Semestrální kurzy nám končí, ale léto zůstává ideálním časem, kdy probudit svou kreativitu a tvořit. Dlouhé dny, teplé večery a rozkvetlá příroda vybízí k tomu experimentovat v plenéru.
Přinášíme vám proto inspiraci na výtvarné aktivity, specifické pro tuto roční dobu.
Co je to plenér? Jednoduše malování v přírodě. Vezměte stojan, blok nebo skicák. Pak už stačí jen akvarely, pastely, uhel nebo cokoliv, čím rádi tvoříte a vyrazte ven. Lákají vás spíš parky, louky nebo třeba okolí řeky? Malovat můžete i v ulicích města. Příroda vás naučí vnímat jinak světlo, barvy i atmosféru oproti osvětlení v ateliéru.
V přírodě nemusíte jen malovat nebo kreslit do skicáků. Můžete totiž tvořit přímo z věcí, které v přírodě najdete. Kameny, větvičky, listy, šišky nebo květiny se stanou vaším výtvarným materiálem. Stavět pak můžete spirály, obrazy nebo mandaly. Vzniklá díla jsou pomíjivá, v přírodě nebudou napořád. Tak si je nezapomeňte vyfotit.
Zaznamenejte si své letní zážitky! Vytvořte si letní deník, kam budete kreslit své vzpomínky z výletů, dovolených a dalších aktivit, které podniknete. Do deníku pak ke kresbám můžete vlepit vstupenky a fotografie nebo je doplnit krátkým textem.
Čtěte také: Dokonalé snímky miminka v přírodě
Neexistuje způsob, jak správně fotit. Existují ale vodítka či pravidla, která dokáží fotografii učinit poutavou a přitáhnout pozornost diváka. Malíři, architekti a umělci všech oborů od samého počátku věků věděli, jak navodit harmonii a nechat svoje dílo zapůsobit. Řídili se totiž pravidly kompozice.
K tomu, abyste i vy mohli nechat svoje fotografická dílka zapůsobit, nepotřebujete fotit zrcadlovkou ani drahými profesionálními foťáky. Kompozice je jednoduše řečeno způsob uspořádání prvků v uměleckém díle - ve fotografii či obraze.
První dvě pravidla kompozice spolu volně souvisejí a jsou velmi často zaměňována. Zlatý řez je běžně pokládán za průsečík přímek dělících obraz zhruba na třetiny v horizontální i vertikální rovině. Foto: V přírodě se odráží zlatý poměr všude. Nezdá se vám to taky nějak moc složité? Nejste sami!
V praxi se ovšem řídí kompoziční rozhodování nejen těmito pravidly, ale i tím, jaké prvky chceme do obrazu umístit a kolik prostoru s kontextem kolem nich ponechat, jaké pozadí a popředí máme k dispozici apod. Je tedy dobré obejít si scénu a spoušť stisknout teprve poté, když cítíme ten správný poměr všech prvků.
Foto: Na třetinové přímky je umístěn jak hlavní objekt, tak horizont. Pravidlo třetin se uplatní i u polohy horizontu - v případě zajímavých mraků umístěte horizont níže a nechejte větší prostor nebi.
Čtěte také: Nejlepší objektivy Canon pro přírodu
Tip: Na místě můžete zkusit vyfotit více různých fotografií, u nichž vždy lehce posunete hlavní linie či prvky na různá místa. Fotky pak můžete porovnat v počítači. Která na vás působí nejlépe a proč? Takovým cvičením si brzy vypěstujete podvědomý cit pro kompozici.
Výše jsem uvedla jedno ze základních a nejužívanějších pravidel kompozice. Začínající fotografové však velmi rádi umisťují hlavní objekt na střed, který neprávem považují za nejdůležitější bod v obraze. Středová kompozice totiž často působí staticky a nudně, například při focení dovolenkových portrétů.
Foto: Typický snímek, jakých si vozíme z dovolených tucty. Spíše, než o středovou kompozici jde o „nedostatek kompozice“. Problémem středového umístění není jeho samotná poloha, jako spíše množství prostoru, které vzniká kolem a přispívá k celkové nepřehlednosti snímku. Co je vlastně hlavním motivem podobných záběrů? Nabízí se samozřejmě otázka, jak to napravit.
Nezatracujme však středovou kompozici zcela! Některé motivy vybízejí k tomu, aby byly zachyceny prostřednictvím souměrného uspořádání prvků. Jde o objekty, které jsou samy krásné právě svou symetrií.
Foto: Architektura je jedním z typických témat vhodných pro symetrickou kompozici podle svislé osy. Foto: Horizont umístěný na středu umocňuje zrcadlení hor v klidné hladině Štrbského plesa a proto je horní a dolní část obrazu symetrická.
Čtěte také: Tipy pro focení erotiky venku
Středová kompozice není typickou volbou pro portréty. Přesto jsou to často ti nejlepší portrétní a reportážní fotografové, kteří porušují všechna pravidla kompozice fotografie. Mohou si to dovolit právě díky tomu, že jsou slavní a odlišují se od většiny svých poslušných kolegů.
Foto: Foceno širokoúhlým objektivem, který je typický pro reportážní fotografii (28mm). Malá holčička byla umístěna na střed výřezu se záměrem zdůraznit její důležitost (já jsem tu doma!), která je v kontrastu s její malou postavou ve srovnání s obrovským stolem. Skvělé na podobných portrétech s méně obvyklou kompozicí je, že se za nimi skrývá smysl, který jitří představivost diváků.
