Česká republika obdrží z Modernizačního fondu EU dalších téměř 73 miliard korun na investice do energetiky či dopravy. Stát tyto peníze využije na financování obnovitelných zdrojů, modernizaci teplárenství nebo ekologizaci veřejné dopravy. Dotace pro Česko schválila Evropská investiční banka s Evropskou komisí. Dosud tak ČR z fondu získala 267 miliard korun.
Modernizační fond je klíčovým nástrojem v dosahování cílů v oblasti modernizace a energetické nezávislosti. Schválení dalších téměř 73 miliard představuje pro Českou republiku důležitý milník. Tyto prostředky posílí rozvoj obnovitelných zdrojů energie ve výrobních podnicích i v domácnostech či teplárenství, a nově také přispějí k modernizaci veřejné dopravy.
Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) uvedl: „Modernizační fond je pro nás klíčovým nástrojem v dosahování našich cílů v oblasti modernizace a energetické nezávislosti. Schválení dalších téměř 73 miliard představuje pro Českou republiku důležitý milník. Tyto prostředky nejenže posílí rozvoj obnovitelných zdrojů energie ve výrobních podnicích i v domácnostech či teplárenství, ale nově také přispějí k dlouho očekávané modernizaci veřejné dopravy.“
Největší část peněz z nově schválených dotací stát podle ministerstva využije na financování obnovitelných zdrojů, na které dá přes 32 miliard korun. Větší část peněz, kolem 20 miliard korun, chce resort použít na podporu výstavby nových fotovoltaických elektráren na rodinných a bytových domech v programu Nová zelená úsporám. Dalších 12 miliard pak půjde na solární elektrárny ve firemních provozech. Z investic by podle ministerstva mělo vzniknout zařízení o výkonu více než 2,11 gigawatthodiny a snížení emisí oxidu uhličitého o 1819 kilotun.
Novinkou jsou peníze pro ekologizaci veřejné dopravy, půjde o 22,4 miliardy korun. Většinu peněz by měl stát použít na modernizaci kolejových vozidel s elektrickým či vodíkovým pohonem pro regionální osobní železniční dopravu. Investice poputují také na nákup nových vozidel pro městskou hromadnou dopravu, včetně bateriových či vodíkových autobusů, trolejbusů a tramvají nahrazujících běžné autobusové linky.
Čtěte také: O projektu Klokánek
Další peníze stát rozdělí mezi projekty, jejichž cílem jsou úspory energií a dekarbonizace průmyslu a teplárenství. V oblasti teplárenství se podařilo obhájit investice ve výši 12,5 miliardy korun pro čtyři velké investiční projekty, z oboru průmyslové výroby uspěly tři projekty s investiční podporou ve výši šest miliard korun. Podle ředitele Státního fondu životního prostředí Petra Valdmana podpořené projekty v teplárenství sníží emise oxidu uhličitého o 658 kilotun ročně a uspoří energii z neobnovitelných zdrojů o 8019 terajoulů ročně. Projekty z oblasti průmyslu pak mají znamenat úsporu snížení emisí o 64 kilotun ročně a úsporu konečné spotřeby energie o 772 terajoulů každý rok.
Modernizační fond zřídila Evropská komise, má přispět k rychlejšímu odklonu od spalování uhlí a ke snížení emisí skleníkových plynů. Jde o peníze z EU získané prodejem emisních povolenek. Česko by mělo mít díky vysokým cenám povolenek v Modernizačním fondu do roku 2030 k dispozici až 500 miliard korun.
Modernizační fond je složen z 9 samostatných programů, z nichž většina je určena pro výrobce energií či tepla, nebo průmyslové podniky. Úplně nově se objevuje podpora tzv. komunitní energetiky, která může bý zajímavá i pro církevní subjekty. Legislativa k jednotlivým programům se připravuje. U některých jich byly zveřejněny návrhy základních podmínek, které naleznete v odkazu u názvu programu.
