Chůze provází člověka už od pradávna. S prvními krůčky poznáváme první pocity nezávislosti. Pevným krokem pochodujeme za svobodu a za to, v co věříme. A při vycházce si třídíme myšlenky nebo posilujeme zdraví. Někdy máme ale také tendenci být pohodlní a při každodenním spěchu se nám ven tolik nechce. Co ale všechno chůze znamená pro člověka a proč ji věnovat pozornost každý den?
Chodím, tedy jsem. Co člověka dělá člověkem? Jedna z nejčastějších odpovědí by asi zněla, vědomí. Tradice táhnoucí se minimálně od Descarta. Můžu pochybovat o všem, ale o tom, že já - mysl, která pochybuje - existuji, nikdy. První kroky po dvou jsou milníkem v evoluci člověka. Díky nim jsme získali volné ruce. S těmi můžeme vyrábět nástroje a tvořit. - Ian Roberts, A short history of walking, s. Inteligentní mozky už sice máme, ovšem pozitivní potenciál má pro naše životy chůze i dál. Všimli jste si někdy, že při chůzi se vám lépe myslí a povídá? Mezi sociálními vědci nebo novináři je to poměrně známá technika.
Pokud se informátor ne a ne rozmluvit, vezměte ho na procházku. Tohle věděli už antičtí filosofové. Platón a Aristoteles údajně chodívali olivovými háji Athén a vedli dlouhé dialogy se svými žáky. „Dokončil jsem před měsícem práva a říkal jsem si, že se tady rozhodnu, jestli půjdu do advokacie nebo bych chtěl být spíš soudce…” Takových příběhů jako je ten Marcusův, uslyšíte na Camino de Santiago - asi nejznámější poutní cestě v Evropě - nespočet. Nemusíte ale chodit zrovna 260 km a postavit se před obrovskou katedrálu v Santiagu de Compostela, abyste došli ke svému malému-velkému prozření.
„Musím si jít pročistit hlavu,” fráze, kterou jste určitě někdy slyšeli nebo sami vyslovili. Jakmile ale vyjdete ze dveří a uděláte první krok, začne se do těla nenápadné vlévat klid. Tento instinkt podporují svými zjištěními i nejrůznější vědecké studie. Už po 10 minutách chůze se prý snižuje pocit úzkosti a 60 minutová procházka zase mírní aktivitu těch oblastí mozku, které souvisejí se stresem. Ale pozor! Tady nám prý pouhý pohyb samotný nepomůžu, musí to být procházka v přírodě.
10.000 kroků je číslo, které jste dost možná někde slyšeli jako metu k dosažení. V běžném fungování není třeba chodit k řešení tak daleko. Někdy ale ani takové minimum nesplníme. Jak upozorňuje ve svém článku výzkumník Ian Roberts, ještě třeba Napoleonova armáda v 19. století pochodovala z Paříže až do Moskvy a zase zpátky. Průměrná denní délka chůze podle něj odráží míru užívání dopravních prostředků. A opravdu, když se nad tím zamyslíme, i k malému přesunu použijeme raději autobus nebo rovnou auto. A co třeba takové elektrické koloběžky, které jsou ve městech stále populárnější.
Čtěte také: Vášně na hřišti: Liberec proti Boleslavi
Naší snahou je zrychlit. Dostat se dál. Cestovatelka Monika Benešová ve své knize Moje pacifická hřebenovka vypráví, jak šla na trail známý zejména díky knize a filmu Divočina hledat cestu ze svých psychických i vážných zdravotních problémů. Ve stovkách kilometrech v nohách je zcela zřejmě velká síla. Ale najdete ji i v pár krocích. Ujít půlhodinku denně zvládneme snad opravdu každý. Projděte se jednu nebo dvě stanice pěšky, vyšlápněte schody místo výtahu nebo se běžte s kamarády místo posezení v kavárně projít.
Pravidelnou chůzí přispíváme k snížení rizika infarktu, cukrovky nebo osteoporózy. Každodenní chůze prý také nastartuje metabolismus a předchází ztrátě svalové hmoty. A kdyby těch plusů nebylo málo. Přitom taková blbost. Chtělo by se říct. Zjistěte s Bayayou víc o tom, jak vám pobyt v přírodě může (z)měnit život.
Velkou výhodou severské chůze je využití i horní části našeho pohybového aparátu, čímž docílíme spousty benefitů. Tím klíčovým je zapojení 90 % všech našich svalů, tedy při správné technice Nordic Walkingu pracuje cca 540 našich svalů z celkových cca 600. Severská chůze je jednou z nejblahodárnějších pohybových aktivit, která může výrazně zvýšit kvalitu Vašeho života. Vytáhne Vás ven do přírody, protáhne Vám celé tělo, zzatížené nadměrným sezením, stereotypní prací či přemírou stresu. Osvěží Vaši mysl, pročistí hlavu a dopřeje Vám nová setkání.
