Faktory Ovlivňující Tvorbu Emisí

Změny klimatu jsou dnes viditelné na mnohých místech naší planety. Hlavní příčinou této změny je tzv. skleníkový efekt. Chování některých plynů v zemské atmosféře se se dá totiž přirovnat ke skleněným tabulkám skleníku - zadržují sluneční teplo a nedovolují mu uniknout ven, což vede ke zvyšování teploty na povrchu naší země.

Nejvýznamnějším skleníkovým plynem je oxid uhličitý (CO2), který k oteplování přispívá přibližně ze 70 %. Jeho koncentrace v atmosféře rostou především kvůli spalování fosilních paliv, ale například i kácení pralesů nebo výrobě oceli a cementu. Dalšími významnými skleníkovými plyny jsou metan (CH4), který do atmosféry uniká hlavně při těžbě fosilních paliv a chovu dobytka, a oxid dusný (N2O) vznikající zejména při používání umělých dusíkatých hnojiv.

K zastavení klimatické změny je klíčové dosáhnout celosvětově tzv. klimatické neutrality - rovnováhy mezi emisemi uhlíku a jeho pohlcováním z atmosféry do takzvaných úložišť uhlíku. Aby bylo dosaženo čistých (nulových) emisí, musí být celosvětové emise CO2 vyváženy zachycováním uhlíku. Uhlíkové úložiště je jakýkoli systém, který pohlcuje více uhlíku, než emituje. Hlavními přírodními zachytávači uhlíku jsou půda, lesy a oceány.

Na druhou stranu se však uhlík přirozeně zachycený například lesy může znovu uvolnit do atmosféry lesními požáry, změnami ve využívání půdy nebo těžbou dřeva. Proto je pro dosažení klimatické neutrality především nutné snížit emise CO2 a je potřeba, aby se do tohoto procesu zapojili a vzájemně spolupracovali všichni: od podniků a institucí až po státy a mezinárodní organizace. Evropská unie se rozhodla jít příkladem a snaží se vytvořit podmínky pro postupné splnění požadavku klimatické neutrality do roku 2050.

Za rok 2021 celý svět vypustil do atmosféry 55 miliard tun ekvivalentu oxidu uhličitého (Our World in Data, 2023). Největší podíl měla Čína, která vyprodukovala 25 % celosvětových emisí skleníkových plynů. Druhým největším znečišťovatelem jsou USA (11 %). Za 7 % celkových emisí je zodpovědná EU, podobně jako Indie nebo Jižní Amerika (Jones et al., 2023).

Čtěte také: Více o znečištění ovzduší

Ekvivalent oxidu uhličitého neboli zkráceně CO2eq, je metrická míra používaná k porovnání emisí různých skleníkových plynů na základě přepočtu na ekvivalentní množství oxidu uhličitého se stejným potenciálem globálního oteplování (Eurostat Statistics Explained, 2023). Například podle standardního výpočtu je metan 28krát silnější skleníkový plyn než oxid uhličitý (při uvažovaném stoletém horizontu), tedy 1 tuna metanu představuje 28 tun CO2eq. Tento výpočet však v poslední době bývá zpochybňován a nový výpočet ukazuje, že metan je jen 8krát silnější skleníkový plyn než CO2 (Muller et Muller, 2017; Lynch et al., 2020; Smith et al. 2021).

Kromě absolutních hodnot emisí skleníkových plynů jsou vypovídající také relativní změny v produkci emisí od roku 1990 do roku 2021 ve vybraných částech světa. Na jedné straně stojí EU, potažmo celá Evropa, které se spolu s Velkou Británií, USA a dalšími státy daří emise skleníkových plynů snižovat, a tím naplňovat sen o klimatické neutralitě.