Ministerstvo životního prostředí, resp. Státní fond životního prostředí oznámil, že od 30. listopadu 2020 až do 1. února 2021 lze přihlásit relevantní projektové záměry do tzv. předregistračních výzev vybraných programů Modernizačního fondu, což je podmínka pro následné podání projektů. Jsou vypsány tyto výzvy: Výzva k předkládání projektových záměrů - HEAT, Výzva k předkládání projektových záměrů - RES+, Výzva k předkládání projektových záměrů - ENERG ETS
Mezi dotovaná energeticky úsporná opatření pro domácnosti patří zejména zateplení obálky budovy, výměna oken, instalace fotovoltaických a fototermických systémů a dalších moderních zdrojů vytápění, tedy například tepelných čerpadel. Program Nová zelená úsporám je zaměřen na podporu snižování energetické náročnosti rodinných a bytových domů. Podporovány jsou dílčí i komplexní renovace rezidenčních budov. Dotaci můžete čerpat na výstavbu či nákup nového rodinného domu s velmi nízkou energetickou náročností, environmentálně šetrné způsoby vytápění, tepelná čerpadla, přípravu teplé vody, zpětné získávání tepla z odpadní vody a instalaci obnovitelných zdrojů energie a systémů řízeného větrání s rekuperací. Čerpat příspěvek je ale také možné na efektivní zachytávání a využití dešťové a odpadní vody, výstavbu zelených střech a spolu se zateplením také na instalaci stínicí techniky.
Čtěte také: Fond ohrožených dětí a Klokánek
Program poskytuje dotaci i výměnu zdrojů využívaných jako hlavní zdroj tepla za kotel či kamna na biomasu nebo tepelné čerpadlo, podpořit lze i napojení na dálkové vytápění. Úspěšní žadatelé o dotaci na komplexní i dílčí zateplení zároveň mají navíc možnost čerpat zvýhodněný úvěr ze stavebních spořitelen až do dvojnásobku získané dotace. V rámci programu Nová zelená úsporám Light je také možné získat zvýhodněné dotace pro seniory a domácnosti s nižšími příjmy (žadatel pobírající starobní důchod nebo invalidní důchod 3. stupně, nebo žadatel pobírající příspěvek na bydlení nebo přídavek na dítě).
Mezi dotovaná energeticky úsporná opatření pro podniky patří zejména investice do zařízení využívajících energii z obnovitelných zdrojů, zateplení budov a výměnu systémů vytápění a klimatizace, osvětlení nebo například modernizaci výrobních technologií spočívající ve výměně energeticky neefektivních strojů. Operační program Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost OPTAK cílí na podporu opatření přispívajících ke snížení energetické náročnosti podnikatelského sektoru.
Modernizační fond slouží pro modernizaci energetického odvětví, a to zejména pro projekty přispívající k výstavbě nových obnovitelných zdrojů energie, dekarbonizaci teplárenství, zvyšování energetické účinnosti a dekarbonizaci průmyslu, dekarbonizaci a modernizaci dopravy, energetickým úsporám v budovách a veřejnému osvětlení a rozvoji komunitní energetiky. Operační program spravedlivá transformace primárně cílí na zmírnění socioekonomických dopadů zelené transformace v rámci Karlovarského, Moravskoslezského a Ústeckého kraje. Ačkoliv podpora energetické účinnosti není hlavním cílem programu, prostředky programu lze čerpat i právě pro tyto účely.
Mezi dotovaná energeticky úsporná opatření pro veřejný sektor patří zejména výměna zdroje vytápění, chlazení a přípravu teplé vody, zateplení obálky budov, využívání odpadního tepla a sluneční energie, výstavba zelených střech, instalace zařízení na shromažďování dešťové vody, rekonstrukce a inovace soustav veřejného osvětlení měst a obcí, včetně přípravy kabeláže v rámci infrastruktury pro udržitelnou mobilitu nebo například nákup elektromobilů či vozidel na vodíkový pohon. Integrovaný regionální operační program 2021-2027 cíli na investiční podporu pořízení dopravních prostředků veřejné dopravy na alternativní pohon. Opatření povede ke zvýšení míry náhrady vozidel na konvenční pohon s nižší účinností motorů a zavádění nových vozidel na alternativní pohon s komparativně vyšší účinností, čímž přímo povede ke zvyšování energetické účinnosti a dosažení úspor energie v sektoru dopravy.
