Evropský parlament rozhodl o symbolickém vyhlášení stavu klimatické nouze v Evropské unii. Rezoluci, která chce zvýšit tlak na členské země k přijímání dalších závazků v boji proti klimatickým změnám, podpořila výrazná většina europoslanců. Evropský parlament se tak připojil k řadě zemí, regionů, měst, případně i míst, které rovněž vyhlásily klimatickou nouzi.
Stručný text vyhlašující „klimatickou a environmentální nouzi“ vyzval nastupující Evropskou komisi, aby přišla s legislativními návrhy a rozpočtovými kroky, které zajistí splnění klimatických cílů.
Klimatická nouze je slovo roku 2019 podle Oxfordského slovníku. Oxfordský slovník každoročně vyhlašuje nejdůležitější nové populární pojmy. Letos zvítězila klimatická nouze, jejíž použití se zvýšilo o 10 000 procent. Klimatickou nouzi slovník definuje jako „situaci, ve které je potřebná urgentní akce ke zpomalení nebo zastavení změny klimatu a k odvrácení potenciálně nevratného poškození prostředí, jež změna přináší“.
Stav klimatické nouze vyhlašují zastupitelstva, magistráty a vlády. Dávají tak najevo, že si uvědomují, že naše dosavadní snahy zpomalit oteplování a rozpad ekosystémů nejsou dostatečné. A že je potřeba použít účinnější a radikálnější nástroje. Instituce, která klimatickou nouzi vyhlásí, tímto sděluje občanům, že téma bere vážně a že pracuje na strategiích, jak ve svém regionu účinně snížit emise skleníkových plynů, spotřebu energie i degeneraci krajiny.
Aktuální číslo je 1252 orgánů ve 26 zemích. Za 28 zemí EU klimatickou nouzi vyhlásil Evropský parlament. Celkově v těchto oblastech žije zhruba miliarda lidí. Patří k nim Velká Británie, Irsko, ostrov Man, Portugalsko, Vatikán, Kanada, Francie, Argentina, Španělsko, Rakousko, Malta, Bangladéš a tisíce měst a obcí po celém světě, včetně Prahy 6 a 7.
Čtěte také: Dopady klimatické změny v Česku
Existenční hrozba vyplývající ze změny klimatu vyžaduje, aby Unie i členské státy zvýšily své ambice a zintenzivnily opatření v oblasti klimatu. Ve svém sdělení nazvaném „Zelená dohoda pro Evropu“ ze dne 11. prosince 2019 vytyčila Komise novou strategii růstu, jejímž cílem je transformovat Unii ve spravedlivou a prosperující společnost s moderní a konkurenceschopnou ekonomikou efektivně využívající zdroje, která bude mít v roce 2050 nulové čisté emise skleníkových plynů a ve které nebude mít hospodářský růst vazbu na využívání zdrojů.
Cílem Zelené dohody pro Evropu je rovněž chránit, zachovávat a posilovat přírodní kapitál Unie a chránit zdraví a blahobyt občanů před environmentálními riziky a dopady.
Evropský parlament rovněž přijal rezoluci k vyhlášení klimatické a ekologické nouze v Evropě i ve světě. Rezoluce volá po rychlé a konkrétní akci, která by čelila klimatické krizi „dříve, než bude příliš pozdě“. Parlament žádá Evropskou komisi, aby zajistila, že všechny relevantní legislativní a rozpočtové návrhy jsou plně v souladu s cílem na omezení nárůstu globální teploty o maximálně 1,5 °C.
Zatímco většina evropských zákonodárců včetně některých konzervativců snahu o důslednější ochranu stabilního klimatu podpořila, čeští europoslanci se projevili spíše protiekologicky. V klíčovém hlasování se za klima postavili pouze europoslanci z volební koalice Spojenci pro Evropu Luděk Niedermayer, Jiří Pospíšil a Stanislav Polčák, stejně jako Piráti Mikuláš Peksa a Marcel Kolaja.
Zavedení emisních povolenek ETS 2 se odkládá na rok 2028. Počítá s tím právně závazný text Evropské unie o klimatických cílech, shodu členských zemí oznámil Evropský parlament. Změnu v návrhu unijní ministři životního prostředí dojednali už minulý měsíc. Do roku 2040 pak mají členské země snížit emise skleníkových plynů o 90 procent oproti úrovni z roku 1990.
Čtěte také: Vyhlášení klimatické nouze ve Velké Británii
Systém ETS 2 se vztahuje na emise oxidu uhličitého ze spalování paliv v budovách a silniční dopravě. Cíl s emisemi skleníkových plynů bude v praxi vyžadovat 85procentní snížení emisí evropského průmyslu. Umožní také zemím platit zahraničním státům za snížení emisí jménem Evropy, aby se od roku 2036 pokryla zbývající část.
Evropská komise navrhla závazný klimatický cíl pro rok 2040 na začátku července. Stalo se to navzdory výhradám některých států včetně Česka, které chtěly krok odložit. Návrh poprvé počítal s tím, že země EU budou moci využívat takzvané uhlíkové kredity z rozvojových států k dosažení cíle v oblasti emisí.
Schválený cíl na snížení emisí do roku 2040 povede k masivní deindustrializaci Unie a poklesu životní úrovně obyvatel, cíl není realistický a Česko bude navíc jako průmyslová země více zasažena, obává se Teplárenské sdružení.
Můžete se podívat na Plán klimatické nouze vytvořený Římským klubem. Proč jako občanské hnutí v tomto materiálu uvádíme příklad z Římského klubu, obsahující konkrétní mitigační a adaptační strategie? Prosazení konkrétně těchto strategií není požadavkem hnutí Extinction Rebellion. Uvádíme je tady proto, že Římský klub je vysoce hodnocená instituce a její akční plán může nezasvěceného laika rychle uvést do problematiky. Můžete se tak zorientovat, co zhruba zahrnuje adekvátní adresování klimatické otázky.
Čtěte také: Co znamená vyhlášení prvního stupně ohrožení terorismem?
tags: #evropský #parlament #vyhlášení #klimatické #nouze