Zemědělská činnost přispívá ke globálnímu oteplování především produkcí metanu z bachorové a střevní fermentace hospodářských zvířat a také oxidu dusného při používání hnojiv a hospodaření s půdou. Jednou z nejzásadnějších informací pro rozhodování se v otázce snížení emisí je znalost podílu a role jednotlivých sektorů na celkové produkci emisí skleníkových plynů. Data vycházející ze studie Poore et Nemecek z roku 2018 ukázala, že celosvětově tvorbě emisí vévodí energetika.

Zemědělství spolu s LUCF (Land-use Change and Forestry, změna využívání půdy a lesnictví) tvořily 18,4 % z celkových emisí skleníkových plynů. Samotný chov dobytka, na který je vyvíjen tlak z důvodu emisí CH4, pak necelých 6 %. Pokud k živočišné výrobě připočteme i rybolov, dostaneme se na produkci 8 % celkových světových emisí. Co se týká „problematiky“ LUCF, je potřeba krátkého vysvětlení. Lesy tradičně CO2 pohlcují (kategorie LUCF má pak „záporné“ emise), ale při požárech či odlesňování se naopak stanou zdrojem emisí CO2.

V České republice se na produkci emisí skleníkových plynů nejvíce podílejí elektrárny a teplárny, doprava, výroba a stavby (energie budov).

Čtěte také: Environmentální vlivy na podnikání

Mezi doporučené strategie pro snižování emisí skleníkových plynů, především metanu, patří inhibitory metanu přidávané do krmiv. Zkoumalo se například podávání rostlinných olejů, tříslovin, vyšší zastoupení koncentrovaných krmiv, nebo využití dusičnanů jako „pohlcovačů“ vodíkových elektronů (Beauchemin et al., 2020). Vyšší míra zařazení olejů však negativně ovlivňuje příjem krmiva, funkci bachoru a užitkovost zvířat, konkrétně složky mléka (Cobellis et al., 2016). Zvýšení podílu koncentrovaných krmiv s sebou nese vysoké náklady a představuje poměrně vysoké riziko narušení bachorových funkcí (Agle et al., 2010). Třísloviny mohou mít negativní vliv na stravitelnost živin. V případě dusičnanů mohou jejich zavedení do praxe bránit obavy o zdraví zvířat, ačkoli autoři jiných studií žádný vliv na zdraví nezaznamenali (např. Olijhoek et al., 2016).

Inhibitor metanu, který má v současné době největší potenciál, je 3-nitrooxypropanol (3-NOP), který inhibuje enzym zodpovědný za tvorbu tohoto plynu v trávicím traktu dojnic (Pitta et al., 2022). Tato látka dokáže zajistit pokles denních emisí metanu o 28 až 32 % a nemá žádný vliv na příjem sušiny ani produkci (Hristov et al., 2022). Kvůli své chemické struktuře a rozpustnosti je však pravděpodobně doba trvání účinku 3-NOP v bachoru poměrně krátká (Hristov et Melgar, 2020). Tricarico et al. (2022) proto navrhli další zkoumání jeho účinnosti v průběhu času a v závislosti na podílu neutrálně detergentní vlákniny v krmné dávce.

Aktuálně je 3-NOP schválen Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (EFSA, 2021) a pod názvem Bovaer® má povolení k prodeji ve více než 45 zemích včetně EU.

Genetická selekce krav s nízkou produkcí metanu je jednou z dalších metod k zajištění snížení emisí skleníkových plynů. Na rozdíl od dietních strategií má genetika výhodu v tom, že její účinky jsou aditivní a trvalé. Intenzita metanu (množství metanu vyprodukovaného na jednotku vyrobeného mléka) je slibnou vlastností (fenotypem), která by mohla být zahrnuta do selekčního indexu (Kandel et al., 2018). Výsledky nizozemské studie naznačily, že přidáním produkce metanu jako selekčního kritéria lze snížit intenzitu jeho emisí o 24 % do roku 2050 (de Haas et al., 2021), což naznačuje, že rovněž pomocí nástrojů genetiky je možné významně přispět k dosažení cíle stanoveného EU, kterým je dosažení klimatické neutrality.

