Externí náklady znečištění

Externalita (negativní) je označení stavu, kdy subjekt provádějící určitou ekonomickou činnost nenese všechny její náklady, neboť jejich určitou část přesouvá na jiné subjekty bez jejich souhlasu. Znehodnocování životního prostředí je příkladem negativní externality. Např. vypouštění škodlivých látek do ovzduší, které způsobí mnoha lidem zdravotní újmy a přivodí jim s tím související náklady, výlohy (pracovní neschopnost, nákup léků apod.).

Pro vypočítání externích nákladů za znečištění ovzduší je škodlivý účinek jednotlivých polutantů na lidské zdraví a životní prostředí vyjádřen metricky (v peněžním ocenění).VOLY (Value of a life year) a VSL (Value of statistical life) jsou dvě nejvíce uznávané metody pro ohodnocení ztát na životech. Metodika použitá v této studii je v souladu s metodikou použitou v předchozích studiích programu CAFE.

Mechanismus, který má alespoň částečně kompenzovat škody, které průmyslové podniky způsobují, představují poplatky za znečištění. Ty jsou v České republice zcela nedostatečné a pohybují se v řádu promile až jednotek procent ze skutečných nákladů na odstranění škod. I tyto poplatky se však nyní snaží zcela zrušit hospodářský výbor poslanecké sněmovny.

„Evropská agentura pro životní prostředí jasně vyčíslila, že odstranění škod způsobené emisemi z průmyslu stojí obrovské peníze. Znečišťovatelé na poplatcích odvádějí desetiny procent této částky a někteří poslanci se ve sněmovně právě v těchto dnech snaží zrušit i tyto, zcela nedostatečné, poplatky za znečištění,“ říká Jan Freidinger, vedoucí toxické kampaně Greenpeace ČR, a doplňuje: „To je nejen proti principu evropské ekologické politiky „znečišťovatel platí“, ale také proti zdravému rozumu a dokonce i proti slibům vládních stran o odpovědné politice.

„Znečištění ovzduší dnes v Evropě z hlediska životního prostředí představuje největší riziko pro lidské zdraví a tato zpráva ukazuje, že velké průmyslové podniky svou činností podílejí na vzniku značných škod. Tyto tzv. externí náklady však nehradí jejich původci - znečišťující podnik, ale my všichni,“ uvedl MUDr. Miroslav Šuta z Centra pro životní prostředí a zdraví.

Čtěte také: Dálkové studium ekologie

Tato zpráva za rok 2009 vyčísluje finančně náklady na odstranění škod na zdraví a životním prostředí vypouštěnými vzdušnými kontaminanty z evropských průmyslových podniků dle údajů hlášených E-PRTR. K ocenění ztrát na zdraví a životním prostředí způsobených škodlivinami vypouštěnými průmyslovými podniky do ovzduší použila EEA metodiku vyvinutou v rámci rozsáhlého programu Čistý vzduch pro Evropu (CAFE - Clean Air for Europe). Ten došel k závěru, že v důsledku znečištění ovzduší každoročně předčasně umírá asi 370 tisíc lidí a každému obyvateli ČR zkracuje život v průměru asi o 10 měsíců.

Podle EEA sice přispívají země jako Německo, Polsko, Velká Británie, Francie a Itálie, které mají mnoho velkých podniků, nejvíce k celkovým nákladům na odstranění škod. Nicméně když se náklady na odstranění škod porovnají s celkovými výkony jednotlivých národních ekonomik, pořadí zemí se výrazně změní.

Česká energetika a průmysl přitom způsobují škody na lidském zdraví a životním prostředí v hodnotě zhruba 87,7 až 148,7 miliard Kč. Ukazuje to zpráva Evropské agentury pro životní prostředí (EEA), která analyzuje finanční náklady za znečišťování ovzduší způsobené nejvýznamnějšími evropskými průmyslovými podniky. Zpráva obsahuje údaje o 622 podnicích, které nejvíce zamořují evropské ovzduší, mezi nimiž je i 25 českých firem. Mezi stovkou těch největších jich má ČR pět. Absolutně nejhůře byla hodnocena Elektrárna Prunéřov firmy ČEZ, která se v celoevropském měřítku umístila na 17. místě. Další elektrárna ČEZ v Počeradech figuruje na 30. místě, do první stovky se vešel ještě Chemopetrol v Litvínově (63.), ostravský ArcelorMittal (65.) a elektrárna Chodově u Sokolova (98).

Analýza jasně ukazuje, že velcí znečišťovatelé svou činností způsobují škody, jejichž odstranění stojí obrovské finanční prostředky. Podle EEA se náklady na odstranění škod, které průmyslové podniky svými emisemi způsobily v roce 2009, odhadují na nejméně 102-169 miliard euro.

