Fantastická příroda jako umělecké dílo

25.12.2025

Umění odráží krásu a rozmanitost přírody, a to jak v realistickém zobrazení, tak i ve fantastických interpretacích. V tomto článku se podíváme na díla umělců, kteří se inspirovali přírodou a vytvořili z ní jedinečné umělecké skvosty.

Jan Zrzavý a jeho Fantastická krajina

Jan Zrzavý byl český malíř, grafik, ilustrátor a scénograf, je označován jako významná postava českého výtvarného umění a představitel avantgardy nastupující začátkem 20. století. Jeho dílo Fantastická krajina má jednoznačnou literární inspiraci Juliem Zeyerem, jenž obdobné krajiny popisuje ve svých literárních dílech. Obraz se vyznačuje velkou sensitivitou a uvádí diváka do fantaskní krajiny, kterou se Zrzavý podrobně zabýval. Stejně jako v dalších svých dílech staví před pozorovatele důmyslnou hru s měřítky, objemy a barevnými kontrasty.

Dílo bylo vytvořeno v letech 1913 až 1914. Jedná se o olej na plátně s rozměry 49,5 x 49,5 cm. Celkové rozměry spolu s rámem dosahují 78 x 78 cm.

Fantastická krajina od Jana Zrzavého dosáhla v internetové aukci světového aukčního rekordu a stala se tak jeho nejdražším obrazem. Aukční společnost USTAR stanovila jeho vyvolávací cenu na 770 tisíc eur (přes 20 milionů Kč), v nedělní online dražbě se jeho cena vyšplhala až na 28 080 000 Kč. Fantastická krajina tak předčila Zrzavého dosavadní aukční rekord z roku 2013, obraz s názvem Spící hoch, který se prodal za 19,3 milionů Kč.

„Fantastickou krajinu lze označit za jednu z nejlepších olejomaleb Jana Zrzavého, která se dostala za posledních 20 let na světový aukční trh. Reprezentuje jeho nejvýznamnější tvůrčí období, kdy se utvářel jeho osobitý malířský postoj, proto nás konečná vydražená cena zcela nepřekvapila,“ uvádí majitel aukční síně USTAR, Pavel Urban, který se věnuje starožitnictví od svých 18 let a je známý také z pořadu TV Prima - Poklad z půdy.

Čtěte také: Proč je příroda největší luxus?

Na exkluzivní vánoční aukci se mohli účastníci setkat s velkým množstvím unikátních děl. Pořadatel aukce, společnost USTAR, se rozhodl pro online verzi z důvodu mimořádných vládních opatření kvůli současné koronavirové situaci. Aukce proběhla druhou adventní neděli (6.12.).

Theodor Kittelsen: Mistr norských pohádek a přírody

Theodor Severin Kittelsen byl norský malíř, který je dodnes známý svými zobrazeními přírody a ilustracemi pohádek a ság. Narodil se v idylickém pobřežním městečku Kragerø. Již v dětství se Kittelsen musel vyrovnat se ztrátou otce. Od té doby se jeho matka musela sama starat o celkem osm dětí. Pro rodinu to bylo těžké období, a to jak po stránce emocionální, tak i finanční.

Kittelsen se k umění nedostal přímo, ale oklikou. Když mu bylo 17 let, byl objeven jeho umělecký talent. Od té doby se učil malířským a kreslířským technikám v umělecké škole v Christianii, dnešním Oslu. Jeho umělecký talent objevil norský právník Diderich Maria Aall. Jeho objevitel ho požádal, aby finančně podpořil jeho umělecké vzdělání. Díky této podpoře se mohl věnovat studiu na mnichovské Akademii umění. Od roku 1879 si již advokát nemohl dovolit finanční podporu. Od té doby si Kittelsen svá studia financoval sám kresbami pro německé noviny a časopisy.

Po studiích Kittelsen pracoval jako karikaturista, žánrový malíř a ilustrátor. V roce 1882 získal vládní stipendium na další studium v Paříži. O pět let později se rozhodl vrátit do rodného Norska. Zde čerpal inspiraci pro svá díla z přírody. Téměř dva roky strávil se svou sestrou a švagrem v klidném ústraní Lofotských ostrovů. Od roku 1899 žil s rodinou v obytném ateliéru, který sám nazval Lauvlia. Doba, kterou zde strávil, byla jedním z nejúspěšnějších tvůrčích období jeho uměleckého života. Jeho malířský styl lze zařadit do novoromantické a naivní malby.

