Eurostat: Recyklace plastů v Evropě a České republice

Plastové výrobky na jedno použití jsou v nemilosti, protože po nich zůstává zbytečný odpad, který mimo jiné škodí v mořích. Stále více zemí tak vymýšlí způsoby, jak se jich zbavit. S nejrozsáhlejší strategií zatím přišla EU, jednorázové plasty chce ale vymýtit třeba i Indie.

Evropa proti plastům

Evropa se jednorázových plastů zbaví do dvou let, Indie do roku 2022. Indie se tak staví vedle Evropy do pozice nejprogresivnějších velmocí, které bojují proti plastovému znečištění. S EU už Indie v této oblasti spolupracuje. Evropské technologie a zkušenosti například pomáhají při čištění indické řeky Gangy, která vedle čínské Jang-c’-ťiang patří mezi nejvíce znečištěné vodní toky světa.

Letos v březnu se státy OSN dohodly, že jejich spotřebu výrazně sníží do roku 2030. Právě Indie a EU, ale také většina ostatních států chtěly přijmout odvážnější závazek a nejproblematičtějších jednorázových výrobků se do roku 2025 zcela zbavit. Rozhodnutí ale podle ekologických organizací zablokovaly Spojené státy. Právě USA s některými zeměmi západní Evropy jsou dnes přitom největšími producenty plastového odpadu. V přepočtu na jednoho obyvatele tam dosahuje roční spotřeba plastů okolo 100 kilogramů. To je výrazně víc než právě třeba v Indii nebo jiných asijských zemích, které produkují okolo 20 kg na obyvatele za rok.

Česko se - pokud jde čistě o plastové obaly - pohybuje pod evropským průměrem. Roční spotřeba plastových obalů u nás dosahuje asi 22,5 kg na hlavu. Průměrný Evropan pak za sebou nechá asi 32 kilogramů plastových obalů ročně. Jak ukazuje infografika, největšími producenty odpadu z plastových balení jsou v Evropě Irové.

Minimálně třetina Evropanů se už nějakou dobu používání jednorázových plastů vyhýbá, ukázal v roce 2017 průzkum Eurobarometru. Lidé se jednak obávají vlivu plastů na své zdraví (74%, v Česku 73%), ale především jejich dopadu na životní prostředí (87% Evropanů, 84 % Čechů). Ve snaze obejít plasty tak lidé přecházejí na jiné materiály jako papír či dřevo, nebo se soustředí na opakované používání plastových i jiných obalů, aby odpad vůbec nevznikl. Na tom staví i evropská strategie pro plasty, která zatím celosvětově představuje nejrozsáhlejší plán, jak se s plastovým znečištěním vypořádat. Do deseti let mají být podle ní všechny plastové obaly v EU recyklovatelné nebo znovuvyužitelné.

Čtěte také: Dotace na obnovitelné zdroje

Restaurace bez zbytečných plastů

Nejvíce pozornosti zatím vzbudil evropský seznam jednorázových plastových výrobků, které už mají dostupné alternativy a od roku 2021 se nebudou moci prodávat. Patří mezi ně jednorázové plastové talíře, příbory, brčka, nápojová míchátka nebo boxy na jídlo a pití z polystyrenu. Firmy tak dostaly dva roky, aby se na změnu připravily. Některé z nich už plasty postupně vyřazují.

Na konci loňského roku McDonald’s v Česku přestal používat plastové kelímky u džusů a šejků. Ročně se díky tomu podle Svobodové ušetří 42,8 tun plastu. Dalších asi 11,5 tun plastového odpadu ročně má pomoci ušetřit nový kelímek na zmrzlinu McFlurry, který nemá plastové víčko a je doplněn lehčí plastovou lžičkou.

Evropské země mají také do deseti let zajistit, že se zpět vysbírá 90 % plastových lahví od pití. Pomoci jim k tomu mohou například systémy zálohování, které už fungují v Chorvatsku, Dánsku, Estonsku, Finsku, Litvě, Německu, Nizozemsku nebo Švédsku. Minimálně třetina materiálu pro výrobu lahví také musí pocházet z již recyklovaného plastu.

Výrobce a distributor Coca-Coly v Česku a celé střední a východní Evropě, společnosti Coca-Cola HBC, si tak například do roku 2025 předsevzala, že z recyklovaného materiálu nebo materiálu pocházejícího z obnovitelných zdrojů bude vyrábět 35 % svých PET lahví. Chce také pomáhat se sběrem odpadu v rozsahu odpovídajícím 75 % obalů používaných pro její nápoje.