Severská chůze neboli Nordic Walking je chůze se speciálními holemi. Jako sportovní aktivita je vhodná a dostupná téměř pro každého, v kterékoliv roční době.
Na NW jsou určeny speciální hole, které jsou charakteristické:
Čtěte také: Vyklízení garáže Kroměříž - názory a recenze
Jsou velmi lehké (daleko lehčí než hole trekingové) a přitom pevné a pružné.
Jmenuji se Linda a pocházím z Duchcova u Teplic. Nyní žiji na vesnici u Roudnice nad Labem ( Pod horou Říp). Ve skupině Hezky pěšky jsem už dlouho, ale více akční jsem přes rok a půl (díky pohybu, který teď mám, jsem zhubla 30kg a pokračuji dál). Začala jsem chodit hodně s hůlkami a později jsem přidala i běh. Sport je pro mě úžasný relax, kdy úplně vypnu a užívám si ten klid venku a přírodu. Pohyb mi hodně pomáhá hlavně psychicky. Vždy se těším na nějakou výzvu ve skupině a nebo v hodinkách Garmin, které používám.
Pocházím z Pelhřimova, z kraje Vysočina. Chůzi a přírodu miluji celý život. Už od malička jsem u tety na samotě běhala po okolních lesích, se svými třemi dětmi jsem chodila na procházky do přírody a chůze a příroda mě baví do dneška. Jsem spíše chodec samotář. Vyrazím do přírody, vypustí z hlavy starosti a problémy, vyčistím si hlavu a vracím se odpočata, neskutečně nabitá energií. U mě to funguje na 100% a navíc tím pohybem se zároveň udržuji fit. Miluji krásné okolí Pelhřimova, mám svoje oblíbená místa a baví mě sledovat jak se během čtyř ročních období mění a ráda si tu krásu, kterou kolem sebe vidím i vyfotím. Jsem nesmírně šťastná, že jsem objevila skupinu HEZKY PĚŠKY a její výzvy. To mě velice motivuje k ještě delším výšlapum, protože mojí vlastností je vytrvalost. Já když se do něčeho dám, tak pořádně, takže když je čas, jsou výšlapy dlouhé. Doufám, že mi to ještě dlouho vydrží a že tím aspoň trošku budu motivovat i ostatní. Ale samozřejmě každý musí podle svých sil, možností a času.
Jsem Dáša z Brna a chodit jsem začala hlavně proto, abych si vyčistila hlavu, když jsem byla v úzkých. Chození a kochání se přírodou mě neskutečně nabíjí, nejdříve jsem chodila sama se sluchátky v uších ale od května 2021 co jsem ve skupince Hezky pěšky, jsem začala chodit i s partackou Monikou na výšlapy. O to více je to motivující a super. 16.7.2022 jsem dovršila 68 let, celý život za pultem a lidi mi moc chybí. Před 12 lety mi byla stanovena diagnóza Ankylozující spondilitida, tj. Bechtěrevova choroba, můj úhlavní nepřítel, který způsobil, že mám místo páteře srostlou bambusovou tyč i na hrudníku, plus bolavé deformované klouby hlavně na rukou. Jsem ale prý pozitivní se spoustou zálib, mé heslo je tedy "Když nemůžeš, přidej" a tím se snažím řídit. Ani nevím, kdo mě přidal do této úžasné skupiny, od té doby se necítím sama. Nestěžuji si ale, jsme parta důchodkyň plus Václav 82 let, náš fotograf a ochránce, a tak razíme za každého počasí. Máme tu výhodu, že jsme v lokalitě, kdy stačí vyjít kousek od domova a jsme v lese, kde je vždy co objevovat, i když se zpět vracíme s pytli odpadu, ale tak to je. Snažím se být žirafkou každý den a ráda bych v tom pokračovala, jsme už kámošky. Všem přeji šťastné kroky se sluníčkem nad hlavou a přáteli kolem sebe. Vždyť přeci "každý krok se počítá" a šlapeme pro své zdraví, někdo víc, někdo jako já s výškou 148 cm musí těch krůčků dát víc, ale tak už to je.
Chůzi jsem zcela propadla před sedmi lety, když jsem začala používat aplikaci Samsung Hearth. Ty různé výzvy co na ní byly jsem měla moc ráda bavilo mě, být stále ve předu s těmi nejlepšími. Ráda chodím kolem řeky Lubiny a v lese kde si užívám ten klid bez lidí. Jsem takový samotář! Na chůzí jsem se stala závislá, přítěže jsem si mnohdy neuvědomila, že už pochodují i při jídle. Nikdy si sebou nezapomenu vzít svoje oblíbené kafíčko, kde si ho v přírodě nejvíce vychutnánam. Výzvy Hezky pěšky mě moc baví a ráda bych byla příkladem všem ostatním,co sedí doma na zadku.
Čtěte také: Rodinný eshop Cesta přírody a jeho cesta k úspěchu
tags: #facebookové #chuze #v #přírodě