Co je to bezpečnostní list odpadu a proč je důležitý?

Článků na téma nakládání s průmyslovými odpady se v odborných časopisech objeví v průběhu roku celá řada. Jsou zaměřeny na jednotlivá průmyslová odvětví, na shromažďování odpadů, jejich skladování, přepravu, způsoby zpracování atp. Pojďme se podívat na průmyslové odpady z pohledu jejich správného zařazování a skutečných vlastností.

Zařazování odpadů a nebezpečné vlastnosti

V první řadě musí původce rozhodnout, zda se jedná o odpad ostatní nebo nebezpečný. Pokud původce vyhodnotí, že odpad je nebezpečný, musí plnit další povinnosti, mj. provést správné zařazení podle nebezpečnosti, pro označení použít vhodné grafické symboly, vytvořit štítky a vypracovat Identifikační listy nebezpečných odpadů (dále ILNO).

Správné určení nebezpečných vlastností odpadu může představovat pro původce či pro ekologa bez chemických znalostí problém. Původně byly nebezpečné vlastnosti odpadů uvedeny v národní legislativě, konkrétně v zákoně o odpadech č. 185/2001 Sb. Z něj byly v r. 2015 vyňaty a v platnost vešel evropský předpis - Nařízení komise EU č. 1357/2014, ve kterém jsou nebezpečné vlastnosti definovány. Toto nařízení je přímo platné v členských státech EU, není tedy transponováno do národní legislativy (na rozdíl od evropských směrnic). Definice nebezpečných vlastností odpadů v uvedeném předpisu vychází z obdoby definice nebezpečných vlastností chemických látek a směsí (CHLaS). Z dalšího přímo závazného evropského předpisu Nařízení EPaR č. 1272/2008 vychází potom např. rozměry štítků, druhy grafických symbolů a další informace. Tato evropská nařízení jsou tedy klíčová pro správné zařazování nebezpečných odpadů, zejména pro jejich označování.

Problémem původce odpadů v průmyslové sféře bývá určení nebezpečnosti vznikajících odpadů. Vždy je třeba vyjít z výrobního procesu a použitých vstupních surovin. Lze s jistou nadsázkou říci, že nebezpečné vlastnosti vstupujících surovin se nám obtisknou do nebezpečných vlastností odpadů. Nelze z toho ale vytvořit pravidlo, protože jsou běžné i situace, kdy se vstupní surovina v průběhu technologického procesu nebezpečných vlastností zbaví, nebo se její vlastnosti změní. Typickým příkladem je zředění látky (vstupní suroviny ve výrobku - odpadu), nebo jiná reakce, kterou může projít v rámci procesu. To se stává i při běžné výrobě. Řada původců i ekologů však vzniklý odpad příliš nezkoumá a popíše jej podle vstupních surovin. Je to špatně? Vůbec ne, protože si musíme uvědomit, že málokdo má dostatečné chemické znalosti, potažmo přístup k laboratorní analýze odpadu a jejímu vyhodnocení. Pracovníci na úseku ekologie a BOZP se často starají více o zdraví a bezpečnost zaměstnanců, proto jim přísnější kritéria odpadu nevadí.

Jak postupovat při zařazování odpadů?

Jak tedy postupovat, aby byl odpad zařazen správně podle jeho skutečných vlastností? Jak bylo řečeno výše, ekolog využije popisu vstupních surovin a materiálů nejčastěji z bezpečnostních listů a popisu nebezpečných vlastností, a to koordinovaně se svými kolegy z provozu - technology. Upozorňuji však, že ani bezpečnostní list není záruka komplexního popisu, často musíme vycházet i z jiných oborových zákonů. Například oleje, tj. organické látky ropného původu, velice často nemají v bezpečnostním listu uvedenou nebezpečnou vlastnost, chybí v něm nebezpečnost pro životní prostředí, tj. vlastnost HP 14. Podobně látky typu kyselin a zásad (hydroxidy) nemají nebezpečnou vlastnost „nebezpečný pro ŽP - vodní organismy“. Přičemž však ze zákona o vodách č. 254/2001 Sb., přílohy č. 1, skupina I. a II., vyplývá, že se jedná o „Látky nebezpečné, závadné“ vodám. Proto jim přidělíme vlastnosti podle věty H400 a spolu s tím i nebezpečnou vlastnost HP 14.

