S otevřením hranic se rozšířila i nabídka exotických zvířat, která jsme dříve mohli spatřit jen v zoologických zahradách, natož abychom je mohli označovat za právoplatné členy rodiny. Jaké jsou příčiny ohrožení živočišných druhů, co se s nimi dá dělat, a proč by to mělo zajímat každého?
Odhadované tempo aktuálního vymírání zvířecích druhů je 1 000 až 10 000 krát vyšší ve srovnání s tím, než jak by k němu docházelo přirozeně. Obecný konsensus o příčinách tohoto alarmujícího stavu naznačuje, ne překvapivě, především silný vliv lidských zásahů do ekosystémů.
Zřejmě nejbrutálnějším z nich je nadměrný lov - v minulosti neregulovaný, s cílem obživy, ale dnes zejména ve formě pytláctví kvůli luxusním surovinám. Lhostejné odlesňování zase ponechává bezradná zvířata napospas predátorům a nedostatku potravy. Destrukcí přirozeného biotopu trpí hlavně úzce specializované druhy, neschopné rychlé adaptace. Znečištěné půdy a vodní zdroje decimují ryby a obojživelníky. V oslabeném ekosystému se pak prosazují agresivní invazní druhy bez přirozeného nepřítele, vytlačují ty původní a narušují potravinové řetězce. Nadměrný stres způsobuje i u zvířat, podobně jako u člověka, oslabení jejich imunity a vyšší náchylnost k chorobám. Časté jsou také nižší porodnost a genetická degenerace. Expanze osídlení a farmaření vedou k častějším střetům lidí s divoce žijícími zvířaty, při kterých zvířata často táhnou za kratší konec.
Počet ohrožených živočišných druhů se řádově pohybuje ve stovkách. Každý z nich plní v ekosystému určitou funkci a přesný dopad případného vyhynutí je nemožné přesně odhadnout. U některých "viditelnějších" druhů je však představa, že by vymizely, mrazivá i bez hlubší analýzy.
Pod zkratkou CITES se skrývá Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin (anglicky Convention on International Trade in Endangered Species of Wild Fauna and Flora), která byla podepsána ve Washingtonu a platí od července 1975. Jejím cílem je sledování obchodování s ohroženými druhy živočichů, rostlin, ale i výrobků z nich (sošky, kožešiny atd.). V současné době CITES platí ve 180 zemích, v České republice od 1.1.1993.
Čtěte také: Vzdělávací DVD pro děti: Zvířata v přírodě
Jde o dokument daného živočicha (nebo rostliny) s potřebnými údaji (určení druhu včetně latinského názvu, věk, místo narození, odkud bylo importováno atp.) a je stvrzením, že živočich (či rostlina) byl získán legální cestou.
Uvažuje-li chovatel o koupi exotického tvora, měl by se poohlédnout po prodejci, který k prodávanému zvířeti dodá i veškeré dokumenty, krom CITES by měla být sepsána i kupní smlouva. Pokud prodávající odmítá poskytnout dokumenty a podepsat smlouvu, měl by kupující odstoupit od obchodu a porozhlédnout se po solidnějším prodávajícím. V situacích, kdy na zvonek zazvoní kontrola a zjistí se, že nákup zvířete nelze doložit, se uděluje pokuta.
Snahy o záchranu mají mnoho podob a některé zaznamenávají i výraznější úspěchy. Podílet se svým malým dílem na údržbě komplexity ekosystému a tím i biodiverzity je v silách každého.
Multidisciplinární iniciativa Česká krajina si dává za cíl ochranu přírody a zmírňování dopadů klimatických změn. Dosáhnout toho chce budováním nestátních rezervací, propojených biokoridory. Zubr evropský, Divoký kůň, Pratur a Los evropský jsou všichni na seznamu jejich klíčových druhů.
Svoboda zvířat se zasazuje za definitivní stop zvířatům v cirkusech. Ponižování a zesměšňování zvířat kvůli zábavě určitě nepatří do 21. století.
Čtěte také: Problém s plasty: Jak ovlivňuje nás všechny?
