rozdíl od latinského čerpal myšlenkové motivy také z pohanských nauk, inspirace evropského Západu se víceméně zastavila u Porfyria a jeho spisu Eisagogé. Ve středověké západní Evropě byla znalost řečtiny mimořádnou výjimkou, mezi něž Eriugena patřil. Proto bylo uvedení areopagitik do latinského prostředí převratnou událostí, neboť jejich autor, neznámý Pseudo-Dionysios Areopagita, čerpal nejen z řeckých Otců (zejm. Řehoř z Nyssy), ale také z Plótina a především Prokla.

V době, kdy Eriugena překládal Dionysia, měl již rozepsáno vlastní hlavní dílo, spis Periphyseon (z řec. peri fyseón - o přírodě/přirozenosti), který je však známý spíše pod latinským názvem De divisione naturae.

Čtěte také: Charakteristiky klimatických regionů

Eriugenova Teologie a Onto-Teologie

Eriugenova teologie, resp. onto-teologie se vyznačuje do té doby nevídaným využitím dialektiky. Její principy irský myslitel ztotožňuje s pojmy proodos a epistrofé, (vycházení a návrat), známé z novoplatónské tradice. Tak jako se Bůh zjevuje, tj. vychází ve svých teofaniích, tak se celek jsoucího dělí na rody a druhy a následně se vrací. Vše je stopami Boží přirozenosti; Eriugena dospívá k pojetí Boha, který (slovy L. Karfíkové) „se děje a je tvořen v procesu světa.

O Eriugenovi bylo řečeno, že „píše latinsky, ale myslí řecky“[5] a že je posledním plodem onoho ramene antické filozofie společné pohanům a křesťanům (J. Jolivet)[5]; to znamená, že pokračuje v christianizaci platónismu (či v platonizaci křesťanství), čímž je blízký např.

V období vrcholného středověku (1210, 1225) byl Eriugena posmrtně obviněn z panteismu a jeho učení zakázáno.

Čtěte také: Podnebí Československa

Čtěte také: Typy ekosystémů

tags: #eurigena #o #cleneni #prirody #muni