Modernizační fond podporuje zlepšení energetické účinnosti ve veřejných budovách a infrastruktuře, modernizace soustav veřejného osvětlení, například pro zlepšení vlastností obálky budov, realizace systémů nuceného větrání s rekuperací odpadního tepla, ale i realizace dobíjecí stanice pro vozidla na elektropohon. Dále podporují rozvoj komunální energetiky. Malé obce s počtem obyvatel do 3000 mohou čerpat podporu na pořízení fotovoltaických systémů na střechy a přístřešky veřejných budov, a to včetně ukládání energie, souvisejících rekonstrukcí střech a vnitřních rozvodů či pořízení systémů na řízení spotřeby energie. Větší obce mají k dispozici podporu na pořízení fotovoltaických panelů na střechy a přístřešky nejen veřejných, ale i komerčních budov a veřejné pozemky.
Čtěte také: Co je ZPF a proč je důležitý?
Operační program spravedlivá transformace primárně cílí na zmírnění socioekonomických dopadů zelené transformace v rámci Karlovarského, Moravskoslezského a Ústeckého kraje. Program podporuje snižování energetické náročnosti ve veřejné infrastruktuře a komplexní zateplení veřejných budov. Národní program životního prostředí podporuje zejména energetické úspory ve veřejných budovách a provedení energeticky úsporné renovace, primárně s využitím obnovitelných zdrojů. Program Nová zelená úsporám se zaměřuje taky na podporu snižování energetické náročnosti bytových domů ve vlastnictví obcí, krajů, příspěvkových organizací, veřejné správy, škol, nadací, církve a náboženských společností. Podporovány jsou dílčí i komplexní renovace jako je zateplení, výměna zdrojů tepla, využití tepla z odpadní vody, příprava teplé vody, instalace fotovoltaického systému a řízeného větrání s rekuperací.
Relevantní komponenty Národního plánu obnovy cílí zejména na snížení energetické náročnosti budov ve vlastnictví organizačních složek státu. Pro budovy organizačních složek státu a ve vlastnictví veřejných subjektů přichází v úvahu například stavební úpravy zlepšující tepelně-technické vlastnosti obvodových konstrukcí, výměna energeticky neefektivních zdrojů vytápění, chlazení nebo přípravy teplé užitkové vody, instalace fotovoltaických systémů či využívání odpadního tepla a na přípravu kabeláže pro dobíjecí body infrastruktury pro udržitelnou mobilitu.
Česká republika je nejúspěšnější zemí v Evropě v čerpání prostředků z Modernizačního fondu. Za dva a půl roku získala pro investice do modernizace energetiky a výstavby čistých zdrojů již 194 miliard korun. Fond čekají v příštích letech změny, především více peněz bude směřovat na modernizaci elektráren a tepláren, podporu průmyslu a komunitní energetiku. Pro dosažení 10 GW nového výkonu ve fotovoltaických elektrárnách odhaduje MŽP investice z Modernizačního fondu ve výši přibližně 70 miliard korun. Novinkou Modernizačního fondu budou finance na modernizaci veřejných sítí ve výši 20 miliard nebo podpora tzv. zelených plynů, včetně vodíku a biometanu.
Vláda schválila revizi programového dokumentu Modernizačního fondu. „Díky Modernizačnímu fondu se nám už podařilo podpořit investice vedoucí ke snížení emisí o více než 2,5 milionu tun oxidu uhličitého ročně, a to zejména díky modernizaci tepláren. Celkový instalovaný výkon fotovoltaiky tak vzrostl na 2 076 MWp. To je pro ilustraci takové množství elektřiny, které by pokrylo roční spotřebu všech domácností v Jihomoravském kraji a kraji Vysočina dohromady. Tento úspěch je důkazem efektivního využívání dostupných zdrojů,“ vysvětluje ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
Od roku 2021 bylo postupně z Modernizačního fondu vypsáno celkem 23 výzev z programů na podporu modernizace teplárenství (HEAT), budování obnovitelných zdrojů pro obce i firmy (RES+), na energetické úspory a modernizaci průmyslu (ENERG ETS) i v domácnostech (HOUSEnerg) a veřejných budovách (ENERGov). Modernizační fond v příštích letech projede změnou, která se týká především navýšení dostupných prostředků pro vybrané oblasti podpory.
