Úspěšnost absolventů Fakulty humanitních studií: Sociální a kulturní ekologie

Sociální a kulturní ekologie je multidisciplinárním oborem, který zkoumá filosofické, sociální, psychické a kulturní předpoklady a způsoby existence člověka v přírodním i nově utvářeném životním prostředí.

Tento obor poznává a analyzuje zvláště vzájemné vztahy lidských kultur, zejména euroamerické, a přírody založené na etických, hodnotových a kulturních modelech, umožňující trvalou udržitelnost rozvoje člověka, kvality života a lidské společnosti v relativně stabilním přírodním a životním prostředí.

Sociální a kulturní ekologie tedy zkoumá uplatnění principů trvalé udržitelnosti v konkrétní kultuře, civilizaci, v politice a veřejné a sociální politice. Studijní program je uskutečňován bez specializace.

Náplň studia a jeho specifika

Student de facto nepotřebuje ani index. Na přednášky a zkoušku se zapisuje prostřednictvím počítače a výslednou známku poznamenává examinátor rovněž prostřednictvím internetové sítě.

Děkan Jan Sokol vysvětluje, co znamená humanitně vzdělaný bakalář: "Velice provokativně řečeno se studenti naučí číst, psát, mluvit a kriticky hodnotit texty, protože to jsou základní dovednosti, které dnes potřebuje téměř každý člověk."

Čtěte také: Keller o sociálním ekologickém státu

Fakulta v bakalářském cyklu nevzdělává přímo v oboru, ale dává základ pro další studium. "Musí složit poměrně přísné zkoušky z filozofie, sociologie, psychologie, historie a ekonomie.

Kromě těchto povinných předmětů mají v podstatě volný výběr přednášek kdekoli na univerzitě; chodí dokonce i na jiné vysoké školy po Praze, podle svého zájmu. A smysl je v tom, že by si měli jednak ověřit, jestli mají na to, aby studovali dál, a v tom případě si najít svůj obor, ve kterém budou pokračovat," vysvětluje děkan Sokol podstatu angloamerického systému studia - tzv. liberal education.

Škola naopak individualismus prosazuje. "Mají tu povinnou kostru a teď se očekává, že student, pokud to nevěděl v osmnácti, by se měl nyní rozhodnout, kterým směrem se specializuje. Proto má volný výběr přednášek a zároveň by si měl vyzkoušet, jestli bude studovat dál," vysvětluje děkan Sokol.

Aby pocit anonymity a studijního chaosu oslabila, pořádá fakulta povinné čtrnáctidenní přípravné kurzy pro prváky, kde se seznámí s principem angloamerického studijního systému.

Děkan Sokol považuje za absurdní, aby byl někdo na vysoké škole a neuměl anglicky: "Připouštíme angličtinu, němčinu a francouzštinu, ve všech těch jazycích tu mámě přednášky. Chceme také vytvořit jeden obor v cizím jazyce. Zatím máme semestrální program celý v angličtině."

Čtěte také: Ekonomika, společnost a Ahold

Příležitost pohybovat se v anglickém prostředí je důležitá zejména pro studenty, kteří z nejrůznějších důvodů nemohou vyjet na studijní pobyt do zahraničí.

"Student během semestru odevzdává deset dvanáct písemných prací, které se posílají po internetu do nějaké databáze. Během pár dnů dostane korekturu a hodnocení," popisuje děkan Sokol moderní způsob studia. Ten oceňují zejména studenti kombinovaného studia, kteří tak nemusí jezdit do školy zbytečně.

Hodnocení studia studenty

Jednotliví studenti referují o vysoké kvalitě, ale zároveň i obtížnosti studia. "Na to, že je to bakalářské studium, je to dost obtížné oproti jiným fakultám. Myslím si, že je tady moc filozofie," stěžuje si Martin, student prvního ročníku, který se pro humanitní vědy rozhodl proto, že ho nezajímá jen historie, ale také psychologie či sociologie.

Jiní, jako je například studentka čtvrtého ročníku Božena, si systém studia pochvalují: "My tady máme na výběr z několika set přednášek, takže si každý dělá svůj individuální studijní plán.

Přílišná volnost studentů se nelíbí pro změnu Martině, studentce 3. ročníku: "Spousta lidí si stěžuje, že neví, co mají studovat, že nejsou nijak směrovaní, a kdo v tom ještě nemá jasno, tak se tu cítí dost ztracený." Martině rovněž vadí přílišná anonymita studentů, kdy se na každé přednášce či semináři potkává s úplně jinými lidmi, což je důsledek individuálních studijních plánů.

Čtěte také: Propojení sociální pedagogiky a environmentálních studií

Řada studentů si však studium špatně naplánuje, a proto má škola dle slov děkana velký studijní výpadek: "Ten podíl se špatně určuje. Například předloňský ročník byl hodně slabý. Asi největší problém představují pro studenty komisní zkoušky z pěti základních předmětů. Ty skládají v průběhu studia, takže k závěrečné obhajobě bakalářské práce se může dostavit až po složení těchto zkoušek a odevzdání překladu cizojazyčné knížky. Právě důraz na cizí jazyk je stěžejním znakem celého studia. Proto přijímá fakulta jen takové uchazeče, kteří požadované jazykové schopnosti mají.

