Poslanci schválili novelu zákona o místních poplatcích, která má ochránit čerstvě dospělé před exekucemi za dluhy na odpadu. Téměř tři roky přemlouvala právnička Alena Vlachová zákonodárce, aby změnili zákon o místních poplatcích a ochránili tak čerstvě plnoleté děti z dětských domovů, na něž se po odchodu z domova nečekaně sesypaly exekuce. To proto, že nevědomky dlužily poplatky za odvoz komunálního odpadu. Obce totiž peníze nechtěly od rodičů, ale přímo od jejich potomků. Teprve teď se Vlachové povedlo prosadit změnu a děti víc bránit.
Ve středu totiž Sněmovnou prošla novela, která podle Vlachové přinese od příštího roku zásadní obrat. Až dosud totiž zákon děti nijak nechránil. V posledních dvou letech si navíc obce mohly vybrat, zda poplatek vyměří dítěti, nebo rodičům.
Dřívější právní úprava poplatku za odpad vedla k porušování základních práv dětí, konstatoval v úterý Ústavní soud. Zákon totiž ukládal poplatkovou povinnost přímo nezletilým, a pokud za ně neplatili rodiče, vstoupily děti do dospělosti s dluhem a mnohdy končily v exekuci. Zákon se sice už změnil, řada mladých lidí ale dosud nese důsledky jeho starého znění.
Návrh na prohlášení neústavnosti části zákona o místních poplatcích ve znění účinném do 30. června 2012 podal Nejvyšší správní soud. Ten se konkrétně zabýval případem dívky, za kterou matka nezaplatila poplatky za roky 2002, 2003 a 2006. Nejdřív se úřadům vůbec nedařilo doručovat matce výměry, později na výzvy nereagovala. Když dívka dospěla, skončila kvůli nedoplatkům v exekuci, peníze jí začali strhávat ze mzdy. Exekuční příkaz napadla žalobou a následně kasační stížností.
Pokud zákon ukládal poplatkovou povinnost i nezletilým dětem a nepřenášel ji alespoň v platební rovině na zákonné zástupce, nelze jej podle Nejvyššího správního soudu vykládat v souladu s ústavou, což potvrdili také ústavní soudci.
Čtěte také: Klokánky ohroženy exekucí
Veřejná moc by nezletilým neměla ukládat povinnosti, které jim zkomplikují či znemožní uzpůsobit si život podle vlastní potřeby. „Taková možnost není zachována, pokud jsou nezletilí do dospělého života vpuštěni se závažnými dluhy,“ řekl soudce zpravodaj David Uhlíř.
Zákon se sice už změnil, řada mladých lidí ale dosud nese důsledky jeho starého znění. Nález Ústavního soudu lze zohlednit v konkrétních sporech navazujících na dřívější právní úpravu. „Je ústavně chráněným zájmem dítěte, aby do dospělosti nevstupovalo se závazky, jež mohou mít rdousící efekt,“ stojí v nálezu Ústavního soudu.
„Dopad bude obrovský, protože v podstatě budou správní orgány nuceny zastavit probíhající exekuční řízení a tam, kde dosud exekuce nezahájily, už je nezahájí,“ řekla soudkyně Nejvyššího správního soudu Barbara Pořízková. Mladí lidé, kteří už dluhy zaplatili, ovšem peníze zpět nezískají. Nálezy Ústavního soudu mívají účinky jen do běžících řízení, domnívá se Pořízková.
Po novelizaci zákon sice zachoval poplatkovou povinnost pro fyzické osoby s trvalým pobytem bez rozdílu věku, ovšem výslovně osvobodil od poplatku děti v ústavní péči a dalších podobných zařízeních. Právě za děti bez dobrého rodinného zázemí často jejich zákonní zástupci neplatili, proto pak končily v exekuci. Zákon také nově říká, že případný nedoplatek za nezletilého přechází na zákonného zástupce nebo opatrovníka.
Dne 01.07.2021 nabyl účinnosti zákon 192/2021 Sb., kterým se měnil zákon 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a zákon 293/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon 192/2021 Sb.“). Přijetím tohoto právního předpisu se očekávalo, že v České republice velice razantně ubyde množství mladých dlužníků. Před přijetím tohoto zákona totiž dlužník, kterému vznikl dluh v době, kdy byl nezletilý, po nabytí zletilosti musel splácet dluh, který se často pohyboval nikoliv pouze ve výši desítek tisíc korun, nýbrž jeho celková částka mohla přesáhnout i milion korun.
