Diplomová práce se zabývá problémem exponenciálně narůstajícího množství plastového odpadu ve světových mořích a oceánech. Hledat východisko zo zložitej environmentálnej situácie sa pokúšajú mnohé krajiny, ktoré sú v priamom kontakte s oceánmi. Lídrom v tejto aktivite je Holandsko. Gigantické ostrovy plastového odpadu v oceánoch znepokojujú celý civilizovaný svet. Ostrovy plastového odpadu sa nachádzajú v medzinárodných vodách a priama likvidácia je zatiaľ dobrovoľnou aktivitou.
Autor vo svojej diplomovej práci, emotívnym spôsobom upozorňuje na alarmujúci stav znečistenia oceánov, jeho diplomová práca je odborným pohľadom ako vyriešiť environmentálnu záťaž. Jedným zo spôsobov ako vyriešiť problém, je zber odpadu na hladine oceánu a následná likvidácia plastového odpadu spaľovaním alebo spracovaním na polotovar. Autor diplomovej práce rieši dizajn plavidla, s komplexným systémom, ktoré je schopné vykonávať túto činnosť. V teoretickej časti sa detailne venuje konštrukcii rôznych plavidiel, ich pohonu ale aj spôsobu likvidácie plastového odpadu. V úvode diplomovej práce zdôrazňuje, že ide o víziu.
Navržené plavidlo přistupuje k problematice systémovým řešením, které neřeší pouze koncový problém, ale i jeho příčiny. K tomu využívá svého konfigurovatelného designu mezi pracovní a obytnou verzí. Plavidlo v obou případech sbírá plovoucí odpad unikátním systémem dvou oddělitelných motorových plováků, které směřují odpad k plavidlu, kde je následně nabírán a zpracováván pyrolýzou přímo na palubě. Kromě toho obytná verze plavidla umožňuje ubytování veřejnosti na palubě, což finančně podpoří provoz a zároveň mediálně a zážitkově edukuje společnost o globálním problému plastového znečištění. Provoz plavidla je díky využití obnovitelných zdrojů energie a semiautonomnímu řízení v maximální možné míře ekologický a soběstačný.
Výsledky práce přináší systémové řešení problematiky plastového znečištění oceánů, které může být nejenom ekonomicky a environmentálně udržitelné, ale navíc má společenský přesah. Kromě toho nabízí řadu inovativní technických a designových řešení, které mohou být aplikovány i v jiných technologiích. Téma diplomovej práce je mimoriadne aktuálna. Autor vo svojom koncepte, prioritne hľadá estetiku plavidla s charakteristickými znakmi luxusnej jachty. Mojou základnou výhradou je autorove favorizovanie funkcie výletnej lode, funkcia čističky oceánu sa stala sekundárnou, aj keď ide koncept.
V posledních deseti letech se v médiích často objevovala takzvaná Velká tichomořská odpadková skvrna. Jedná se o obrovský, pomalu rotující shluk odpadků, mikroplastů a chemického kalu, který v Tichém oceánu zabírá plochu větší než Ukrajina. Méně známým faktem je však to, že v Tichém oceánu jsou tyto skvrny minimálně dvě - jedna se pomalu otáčí ve vodách mezi Kalifornií a Havají a druhá leží jihovýchodním směrem od pobřeží Japonska.
Čtěte také: Ostrov odpadků a fauna
Skvrna se nachází zhruba mezi 135. a 155. stupněm západní délky a 35. až 42. stupněm severní šířky. Její celková plocha je kolem 1,6 milionu čtverečních km (tj. více než čtyřnásobek rozlohy Německa a srovnatelné s velikostí Mongolska nebo Íránu). Přesné vymezení jejích hranic je problematické, protože záleží na tom, jakou koncentraci odpadků v mořské vodě lze považovat za problematickou. V zásadě se za součást skvrny považuje ta část oceánu, kde je koncentrace odpadu větší než průměr.
Skvrna se skládá především z malých úlomků různých plastů a chemických kalů. Na základě měření z léta roku 2015 studie odhadla, že z celkových 1,1-3,6 bilionu kusů plastu je z 94 % tvořeno mikroplasty. Z hlediska hmotnosti, která se odhaduje na 79 000 tun (rozptyl 45-129 tisíc tun), ovšem mikroplasty tvoří jen asi 8 %, zbytek je tvořen většími kusy. Přes 3/4 celkové hmotnosti tvoří kusy větší než 5 cm.
Podle odborné studie, publikované 1. září 2022 v časopise Nature, vědci zjistili, že více než 90 % identifikovatelného odpadu pochází z pouhých šesti zemí. Dvě třetiny odpadu jsou čínského a japonského původu, přičemž v případě Japonska určitý podíl na smetení plastů do moře měla i ničivá vlna tsunami z roku 2011. Dalších zhruba 10 % odpadu je jihokorejského původu. Primární příčinou je rybolov.
Plasty se fotodegradací rozpadají na menší a menší kousky a v důsledku toho vstupují umělé látky do potravního řetězce prostřednictvím živočichů, kteří se živí planktonem a přirozeně nedokážou při filtraci vody odlišit částečky plastů od částeček planktonu. Následně se tak plasty mohou dostávat potravním řetězcem do tkání vyšších živočichů včetně člověka, kde se mohou zabudovávat do tkání a způsobovat jejich záněty.
Biochemicky jsou plasty považovány za inertní a neměly by představovat nebezpečí, problémem jsou ovšem zbytkové látky, případně látky, které na sebe mikroplasty jsou schopné navázat - ty se pak mohou v tělech živočichů vylučovat a způsobovat reprodukční problémy nebo působit rakovinotvorně. Větší části plastů zase končí v žaludcích větších živočichů, kde zabírají místo a živočich pak hyne na podvýživu - podle odhadů je tímto způsobem ohroženo 86% druhů mořských želv, 44% druhů mořských ptáků a 43% druhů mořských savců.
Čtěte také: Město Ostrov
Hledáním technického řešení, jak vyčistit tuto odpadkovou skvrnu, se zabývá mj. startup The Ocean Cleanup. V roce 2013 ho založil Nizozemec Boyan Slat. Firma vyvíjí plovoucí bariéru s ponornou suknicí. Nahromaděné plasty se díky ní dostávají do záchytné sítě a pomocí dopravníku je vyzvedává nákladní loď. Kromě toho se firma snaží bránit tomu, aby do oceánů nepřiplouvaly další plasty z řek. Vyvinula proto solární energií poháněné plovoucí kolektory, které s využitím ponorných stěn automaticky sbírají a zpracovávají odpad v ústích řek.
Skupina aktivistů navrhla v září 2017 prohlášení znečištěné oblasti za území nového státu s názvem The Trash Isles, tj. Souostroví/Ostrovy odpadků. Aktivisté již zažádali o uznání nového státu OSN.
Čtěte také: Glamping a příroda
tags: #ostrov #odpadku #seminarni #prace