Pro každou scénu můžeme najít mnoho různých kompozic. Neexistuje jednotné pravidlo pro konkrétní námět. Vše záleží na tom, které prvky chcete v obraze mít, jak mají vzájemně „komunikovat“ či jaké množství kontextu se vám zdá nejvhodnější. V každém případě se vše odvíjí od volby hlavního motivu.
Foto: První příklad kompozice vykresluje tichou atmosféru klidného letního dopoledne. Kočka je umístěna napravo a je vyvážena nalevo, také zhruba ve třetině osobou, která sedí u stolu. Tyto dva subjekty dodávají obrazu trojrozměrnost - hloubku. Foto: Druhý snímek kočky je zcela bez kontextu s rozostřeným a co nejméně rušivým pozadím s těsným ořezem. Nevíme, kde se kočka nachází ani jaká tam panuje atmosféra. Toto je „kočičí portrét“ . Uspořádání snímků záleží tedy na vašem záměru a preferencích. Kompozice vám pomáhá zdůraznit to, co chcete svými fotografiemi povědět.
Diagonální kompozice působí dynamicky a zajímavě. Vede oko diváka do obrazu a dodává obrazu perspektivu, tedy hloubku a prostor.
Foto: Linie soch probíhá úhlopříčně, což je kompozičně zajímavější než focení zepředu „na plocho“. Foto: Zmenšující se domky podél cesty dodávají fotografii hloubku a dojem prostoru. Foto z Azorských ostrovů. Diagonály do snímku dostanete také pomocí naklonění horizontu.
Foto: Nakloněná rovina působí velmi dynamicky. Někdy je naklonění roviny horizontu způsob, jak do obrazu dostat vše, co chceme, pokud jsme omezeni ohniskem. Je to pěkné ozvláštnění série snímků, když jeden či dva pořídíte tímto způsobem. Fotit tak lze téměř cokoliv, čemu chcete dodat dynamiku, pohyb či napětí.
Ještě jsem zdaleka nevyčerpala vše, co jde říct o kompozici. Jednu věc je třeba ale na závěr přece jen ještě dodat. Je důležité uklidit si v obraze. Často platí, že čím méně výrazných prvků ve fotografii je, tím je kompozice silnější a působivější.
Foto: Fotografie symbolizující svatební přípitek. Díky těsnému výřezu je důraz na sklenici šampaňského. Výrazná barva jahody přitáhne pozornost, pozadí neruší. Přes toto zjednodušení je každému hned jasné, o co se jedná.
Pro čistotu kompozice je často užitečné přitáhnout si objekt blíže (jít blíže nebo zazoomovat na detail), anebo použít malou hloubku ostrosti, která zbaví pozadí rušivé změti.
Někdy stačí pár hodin v přírodě na restart. Zde jsou tipy na výlet, kde můžete vypnout, nadechnout se a připomenout si, že pauza není slabost.
V přírodní rezervaci Kamenný vrch u brněnského sídliště, každoročně vykvétají desítky tisíc konikleců velkokvětých. Promění stráně ve fialovou podívanou, která je nejen krásná, ale i vzácná - koniklec je totiž chráněný. Výlet je ideální pro rodiny s menšími dětmi, k procházce tu láká i naučná stezka, zároveň sem vede MHD a procházka je nenáročná. Nejhezčí bývají dopolední hodiny nebo pozdní odpoledne, kdy je světlo jemnější a fotky se nejlíp povedou.
Na loukách u Velkých Karlovic, například v okolí hory Vysoká, každoročně rozkvétají vzácné orchideje z čeledi vstavačovitých - třeba vstavač mužský nebo prstnatec bezový, který kvete žlutě, červeně a výjimečně i růžově. Tyto chráněné květiny milují podmáčené louky a klid, proto se jim daří právě v CHKO Beskydy. Výlet potěší všechny milovníky přírody a turistiky, vede tudy červená značka z Třeštíku a modrá z Léskové podél potoka Velká Hanzlůvka.
Věděli jste, že vstavač mužský patří mezi ohrožené druhy? Dříve mu lidé dokonce připisovali afrodiziakální účinky kvůli tvaru jeho hlíz, které připomínají varlata.
Kosatec sibiřský patří k nejkrásnějším lučním květinám, v přírodě ho ale potkáváme čím dál vzácněji. V Průhonické botanické zahradě se mu však daří skvěle, a navíc tu roste v doprovodu dalších druhů z celého světa. Výlet potěší všechny generace: upravené cesty zvládnou i kočárky, děti se proběhnou mezi zelení a dospělí si užijí klidné tempo s barevnou podívanou. V Průhonicích nechybí ani kavárna, několik hřišť a krásné výhledy, takže takovou kombinací rozhodně nešlápnete vedle. Ať už vyrazíte s rodinou nebo si jen potřebujete na chvíli vydechnout, tahle kombinace přírody, květin a vody vážně funguje jako příjemný malý restart.
Víte, že Průhonická botanická zahrada se může pochlubit největší sbírkou kosatců a růží v České republice? Najdete tu desítky druhů z celého světa, včetně těch historických nebo botanicky vzácných.
Parádní květinové obrázky na sociální sítě? Vyberte si květ, jděte trochu blíž a zaostřete. Ideální je fotit ráno nebo po dešti, kdy udělají kapky fotku ještě kouzelnější.
Zimní měsíce nejsou nic extra pro makro fotografy. Květiny, hmyz a drobné detaily přírody zmizely. Oproti tomu se objevilo něco speciálního. Detail sněhové vločky. Ta se dá vyfotit v podstatě s kterýmkoli fotoaparátem. Spousta, či spíš většina z nich je dnes vybavena režimem Makro.
tags: #foceni #dospelych #v #prirode #tipy