Příznivé studijní podmínky nacházejí studenti také v knihovně. "Výpůjčky jsou v některých případech dost krátké, někdy dokonce jen na tři dny a to je dost nepraktické. Zvláště pro povinné kurzy, kde studenti musí číst jednu knihu. Ale naštěstí se dají využívat i knihovny jiných fakult," stěžuje si Martina a zároveň dodává, že některé povinné knihy lze najít v elektronické podobě.

"My jsme už před lety vytvořili knihovnu, kde ty základní věci máme v padesáti exemplářích a to, k čemu máme autorská práva, máme na internetu. Na síti určitě najdete naše učebnice a překlady studentů," uvádí děkan Sokol.

Uplatnění absolventů

Pokud jde o možnosti uplatnění bakalářů, panují mezi studenty rozmanité reakce. "Perspektiva je podle mě prakticky nulová. Když dostuduji bude ze mě bakalář humanitních věd a to je dost nejistý pojem," pokrčuje rameny Božena.

Martin už tak rozpačitý nebyl: "Tady jsou nějaké certifikované programy, po kterých se dá něco dělat. Z těch humanitních věd bych mohl dělat učitele, novináře."

Většina studentů chce pokračovat v navazujícím magisterském programu. "Myslím si, že větší část těch studentů by měla po těch třech letech odcházet do praktického života, jako jsou třeba cestovky. Mnozí absolventi jsou v novinách nebo v televizi, ve všelijakých kancelářích," objasňuje své představy o perspektivě studia děkan Jan Sokol.

"Ti, co chtějí studovat dál, by měli porozumět vědě. Přímo na fakultě mohou bakaláři navázat na pět magisterských oborů: obecná antropologie, občanský sektor, řízení a supervize v sociálních a zdravotnických organizacích, sociální a kulturní ekologie a elektronická kultura a sémiotika.

Na jednotlivé obory bude letos přijato dvacet až padesát studentů, a to buď v prezenční nebo kombinované podobě. V bakalářském cyklu může studovat asi 300 studentů v prezenční a 70 v kombinované formě studia.

Absolvent zná souvislosti vztahu člověka a jeho životního prostředí historicky i v současnosti, v přírodovědném minimu a v širokém spektru společenských věd. Detailně zná strategii udržitelného rozvoje.

Umí kvalifikovaně zadat a posoudit ekonomické, právní, sociologické a přírodovědné analýzy a výzkumy a podklady pro rozhodovací procesy na všech úrovních.

Naše absolventky a absolventi působí ve státní správě (ministerstvo životního prostředí a jiná ministerstva), v místní správě (např. odbory životního prostředí krajských a místních úřadů), v úřadech jiných zemí včetně aparátu Evropské unie, v komerční sféře.

Absolvent rozumí vztahu společnosti a životního prostředí v různých diskursech (služby ekosystémů, env. sociologie ad.). Se znalostí soudobých metod a praxe výzkumu v terénu formuluje výzkumný problém po testovatelné hypotézy, provádí ekonomické, právní, sociologické a přírodovědné analýzy pro rozhodovací procesy.

Má komplexní předpoklady pro kvalifikovanou strategickou řídící práci v oboru sociální a kulturní ekologie a v ochraně životního prostředí a přírody. Přistupuje eticky a historicky k limitům prostředí i potřebám společnosti, předkládá návrhy řešení ve variantách a hledá optimální řešení.

Je školen pro teorii (doktorské studium) i pro praxi (veřejná správa, neziskové organizace, média, komerční sféra) vč.

Alena Bendová absolvovala na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy bakalářský studijní program Studium humanitní vzdělanosti a poté také navazující magisterský program Sociální a kulturní ekologie. Dlouhodobě se věnuje problematice ochrany přírody.

Během studia jsem dělala práce, které s oborem nesouvisely. Dělala jsem třeba obchodní zástupkyni, prodávala jsem potraviny a suroviny do restaurací. Vystřídala jsem mnoho pracovních pozic a získala rozličné zkušenosti. Ekologie byla hlavně zálibou a něčím, co mě zajímá."

Naštěstí jsem se dobrala své aktuální práce. Jsem členka spolku Prales dětem. Spolek vznikl v roce 2009 a já jsem se zúčastnila dobrovolnického programu v roce 2016. Ten zážitek z divoké přírody mě uchvátil natolik, že jsem se rozhodla, že v tom chci dál pokračovat. Našla jsem smysl v ochraně tolik vzácné a ohrožené divočiny.

Studium mi dalo velký rozhled a kontakty na zajímavé osobnosti. Na absolventy, kteří se díky tomu, jak je studium vedené, profilují v různorodých oblastech. Ve spojení s mým vlastním vnitřním nastavením mi studium dalo odvahu pomýšlet na to, že můžu „změnit svět“.

tags: #fhs #socialni #a #kulturni #ekologie #uspesnost

Oblíbené příspěvky:

• Obrazy s přírodním motivem
• Ekologická újma a silnice
• Maledivy a ptáci
• Přečtěte si o MESOH
• Trash Hero a ekologie