Laxní zákony o znečištění: Podrobná analýza a dopady

18.03.2026

V Česku hodně podceňujeme prevenci.

Úřady i v místech se špatným ovzduším povolují další a další provozy, které prostředí dál zhoršují.

Kritická je především situace na Ostravsku.

I tam jsou úřady povinny po společnosti Arcelor Mittal, která je jedním z největších znečišťovatelů v oblasti Radvanice a Bartovice požadovat používání výrazně čistších technologií.

Bez ohledu na dlouhodobě kritickou situaci však k žádnému razantnímu zásahu nedošlo.

Čtěte také: Zákony o ochraně přírody

Předsedovi Strany zelených v Ostravě, advokátovi Jiřímu Klegovi, se podařilo oslovit Velvyslanectví Švédska v České republice, které bude v tomto roce pořádat přímo v Ostravě projekt zaměřený na environmentální otázky, ochranu přírody, ovzduší a odpady.

Celá akce proběhne přímo pod záštitou švédské ambasády.

Již proběhla první návštěva Ostravy ze strany zástupců Švédka a byli našim městem nadšeni.

Viděli zde rostoucí potenciál, vůli lidí pozvednout město výš a oživit jej.

Kulturně-vzdělávací program se zatím připravuje, ale budeme vás průběžně o všem informovat.

Čtěte také: České ekologické zákony v prádelnictví

Připravujeme podklady pro žalobu na stát, který dle nás nečiní veškeré kroky a nevyužívá veškerých zákonných možností k tomu, aby zajistil kvalitnější životní podmínky pro lidi v Ostravě a okolních městech.

Jedná se zejména o laxní přístup k ochraně ovzduší.

Nesdílíme názor, že nelze nic více dělat, protože by velké podniky zavřely své provozy a přesídlili výrobu jinam.

Toto považujeme za umělé vyvolávání strachu mezi lidmi, nicméně zkušenosti z jiných států (zejména západních) ukazují, že se tak nestane.

Rozhodující vliv na přesídlení těžkého průmyslu bezpochyby nemá tlak na ochranu ovzduší.

Čtěte také: Odpadové hospodářství v ČR

Chcete dál zažívat podzimy a zimy bez slunce a dýchat karcinogenní benzo(a)pyren či jiné jedovaté a škodlivé látky, jejichž zdravotní či mutagenní následky se mohou projevit až u dalších generací?

Myslíme si, že to lze změnit.

Indie zažila v několika posledních dekádách závratný rozvoj, ale špatná regulace průmyslu způsobila, že továrny nedodržují opatření potřebná pro kontrolu znečištění.

Na kouř jsou zákony krátké.

Hlavně v menších městech Plzeňského kraje pálí lidé v kamnech různé nebezpečné látky.

Zákon sice říká že radnice mohou za znečištění životního prostředí udělit vysokou pokutu, ve skutečnosti toho ale úředníci přes množství stížností moc nezmůžou.

Do bytu člověka, který spalováním nebezpečných látek ovzduší ničí, se totiž podle Mladé fronty Dnes nedostanou.

Dotyčný by je tam musel sám pustit, což samozřejmě neudělá.

Pokuta hrozí každému člověku, který spaluje věci, pro které kotel není vyroben.

Největší kouř vychází z pálených odpadků, oblečení nebo bot.

Kontrola kotlů a topenišť

S kontrolou domácností a toho, čím se v nich topí, by to mohlo být podobné, jako když má policie podezření na to, že se v objektu stal trestný čin.

Nutné by podle právničky Jany Kravčíkové z Ekologického právního servisu bylo důvodné podezření.

Nynější zákony ovšem nic takového nepovolují.

Současná právní úprava neumožňuje kontrolu kotlů či topenišť přímo v obydlích, ale veřejná diskuze k takové úpravě směřuje.

Listina základních práv a svobod umožňuje nedotknutelnost překročit, pokud je to v demokratické společnosti nezbytné pro ochranu života nebo zdraví osob, práv a svobod druhých, anebo pro odvrácení závažného ohrožení veřejné bezpečnosti a pořádku.

Mohlo by jít o podobnou úpravu, která je v zákoně o policii, kde je nutné důvodné podezření.

Norma by ovšem musela být opravdu dobře napsaná, aby se nedala zneužít.

Musela by zde být jasná podmínka důvodného podezření, že je skutečně pálením odpadů ohrožováno zdraví ostatních.

Tím by mohly být například opakované výpovědi sousedů.

Ze stavebního zákona výslovné povolení zásahu do nedotknutelnosti obydlí nevyplývá.

Ve chvíli, kdy fyzická osoba neumožní stavebnímu úřadu kontrolu ve svém domě dobrovolně, nemůže si ji stavební úřad vynutit.

Doprava jako znečišťovatel

Dalším znečišťovatelem, o kterém se mluví, je doprava.

Zakázat vjezd do měst mohou úřady v případě, že je vyhlášen signál regulace, a to se na mnoha místech stalo.

Města to mohla udělat.

To, jakým způsobem by fungoval provoz, to si každá obec či kraj stanovují samy v regulačních řádech.

V nich mohou stanovit seznam oblastí s omezeným vjezdem, popis objízdných tras a popis možností náhradní hromadné dopravy.

Obecně vzato ale zákon o ochraně ovzduší na mobilní zdroje příliš nemyslí.

Konkrétní požadavky na maximální emise jednotlivých aut vyplývají z jiných předpisů.

Žaloby na stát kvůli ovzduší

Ostrava nedávno podala žalobu na stát právě kvůli ovzduší.

Teoreticky nepochybně existuje právní základ k tomu, aby se u soudu domohli nápravy nebo odškodnění konkrétní lidé.

Z Ústavy, potažmo z Listiny základních práv a svobod vyplývá, že všichni lidé mají právo na příznivé životní prostředí, mají právo na ochranu zdraví a života.

Novela vodního zákona

Vládní novela vodního zákona, která má kromě jiného omezit rizika havárií na řekách, opět míří ve Sněmovně k závěrečnému schvalování.

Novela reaguje na otravu Bečvy z roku 2020 a kromě jiného upřesňuje pravomoci úřadů při likvidaci havárií.

Největším znečišťovatelům by měla místo vládou navržené povinnosti stálého měření některých látek ve vypouštěných odpadních vodách nařídit kontinuální sledování.

Stát v návaznosti na normu plánuje do konce roku 2025 zmapovat prvních 2000 kilometrů řek, kde je nebezpečí havárií nejvyšší.

Mapování výpustí má pokračovat ve třech etapách na všech tocích v Česku.

tags: #laxní #zákony #o #znečištění