Čtěte také: Použití a bezpečnost Mr. Muscle Gel na Odpady

Nabízí se otázka, proč tuto informaci výrobci do bezpečnostního listu nedávají? Odpověď neznají ani bezpečnostní poradci ADR. Z uvedených příkladů je jasné, že zařazení odpadu a přiřazení nebezpečnosti spolu s volbou grafických symbolů není vždy jednoduché, jasné a intuitivní a nevychází pouze z národní legislativy. Místně příslušný krajský úřad může pomoci maximálně v zařazení podle kategorie a druhu odpadu, nikoliv v tvorbě štítků a ILNO, to znamená v přiřazení nebezpečnosti a značení (grafických symbolů).

Je tedy nezbytné, aby ekolog pochopil a nastudoval problematiku nejen odpadů, ale také chemických látek, a to s přesahem např. zákona o vodách. Nebo může požádat o spolupráci kolegy (technology), kteří jsou odborně v příslušné oblasti znalejší. Případně je možné využít externí poradce, kteří se danou problematikou zabývají. Při zařazování lze rovněž využít i software a nechat se vést různými vzory (šablonami pro nejčastější případy). Ale i v takovém případě je potřeba alespoň základní znalost a odbornost.

Identifikační list nebezpečného odpadu (ILNO)

Původce odpadu a oprávněná osoba, která nakládá s nebezpečným odpadem jsou povinni zpracovat identifikační list nebezpečného odpadu a umístit tento list na místa nakládání s nebezpečným odpadem. Co to je identifikační list a kdo jej smí zpracovávat - na to se podíváme podrobněji.

Identifikační list nebezpečného odpadu (ILNO) je podobný dokument jako bezpečnostní list pro nebezpečnou chemickou látku či přípravek. Obsahuje základní informace o původci, vlastnostech nebezpečného odpadu, dále uvádí technické a bezpečnostní opatření pro nakládání s odpadem. Ten, kdo zpracovává identifikační list, nepotřebuje k tomu žádné oprávnění. Měl by však mít dostatečné odborné znalosti, aby mohl objektivně posoudit nebezpečnost odpadu a navrhnout vhodná opatření při nakládání s ním.

Identifikační list shromažďovaného odpadu musí být umístěn slovy legislativy: "...v blízkosti shromažďovacího prostředku nebezpečného odpadu nebo shromažďovacího místa nebezpečného odpadu, nebo může být umístěn přímo na shromažďovacím prostředku." Pokud je ve skladu více nebezpečných odpadů, pak musí být vybaven identifikačními listy všech NO. Požaduje to paragraf 7 vyhlášky č. 383/2001 Sb.).

Čtěte také: Život ohrožující bezvědomí

Příloha č. 3 této vyhlášky pak říká, co je obsahem identifikačního listu nebezpečného odpadu. ILNO musí obsahovat název a kód podle Katalogu odpadů (stanoveném ve vyhlášce č. 381/2001 Sb.), zatřídění odpadu pro účel přepravy nebezpečných věcí - kód ADR, popř. kód COTIF - a identifikaci původce odpadu, včetně osoby oprávněné jednat jménem původce a pracovníka odpovídajícího za správnost údajů.

Nesmí chybět popis fyzikálních a chemických vlastností odpadu a jeho nebezpečných vlastností. Na to navazuje popis bezpečnostních a technických opatření při manipulaci, skladování a přepravě odpadu, včetně doporučených osobních ochranných pracovních prostředků, potřebného protipožárního vybavení a opatření při nehodách, haváriích a požárech.

Pro nejčastěji se vyskytující nebezpečné odpady jsou dostupné vyplněné identifikační listy, v nichž stačí doplnit specifické kolonky. Aplikaci s novými etiketami pro nebezpečné odpady i nové identifikační listy si můžete stáhnout v sekci Dokumentace pro ekology, v souborech ke stažení [soubor Aplikace pro tisk etiket pro NO a ILNO podle CLP a nařízení 1357/2014]. (Tyto ILNO a etikety jsou platné do doby, než nabyde účinnost novela vyhlášky 383/2001 Sb., která je nyní připravována; původně měla platit od 1.1.2016).) Pro stažení je nutné přihlášení. Pokud nejste dosud na našich stránkách registrováni, je nutné provést bezplatnou registraci.

Legislativa týkající se identifikačního listu nebezpečného odpadu:

• Zákon 185/2001 Sb., o odpadech, § 13 odst. 3
• Vyhláška č. 383/2001 Sb., příloha č. 3

Povinnost umístění identifikačního listu nebezpečného odpadu (dále také „ILNO“) je stanovena vyhláškou č. 383/20014 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, v platném znění v § 5 odst. 4, který zní:

(4) V blízkosti shromažďovacího prostředku nebezpečného odpadu nebo shromažďovacího místa nebezpečného odpadu nebo na nich musí být umístěn identifikační list shromažďovaného odpadu. Obsah identifikačního listu je uveden v příloze č. 3 vyhlášky.

Čtěte také: Druhy bezpečnostních značek

Upozornění na související změny dle novely vyhlášky o podrobnostech nakládání s odpady, účinné od 21. 3. 2016:

Vyhláška č. 383/20014 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, byla aktuálně novelizována vyhláškou č. 83/2016 Sb., která nabyla účinnosti dnem 21.3.2016. Povinnosti ve vtahu k nebezpečným odpadům mají přechodné období, ve kterém může být použito označení nebezpečného odpadu (dle §26 vyhlášky), shromažďovacích prostředků nebezpečných odpadů (dle §5 odst. 5 vyhlášky) a ILNO (dle nové přílohy č. 3 vyhlášky) dle předcházející právní úpravy (platné do poslední novely - do 20.3.2016). Takto mohou být označeny nebezpečné odpady a shromažďovací prostředky nebezpečných odpadů do 31. 5. 2016. Nové označení a ILNO dle nové přílohy č. 3 vyhlášky musí být zajištěno nejpozději od 1.6.2016.

Evidence přepravy nebezpečných odpadů

O každé přepravě nebezpečných odpadů musejí její účastníci vést evidenci, a to na evidenčním listě nebezpečných odpadů (ELNO). Výjimkou je přeprava nebezpečných odpadů při vnitropodnikové dopravě zabezpečované vlastními dopravními prostředky. Pokud nepřesahuje areál provozovny, není povinnost vést o ní evidenci.

Povinnosti odesílatele a příjemce

Odesílatel je povinen přiložit k zásilce nebezpečného odpadu vyplněný evidenční list a tento list zaslat obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností do 10 dnů od jejího zahájení. List se zasílá úřadu obce, příslušné podle místa zahájení přepravy.

Příjemce odpadu je povinen potvrdit převzetí odpadu a ukončení přepravy do 10 dnů od jeho převzetí tím, že zašle evidenční list odesílateli a obecnímu úřadu obce.

Pokud odesílatel neobdrží do 20 dnů od odeslání odpadu od příjemce potvrzený evidenční list o převzetí nebezpečného odpadu, pak musí informovat příslušný obecní úřad obce a Českou inspekci životního prostředí. Odesílatel i příjemce jsou povinni archivovat evidenci po dobu nejméně pěti let. Způsob zasílání evidenčních listů je taxativně uveden v § 40 zákona č. 185/2001 Sb.

Způsob zasílání evidenčních listů

• Odesílatel - vyplní v Evidenčním listu položky 1-6, 8-12 a 15 průpisem do všech sedmi listů. Ponechá si dopravcem potvrzený list 1 pro svou evidenci, list 2 zašle obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému podle místa zahájení přepravy do 10 dnů od jejího zahájení. Zbývající listy 3-7 předá společně se zásilkou odpadu dopravci 1.
• Dopravce převezme listy 3-7 spolu se zásilkou. Vyplní v Evidenčním listu položky 6, příp. 7 a 13 průpisem do všech pěti listů. Po předání odpadu příjemci si ponechá příjemcem potvrzený list 6 pro svou evidenci. V případě více dopravců si tito dopravci ponechají kopii listu 6.
• Příjemce odpadu potvrdí převzetí zásilky od dopravce v položce 14 průpisem do 3-7 listu. Zašle list 3 obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému podle místa zahájení přepravy (nakládky), list 4 obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému podle místa ukončení přepravy (vykládky) a list 5 odesilateli odpadů, a to do 10 dnů od převzetí odpadu. Příjemce odpadu si ponechá list 7 pro svou evidenci.

(rozesílaní ELNO je taxativně uvedeno v § 40 zákona č. 185/2001 Sb.)

Legislativa týkající se evidence o přepravě nebezpečných odpadů:

• Zákon 185/2001 Sb., o odpadech, § 40
• Vyhláška č. 383/2001 Sb., § 25 a příloha č. 26

tags: #bezpečnostní #list #odpadu #co #to #je

Oblíbené příspěvky:

• Praktický doplněk: koš na deštníky
• Obnovitelná paliva a regulace CO2
• Lze propojit odpady z kuchyně a toalety? Zjistěte si!
• Třídění odpadu s IKEA
• Koše na tříděný odpad: Jak vybrat ten správný?