Farmaceutický průmysl a obnovitelné zdroje: Cesta k udržitelnosti

V roce 2025 se svět nachází na křižovatce mezi ochranou zdraví a klimatickými změnami.

Evropská unie se snaží sladit výrobní procesy s cíli ochrany klimatu, což zahrnuje zavádění udržitelných dodavatelských řetězců, minimalizaci odpadu a optimalizaci spotřeby energie při výrobě léčiv.

V evropském kontextu se tato problematika prolíná s výzvami spojenými s farmaceutickým průmyslem, který je zodpovědný za 5 % emisí skleníkových plynů.

Globální iniciativy a plány

Na konferenci COP30 v brazilském Belému bude představen Belem Health Action Plan - ambiciózní iniciativa zaměřená na adaptaci zdravotních systémů na změnu klimatu s důrazem na spravedlnost a rovnost.

Belém Health Action Plan definuje konkrétní oblasti, kde je možné kombinovat zdravotní opatření s environmentálními cíli.

Čtěte také: Zelená energie ve Španělsku

Zahrnuje komplexní systém monitorování vlivů klimatu na zdraví, který umožňuje včasnou identifikaci rizik a zavádění preventivních opatření.

Tento systém vyžaduje spolupráci mezi veřejnými institucemi, komunitami a akademickou sférou, což zajišťuje, že rozhodnutí budou podložena relevantními daty a zároveň citlivá k lokálním podmínkám.

Plán nezdůrazňuje jen technické řešení problémů, ale klade důraz na participaci komunit, informovanost a posilování lokálních kapacit.

To zahrnuje nejen zdravotní infrastrukturu, ale také vzdělávací programy a osvětu, která umožní lidem lépe se připravit na dopady extrémních klimatických událostí, jako jsou vlny horka, záplavy nebo šíření infekčních nemocí.

Udržitelnost ve farmaceutickém průmyslu

V březnu 2025 představila iniciativa WBCSD (World Business Council for Sustainable Development) dokument Roadmap to Nature Positive: Foundations for the pharmaceutical sector, který poskytuje farmaceutickým firmám strukturovaný přístup k hodnocení a zmírňování jejich dopadů na přírodu v celém hodnotovém řetězci.

Čtěte také: Více o obnovitelných zdrojích

Tato mapa obsahuje pět klíčových prioritních oblastí.

1. Snížení spotřeby vody prostřednictvím implementace úsporných technologií a recyklace odpadní vody ve výrobě.
2. Snížení emisí skleníkových plynů v celém hodnotovém řetězci, které zahrnuje optimalizaci transportu, zvyšování energetické efektivity a přechod na obnovitelné zdroje energie.
3. Odpovědné získávání surovin a zlepšení sledovatelnosti dodavatelského řetězce prostřednictvím etických a environmentálně šetrných nákupů a transparentního reportingu.

Klíčové faktory implementace ekologičtějších farmaceutik

Současně se evropské iniciativy prolínají s poznatky odborného výzkumu publikovaného v časopise ScienceDirect, který se zabývá klíčovými faktory implementace ekologičtějších farmaceutik.

Studie ukazuje, že environmentální dopady lze cíleně snižovat ve všech fázích životního cyklu léčiv - od návrhu molekuly přes výrobní procesy, balení a distribuci až po likvidaci odpadu.

Výzkum konkrétně identifikuje tři hlavní oblasti, kde farmaceutické firmy mohou dosáhnout největšího pozitivního efektu.

1. Optimalizace chemických procesů při syntéze léčiv tak, aby se minimalizovala spotřeba vody, energie a chemických reagentů.
2. Kontrola a snižování emisí aktivních farmaceutických složek do vodních toků a zajištění bezpečné likvidace vedlejších produktů.

Regulace a směrnice

V roce 2024 Evropská léková agentura (European Medicines Agency, EMA) revidovala své pokyny k hodnocení environmentálních rizik léčivých přípravků pro lidské použití (Environmental Risk Assessment, ERA).

Čtěte také: Nuclear power: A renewable resource?

Nová verze směrnice, označená jako EMEA/CHMP/SWP/4447/00 Rev. 1, vstoupila v platnost 1. září 2024 a nahrazuje předchozí dokument z roku 2006.

Revize přináší podrobnější metodické postupy hodnocení, rozšiřuje požadavky na testování a ruší výjimky pro generické, hybridní a podobné biologické přípravky.

ERA se tak nově stává povinnou součástí každé žádosti o registraci léčivého přípravku, bez ohledu na právní základ žádosti.

