Experimentální Ekologické Pracoviště Bílý Kříž a Aktuality z Regionu

03.03.2026

Dnešní článek se zaměří na aktuality z regionu, s důrazem na experimentální ekologické pracoviště Bílý Kříž, houbařskou sezónu a další zajímavé události.

Experimentální ekologické pracoviště Bílý Kříž

Pro získání odpovědi na to, jaké dopady bude mít dlouhodobě navýšená koncentrace CO2 na život lesních porostů, se vědci vydali na špičkovou výzkumnou ekosystémovou stanici na Bílém Kříži v Moravskoslezských Beskydech. Toto experimentální ekologické pracoviště se rozkládá ve výšce 894 m n. m.

To, jaké dopady bude mít dlouhodobě navýšená koncentrace CO2 na život lesních porostů, se zjišťuje v unikátních lamelových sférách. „Nejedná se o skleníky, protože u skleníků se předpokládá zvýšení teploty a my nechceme, aby se v nich zvyšovala teplota. To by bylo nežádoucí pro experimenty, které tady provádíme," vysvětluje Ladislav Šigut význam lamelových sfér.

„Jsou zde dvě sféry, jedna se zvýšenou koncentrací CO2 700 ppm, tedy 700 molekul CO2 na milión molekul vzduchu. Je to proto, že se předpokládá, že v roce 2100 bude ve vzduchu průměrná koncentrace CO2 700 ppm, možná i vyšší. Hned vedle lamelových sfér je vysazen volný lesní porost smrku ztepilého, který tvoří komplexní výzkumnou laboratoř se spoustou přístrojů a zařízení.

Výzkumy ukazují, že po počáteční stimulaci fotosyntézy zvýšenou koncentrací CO2 si rostliny již i po jedné vegetační sezóně na podmínky přivyknou a rychlost fotosyntézy klesá téměř na původní úroveň. Takovéto „přejedení se" oxidem uhličitým je nejvýraznější u pomalu rostoucích rostlin v půdách chudých na dusík a fosfor.

Čtěte také: Informace o sekretariátu

Tipy na víkendové akce

Pokud přemýšlíte, jak strávit víkend, nabízíme několik tipů na zajímavé akce:

Loučení s prázdninami na Gruni: Soutěže pro děti i dospělé, živá hudba, vystoupení folklórních souborů, ukázky zásahů hasičů a tradičního života našich předků. Možnost prohlídky kostela na Gruni a experimentálního ekologického pracoviště na Bílém Kříži.
Summer Rock Fest Beroun: Legendární kapely Vitacit, Tam, Finnlandia, Purplemania a Bugr. Možnost stanování a volejbalový turnaj.
Benediktinská noc v Kladně: Historická akce v zahradě zámku.
Craft Beer Fest v Kolíně: Řemeslné pivovary z celého Česka a kapely ReGen, Unikátní Popkorn a Crossband.
Královské stříbření Kutné Hory: Slavnost navrací Kutnou Horu do dob krále Václava IV.

Houbařská sezóna

Letošní houbařská sezona začala zhruba o měsíc dřív, než je obvyklé. Může za to teplé počasí a nedávné srážky. Až sedm milionů z nás každoročně vyráží do lesů za pokladem. Průměrná tuzemská domácnost prý ročně dokonce spořádá, usmaží, uvaří, zavaří či usuší kolem šesti kilogramů plodnic.

Podle mykologů na vás největší úlovky čekají v okrajových částech republiky. Houbařům z teplické restaurace Aladdin se na začátku července mimořádně zadařilo. Z lesa si přinesli nejdříve 600 hub a poté dokonce 1100!

Houbám prospívá vysoká vlhkost vzduchu, vhodná teplota a dostatek vláhy. „Výskyt konkrétních hub se odvíjí od klimatických podmínek, charakteru počasí, intenzity srážek, teplot, geologického podloží, druhu porostu, nadmořské výšky a řady dalších faktorů, z nichž některé možná ani neumíme pojmenovat.

Pokud si lámete hlavu, zda jste v lese našli jedlou houbu, vyzkoušejte jednu z aplikací na rozpoznávání a identifikaci hub. Od roku 2016 je volně ke stažení aplikace Na houby, jež dokáže rozpoznat houby pomocí neuronové sítě.

Čtěte také: Experimentální sada Clementoni pro malé vědce – recenze

Níže naleznete nadcházející akce spojené s houbami:

18. srpna - Studijní mykologická vycházka do okolí Pohoří na Šumavě
19. srpna - Letní vycházka s mykologem za houbami do okolí Starých Hutí v Novohradských horách
6. - 7. září - Výstava hub ve velkém sále Regionálního muzea Mělník
19. září - Přednáška Fotografování hub aneb Jak na to v Mělníku, přednáší Jaroslav Malý

Jihočeské biologické centrum ČSAV

V Českých Budějovicích se ČSAV objevila poprvé v závěru 70. let 20. století v souvislosti s rozhodnutím Ústředního výboru Komunistické strany Československa (1974) a v návaznosti na usnesení jejího XV. sjezdu přesunout část výzkumných kapacit z Prahy na venkov.

Vedení města České Budějovice a Jihočeského kraje tento přesun podporovalo, neboť v něm spatřovalo zlepšení akademického prostředí jižních Čech, kdy se dosavadní vysoké školy ve městě věnovaly především výuce a výzkum tvořil jen zanedbatelnou složku jejich činnosti.

Ústavy ČSAV nově dislokované do Českých Budějovic byly sdruženy do tzv. Jihočeského biologického centra ČSAV (JčBC), které oficiálně existovalo od 1. 10. 1981 do 15. 11. 1990. Jeho vůdčí osobností byl ředitel Entomologického ústavu V. Landa, který byl zároveň i členem prezídia ČSAV zodpovědným za výstavbu JčBC.

Do 1984 měly být plně postaveny objekty Parazitologického a Entomologického ústavu a jejich pomocné provozy (1. etapa), na což okamžitě měla navazovat 2. etapa, plánovaná do 1988, která měla vést k výstavbě Ústavu experimentální botaniky, vývojových dílen a sympoziálního střediska.

Čtěte také: Botanika: environmentální a experimentální přístup

V lednu 1984 zřídilo prezidium ČSAV českobudějovické pracoviště Společné laboratoře, útvary a provozy, které mj. zahrnovalo i knihovnu, a 13. 5. 1985 byly za účasti předsedy československé vlády Lubomíra Štrougala (* 1924) slavnostně otevřeny objekty dokončené v 1. etapě výstavby centra (plný provoz byl zahájen do konce 1985).

Následuje seznam ústavů, které byly součástí Jihočeského biologického centra ČSAV: