Co je Směsný Komunální Odpad a Jak s Ním Nakládat?

V následujícím textu jsou prezentovány údaje v rozsahu příspěvků z minulých let, aby byla zachována konzistence sledovaných dat. Prezentovaná data jsou průměrná data, která vždy mají svou odchylku. Hodnoty byly vždy stanoveny u skupiny obcí, které uvedly požadovaný údaj a nikoliv jako průměr za celý sledovaný vzorek.

Celkové Náklady na Odpadové Hospodářství

Jedná se o součet nákladů spojených se sběrem, svozem a následným nakládáním s níže uvedenými odpady. Tyto náklady nejsou snížené o případné příjmy z prodeje druhotných surovin či odměnu ze systému EKO‑KOM. Při vyplňování obce vycházejí zejména z faktur od dodavatele služeb za jednotlivé činnosti.

Odpady zahrnuté do celkových nákladů obcí jsou náklady na tříděný sběr využitelných odpadů (papír, plast, sklo, nápojový karton, kov), oddělený sběr biologických odpadů od občanů, oddělený sběr nebezpečných odpadů, oddělený sběr objemných odpadů, směsný komunální odpad, stavební odpad, platby jiným obcím za využití sběrného dvora, koše na veřejných prostranstvích - úklid a vysypávání, úklid veřejných prostranství, černé skládky.

Celkové náklady na odpadové hospodářství obcí nejsou prostým součtem jednotlivých výše uvedených položek. Představují průměrnou hodnotu celkových nákladů všech obcí, které poskytly relevantní údaje o celkových nákladech v dotazníku, a zohledňují tak skutečnost, že v každé obci je jiný rozsah služeb zajišťovaných v rámci odpadového hospodářství.

Vývoj Nákladů v Čase

Vývoj celkových jednotkových nákladů na občana na odpadové hospodářství obcí je uveden v grafu 1.

Čtěte také: Solární panely a ochrana přírody

Z grafu vyplývá, že v období 2004 - 2011 rostly náklady lineárně meziročně v rozpětí 6-10 %. Od roku 2012 do roku 2015 náklady spíše stagnovaly v období od roku 2016 opět vykazují růst v rozpětí 3-5 %. V roce 2019 představovaly průměrné celkové náklady na jednoho občana 1 032 Kč. Rozložení celkových nákladů dle krajů ČR je znázorněno na obr. 1.

Náklady Dle Krajů

Náklady dle velikostních skupin jsou uvedeny v grafu 2 a tabulce 1.

Nákladově Významné Skupiny Odpadů

V následujícím textu budou řešeny primárně nákladově významné skupiny odpadů. Jedná se o směsný komunální odpad, tříděný sběr využitelných složek (papír, plast, sklo, kov a nápojový karton) a objemný odpad. Tyto tři skupiny odpadu představují 79 % nákladů obce.

Směsný Komunální Odpad (SKO)

Náklady na nakládání se směsným komunálním odpadem představují největší podíl celkových nákladů obce s komunálním odpadem. Jedná se o náklady spojené se sběrem a svozem směsného komunálního odpadu od občanů, včetně nákladů spojených s dalším nakládáním s ním (odstraňování, energetické využití odpadů).

Směsný komunální odpad - zbytkový odpad vznikající činností fyzických osob po vytřídění nebezpečných a dále využitelných složek.

Čtěte také: Marius Pedersen - Fakturace Odpadu

Vývoj Nákladů na SKO v Čase

Náklady na směsný komunální odpad se dlouhodobě pohybují v rozpětí od 511 do 550 Kč na obyvatele a rok, přičemž v posledních dvou letech vykazují mírný růst o cca 1 % ročně. V roce 2019 představoval průměrný náklad na SKO na jednoho obyvatel 548 Kč. Jednotková produkce směsného komunálního odpadu má přitom klesající tendenci.

