Ekologická teorie vnímání zavádí do psychologie nové paradigma.
Gibsonova teorie nezprostředkovaného, přímého vnímání kritizoval jako pasivní pojetí subjektu. Jeho teorie, na základě pojetí člověka v terénu, zpracovává objekty, které může pozorovat ze všech stran. Dle starších psychologů (asocianisté) jsou smysly pasivní na působení podnětů.
Pojetí přímého vnímání do kterého se zapojuje celý organismus, snímáme informace obsaženou v prostředí. Snímání je bezprostřední- přímé, zprostředkováno vyššími poznávacími procesy, bez paměti. Gibson pracuje s implicitní pamětí. Snímáme informace na subjektivní úrovni, prostředí subjektivní. Toto dělení pochází od gestaltisty Koffky.
Gibson-Lewin rozdíl: Lewin- nabídky tvořeny motivační nespokojeností, na subjektivním vybavení jedince. Zabýval se vnímáním, byl to matematik a psycholog.
Význam paměti pro vjemové zpracování informace je zásadní. Psychické dění je kontextově založené. Od představování výše je nadřazený symbolu.
Čtěte také: Fáze skládkování odpadu
Symbol odkazuje, či vyjadřuje něco jiného než sama znamená, cokoliv, co má funkci vyjadřování, zastupování, odkazování atd., subjektivní vazbu podobnosti.
Druhy znaků:
Znaky v psychologii:
Užívání znaků v rámci sociální psychologie, ve společnosti, se používá jako nástroj dekódování jiných znaků apod. subjekty či subjektem a prostředím. Subjekt percipuje, produkuje, interpretuje znaky ve vnímání nebo představování nebo produkování znaků v souvislostí. Denotát význam vystupuje jako určitý objekt našeho sdělení. Konotát-to co je s označovaným předmětem spjato, socializace nebo individuálně získaná konotace.
Podle Brentana je představování nejdůležitější psychická funkce. Nevýhodou je vnitřním jevem, produkty jsou obtížně dostupné. Je to mentalistický pojem. U nás zkoumáno v Brně. Vyvozené závěry ale nepočítají s vlivem socializace. Zkoumána teprve vznikem kognitivní psychologie v 60. letech.
Čtěte také: Rekultivace řízené skládky
James "Principy psychologie". Z Evropy Piagetovo učení. Děti 1,5-2 roky- představy objektů. Koncepce kódování. oba nástroje kódování informací - imaginativní, které jsou nástrojem zpracování informací, elementární složkou myšlenky. Jednotkou imaginativního systému je imagen. Model dvojího kódování. prostřednictvím slova tak kódu (se kóduje). Referenční vztahy vybavování u nonverbálních než u verbálních podnětů.
V 70. letech analyzoval operace s představami, jako lze hýbat, atd., spjaté s určitým slovem (slovo pozpátku), výpověďmi v kognitivní psychologii. Skupina kognitivní psychologie neuznává imaginativní kód. Prožívání vynořují různé obrazy, které však nelze v mozku identifikovat. Zdrojem fantazie- primární psychické procesy (např. K uspokojování principu slasti, uplatňují se v autistickém myšlení. Řízeny principem reality, odpovídají ego instanci v osobnosti.
Paměť předpokládá paměť jako základní psychický proces, proces a označuje dispozici. Učení je činnost- širší pojem, více procesů, znalosti. I.P. Pavlov- pasivní subjekt. Platí zákon opakování. Učení = funkce konfigurace stimulů, gestaltistické a celostní psychologie, problémové situaci. AHA zážitek, Kohler a jeho šimpanzíci, odlišení nástroje a cíle. "Paměť" 1885. Simon- zavedl pojem stopa- engram, proces uchování obsahu v paměti. Týká se znalostí a vědomostí, určitých obsahů, odpovídají na otázky co se kdy stalo, jak co vypadá apod. Paměť úmyslná, neúmyslná, dále lze dělit např. Rozlišena v roce 1958. Předtím se o tomto tak nemluvilo. Z dlouhodobé paměti jsme schopni vybavení. Je to paměť, která trvá 1-2 s., v souvislosti s příjmem informací. Končí vytvořením senzorického obrazce.
Sociální percepce (sociální psychologie) se týká vnímání lidí nebo projevů. Podnět-sítnicový obraz-prosévání znaků osvojeným jazykem. Rozdílnost ve vnímání podmíněna kulturně (jazyk) a historicky. V současnosti: Kognitivní psychologie, konstruktivismus. Percepce probíhá v tzv. schématy. Zavedl do psychologie vnímání nový přístup. Ekologická teorie vnímání, řazen mezi neogestaltisty.
Připisovali, přisuzovali něco něčemu. Kelley v r. G.A. sociálnímu chování, hlavně chápání jednotlivých situací v rámci inferenčních procesů. Atribuce se přenesla i do oblasti chování- úspěch. Souvisí to s těžištěm řízení hodnocení lidského chování- Locus of control, studován v oblasti morálního vývoje člověka. Klasifikoval převažující reakce na překážku. 3 skupiny reakcí- inpunitivní- nepoškozuji.
Čtěte také: Emise Cenných Papírů – Fáze
tags: #faze #cyklu #Gibsonovy #ekologické #teorie