Stezka korunami stromů Krkonoše: Ekologie a dopad na krajinu

Stoupající nároky na bydlení i možnosti využití volného času vedou k tomu, že se v současné době staví i na místech dříve netknutých. Ať už se jedná o stavby pro turistické, rekreační, nebo obytné účely, objevují se čím dál častěji i v horských oblastech a v okolí CHKO.

Jak k výstavbě v těchto oblastech přistupovat, aby nebyl poničen místní krajinný ráz a na jaké aspekty výstavby se soustředit? Na otázky ohledně architektury v krajině odpovídá ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky RNDr. František Rezek.

Při předávání letošní Ceny Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky (AOPK ČR) na České ceně za architekturu jste zmiňoval, že ochranáři mají rádi krásnou krajinu bez staveb a krásnou krajinu s krásnými stavbami.

FRANTIŠEK: Naším posláním je chránit krajinu jako celek a také chceme zachovat všechny její důležité přirozené funkce. Takže máme logicky nejraději ty části krajiny, které vykazují přírodní charakter a kde se činnost člověka omezuje maximálně na šetrné hospodaření.

Samozřejmě že i v chráněných krajinných oblastech a v okolí dalších chráněných území musí mít lidé možnost kvalitně žít. Nechceme jen konzervovat, obce se potřebují v rozumné míře rozvíjet a jsme rádi, pokud vznikají stavby s kvalitní architekturou.

Čtěte také: Památné stromy a jejich ochrana

Náš pohled je takový, že nové stavby by neměly narušovat typický charakter daného místa. Oproti památkářům zajímá ochranáře ve většině případů spíše obraz celého sídla v krajině a vliv na krajinný ráz než podoba konkrétní stavby.

FRANTIŠEK: Do přírody se může dobře hodit i moderní architektura.

U solitérních staveb ve volné krajině nebo v rozptýlené zástavbě je to samozřejmě složitější, ale platí podobný princip, kdy se snažíme o zachování genia loci. Stavby by měly respektovat minimálně základní požadavky na výstavbu v CHKO, jako je například obdélníkový půdorys staveb či výšková regulace zástavby.

Z našeho pohledu jde hlavně o to měřítko, případně hmotové řešení, ostatní jmenované atributy jsou spíše mimo naši kompetenci. Záleží ale na zachovalosti a cennosti lokality.

FRANTIŠEK: Z našeho pohledu jde hlavně o to měřítko, případně hmotové řešení, ostatní jmenované atributy jsou spíše mimo naši kompetenci.

Čtěte také: Výsadba nepůvodních dřevin

U stavby rozhleden se posuzují i vlivy samotné výstavby - např. nově vznikající cesty k průjezdu techniky na místo. Vhodně umístěnou a kvalitně provedenou je podle AOPK ČR například rozhledna na Velké Deštné.

FRANTIŠEK: Výstavba v horských oblastech a hlavně v jejich nejcennějších partiích je problematičtější díky tomu, že nové záměry mohou znamenat příliv návštěvníků, kteří dosud hory nenavštěvovali.

Okolí těchto staveb je zatíženo větším pohybem návštěvníků, takže je potřeba dopředu řešit otázky spojené s dopravou a další infrastrukturou. Také to ochranáře zajímá a s ohledem na lokalitu v některých případech i více než architektonické řešení těchto staveb.

FRANTIŠEK: Okolí těchto staveb je zatíženo větším pohybem návštěvníků, takže je potřeba dopředu řešit otázky spojené s dopravou a další infrastrukturou.

Stezky v korunách stromů mohou v krajině působit dominantně, pokud přesahují výšku lesního porostu, určitě má proto smysl hlídat rozumné rozměry těchto staveb. Zároveň mají ale stezky většinou i vzdělávací funkci - nejde o atrakce, které by mohly stát kdekoli jinde.

Čtěte také: Dopad kácení na ekosystém

U stezek v korunách stromů je třeba dopředu řešit logistiku přesunu návštěvníků, aby nedocházelo k poškozování okolní krajiny - častokrát je tento faktor pro ochranáře přírody důležitější než architektonická forma stavby.

Stavba i provoz rozhledny nás zajímá kvůli zásahům nejen do naší národní přírodní rezervace, ale také proto, že území je součástí celoevropské soustavy chráněných území Natura 2000. Jde nám o ochranu zdejší jedinečné horské přírody a o rizika spojená ani ne tak s dramaticky větším množstvím návštěvníků, ale hlavně s vybudováním vynucených opatření v terénu včetně nové cesty v souvislosti s vlastní stavbou.

FRANTIŠEK: Stavba i provoz rozhledny nás zajímá kvůli zásahům nejen do naší národní přírodní rezervace, ale také proto, že území je součástí celoevropské soustavy chráněných území Natura 2000.

To se nedá srovnat s dobou, kdy na Králickém Sněžníku stála původní rozhledna. Celá stavba proto měla projít kvalitním a ne problematickým posouzením vlivů na životní prostředí (EIA).

Pokud objekt není příliš vidět, protože je zapuštěný do země, pak je jeho vliv na krajinný ráz zanedbatelný. Nejde samozřejmě o univerzální řešení realizovatelné všude, ale spíše o způsob, jak do krajiny umístit netradiční a výjimečnou moderní stavbu.

FRANTIŠEK: Dům ukazuje jednu z možností, jak se vypořádat s vlivem na krajinný ráz.

Záměrně používám slovo výjimečnou, protože takové řešení si žádá opravdu kvalitní návrh i provedení.

Navážu na předchozí odpovědi a zmíním rozhlednu na Velké Deštné v Orlických horách. Ta představuje poměrně šetrné řešení třeba oproti rozhledně na polské straně Králického Sněžníku, která vnáší do nejcennějších horských partií zvýšený návštěvnický provoz.

FRANTIŠEK: Navážu na předchozí odpovědi a zmíním rozhlednu na Velké Deštné v Orlických horách.

Nechci nijak hodnotit architekturu rozhleden, ale stavba na Velké Deštné vyjadřuje určitou pokoru vůči přírodnímu prostředí. Její výslednou podobu s námi ostatně investor opakovaně konzultoval a výsledek se povedl.

Je zjevné, že když dva dělají totéž, nemusí to mít stejné výsledky.

tags: #stezka #korunami #stromů #krkonoše #ekologie #dopad

Oblíbené příspěvky:

• Zero waste inspirace
• Demoliční odpad a obnova jižní Moravy
• Realizace environmentální výchovy
• Integrovaná ochrana rostlin
• Léto bez odpadu