Fáze procesu posuzování programu zlepšování kvality ovzduší

Zpracováváme analýzy současné kvality ovzduší a vyhodnocujeme příčiny jeho znečištění. Posuzujeme koncepce a strategie, které ovlivní budoucnost této složky životního prostředí. Připravujeme také vlastní projekty, které mají významné přínosy pro kvalitu ovzduší, především v Moravskoslezském kraji a polském příhraničí.

Odborné posudky a rozptylové studie

Zpracování odborných posudků a rozptylových studií - desítky prací na základě autorizace MŽP ČR podle § 32 Zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší.

• Hodnocení koncentrací PAU a těžkých kovů na povrchu odvalů a v okolí průmyslových podniků Pro VŠB-TUO, CZ.3.22/1.2.00/12.03398, 2015
• Analýza vlivů Strategického plánu rozvoje a dopravy SR do roku 2030 II.fáze - spolupráce s Integra Consulting na procesu SEA, pro Ministerstvo dopravy, 201
• Analýza vlivů Střednědobé strategie ke zlepšení kvality ovzduší v ČR, Programů ke zlepšení kvality ovzduší a Národního programu snižování emisí - spolupráce s Integra Consulting na procesu SEA, pro Ministerstvo ŽP, 2015
• Analýza vlivů Územního generelu dopravy hl. mesta SR Bratislavy na ovzduší - spolupráce s Integra Consulting na procesu SEA, spolupráce s Integra Consulting, pro hl.

Soudní přezkum programu zlepšování kvality ovzduší

I. Úkolem soudu v řízení o přezkumu programu zlepšování kvality ovzduší vydaného ve formě opatření obecné povahy (§ 9 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší) je ověřit, zda odpůrce osvědčil, že v dobré víře do programu zařadil všechna podstatná opatření, jež se vzhledem ke stavu poznání nabízela a jejichž synergická realizace v průběhu času (tj. dle časového plánu jejich provádění) pravděpodobně povede k dosažení cíle, tj. dodržení zákonného imisního limitu pro příslušné znečišťující látky. Pokud jde o konečný termín dosažení cíle, soud ověří, zda nebyl stanoven svévolně, resp. zjevně nerozumně.

Ke zrušení opatření obecné povahy přistoupí např. tehdy, když odpůrce stanovený termín racionálně a přesvědčivě neodůvodnil nebo kdyby bylo s velkou pravděpodobností (nikoli jen spekulativně) možné stanovit termín kratší, a to v řádu let.

II. Náležitostí programu zlepšování kvality ovzduší musí být (v souladu s čl. 23 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/50/ES o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu) též vyčíslení očekávaného přínosu jednotlivých opatření ke zlepšení kvality ovzduší za účelem jejich vzájemného porovnání z hlediska účinnosti, a dále časový plán provádění jednotlivých opatření tak, aby bylo možné průběžně kontrolovat jejich plnění.

Čtěte také: Fáze skládkování odpadu

Navrhovatelé se domáhali u Městského soudu v Praze zrušení opatření obecné povahy - Programu zlepšování kvality ovzduší aglomerace Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek CZ08A, ze dne 14. 4. 2016, č. j. 23967/ENV/16 (dále též „Program“), vydaného odpůrcem podle § 9 odst. 1 zákona o ochraně ovzduší. Navrhovatelé tvrdili, že byli vydáním Programu zkráceni na svých veřejných subjektivních právech, a to konkrétně v právu na příznivé životní prostředí, a navrhovatel a) dále v právech na ochranu soukromého a rodinného života, na ochranu zdraví a v právu vlastnickém.

Důvody spočívají především ve skutečnosti, že na území města Ostravy i v celé ostravské aglomeraci jsou dlouhodobě překračovány imisní limity škodlivých látek v ovzduší, stanovené právními předpisy, konkrétně částic polétavého prachu PM10 a PM2,5 a benzo(a)pyrenu.

Za této situace bylo povinností odpůrce, vyplývající z právních předpisů České republiky i Evropské unie, jakož i rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie, vydat program zlepšování kvality ovzduší, obsahující taková opatření, aby v co nejkratší době došlo ke snížení úrovně znečištění ovzduší na úroveň imisních limitů. Tuto svou povinnost odpůrce dle přesvědčení navrhovatelů nesplnil.

Městský soud návrh na zrušení opatření obecné povahy zamítl jako nedůvodný rozsudkem ze dne 11. 10. 2016, čj. 11 A 84/2016-109.

Proti rozsudku městského soudu podal navrhovatel a) (stěžovatel) kasační stížnost, v níž navrhl zrušení rozsudku městského soudu i Programu, alternativně jen rozsudku městského soudu. Stěžovatel vytýkal městskému soudu, že vůbec nezohlednil ve svém rozsudku úpravu obsaženou v evropském právu, které se stěžovatel výslovně dovolával.