Čtěte také: Podrobnosti o stanovisku k exekuci
Problémem, který v právním řádu České republiky nastal, bylo, že nezletilý dlužník musel uhradit dluh, včetně různých poplatků na něho navázaných, bez ohledu na dlužníkovu ekonomickou situaci. Jak již bylo zmíněno výše, jelikož dne 01.07.2021 vešel v účinnost zákon 192/2021 Sb., který se zabýval problematikou dluhů nezletilých, očekávalo se, že nezletilých dlužníků velice významně ubyde.
Za stěžejní lze považovat zejména ustanovení, ve kterém se uvádí, že ke splnění dluhu nezletilého dlužníka může být užit výlučně majetek nezletilého ke dni nabytí plné svéprávnosti nezletilého, včetně majetku, který byl nabyt ve vztahu k majetku, nabytému před nabytím plné svéprávnosti nezletilého. Očekávání, které se do nové právní úpravy vkládalo, bylo, alespoň za první rok, naplněno. V roce 2021 bylo evidováno již pouze 1.574 nezletilých v exekuci, oproti roku 2020, kdy Exekutorská komora České republiky zaznamenala pokles nezletilých v exekuci o více jak 30 %.
Nicméně zpět k zákonné úpravě, v té bylo dále kromě zmiňované úpravy taktéž ustanovením § 899a odst. 2 zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), zaručeno, že pokud vznikl nezletilému dítěti dluh jednáním jeho rodiče nebo jednáním dítěte se souhlasem jeho rodiče, bude za daný dluh ručit rodič dítěte. Zároveň bylo zajištěno, že v tomto případě ručitel, nemůže vymáhat po dlužníkovi vyrovnání dluhu, který takovýmto jednáním vznikl a za který rodič dítěte ručil. Velmi výrazně se tak rozšířil praktický význam souhlasu s právním jednání nezletilého, který je uveden v § 32 občanského zákoníku.
Stejně důležitým, jako je souhlas zákonného zástupce nezletilého, je i jeho výslovný nesouhlas. Pokud totiž mezi rodiči nezletilého panuje neshoda s jednáním nezletilého dítěte, přičemž jeden z rodičů výslovně vyjádří svůj nesouhlas, bude za právní jednání nezletilého ručit pouze zákonný zástupce, jenž k danému jednání vyslovil svůj souhlas. Dojde tímto k vyvracení domněnky jednání, jenž je zmíněna v § 876 odst.
Ačkoliv by se to na první pohled nemuselo zdát, zmiňované ustanovení cílilo nejenom na nezletilé potenciální dlužníky, nýbrž také na osoby potenciálních věřitelů. Osoby, jenž vstupují do právního vztahu s nezletilými mají díky těmto ustanovením mnohem silnější postavení ve smyslu korigování právního jednání zákonného zástupce nezletilého. Právní úprava totiž nově začala nepřímo vyžadovat, aby potenciální budoucí věřitelé výslovně požadovali souhlas zákonného zástupce s jednáním nezletilého dítěte. Zákonný zástupce navíc bude mít díky § 899a odst. 2 občanského zákoníku větší přehled o právním jednání svého potomka. Lze zcela s jistotou předpokládat, že se rodič nebude chtít dobrovolně vystavit potenciálnímu riziku ručení za dluhy z právního jednání svého potomka.
Čtěte také: Dlužné výživné a exekuce
Tímto je ale také zároveň dodržována ze strany zákonných zástupců doktrína jednání a rozhodování v nejlepším zájmu dítěte. Zákonodárce tak pravděpodobně reagoval na Nález Ústavního soudu, sp. zn. 1778/14, ze dne 15. 2. 2017, ve kterém stojí „Z těchto mezinárodně-právních závazků pro Českou republiku vyplývá povinnost zajistit dětem takovou ochranu a péči, která je nezbytná pro blaho. Dle názoru Ústavního soudu se s takovou povinností neslučuje uložení dluhu nezletilému, o jehož existenci se často dozví až při jeho vymáhání po dosažení zletilosti, když již může být takový dluh - byť zpočátku relativně nízký - navýšen o příslušenství a další náklady, které mohou mít rdousivý účinek, a ztěžovat tak jedinci vstup do dospělosti.
Proto se lze domnívat, že pro začátek je velká část nezletilých dlužníků v důsledku přijetí zákona 192/2021 Sb. Mgr. et Mgr.
Níže je uvedena tabulka s vývojem počtu exekucí u nezletilých v České republice:
| Rok | Počet exekucí |
|---|---|
| 2020 | 2.284 |
| 2021 | 1.574 |
Z tabulky vyplývá, že v roce 2021 došlo k výraznému poklesu počtu exekucí u nezletilých v důsledku přijetí zákona 192/2021 Sb.
tags: #exekuce #za #odpady #na #nezletilé #dítě