Výše poplatků za znečištění ovzduší, které podniky platí podle zákona č. 86/2002 Sb. Částky jsou pouze indikativní, protože o konečné výši poplatků za znečišťování ovzduší rozhoduje příslušný krajský úřad. Zde jsou vypočteny poplatky pro stejné látky (Nox, SOx, NH3, NMVPC, PM10 CO2), za jejichž vypouštění vypočítala náklady studie EEA.

Čtěte také: Jak překonat výzvy ESG reportingu

Struktura všech nákladů dopravního systému z hlediska jejich nositele zahrnuje tři hlavní skupiny nákladů. První skupinu představují interní náklady (náklady nesené uživateli, správci a dopravními podniky), druhou skupinou jsou externí náklady, tzn. náklady nesené společností bez ohledu na to, kdo je způsobuje a poslední třetí skupinou jsou interní a externí vícenáklady vznikající následkem kongescí dopravního systému.

Mezi interní náklady infrastruktury řadíme mýtné, silniční daň, dálniční známky a část spotřební daně z pohonných hmot a minerálních olejů. Část nákladů na údržbu a rozvoj dopravní infrastruktury, která není hrazena uživateli, řadíme mezi externí náklady. Obvykle je tato část nákladů hrazena z veřejných rozpočtů.

Návrh novely směrnice o euromýtném, dává vládám nově právo zohlednit v mýtném i některé externí náklady (znečištění, hluk a náklady kongescí). Nová sazba mýtného se týká nákladních vozidel nad 3,5 tuny. Novela směrnice o euromýtném je prvním právně závazným dokumentem, který vychází z širší evropské strategie převést daňovou zátěž od spotřebitele (uživatele) směrem ke znečišťovateli. Státy podle tohoto principu mohou v dani zohlednit jak přímé, tak externí náklady, jimiž člověk svou činností zatěžuje své okolí.

Za nejdůležitější kategorii externích nákladů znečištění ovzduší považuje většina studií náklady na zdravotní péči (škody na zdraví). Výsledné hodnoty jednotlivých studií jsou však rozdílné v závislosti na dalších nákladech, které jsou do výše externích nákladů započítávány. Některé studie (ExernE, HEATCO) zahrnují do nákladů dále škody na budovách a památkách a škody na úrodě. Jiné studie (např. NewExt) se snaží do nákladů započítat i dopady na ekosystémy.

Kvalitu dat jednotlivých studií je obtížné posoudit, protože použitá vstupní data nejsou vždy detailně popsána. Studie CAFE CBA zahrnuje do nákladů škody na zdraví a ztrátu úrody, zanedbává však škody na budovách. Určující pro využitelnost zpracovaných studií je i přenositelnost jejich výsledků.

Čtěte také: Definice externích emisí

U studií s celoevropským záběrem je přenositelnost výsledků přirozeně vysoká, neboť prezentují podrobná data pro dané země. Naopak u studií, které jsou zaměřeny na jednu konkrétní zemi, je nutné znát doplňující informace umožňující přenos údajů na zemi jinou (mimo ekonomických indikátorů také emisní faktory, intenzitu dopravy, hustotu zalidnění atd.). Praktická aplikace výsledků studií je poměrně snadná v případě, že jednotkové sazby externích nákladů jsou vyjádřeny na tunu znečišťující látky.

Přizpůsobení hodnot vyjádřených na ujetý kilometr je obtížnější. V tomto případě je opět nutné mít informace o vlastnostech vozidla, pro něž jsou jednotkové náklady počítány. Pro získání jednotkových cen externích nákladů znečištění ovzduší jsou doporučovány studie prováděné na Evropské úrovni zahrnující všech 25 nebo 27 zemí EU, které jsou založené na nákladech za tunu polutantu. Studie CAFE CBA i HEATCO toto doporučení splňují, a proto byly v rámci tohoto článku vybrány pro následnou analýzu.

V rámci jejich praktické aplikovatelnosti shledáváme jako účelné vyjádření externích nákladů znečištění ovzduší v jednotkách vztažených na dopravní výkon. Vzhledem k tomu, že dosud nebyla zpracována studie využívající výstupy studií CAFÉ CBA a HEATCO přímo pro oblast ČR, budeme dále vycházet z využití výstupů těchto studií pro oblast Německa.

Přepočet na podmínky České republiky byl postaven na ukazateli HDP na hlavu v paritě kupní síly (GDP per cápita in PPS), dále byla zohledněna i hustota obyvatelstva, a to z důvodu, že jsou přepočítávána data Německa. Přepočet byl proveden dle níže uvedeného vzorce v souladu s doporučením Evropské komise.