Čtěte také: Cyklus v Gibsonově teorii

Městský soud podle stěžovatele nevyložil české právní předpisy v souladu s právem EU, natož aby v nejspornější otázce (chybějící časový harmonogram realizace jednotlivých opatření) přiznal příslušné směrnici EU přímý účinek.

Městský soud se dále podle stěžovatele zcela vyhnul posouzení některých jeho dalších výtek vůči Programu, konkrétně nedostatečného vymezení emisních stropů pro vyjmenované stacionární zdroje a dopravu a nesprávné identifikace zdrojů významně přispívajících k překročení imisního limitu. Učinil tak s tvrzením, že jde o odborné otázky, jež soudům ve správním soudnictví nepřísluší posuzovat. Ve výsledku tak podle stěžovatele městský soud posoudil jeho žalobu zčásti nesprávně, zčásti pak nepřezkoumatelně.

Ve své replice stěžovatel podpořil své obavy poukazem na fakt, že v Programu chybí modelace výsledků všech opatření (příp. součet jejich celkové účinnosti), z něhož by jasně vyplývalo, že imisní limit bude ke dni 31. 12. 2020 dodržen. Ani aktuální vývoj tomu podle stěžovatele nesvědčí, neboť k březnu 2017, tedy téměř rok od účinnosti Programu, se nijak významně nesnížil celkový počet dnů, kdy došlo k překročení imisních limitů pro prachové částice v ostravské aglomeraci.

Kromě toho stěžovatel napadá i procesní postup při vydávání opatření obecné povahy, neboť dotčené osoby neměly v jeho průběhu k dispozici závěrečné stanovisko k posouzení vlivu koncepce (tj. Programu) na životní prostředí a veřejné zdraví (tzv. SEA). Stanovisko SEA bylo vyhotoveno až krátce předtím, než byl Program vydán formou opatření obecné povahy.

Co se týká termínu, který odpůrce stanovil pro uvedení stavu ovzduší v ostravské aglomeraci do souladu s požadavky právních předpisů, tj. konec roku 2020, ten je navázán na národní strategické dokumenty i dostupné finanční zdroje. Odpůrce konkrétně vyšel ze dvou usnesení vlády, a to č. 978/2015 o Národním programu snižování emisí České republiky a č. 979/2015 o Střednědobé strategii (do roku 2020) zlepšení kvality ovzduší v České republice. Oběma usneseními se odpůrce podle zákona o zřízení ministerstev musel řídit, a to včetně stanoveného časového rámce.

Čtěte také: Rekultivace řízené skládky

Navíc opatření na národní úrovni se s opatřeními na úrovni aglomerace vzájemně doplňují a nelze je realizovat odtrženě od sebe (na národní úrovni se samostatně řeší pouze přeshraniční přenos znečištění z Polska). Národní programy a strategie pak logicky vycházejí z časového rámce strukturálních fondů, které jsou hlavním zdrojem prostředků pro realizaci environmentálních opatření (zejména se jedná o Operační program Životní prostředí 2014-2020).

Podle odpůrce také není oprávněná stěžovatelova kritika faktu, že pouze realizací všech opatření v Programu navržených má dojít k roku 2020 k dodržení zákonných limitů pro znečištění ovzduší. Nejde o vadu, nýbrž o vlastnost Programu, která vyplývá z toho, jak komplexní problém znečištění ovzduší v ostravské aglomeraci představuje. Podrobná analýza toho, která opatření k dosažení stanoveného cíle se musí realizovat, je obsažena v Programu v kapitole C, jejich potenciál snížit znečištění ovzduší v celé ostravské aglomeraci pod úroveň imisních limitů pak vyplývá z kapitoly F (zejména z tabulky 124).

Pokud jde o závaznost Programu, odpůrce poukázal na to, že Programu přiznávají vynutitelnost příslušná zákonná ustanovení. Ze zákona o ochraně ovzduší vyplývá, že z Programu (zejména z té části výroku opatření obecné povahy, která stanovuje emisní stropy pro jednotlivé skupiny zdrojů) musí vycházet jednak sám odpůrce, a dále (v rámci výkonu státní správy) též krajské úřady a obecní úřady obcí s rozšířenou působností při formulaci stanovisek a závazných stanovisek (zejména k dopravním stavbám a k umisťování nových průmyslových zdrojů znečištění ovzduší), při vydávání povolení k provozu stacionárních zdrojů znečištění ovzduší a při pravidelných revizích těchto povolení.