Podle aktualizovaných zásad se hodnocení ERA zaměřuje na identifikaci a posouzení potenciálních environmentálních rizik a nebezpečí spojených s léčivými přípravky, včetně jasně definovaného seznamu látek vyžadujících individuální hodnocení.

Součástí legislativních změn je také zavedení systému pro shromažďování a sdílení environmentálních údajů o léčivých látkách, což má snížit duplicitu a administrativní náklady pro žadatele.

Držitelé rozhodnutí o registraci léčivých přípravků, které byly registrovány před 30. říjnem 2005, kdy se ERA stalo povinným, budou muset předložit nebo aktualizovat své hodnocení podle programu prioritizace založeného na riziku.

Ačkoli revize posiluje regulační rámec a odpovědnost farmaceutických společností za environmentální dopady jejich produktů, poškození životního prostředí není nadále integrováno do analýzy přínosů a rizik, která tvoří základ konečného rozhodnutí o schválení léčivého přípravku.

Povinnosti výrobců

Revidovaná směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/3019 o čištění městských odpadních vod, která vstoupila v platnost 1. ledna 2025, zavádí povinnost pro výrobce léčiv a kosmetických přípravků podílet se na financování čtvrtého stupně čištění odpadních vod.

Tento požadavek se vztahuje na všechny aglomerace s více než 100 000 ekvivalentními obyvateli, kde jsou kapacity čistíren dostatečně velké na zavedení pokročilých technologií.

Čtvrtý stupeň čištění zahrnuje procesy jako ozonizace, aktivní uhlí či membránové filtrace, které jsou schopny účinně odstraňovat mikropolutanty, tedy zbytky léčiv, hormonů, cytostatik či kosmetických látek, jež tradiční třetí stupeň čištění nezvládá.

Podle článku 9 směrnice musí členské státy zajistit, aby výrobci těchto produktů hradili náklady spojené s provozem a údržbou těchto zařízení, čímž se prakticky aplikuje princip rozšířené odpovědnosti výrobce (EPR).

Členské státy mají povinnost implementovat národní legislativu k provedení těchto pravidel do 31. července 2027 a zajistit jejich uplatňování nejpozději do 31.

Nová rovina odpovědnosti

Revize farmaceutické legislativy a zpřísněné požadavky na hodnocení environmentálních rizik léčiv přinášejí do odvětví novou rovinu odpovědnosti.

Zatímco dosud byla priorita zřejmá - rychlý a účinný přístup k lékům pro pacienty, dnes se stále silněji prosazuje i požadavek, aby cesta od vývoje přes výrobu až po likvidaci byla udržitelná a minimalizovala zátěž pro životní prostředí.

Změna není jen technická či administrativní, je kulturní i je hodnotová.

Z pohledu pacienta může být ideální lék ten, který účinně léčí a má dostupnou cenu.

Z pohledu ekosystémů může být ideální ten, který po použití nezanechává stopy v řekách, půdě či potravních řetězcích.

Otázka, kterou nové regulace staví před farmaceutický sektor, není jen o dodržení směrnic nebo investicích do čisticích technologií.

Je to otázka hodnotové rovnováhy, zda prvé řadě chceme a následně dokážeme navrhovat, vyrábět a používat léky tak, aby současně chránily zdraví lidí i zdraví planety.

Obnovitelné zdroje a energetický trh v Polsku

Polsko je vázáno evropskými cíli v oblasti podílu obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě elektřiny, který by měl do roku 2020 dosáhnout 15 %.

Proto země investorům nabízí velmi přátelské podmínky a daňové úlevy.

Segment je zatím v začátcích a v současnosti se rozvíjejí hlavně projekty větrných elektráren.

Energetický trh v Polsku dnes saturují především tepelné elektrárny na černé a hnědé uhlí.

V roce 2012 byly zdrojem 88,6 % elektrické energie, avšak přibližně 55 % těchto zařízení je dnes starších 30 let.

Do roku 2030 se také předpokládá všeobecný nárůst spotřeby elektřiny a příliv investic zejména v oblasti renovace tepelných elektráren, výstavby nukleárních zařízení a podpory technologií využívajících obnovitelné zdroje.

Ve snaze snížit produkci oxidu uhličitého se Polsko bude přiklánět k produkci energie z jádra.

Tabulka: Prioritní oblasti pro farmaceutické firmy dle WBCSD

tags: #farmaceutický #průmysl #obnovitelné #zdroje

Oblíbené příspěvky:

• Potřebné dokumenty pro emise
• Nevýhody bezpapírové kanceláře
• Více o rozpoznávání ohrožení práv dítěte
• Informace o odpadovém hospodářství
• Znečištění moči: Co dělat?