Náklady znečištění ovzduší v €ct/ rozlišené podle velikosti vozidla, emisní kategorie (EURO-norma) a typu dopravní sítě pro Německo jsou přepočítány k časové základně roku 2008 a na podmínky ČR podle metodiky založené na HDP.

Téměř ve všech studiích zabývající se oceňováním externích nákladů hluku jsou zohledňovány náklady představující ztrátu kvality života způsobené dopravním hlukem. Většina studií je založena na ochotě platit za snížení hluku a nezahrnují dlouhodobé zdravotní následky (zvýšený krevní tlak, kardiovaskulární nemoci atd.). Studie, které zdravotní následky zohledňují alespoň částečně, jsou např.

Harmonizaci v oblasti oceňování externích nákladů hluku přinesla Evropská legislativa (Directive 2002/49/EC). Dle Directive 2000/49/EC by mělo stanovení počtu lidí vystavených nadměrné hlukové zátěži vycházet z hlukových map, které by zároveň měly plnit informativní funkci pro veřejnost. Legislativou je nařízeno také zpracování akčního plánu.

Výpočty nákladů hluku pro jednotlivé druhy dopravy byly provedeny na základě doporučených průměrných dat pro EU25. Vhodnějším řešením by samozřejmě bylo použít národní data přímo pro oblast České republiky, ale hlukové mapy daného území nezbytné pro zjištění počtu obyvatel vystavených nadměrné hlukové zátěže jsme neměli k dispozici. Externí náklady hluku jsou zde uvedeny v €ct/vzkm a jsou zpracovány pro různé typy dopravní sítě. Tato data jsou výstupem studie INFRAS, představují průměr EU 25 v cenové hladině roku 2000.

Postup přepočtu na podmínky ČR probíhal s použitím následujícího vzorce. Dále byla ve výpočtu zohledněna inflace a měnový kurz. Pro správné monetární ocenění externích nákladů je nutné znát jejich jednotkové ceny. V České republice dosud chybí data na národní úrovni, která by se mohla využít. Řešením může být využít obecné hodnoty jednotkových nákladů, které jsou uváděny pro celou oblast Evropské unie nebo z výsledků studií, které byly zpracovány na národní úrovni. Postup jejich přepočtu na podmínky České republiky by měl být proveden pomocí transparentní metodiky založené na hrubém domácím produktu.

The issues of external costs are closely related to decisions on investments in transport, internalisation of external costs and setting the right prices (environmental taxes, subsidies) and also to providing input data for the Cost-Benefit Analysis (CBA), etc. Recently, a number of studies have been prepared. These studies focus on methodologies for valuation of external costs. However, their outputs often differ and they are also different in individual EU countries and over time. Another issue arises from the fact that their values directly for the conditions of the Czech Republic are not available or that their units of measure do not correspond with the available data or statistics on the national level, which complicates their practical use.

Internalizace negativních externalit

Cílem internalizace je dosažení společenské optimality. Efektivnosti lze dosáhnout dvěma cestami: veřejnoprávním řešením (např. s využitím daní/dotací) a v rovině soukromoprávní. Obě řešení se zásadně odlišují v distribuční situaci. Veřejnoprávní řešení (např. pomocí vyjednávání) jsou určeny charakterem externalit.

Internalizace jako politika kauzální terapie se realizuje pouze cestou zatížení původce (argument flexibility). Tržní řešení (cestou vyjednávání) je intenzivně rozvíjen a diskutován. Předpokladem pro dosažení efektivnosti představuje tzv.

Původce pak musí platit poškozenému kompenzační platby (např. post kompenzace vzniklé škody). Mezní náklady; soukromé náklady se tedy rovnají ceně. Zatížen společenskými dodatečnými náklady své aktivity. Rozhodovací subjekt jednotlivec. Úrovně těchto aktivit (omezení nebo zvýšení) - uplatňuje se tzv. argument strategie.

Optimální (racionální) internalizace

Ekonomická teorie dlouhodobě intenzivní pozornost věnuje otázkám pareto-optimální internalizace (dosažení pareto-optimální rovnováhy). Teoretické tvrzení je v určitém rozsahu doloženo empirickými důkazy. Je při hledání „racionálního“ řešení nutno brát v úvahu i požadavky transakčních nákladů. Není např. oprávněné vyžadovat kompenzace i za emise, kdy je dosaženo optimální úrovně znečištění podle Pigoua.