Zdraví zvířat lze také považovat za důležité pro adekvátní konverzi krmiv na potraviny živočišného původu, přičemž při optimálním využití krmiv bude produkováno menší množství skleníkových plynů na jednotku produktu (Niemann et al., 2011). Ke snížení intenzity produkce skleníkových plynů se tak nabízí cesta dlouhověkosti a zdraví chovaných zvířat.

Čtěte také: Co jsou environmentální faktory?

Vysoká užitkovost je logicky spjata s vyššími celkovými emisemi, ale v přepočtu na jednotku produktu (kg mléka) emise s rostoucí užitkovostí klesají (Zehetmeier et al., 2012). S vysokou produkcí je často bohužel spojen horší zdravotní stav, protože vysokoprodukční dojnice potřebují pro splnění svých energetických požadavků na laktaci vysoký příjem sušiny, kterého fyziologicky po porodu nejsou schopny dosáhnout. Dostávají se do negativní energetické bilance (NEB), která je přímo spojena s poruchami imunitního systému, což vede ke zhoršení zdraví. U krav s NEB se často objevuje ketóza, dislokace slezu, laminitidy, poruchy plodnosti a mastitidy.

Precizní zemědělství, někdy označováno také jako zemědělství 4.0, se vrací k přesně cílenému a individualizovanému přístupu k řízení ve všech oblastech zemědělské výroby, které je méně náročné na pracovní sílu a efektivnější díky integraci moderních technologií. Tento cílený přístup by měl umožnit nepřetržité sledování jednotlivých zvířat a rostlin, zvýšení produktivity a snížení vstupů v rámci celého zemědělského systému. Precizní zemědělství v podstatě usnadňuje uskutečnit správné věci na správném místě a ve správný čas. Existují dvě podskupiny precizního zemědělství.

Hlavním cílem precizního zemědělství v oblasti živočišné výroby je učinit chov hospodářských zvířat ekonomicky, sociálně a environmentálně udržitelnější, čehož se snaží dosáhnout prostřednictvím monitoringu a interpretací chování zvířat a případnému individuálnímu přístupu k nim. Podle Kaufmanna (2015) by přijetí moderních technologií mohlo přispět k řešení dopadů chovu hospodářských zvířat na změnu klimatu. Intenzifikace může být rozumnou strategií při snižování emisí skleníkových plynů, jelikož znamená, že k dosažení stejné produkční úrovně stačí méně zvířat (Wall et al., 2010).

V literatuře existuje několik důkazů o účinnosti prvků precizního zemědělství na snížení celkové environmentální zátěže chovu hospodářských zvířat. Některé se týkají zlepšování mikroklimatu ve stájích prasat či drůbeže pomocí automatického řízení ventilace nebo systému pro monitoring prachu (Zhang et al., 2023; Demmers et al., 2015). Jak je popsáno výše, environmentální dopad lze snížit omezováním nežádoucích emisí, které vznikají, pokud se zvířata potýkají se zdravotními problémy.

Uhlíková stopa města - stanovuje množství emisí skleníkových plynů, které odpovídají spotřebě energie, produkci odpadů a dopravě obyvatel města, bez ohledu na umístění těchto aktivit. V globálním měřítku produkují města 40-70 % emisí skleníkových plynů. Zároveň se značným dílem podílejí na spotřebě energie.

Výpočet emisí skleníkových plynů ve městě je však založen na principu odpovědnosti. Znamená to, že kritériem pro stanovení emisí je spotřeba energie ve městě, ať už jsou emise spojené s výrobou této energie uvolněné v rámci administrativního území města nebo za jeho hranicemi.

tags: #faktory #ovlivňující #tvorbu #emisí

Oblíbené příspěvky:

• Recenze kuchyňských dřezů Franke
• Budoucnost českého dabingu
• Příčiny znečištění betonu
• Zahraniční obnovitelné zdroje
• Kdo platí poplatek za odpad?