Eurostat: Dotace na obnovitelné zdroje energie a jejich dopad na konkurenceschopnost

04.03.2026

Využívání obnovitelných zdrojů energie (OZE) je považováno za klíčový prvek energetické politiky, přispívá ke snižování emisí z fosilních paliv a závislosti na palivech dovážených ze zemí mimo EU.

Podle zprávy Eurostatu dosáhl podíl obnovitelných zdrojů (OZE) na konečné spotřebě energie v Česku 19,2 procenta. Zaostáváme tak za průměrem Evropské unie, který lehce převýšil 25 procent. Česká republika silně zaostává v podílu výroby elektřiny z OZE, kde je druhá nejhorší z evropské sedmadvacítky. Pozici České republiky tak „zachraňuje“ prakticky jen spotřeba tepla z obnovitelných zdrojů. Ta se na celkové spotřebě předloni podílela z 29 procent. Aspoň tady jsme lepší než unijní průměr dosahující 26,7 procenta.

Jak informoval Eurostat, země EU dosáhly v roce 2024 podílu obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie 25,2 procenta. To je přibližně o 0,7 procentního bodu více než v roce 2023 a téměř třikrát více než v roce 2004. Roli vzorného žáka hraje Švédsko, které v roce 2024 spotřebovalo 62,8 procenta konečné spotřeby energie z obnovitelných zdrojů. Za ním následují další severské země - Finsko s 52 procenty a Dánsko s 46,8 procenta. Těsně za ním je Lotyšsko jako nejsnaživější zástupce nových členských zemí.

Německé dotace a jejich dopad na průmysl

Německá vláda reprezentovaná ministryní hospodářství a energetiky Katherinou Reicheovou (CDU) počátkem listopadu oznámila, že je v závěrečné fázi jednání s Evropskou komisí o podrobnostech dotací elektřiny pro průmyslové podniky. „Očekávám, že budeme moci zavést cenu elektřiny pro průmysl od 1. ledna 2026,“ řekla Reicheová.

V letech 2026 až 2028 chce německá vláda energeticky náročným firmám dotovat cenu elektřiny na 0,05 €/kWh. Německá energeticky náročná průmyslová odvětví, jako je např. výroba oceli, sklářství, chemický průmysl mají od ledna 2026 dostat dotace tak, aby polovina jejich spotřeby elektřiny v letech 2026 až 2028 včetně měla finální cenu elektřiny 0,05 eura, tedy asi 1,20 Kč za kWh. Dotace se mají vztahovat na 2200 firem v Německu a již beztak deficitní spolkový rozpočet to zatíží výdajem asi 1,5 miliard eur (cca 37 miliard Kč) ročně. Část ušetřených peněz pak bude muset podnik vynaložit do dekarbonizace svých aktivit.

Čtěte také: Recyklace plastů v České republice

Vysoké ceny energie a zvláště elektřiny jsou jednou z příčin, proč německý průmysl s podílem asi 25 % na tvorbě HDP Německa ztrácí konkurenceschopnost se světem. Podle Spolkového statistického úřadu průmysl zaměstnává asi 23 % pracujících Němců, kdežto v roce 2000 to bylo 30 procent. Německo se v důsledku zelené energetické transformace pod nechvalně proslulým názvem Energiewende deindustrializuje a iracionálně prováděnou dekarbonizaci umocňuje obří byrokracie a regulace propojená s enormními personálním náklady, odvody na sociální zabezpečení a s extrémní daňovou zátěží.

Nová data Německého ekonomického institutu (IW) ukazují, jak vážná se situace stala: každá třetí firma plánuje v příštím roce propouštět. Pouze 18 % firem zvažuje najímání nových zaměstnanců. Obzvláště neradostný je výhled v průmyslovém sektoru: Podle průzkumu IW plánuje 41 % firem propouštět, zatímco pouze jedna ze sedmi hodlá vytvářet nová pracovní místa. Celkově 3/4 dotázaných firem očekávají, že v roce 2026 nebudou vyrábět více než dnes. Zvyšuje se také neochota investovat: pouze 23 % plánuje své investice zvýšit, zatímco 33 % je hodlá snížit. Podle IW je tak dlouhé období negativních očekávání bezprecedentní.

Podle údajů BDEW (klíčového průmyslového sdružení 2000 firem z energetického a vodohospodářského sektoru) za říjen 2025, se náklady v položce za silovou elektřinu a její odbyt (Beschaffung & Vetrieb) proti roku 2015 zvýšily v letech energetické krize až na trojnásobek a nyní jsou na dvojnásobku, náklady posilování sítě a její správu a na distribuci (Netzentgelte) také významně rostly.

Je třeba si uvědomit, že od roku 2022 německá vláda převedla na státní rozpočet poplatek za obnovitelné zdroje, který by konečnou cenu zvýšil bezmála o 7 eurocentů (1,70 Kč) a také dotuje náklady na rozvoj sítě v důsledku překotného budování nových solárních a větrných elektráren. K poklesu německých cen elektřiny od ledna 2026 pomůže i více než poloviční snížení poplatků směřujících na provoz přenosové soustavy. Stát za tuto podporu zaplatí dalších 7,6 miliardy eur, které chce vzít z klimatizačního fondu.

Dopad na české podniky a konkurenceschopnost

České podniky mají dle Eurostatu průměrnou cenu elektřiny 0,16 eura/kWh (3,90 Kč). To znamená, že jsou vystaveny značnému tlaku, protože německé podniky s dotovanou cenou 0,05 eura/kWh mají výraznou konkurenční výhodu. Všechny nákladové vstupy českých průmyslových firem jsou spojeny se světovými cenami. Jedinou výjimkou jsou zásadně nižší mzdové a personální náklady. To tedy znamená, že aby české podniky zůstaly vůči německým partnerům (nejvíce, tedy 30 % obchodu ČR připadá právě na Německo) schopné konkurence, musí udržet mzdové náklady hodně na uzdě.

Čtěte také: Životní prostředí: možnosti dotací

Nová česká vláda pod vedením hnutí ANO se také chystá pomoci s cenami elektřiny mj. tím, že na státní rozpočet převede rovněž jako Německo poplatek 0,60 Kč za každou kWh (včetně DPH) na podporu obnovitelných zdrojů. Z těchto daní mj. solární baroni v letech 2010 až 2030 získají 800 miliard korun. V důsledku zcela přemrštěně politicko-lobbisticky nastavených výkupních cen z obnovitelných zdrojů například velká solární elektrárna dostává za 1 kWh klidně i 16 korun. Uhelné i jaderné elektrárny v Česku vyrábějí kWh hluboko pod cenou jedné koruny.

Budoucnost energetiky v ČR

Česko má s novou vládou šanci zásadně zbrzdit tuto politiku: omezením či zastavením dotací na OZE a udržením uhelné energetiky až do její náhrady špičkově bezemisní jadernou energetikou. Bude-li konečně jádro zařazeno v EU do bezemisních podporovaných zdrojů, tak Česká republika má už v současnosti své dekarbonizační cíle nejen splněny, ale přeplněny. A solární, větrné a další obdobné zdroje nechť bez dotací dokáží, zda jsou životaschopné.

Podíl hrubé konečné spotřeby energie z OZE v ČR

Podíl hrubé konečné spotřeby energie z OZE na celkové hrubé konečné spotřebě energií v ČR činil v roce 2024 podle mezinárodní metodiky výpočtu EUROSTAT - SHARES 19,21 %.