Důvodů k této proměně je celá řada. „Česko dosud obhájilo nejvíce investic pro sektor teplárenství, konkrétně téměř 60 miliard korun. Požadavky firem byly ale ještě o zhruba 10 miliard vyšší a stále zůstává velký potenciál realizace dalších potřebných investic vedoucích k dekarbonizaci a snižování emisí tepláren. Proto by měla celková alokace programu HEAT vzrůst na odhadovanou úroveň 100 miliard korun, což je jedna pětina celkové alokace Modernizačního fondu. Stejná alokace bude nově určená i pro sektor nových obnovitelných zdrojů energie v rámci programu RES+. Pro dosažení národního cíle 10 GW nového výkonu ve fotovoltaických elektrárnách Ministerstvo životního prostředí odhaduje investice ve výši přibližně 70 mld. Kč. Zbývající prostředky budou určené pro rozvoj dalších druhů obnovitelných zdrojů, především větrné, geotermální nebo vodní energie, a také na podporu akumulace. Výrazně posílí modernizace energeticky náročného průmyslu ENERG ETS. Do něj firmy již předložily projekty za více než 34 miliard, aktuálně schválená alokace se absolutním vyjádření zvýší na odhadovaných 80 miliard. Z ostatních programů zaměřených na energetické úspory poroste alokace především na energetické úspory ve veřejných budovách v programu ENERGov na celkem 20 miliard korun. Stojíme o opatření, díky kterým dojde ke snížení mnohamilionových ztrát kvůli neefektivnímu hospodaření s energiemi například ve školách, nemocnicích nebo úřadech. Modernizační fond chystá také úplné novinky, například program SMARTNET pro podporu modernizace veřejných sítí, včetně elektrizační soustavy (ELEGRID) s rozpočtem 20 miliard nebo podporu tzv.
Na rok 2024 Státní fond životního prostředí ČR, který Modernizační fond administruje, plánuje vyhlásit výzvy za zhruba 45 miliard korun. Výzva podpoří instalace nových agrofotovoltaických elektráren a systémů akumulace vyrobené elektřiny na zemědělsky obhospodařovaných pozemcích. Výzva podpoří provozovatele silniční nákladní dopravy při výměně nákladních aut se vznětovými motory za elektrická nákladní vozidla. Výzva podpoří subjekty podnikající v nákladní železniční dopravě při výměně starých neekologických hnacích vozidel za moderní elektrické lokomotivy s vysoce účinným pohonem a nulovými emisemi. Cílem výzvy je podpořit energetická společenství při realizaci projektů, které povedou k výrobě a maximálnímu využití obnovitelné elektřiny přímo v místě jejího vzniku.
Vláda ČR v roce 2024 rozhodla, že do roku 2030 bude 30 % spotřebované energie pocházet z obnovitelných zdrojů. Je tedy potřeba zapojit do sítě fotovoltaické elektrárny (FVE) o výkonu 10,1 GWp* a větrné elektrárny s výkonem 1,5 GW. NKÚ zjistil, že Ministerstvo životního prostředí (MŽP) a Státní fond životního prostředí (SFŽP) podporovaly z „Modernizačního fondu“ výhradně fotovoltaické projekty. Projekty ze čtyř NKÚ kontrolovaných výzev programu „Nové obnovitelné zdroje v energetice“ (RES+) s dotací 12 mld. Kč a s celkovým plánovaným nově instalovaným výkonem 2,2 GWp zdvojnásobí výkon solárních elektráren v ČR oproti roku 2022, kdy byl 2,1 GWp. Na jiné obnovitelné zdroje, tedy např. na zmíněné větrné elektrárny, již v programu nezbývají peníze.
