Zdánlivě nezajímavý beskydský kopec kousek od slovenských hranic ukrývá uprostřed svých lesů vskutku zajímavé stavby. V roce 1986 zde bylo založeno Experimentální ekologické pracoviště, dnes sloužící jako výzkumná stanice Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd.
Toto experimentální ekologické pracoviště se rozkládá ve výšce 894 m n. m. a v roce 2011 byla oceněna jako jedna ze čtyř nejlepších ekosystémových stanic v Evropě. Byla založena v roce 1986 za účelem zkoumání vlivu imisí z přilehlých aglomerací na lesní porost a funguje zde také klimatologická stanice. Stanice na Bílém Kříži byla jejich prvním terénním pracovištěm v celé České republice. Stojí tady od roku 1986.
Lokalita nebyla vybrána náhodně - těžký průmysl na Ostravsku a Třinecku si vybíral svou daň mimo jiné v beskydských lesích, které průmyslovými emisemi trpěly a umíraly. Stanice na Bílém Kříži měla měřit emise SO, NO a polétavý prach a zjišťovat, co konkrétně se stromy nepřirozeně vysoké emise dělají. Tento úděl ale pracovišti nevydržel moc dlouho. Zatímco průmyslové emise spolu s útlumem těžké výroby naštěstí postupně mizely, začínal se objevovat problém nový a globální - emise oxidu uhličitého. Na výzkum tohoto plynu se stanice přeorientovala a zabývá se jím dodnes.
EEP vzniklo v roce 1986 v rámci projektu „Komplexní výzkum vlivu imisí na lesy a lesní hospodářství Beskyd“.
V posledních desetiletích výrazně stoupá koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře. A s tím je spojen i nárůst teploty, nerovnoměrnost rozložení srážek a častější výskyt extrémního počasí. A to všechno může mít výrazný vliv na růst stromů a vývoj ekosystému.
Čtěte také: Více o Bílém Kříži
Jak nejlépe vyzkoumat vliv zvýšené koncentrace CO2 na lesní porost? Zdánlivě jednoduše - umístit les do prostoru se zvýšenou koncentrací CO2. Přesně k tomuto účelu slouží dvě lamelové kultivační sféry, což jsou stavby připomínající velké skleníky. A její skleníky se odborně nazývají lamelové kultivační sféry. To si každý kolemjdoucí může přečíst na panelu, který je umístěný hned u plotu stanice.
Účelem ale není zvyšovat vnitřní teplotu, nýbrž v jedné sféře udržovat dvojnásobnou koncentraci CO2 oproti běžnému stavu a ve druhé zachovávat přirozenou koncentraci - pro porovnání. V obou sklenících momentálně roste stejný smíšený smrkovo-dubový les. Přičemž do jednoho z nich je cisternou natlakována a udržována vyšší koncentrace oxidu uhličitého. Zkoumá se v nich hlavně fotosyntéza, kde je oxid uhličitý velmi důležitý. Mohlo by znít logicky, že čím víc CO2, tím lepší fotosyntéza. Ukazuje se však, že i fotosyntéza má své limity a zvýšená koncentrace CO2 může dokonce způsobit i pokles fotosyntetické aktivity. Výzkum je ale samozřejmě mnohem komplexnější a hlavně dlouhodobý, proto ani po více než 25 letech není zdaleka u konce.
Až les doroste do požadované velikosti, ujmou se své práce vědci. Růst lesa v těchto experimentálních podmínkách je dlouhodobá záležitost. A tak se část výzkumu odbývá v přirozeném lese, který je součástí tohoto pracoviště.
Pracoviště zahrnuje také volně rostoucí les, kde probíhají další měření a kde se nachází také 36 metrů vysoká věž pro měření mikroklimatických charakteristik. Další stožár, tentokrát „pouze“ čtyřmetrový, vévodí horské louce, kde se zkoumá pro změnu travní ekosystém.
V porostu je umístěný meteorologický stožár vysoký 36 m, na kterém je umístěný eddy kovarianční systém pro měření toků energie a látek, meteorologické senzory (sluneční radiace, radiační bilance, fotosynteticky aktivní radiace, teplota a relativní vlhkost vzduchu, směr a rychlost proudění vzduchu, atmosférické srážky).
Čtěte také: Informace o sekretariátu
Prostor, kam už kolemjdoucí turisté od plotu nedohlédnou, tak připomíná tajemný pohádkový les, kde někdo zapomněl uklidit. Všude jsou přístroje, stromy jsou obaleny fóliemi, do země jsou navrtány díry, k nebi ční kovová věž.
EEP je součástí sítě stanic CzeCOS - systém observačního výzkumu zaměřeného na kvantifikaci mohutnosti a dynamiky uhlíkového deponia v ekosystémech ČR a jejich vodní bilance, identifikaci účinků faktorů prostředí, včetně předpokládaných důsledků GZK, schopnost ekosystémů vázat uhlík, identifikaci uhlíkových propadů a jejich vazby na parametry prostředí.
Bílý kříž v Beskydech je oblíbeným a hojně navštěvovaným turistickým cílem. V jeho těsné blízkosti, hned vedle frekventované stezky, se nachází oplocený pozemek. Na první pohled na něm zaujmou dva velké hranaté skleníky a různé meteorologické měřicí přístroje. Většina turistů zvědavě nakoukne přes plot. Podívat se dovnitř mohou ale jen výjimečně. Každý turista, který míří z Visalají či Grúně na Bílý kříž, se u neprostupného plotu záhadné stanice zastaví. Člověka tam ale zahlédne stěží, jen samé přístroje a hlavně dva obrovské skleníky.
Pokud byste těmto procesům sami rádi porozuměli, či jen tak ze zvědavosti nahlédli dovnitř, musíte si počkat na dny otevřených dveří anebo si ve výzkumné stanici na Bílém kříži v Beskydech domluvit exkurzi.
Čtěte také: Experimentální sada Clementoni pro malé vědce – recenze
tags: #experimentalni #ekologicke #pracoviste #Bílý #Kříž