Postupný pokles jednotkové produkce v rozpětí 3-5 %, který byl zaznamenán do roku 2015, byl vystřídán v posledních čtyřech letech pouze mírným poklesem až stagnací. Za období posledních 12 let produkce SKO klesla z 245 kg na obyvatele a rok na 193 kg na obyvatele v roce 2019.

Náklady na SKO Dle Krajů

Díky datům o produkci SKO bylo možno na úroveň krajů zpracovat jednotkové náklady vztažené na tunu SKO, se kterým bylo v obcích nakládáno. V roce 2019 tato hodnota v průměru představovala 2 844 Kč na tunu.

Náklady na SKO Dle Velikostních Skupin

Náklady na směsný komunální odpad podle velikostních skupin, přepočteno na obyvatele, jsou uvedeny v grafu 4 a tabulce 2.

Tříděný Sběr Využitelných Složek

Náklady na tříděný sběr využitelných odpadů jsou druhou nejvyšší nákladovou položkou, která představuje v průměru 21 % nákladů obce s odpadovým hospodářstvím. Do nákladů jsou zahrnuty náklady, které obec eviduje v souvislosti se sběrem, svozem a využitím tříděných složek komunálního odpadu. Do prezentovaných nákladů zde nejsou zahrnuty odměny systému EKO‑KOM.

Čtěte také: Ekologický zemědělec - vzor faktury

Třídění odpadu - oddělený sběr jednotlivých druhů odpadů (papír, sklo, plasty, nápojový karton, bioodpad atd.). Tím se tedy rozumí správně roztříděný komunální odpad podle své materiální podstaty, který lze posléze opětovně zpracovat (recyklovat) a znovu začlenit do výroby.

Vývoj Nákladů na Tříděný Sběr v Čase

Jednotkové náklady na tříděný sběr rostly stejnou dynamikou, jakou roste množství vytříděného odpadu na obyvatele (na rozdíl od SKO, kde se s rostoucími náklady množství odpadu snižuje). V posledních letech dynamika růstu nákladů nepatrně zrychluje.

Náklady na Tříděný Sběr Dle Krajů

Díky datům o produkci tříděného sběru bylo možno na úroveň krajů zpracovat jednotkové náklady vztažené na tunu vytříděného odpadu, na které se lze opět podívat z pohledu krajů a z pohledu velikostních skupin.

Náklady na Tříděný Sběr Dle Velikostních Skupin

Průměrné náklady na zajištění sběru a svozu využitelných komodit se liší i s ohledem na podíl jednotlivých komodit na celkovém vytříděném množství. Nejnižší náklady jsou spojeny s tříděním skla, následuje papír a plasty. Existuje téměř přímá úměra jednotkových nákladů s jejich objemovou hmotností ve sběrném prostředku. Tato skutečnost ovlivňuje náklady tak, že v oblastech s převažujícím sběrem levnějších komodit mohou být náklady nižší a naopak.

Objemný Odpad

Jedná se o náklady spojené se sběrem a svozem objemných odpadů od občanů (všemi způsoby sběru - mobilní sběr, sběrné dvory a místa, další způsoby), včetně nákladů spojených s dalším nakládáním s nimi.

Vývoj Nákladů na Objemný Odpad v Čase

Náklady vztažené na obyvatele a rok se u objemného odpadu dlouhodobě pohybují v rozpětí 50-75 Kč/obyvatele a rok. V roce 2019 to bylo 72,3 Kč/ob.

Náklady na Objemný Odpad Dle Krajů

Náklady na objemný odpad v Kč/t podle krajů jsou znázorněny na Obr. 4.

Náklady na Objemný Odpad Dle Velikostních Skupin

Náklady na objemný odpad v Kč/ob. podle velikostních skupin, přepočteno na obyvatele, jsou uvedeny v grafu 9 a tabulce 4.