Theodor Severin Kittelsen byl ve své vlasti velmi populární. Mezinárodního průlomu však nedosáhl. Norové si umělce jako Kittelsen a Erik Theodor Werenskiold spojují s pohádkovým světem své země. Sbírka pohádek Petera Christena Asbjørnsena obsahuje ilustrace obou autorů. Peter Christen Asbjørnsens byl známý norský sběratel folkloru, který oceňoval Kittelsenův talent a malířský styl.

Čtěte také: Krásy argentinské provincie

V roce 1908 byl umělec vyznamenán rytířským řádem norského královského řádu svatého Olava. V roce 1910 opustil Lauvlii. Z finančních a zdravotních důvodů byl nucen prodat svůj obytný ateliér. Přestože v roce 1911 získal umělecké stipendium, poslední tři roky svého života až do své smrti v roce 1914 strávil v chudobě.

Theodora Severina Kittelsena si potomci pamatují pro jeho idylická zobrazení přírody a fantastická a pohádková díla. V Norsku se říká, že jen díky Kittelsenovým dílům lidé vědí, jak vlastně norský troll vypadá. Jeho díla jsou dodnes dobře známá.

Příklady děl Theodora Kittelsena:

Far, far away Soria Moria Palace...
White-Bear-King-Valemon, 1912.
Up under the mountain sounds a w...

Křišťálová zahrada Jiřího Pačinka

Desítky fantastických děl s motivy rostlin a zvířat vytvořil sklářský mistr Jiří Pačinek a jeho tým ze sklárny Pačinek Glass. Botanická zahrada hl. m. Prahy se i letos v zimě rozzáří barvami a světlem. Křišťálová zahrada představí monumentální skleněné květy, stromy a fantastické tvary z rukou sklářského mistra Jiřího Pačinka a jeho týmu ze sklárny Pačinek Glass. Nový ročník přináší výjimečné spolupráce - hudební atmosféru dodá Prague Philharmonia, studenti UMPRUM rozvinou vizuální stránku pomocí digitálního umění a videomappingu.

V rámci výstavy Křišťálová zahrada se návštěvníkům otevírá i Výstavní sál, který představí dílo Jiřího Pačinka, samotnou výstavu a další tvůrce projektu. Seznámí návštěvníky s příběhem skla - od jeho původu a vzniku, přes barvení až po samotný proces tvorby. Návštěvníci si tu mohou prohlédnout jemné skleněné objekty, pro které nejsou venkovní podmínky vyhovující. Mezi vystavenými díly je majestátní skleněný orel, zuborožci, plameňáci a další křišťálové skvosty.

Výstava Křišťálová zahrada se koná od 28. listopadu 2025 do 15. února 2026. Je umístěna do expozic Ornamentální zahrady a Vinice sv. Kláry.

Čtěte také: Přečtěte si recenzi knihy Kniha, obraz a příroda

Jiří Pačinek patří k nejvýznamnějším českým i světovým sklářům současnosti. Bohaté zkušenosti a spolupráce s největšími kapacitami v umělecké branži (např. s výtvarníkem René Roubíčkem a architektem Bořkem Šípkem) ho přivedly k založení vlastní značky Pačinek Glass.

Současné umění v sakrálním prostoru

V prostorech církevních staveb v České republice se stále častěji setkáváme s díly současných umělců, jež svou podobou „překvapují“ jak laickou veřejnost, tak teoretiky umění. Chrám není pro prezentaci umění „neutrálním“ prostorem, neboť primárně stále slouží náboženským praktikám, věřícím a kultu. Současný umělecký objekt zasahuje jak do jeho fyzické, tak symbolické složky, řízených řadou pravidel.

Termín „intervence“ lze definovat jako vnější zásah do nějakého procesu s účelem ovlivnit jej či pozměnit; většinou tak jde o vstup dočasného charakteru. V chrámu, který je prostorem církevním, historickým, kulturním i sociálním zároveň, k takovým zásahům docházelo v průběhu každého liturgického roku v souvislosti s kultem.

Zde se dostáváme k pojmu site specific, definovaném především jako mezioborová syntéza, která se podle názoru některých badatelů vyvinula z konceptu totálního uměleckého díla (Gesamtkunstwerk) a jeho pozdějších variací (tj. event, happening, environment, akční umění, performance, body art, instalace, minimalismus, konceptuální umění).

Současné umění site specific v chrámovém prostoru představuje do jisté míry zvláštní kapitolu, protože se jedná o místo, k němuž veřejnost i odborníci zachovávají velmi silnou rieglovskou pietu, proto ony intervence vnímá současná - zvláště laická - společnost jako velmi rozporuplný až kontroverzní akt, resp. nevhodný zásah do historické památky.