Že chov zvířat pro kožešinu nepatří do kultivované moderní společnosti, patří k hlavním důvodům existence spolku Obránci zvířat - OBRAZ. Díky jejich kampani přijala Česká republika novelu zákona na ochranu zvířat proti týrání, ve které zakázala kožešinové chovy.
Slovenskou obdobou boje proti kožešinovému chovu je iniciativa Ide o chlp. Na jejich stránce můžete podepsat online petici za zákaz kožešinového chovu, ve kterém ročně zemře přibližně 100 milionů zvířat, jako norci, lišky a činčily.
Chov exotických zvířat má v České republice dlouhou tradici. Mezi nejoblíbenější exotická zvířata, která si Češi pořizují do svých domácností, patří rozhodně suchozemské středomořské želvy. Ty totiž nejsou příliš časově náročné, mohou je mít i alergici, a navíc se dají chovat doma i venku. Nejčastěji pořizovanými druhy želv jsou želva zelenavá, žlutohnědá, větší vroubená či želva stepní.
Exotická zvířata budí v člověku zvědavost už po dlouhé věky. Jedním z nich je chameleon, kterého si lidé čím dál častěji pořizují do svých domovů. Co je na chameleonovi tak fascinujícího? Tak například nezávisle na sobě se pohybující oči, velmi pomalý pohyb, chápavý ocas, vystřelující jazyk a samozřejmě známé měnění barev.
V řadě českých domácností byste také našli exotické ptactvo. Nejčastěji se jedná o andulky neboli papoušky vlnkované, které jsou nejrozšířenějšími papoušky napříč kontinenty. Dalším oblíbeným papouškem menšího vzrůstu je korela chocholatá.
Čtěte také: Seznamka pro Milovníky Přírody a Zvířat
Tím samozřejmě výčet exotických zvířat v českých domácnostech nekončí. V Česku se najde hodně milovníků hadů, leguánů, varanů, populární jsou v poslední době také malé druhy krokodýlů. Jiní lidé si naopak libují ve velkých sklípkanech a jiných pavoucích.
Chov exotických zvířat omezuje vyhláška č. 411/2008 Sb., která obsahuje seznam druhů zvířat vyžadujících zvláštní péči. Do tohoto zařazení spadají například všechny druhy jedovatých plazů, různé druhy ptáků a téměř všechny druhy savců kromě domestikovaných zvířat jako je pes, kočka a fretka. Podle vyhlášky č. 411/2008 Sb. může chov exotických zvířat provádět pouze osoba starší 18 let. Co je však nejdůležitější - chov exotických zvířat vyžadujících zvláštní péči musí povolit krajská veterinární správa. K získání povolení je nutné vyplnit žádost, jež obsahuje vaše identifikační údaje, druh a počet chovaných zvířat a stručný popis chovu a vašeho vybavení k němu. Vzor žádosti najdete v příloze vyhlášky č. Kromě toho musí být dodrženy podmínky zákona č. 246/1992 Sb. o ochraně zvířat proti týrání. Povolení se vydává na tři roky a lze ho po písemné žádosti prodloužit.
Kromě českých zákonů dbají na chov exotických zvířat také mezinárodní úmluvy CITES. Tato zkratka vyjadřuje Úmluvu o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (bývá také označována jako tzv. Washingtonská konvence). Úmluva CITES slouží k regulaci obchodu se zvířaty a rostlinami, která je nutná k ochraně některých druhů před jejich vyhubením. Úmluva CITES rozděluje živočichy a rostliny podle stupně ohrožení do tří kategorií. V první kategorii jsou druhy, jimž bezprostředně hrozí vyhubení. Sem spadají všechny druhy lidoopů, pandy, řada kočkovitých šelem, oba druhy slonů nebo některé exotické ptactvo. Ve druhé kategorii je na čtyři tisíce živočichů, jenž by mohli být ohroženi, pokud by trh s nimi nebyl regulován. Pokud si tedy budete chtít pořídit exotická zvířata, na něž se vztahuje česká vyhláška č. 411/2008 Sb., budete k chovu potřebovat povolení krajské veterinární stanice. Co se týče úmluvy CITES, musíte si předem zjistit (u odborníků či v seznamech úmluvy), zda vámi zvolený druh podléhá regulaci této úmluvy.
tags: #exotické #zvířata #v #ohrožení #druhy