Jednotlivá opatření jsou podle odpůrce dostatečně konkrétní, neboť vždy uvádějí místo, způsob a rozsah realizace. Uvedeny jsou např. konkrétní úseky dopravních staveb, které bude třeba vybudovat, rekonstruovat nebo osázet zelení, či konkrétní postupy a zásady, které mají příslušné orgány dodržovat při vydávání stanovisek, koncepcí a územních plánů. Odhad přínosu navržených opatření ke zlepšení kvality ovzduší je podrobně popsán v Programu v kapitole F.1, možnosti jejich financování v kapitole E.4.

Pokud jde o zpřísňování podmínek provozu některých průmyslových zdrojů znečištění ovzduší, opatření BD1 v Programu reflektuje § 13 odst. 1 zákona o ochraně ovzduší, podle něhož musí krajský úřad při stanovení podmínek provozu zohlednit nákladovou efektivitu, technickou proveditelnost a nejlepší dostupné techniky.

K emisnímu limitu pro dopravu pak odpůrce jen obecně uvedl, že Program obsahuje opatření nejen k vyvádění dopravy z center měst, ale i k celkové redukci dopravního zatížení ostravské aglomerace. Vypočítaný emisní strop pro dopravu byl pak navíc snížen o dalších 5 %, aby se zvýšila šance, že se podaří snížit celkovou úroveň znečištění na imisní limit, přičemž právě v dopravě byl nalezen potenciál k dalšímu snížení pomocí relativně nenáročných technických opatření, jako je například intenzivnější čištění komunikací, výraznější ozelenění města, přísnější regulace nákladní dopravy ve městě apod.

Pokud jde o proces vydání Programu, zákon neurčuje vzájemný vztah a časovou souslednost vydání opatření obecné povahy a posuzování vlivů koncepce na životní prostředí. Lze pouze dovodit, že koncepci nelze vydat před přijetím závěrečného stanoviska SEA. Jelikož návrh Programu v rámci procesu vydání opatření obecné povahy se upravoval podle námitek a připomínek dotčených osob, zvolil odpůrce pragmatické řešení, kdy oba procesy probíhaly paralelně, přičemž teprve upravená verze programu s vypořádanými námitkami a připomínkami byla předmětem strategického posouzení SEA.

Nejvyšší správní soud zrušil rozsudek Městského soudu v Praze a zrušil výroky II., IV. a V. v opatření obecné povahy a věc vrátil odpůrci k dalšímu řízení. Ve zbytku nárok zamítl.

Legislativní rámec

Podle čl. 23 odst. V případě překročení mezních hodnot, u nichž již uplynula lhůta, od které je třeba hodnoty dodržovat, stanoví plány kvality ovzduší náležitá opatření, aby bylo období překročení co možná nejkratší. Plány kvality ovzduší mohou navíc zahrnovat zvláštní opatření zaměřená na ochranu citlivých skupin obyvatelstva, včetně dětí. Tyto plány kvality ovzduší obsahují alespoň informace uvedené v oddíle A přílohy XV a mohou zahrnovat opatření podle článku 24. Tyto plány se Komisi sdělí neprodleně a nejpozději dva roky po skončení roku, v němž bylo zaznamenáno první překročení.

K provedení citovaných ustanovení směrnice o ovzduší byl v České republice na národní úrovni formulován § 9 zákona o ochraně ovzduší, jehož odst. 1 uvádí, že „v případě, že je v zóně nebo aglomeraci překročen imisní limit stanovený v bodech 1 až 3 v příloze č. 1 k tomuto zákonu, nebo v případě, že je v zóně nebo aglomeraci imisní limit stanovený v této příloze v bodu 1 překročen vícekrát, než je zde stanovený maximální počet překročení, zpracuje ministerstvo ve spolupráci s příslušným krajským úřadem nebo obecním úřadem do 18 měsíců od konce kalendářního roku, ve kterém došlo k překročení imisního limitu, pro danou zónu nebo aglomeraci program zlepšování kvality ovzduší.

Podle § 9 odst. 2 zákona o ochraně ovzduší „požadavky na obsah programu zlepšování kvality ovzduší jsou uvedeny v příloze č. 5 k tomuto zákonu.

Podle přílohy č. - vymezení a typ zóny, popis regionu, příslušné klimatické a topografické údaje a další údaje, např. - odpovědné orgány, jména a adresy osob odpovědných za vypracování a provádění programu.

tags: #faze #procesu #posuzovani #programu #zlepsovani #kvality

Oblíbené příspěvky:

• Česká ochrana krajiny
• Plechové krabičky a ekologie
• Jak správně vykopat a napojit starý odpad: Postup krok za krokem
• Parametry Definice
• Více o ohrožených albatrosech