Kroky EU směřující ke konci jednorázových plastů

Země EU a europoslanci na jaře 2019 schválili omezení nejčastějších jednorázových plastů. Výrobky, které mají dostupné alternativy, se už nebudou moci prodávat vůbec. Tato legislativa (směrnice) pokrývá 70 % plastových výrobků tvořících odpad v moři. Přijatá pravidla teď členské státy přejímají do svých národních předpisů (mají na to čas do jara 2021). Podle výpočtů Evropské komise se díky tomu předejde ekologickým škodám, které by Evropu jinak do roku 2030 stály 22 miliard eur.

Čtěte také: Jak recyklovat starý šicí stroj

Změny týkající se jednorázových lahví:

• Do roku 2029 mají členské země zajistit, že 90 % plastových lahví od pití se vysbírá zpět (například tak, že zavedou zálohování - to už existuje v Chorvatsku, Dánsku, Estonsku, Finsku, Litvě, Německu, Nizozemsku, nebo Švédsku).
• Do roku 2030 mají být plastové lahve vyráběny alespoň z 30 % z recyklovaného plastu.
• Od roku 2024 musí být plastová víčka u těchto lahví připevněna k nádobě.

Některé výrobky se už nebudou moci od roku 2021 prodávat: jednorázové plastové talíře, příbory, brčka, nápojová míchátka, tyčky k balónkům, plastové vatové tyčinky, boxy na jídlo a pití z polystyrenu.

U některých výrobků musí členské země zajistit postupné snížení spotřeby: týká se plastových nádob na potraviny a nápojových kelímků.

Výrobci se mají podílet na nákladech spojených s nakládáním s odpady, úklidem či osvětovými opatřeními a dostanou pobídky k vývoji šetrnějších alternativ: týká se nádob na potraviny, sáčků a obalů od brambůrků, cukrovinek apod., nápojových obalů a kelímků, cigaretových výrobků s filtry, vlhčených ubrousků, balónků a lehkých plastových tašek.

Některé výrobky dostanou označení s návodem, jak se má odpad z nich odstraňovat, informacemi o přítomnosti plastů a dopadech na životní prostředí: vztahuje se na hygienické vložky a tampony, vlhčené ubrousky, tabákové výrobky s filtry a nápojové kelímky.

Čtěte také: Zodpovědný přístup k recyklaci kávových kapslí

Země EU musí zvyšovat informovanost o negativních dopadech vyhazování plastů na jedno použití, o možnostech opětovného používání a o nakládání s odpady z plastových výrobků.

Nakupování bez obalu

Vedle používání udržitelnějších a alternativních materiálů ovšem v dnešní společnosti sílí snaha vyhnout se používání jednorázových výrobků úplně. Také evropská strategie vede státy k tomu, aby usnadnily třeba využívání zálohovaných nápojových kelímků a plastových nádob na potraviny.

Proč je potřeba dávat pozor na bioplasty

Bioplasty se vyrábějí například z kukuřičného škrobu nebo kyseliny polymléčné (PLA). Pro životní prostředí často představují ještě větší problém než “normální” plasty. Proč:

• Nelze je recyklovat spolu s “normálními” plasty ve žlutém kontejneru, protože recyklační proces není uzpůsoben na jejich kombinování = když se bioplasty hodí do žluté popelnice, znehodnocují celou várku.
• Tváří se jako kompostovatelné (= zcela rozložitelné), ale vědecké studie ukazují, že v přírodě zůstávají mnoho let, nebo se rozpadnou na menší částice, které vůbec nezmizí. Nepatří tedy ani do kompostu.
• Zbavit se jich lze v podstatě jen spálením.
• Je těžké je od “normálních” plastů odlišit.

Konec vývozů do Číny

Evropa musí svůj plastový problém vyřešit i kvůli tomu, že asijské země dávají postupně najevo stále větší nechuť použité plasty z jiných částí světa dovážet a zpracovávat. Asi 85 % vysbíraného plastového odpadu z EU putovalo až do roku 2018 do Číny, která ovšem právě loni přestala plastový odpad dovážet. Podobným směrem se vydává například Malajsie. Celkem za sebou Evropané každoročně nechají asi 26 milionů tun použitého plastu.