Příjmy Obcí v Odpadovém Hospodářství

V rámci vyhodnocení Dotazníku byly také zpracovány příjmy obcí v rámci odpadového hospodářství. Hodnocené položky byly: poplatek od občanů (za komunální odpad, nebo místní poplatek, nebo smlouva), poplatek za odpady od rekreantů, poplatek od ostatních původců za využívání systému obce, výnosy z prodeje druhotných surovin, platby za zpětný odběr elektrozařízení.

Největšími příjmovými položkami jsou platby od obyvatel a příjmy za zajištění zpětného odběru a využití obalů. Tyto dvě položky představují 88 % průměrných příjmů obcí.

Porovnání Průměrných Příjmů a Nákladů

V grafu 10 jsou vzájemně srovnány struktury příjmů průměrné obce a nákladů průměrné obce. Je zjevné, že celkově jsou náklady vyšší než příjmy, průměrně proplácí obce ze svého rozpočtu 30 % nákladů na odpadové hospodářství. Dále je v tomto grafu naznačeno, že odměna systému EKO‑KOM kryje v průměru 62 % nákladů na tříděný sběr. Tento podíl odpovídá podílu obalů, které se v tříděném odpadu vyskytují a za které je systém EKO‑KOM odpovědný.

Porovnání Dle Krajů

Z geografického hlediska lze konstatovat, že větší rozdíl mezi průměrnou výší nákladů a průměrnou výší příjmů je spíše v Čechách než na Moravě.

Jak Předcházet Vzniku Odpadů

Předcházet vzniku odpadu znamená konat tak, že odpad nevzniká nebo že ho vzniká méně. Mezi předcházení vzniku patří i kroky, které omezuji nebezpečnost vznikajícího odpadu či jeho dopady na životní prostředí a lidské zdraví.

Je několik cest, jak produkovat odpadu méně. Zaprvé je to redukce odpadu, zadruhé lze množství odpadu snížit tím, že některé produkty používáme déle (opětovné použití, půjčování, prodloužení životnosti) a za předcházení vzniku se považuje i domácí a komunitní kompostování, neboť v tomto případě se ničeho nezbavujeme (neboli odpad nevzniká, odpadá jeho doprava).

• Na zahradu patří kompostér: Kompostování umožňuje vracet organickou hmotu zpátky do půdy a tím zlepšovat a dlouhodobě udržovat její úrodnost, schopnost vázat živiny a vodu.
• Stop plýtvání potravinami: V českých popelnicích naleznete v průměru asi 40 až 75 kg bioodpadu v přepočtu na 1 obyvatele a rok. Z rozborů tohoto odpadu se zjistilo, že nezanedbatelnou část (až polovinu) tvoří vyhozené potraviny (nesnězené či ještě zabalené jídlo).
• Ne reklamním letákům: V jedné poštovní schránce ročně končí 15 až 20 kg reklamních letáků a časopisů.
• Omezení zbytečných obalů a výrobků na jedno použití: Obaly tvoří asi 30 % hmotnosti a 50 % objemu našich odpadů (z domácností) a je mnoho důvodů, proč minimalizovat jejich spotřebu.
• Pití vody z kohoutku: PET láhve svým objemem zabírají významnou část prostoru v kontejnerech na tříděný sběr plastů.
• Látkové pleny: Většina z nás ještě byla odchována v klasických látkových plenách, které se nejčastěji vyrábějí z bavlny.
• Opravit, půjčit si, darovat: O míře dopadu výrobku na životní prostředí rozhoduje velmi často jeho životnost. Proto se říká, že výrobky na jedno použití mají velký dopad.

Tabulka 1 - Náklady na odpadové hospodářství podle velikostních skupin, přepočteno na obyvatele

tags: #faktura #smesny #komunalni #odpad #co #to

Oblíbené příspěvky:

• Umístění pračky
• Náhradní nože pro drtič zahradního odpadu
• Ekologie stezky v Krkonoších
• Zkušenosti s bohoslužbami v přírodě
• Měření ovzduší Lipník