Vládou stanovenému cíli se ČR přiblíží zejména prostřednictvím podnikatelských projektů. Přesto MŽP a SFŽP v dotacích významně zvýhodnily domácnosti. Zatímco dotace pro podnikatele nastavily na průměrnou částku 5 500 Kč na jeden kWp výkonu, domácnosti a obce a jimi zřízené organizace získaly dotaci v průměru 29 700 Kč na kWp výkonu FVE. Podpora, kterou MŽP a SFŽP poskytly na výstavbu FVE v domácnostech či na veřejných budovách, přináší pětkrát nižší instalovaný výkon FVE oproti podpoře poskytnuté podnikatelským subjektům.
SFŽP, který je správcem prostředků „Modernizačního fondu“, obdržel od ledna 2021 do června 2024 od Evropské investiční banky (EIB) celkem 105,6 mld. Kč a příjemcům podpory vyplatil z různých programů „Modernizačního fondu“ 32,8 mld. Kč. Z toho 12,7 miliardy korun tvořily dotace z programu RES+. V roce 2023 v ČR pokrývaly obnovitelné zdroje celkovou spotřebu energie necelými 19 % (18,59 %).
Aby bylo cíle dosaženo, je třeba do sítě zapojit fotovoltaické elektrárny o výkonu 10,1 GWp* a větrné elektrárny s výkonem 1,5 GW. Podpořené podnikatelské projekty (ze čtyř kontrolovaných výzev RES+) s dotací ve výši 12 mld. Kč a s celkovým plánovaným nově instalovaným výkonem 2,2 GWp zdvojnásobí výkon solárních elektráren v ČR oproti roku 2022, kdy byl 2,1 GWp. NKÚ zjistil, že MŽP a SFŽP z programu RES+ podporovaly výhradně fotovoltaické projekty. ČR u EIB obhájila investice na fotovoltaické projekty financované z programu RES+ ve výši 73 mld. Kč, což představuje 95 % z posledního odhadu alokace programu RES+ ze září 2024. Pokud v průběhu let 2025 až 2030 nedojde ke zvýšení příjmů „Modernizačního fondu“, které jsou závislé na vývoji cen emisních povolenek, a současně dojde k realizaci již obhájených investic programu RES+, nebudou v „Modernizačním fondu“ peněžní prostředky na podporu jiných obnovitelných zdrojů energie.
Podle dalšího zjištění NKÚ nastavily MŽP a SFŽP u fotovoltaických elektráren významně odlišné podmínky podpory podnikatelům a domácnostem. Zatímco podnikatelské subjekty získaly dotaci na jeden kWp výkonu v průměrné výši 5 500 Kč, domácnosti, obce a jimi zřízené organizace získaly v průměru 29 700 Kč na kWp výkonu FVE. NKÚ analyzoval strukturu příjemců podpory z řad podnikatelů. Zjistil, že více než 9 mld. Kč, tedy tři čtvrtiny podpory z kontrolovaných výzev RES+, získalo pouze 15 příjemců podpory, a to na 219 z celkem 725 podpořených projektů. Největší příjemce dostane podporu ve výši 4,4 mld. NKÚ dále zjistil, že investice do nově instalovaného výkonu obnovitelných zdrojů energie, které MŽP a SFŽP v prvních čtyřech kontrolovaných výzvách RES+ podpořily, zahrnují novou kapacitu bateriové akumulace elektrické energie pouze na úrovni 7 % plánovaného instalovaného výkonu FVE. Při kontrole podmínek podpory NKÚ zjistil, že MŽP a SFŽP ve dvou kontrolovaných výzvách bonifikovaly uhelné regiony (Karlovarský kraj, Moravskoslezský kraj a Ústecký kraj). Kontrola prověřila 12 projektů. Podle NKÚ příjemci podpory využili peníze v souladu se schválenými cíli.
tags: #fond #obnovitelne #zdroje #energie #cr