Největší měrou se na tvorbě plastového odpadu podílí plastové obaly (58 %). Průměrně se jich v Evropě 42,5 % zrecykluje. V Česku je to dokonce 59 %, což naši zemi řadí na čtvrtou nejlepší příčku v Unii. Každý obyvatel Česka přitom každý rok vytřídí průměrně 14 kilogramů plastů. K energetickému využití podle Eurostatu směřuje asi 32 % plastových obalů v EU. V Česku je to necelých 13 %.

Nejběžnější odpad na plážích? Cigaretové nedopalky

Seznamu zakázaných jednorázových plastů už v EU předcházela směrnice směřující k omezení igelitových tašek z roku 2015. Jednotlivé země samy rozhodují o tom, jakým způsobem jejich spotřebu sníží. Většina to řeší zpoplatněním tašek, které od ledna 2018 zavedla i Česká republika. Jen během prvního roku se pak jejich množství podařilo snížit na polovinu, spočítalo ministerstvo životního prostředí. V některých evropských zemích se jejich spotřeba snížila podle výpočtů Evropské komise ve srovnání s rokem 2016 až o 90 %.

Eurostat zveřejnil čísla za recyklaci obalů za rok 2023

Aktuálně zveřejněná data Eurostatu potvrzují, že systém třídění v Česku funguje efektivně a přináší konkrétní výsledky, které jednoznačně obstojí v celé EU. Za tento úspěch patří poděkování především lidem, kteří aktivně a dlouhodobě třídí odpad, a také obcím a firmám, které systém zajišťují v praxi.

“Česko je v recyklaci plastových obalů na čtvrtém nejlepším místě z celé EU. Lidem patří díky, bez třídění by nebyla ani recyklace. Znovu se také hodí připomenout nepravdy, které záměrně šířily některé zájmové skupiny, "instituty" a někteří politici, v posledních dvou letech o tom, že ČR platí údajně dokonce pokuty za nízkou míru recyklace plastů. Nic takového samozřejmě není, byla to lež, což data Eurostatu dokládají." Komentuje aktuální statistické údaje Eurostatu Petr Havelka, z České asociace odpadového hospodářství.

V roce 2023 vzniklo v Evropské unii celkem 79,7 milionu tun obalového odpadu, což odpovídá 177,8 kg na obyvatele. Průměrně tak v roce 2023 připadlo na každého obyvatele EU 35,3 kg plastového obalového odpadu. Z tohoto množství bylo 14,8 kg recyklováno.

V roce 2023 bylo v EU recyklováno 42,1 % veškerého vzniklého plastového obalového odpadu, což představuje zvýšení míry recyklace oproti roku 2013, kdy činila 38,2 %. Nejvyšší míru recyklace zaznamenaly: Belgie (59,5 %) a Lotyšsko (59,2 %).

Podle posledních údajů evropského statistického úřadu Eurostat je ČR podle celkové míry dosahované recyklace všech obalů na 6. příčce hned za Německem.

Tabulka: Míra recyklace plastového obalového odpadu v EU v roce 2023 (vybrané země)

Aktuálně se v Česku zhruba polovina obalů ze žlutých kontejnerů materiálově recykluje, třetina se využije k výrobě energie a jedna šestina jinak nevyužitelného se skládkuje.

Dosažená míra recyklace papírových obalů činí 88 %, obalů z plastů 43 %, ze skla 81 % a obalů ze železa 81 %.

V roce 2021 vyprodukoval každý obyvatel EU 36 kg plastových obalových odpadů. Povzbudivá zpráva je, že z tohoto množství se 14 kg podařilo zrecyklovat.

Většina recyklovaných plastových výrobků, snad kromě obalů pro potraviny, má ze své podstaty a svého určení dlouhou životnost, a proto řada z těchto výrobků vlastní také příslušné certifikáty udržitelnosti a nízkého vlivu na životní prostředí.

Stále více se vědci zaměřují na problémy s mikroplasty a nanoplasty. Nová studie prestižních amerických univerzit zjistila, že mikroplastů je v kupovaných výrobcích, včetně potravin, mnohem více, než se doposud čekalo. Znepokojivé výsledky jsou k dispozici například u balené vody v PET lahvích.

tags: #eurostat #recyklace #plastu

Oblíbené příspěvky:

• Dopady znečištění na evropská moře
• Komplexní průvodce biologicky rozložitelným odpadem
• Drahanská vrchovina - klima
• Emise Síranu: Co to je?
• Recepty na ekologický sprchový gel