Monodimenzionální externí efekty

Je třeba regulovat typ aktivity způsobující externality. Práv budou bránit jiným subjektům v narušení jejich exkluzivního práva. Dočasné nebo trvalé přenechání práva budou vyžadovat určitou cenu. Práva tím dostanou tržní ocenění a rozsah využití určitého statku (např.) bude možno regulovat na základě individuálního kalkulu optimality. Není např. snadné zajistit exkluzivity (vyloučení jiných uživatelů).

Multidimenzionální externí efekty

Multidimenzionální externality vyžadují specifické směry postupu:

1. Aktivity si nezpůsobují žádný monodimenzionální efekt.
2. Určit optimální využití.
3. Relevantních dispozičních práv je velmi omezená.

Uplatňuje strategie řešení cestou daní či meritorizace.

Odpovědnost jako základní východisko pro internalizaci škod

Distribuční komponent (funkci). Fungování soudů) a úpravy odpovědnosti v řadě zákonných předpisů. Od externalit (unilatelární asymetrický vztah); srovn. Odvozuje ji od externalit a nezdůrazňuje funkci odpovědnosti. Zde chápána jako komponent veřejnoprávního řešení (např. pojištění).

Environmentální odpovědnosti představuje širší pojetí. Slibuje největší čistý užitek. V některých zemích, např. odpovědnosti za škody na životním prostředí; naproti tomu např. vyplývá ze všech zákonů, které se týkají ochrany životního prostředí. Znečištění či případnou náhradu škody. Různých principů: odpovědnost a odpovědnosti za zavinění.

Pouze tehdy, pokud nedodržel požadavky zákonných předpisů (povinnosti prevence). Odpovědnosti za ohrožení nese případnou škodu především původce. Jejich snahu realizovat prevenci. Orientuje na vznik negativních externích efektů u původce. Však dosud mělo omezenou účinnost. Hnědouhelné elektrárny) a vzniklou škodou. Pro škodu vznikající u poškozeného. Mnoho škod je způsobeno celým komplexem faktorů (tzv.

Směrem k prevenci, tak vzhledem k regulaci škody (náhradě škody). Znečišťovatelům, ale stát vytváří systém kolektivní odpovědnosti (např. škody. Uplatňují se různé postupy, přičemž např. odpovědnosti za škody na životním prostředí. Aktivity Evropské unie. Ohrožení). Aktuální situaci v oblasti ekologické odpovědnosti podle 29 kritérií. Možnosti ocenění škod na životním prostředí (Topic Paper No. Jednotlivých zemí (Topic Paper No. Možnosti pojištění ekologických škod (Topic Paper No. Škod a pro řešení problému platební neschopnosti (Topic Paper No. Ekonomické aspekty právní úpravy CERCLA (Topic Paper No.

Stává se jedním z nejvýznamnějších komponentů rizika podniku. Rizika. Reflektují z různých pohledů určitou reálnou skutečnost. Terminologii zčásti odlišnou, zdůrazňují někdy rozdílné aspekty. Konkrétním řešením v rámci právní úpravy.

Odpovědnost a pojištění

Problém multikauzálních škod. Obecně se jedná o problém multikauzálních škod. způsobených znečištěním životního prostředí. Internalizace (např. odpovědností a environmentálním pojištěním) ilustruje obr. Odpovědnosti za škody na životním prostředí. Poškozeného vlastníka) a škody na statcích veřejných. Alokační a redistribuční. Smyslu výroby a spotřeby hmotných statků, ale i spotřeba např. rekreací) je spojena s vlivy na životní prostředí.

Řešení komerčního pojištění. Zkušenosti vyspělých zemí. Dánsko. Francie. Spolková republika Německo. USA.

Argumentaci ilustruje obr. 4-2. Křivky NG´. Očekávané škody. Diskontování tedy vede k chybné alokaci. Rovnováhy prevence od optima prevence roste se zvyšujícím se diskontováním. Standardu. Silné, aby způsobilo nesprávnou alokaci. Minimální. Na problém diskontování než odpovědnost za zavinění. Své aktivity prevence realizuje na příliš nízké úrovni.

Na obr. P3 a P4... Hospodářský výbor poslanecké sněmovny navrhuje v rámci nového zákona o ovzduší zrušení poplatků, které průmyslové podniky platí za vypouštění škodlivin.

Tabulka: Přehled studií a jejich zaměření

Studie	Zaměření
ExernE	Škody na budovách a památkách, škody na úrodě
HEATCO	Škody na budovách a památkách, škody na úrodě
NewExt	Dopady na ekosystémy
CAFE CBA	Škody na zdraví, ztráta úrody

tags: #externí #náklady #znečištění

Oblíbené příspěvky:

• WC čištění Pardubice
• Biologický odpad a jeho recyklace
• Průvodce výběrem nerez koše
• Dopad změny klimatu
• Rizika spojená se skládkou Deponie Liberec