Zateplování budov vnějšími kontaktními systémy (ETICS) má stálou vzestupnou tendenci. S tím souvisí neklesající počet ETICS, které vykazují nejrůznější vady nebo poruchy.
Cílem článku je ukázat, že svrchní souvrství ETICS ve velké míře rozhoduje o konečné kvalitě ETICS a jeho vnímání uživatelem, neboť tyto vady a poruchy jsou téměř vždy viditelné přímo na zateplovaném objektu.
Článek ukazuje do jaké míry rozhoduje o výskytu vady nebo poruchy nevhodně zvolený barevný odstín fasády, nesprávné provedení výztužné vrstvy nebo výběr nevhodného typu omítky coby finální vrstvy.
Svrchní vrstva ETICS
Pro účely tohoto článku budu svrchní vrstvou ETICS rozumět armovací stěrku, výztužnou síťovinu a finální povrchovou úpravu, která je tvořena zpravidla omítkou. Právě ve svrchní vrstvě se objevuje velké množství převážně viditelných vad a poruch, které lze bez velkých dodatečných nákladů jen těžko odstranit.
Druhy omítek používaných jako finální vrstva ETICS
Úkolem omítky je chránit fasádu před atmosférickými vlivy, zajišťovat trvanlivost ETICS a svou strukturou a barvou vytvářet pěkný vzhled budovy [2]. Na fasádách ETICS se převážně používají difuzně otevřené tenkovrstvé omítky, které jsou strukturované. Struktura omítky je docílena skladbou kameniva v rozsahu od 0,5 do 3 mm velikosti zrna. Faktor difuzního odporu μ se pohybuje v rozmezí 20 - 120, součinitel tepelné vodivosti λ bývá okolo 0,7 W/(m2.K). Součinitel tepelné vodivosti však není parametr, který by byl právě při použití u ETICS výrazněji sledován.
Čtěte také: Greenpeace a udržitelná energie
Do omítky se nesmí přidávat žádné přísady pokud to technologický předpis výrobce přímo nepředepisuje. Na finální kvalitu má výrazný vliv teplota, při které se omítka provádí. Pokud poklesne teplota pod 5°C (u některých výrobců pod 8°C) neměla by být omítka realizována.
Ve většině případů je nutné před provedením omítky ještě provést penetrační nátěr.
Akrylátové omítky
Akrylátové omítky jsou pravděpodobně nejpoužívanějším a nejrozšířenějším druhem tenkovrstvých omítek používaných jako finální vrstva ETICS. Pojivem je v tomto případě akrylátová, popř. styren-akrylátová disperze. Mezi další přísady patří jemná plniva a voda. Tato směs obaluje drobné kamenivo, které vytváří typickou strukturu omítky.
Mezi hlavní výhody této omítky patří poměrně vysoká pružnost, vodopropustnost, faktor difuzního μ se pohybuje v rozmezí 30-75, někteří výrobci udávají dokonce rozmezí 120-150, což je poměrně vysoké číslo.
Silikátové omítky
Svým složením se velmi podobají akrylátovým omítkám, podstatný rozdíl je ale v pojivu. Zde se používá draselné sklo. Působením vzdušného oxidu uhličitého a vysycháním se vylučuje gel oxidu křemičitého, který je příčinou samovolného tuhnutí omítkové směsi [2]. Doplňkovým pojivem bývá akrylátová disperze.
Čtěte také: Větrné elektrárny v ČR a odpor
Charakteristická je pro tento typ omítky vodoodpudivost, odolnost vůči znečištění a mikroorganizmům a velmi dobrá paropropustnost. Dále je pro ně typické, že při zrání vytváří přirozeně potaš, která může vytvořit na povrchu bílý výkvět, ten by měl však časem zmizet. Na výztužné vrstvě ETICS se nesmí objevit sádrové vysprávky, silikátová omítka s nimi reaguje za vzniku bílých skvrn. Faktor difuzního odporu μ se pohybuje v rozmezí 40-60.
Silikonové omítky
Jako pojivo je používaná silikonová pryskyřice. Právě silikonová disperze zajišťuje hydrofobní účinky. Výrobci tohoto typu omítky rádi v prodejních materiálech označují tuto omítku jako samočistíci. Mezi další přísady patří minerální plniva, pigmenty, voda. Faktor difuzního odporu μ se pohybuje v rozmezí 60-80. Mezi její hlavní výhody patří menší náročnost na zpracování.
Mozaikové omítky
Tyto omítky jsou složeny z pestrobarevného kameniva, které je k sobě pojeno akrylátovou disperzí. Plnivem jsou barevné vápencové drtě, popř. kamínky, které se vyrábí obalováním zrn křemenného písku barevnou glazurou z minerálních pigmentů a syntetické pryskyřice. Tyto omítky se používají převážně k finální úpravě soklů, nanášejí se na extrudovaný polystyren (nesmí mít hladký povrch), který většinou tvoří tepelnou izolaci soklu ETICS.
Nové trendy, výzkumy omítkovin pro ETICS
V současné době probíhá výzkum lehkých omítkových směsí, na bázi lehkého kameniva z obsidiánu a vápenného hydrátu. Tyto omítky vykazují velmi dobrý poměr tepelněizolačních a mechanických vlastností, a to především v případě, že je jako pojivo použit metakaolin nebo elektrárenský popílek (případně kombinace obou) [3]. Jejich vysoká pórovitost, nízká objemová hmotnost určuje poměně velký potenciál pro použití těchto nově vyvíjených omítek pro finální úpravy ETICS. Bohužel jejich hlavní nevýhodou je poměrně vysoká cena. Pro další informace odkazuji na [2].
HBW index
Ideální stav nastává pokud vnější omítka a podklad mají stejný koeficient roztažnosti, který závisí na druhu pojiva omítky, plniva, tj. kameniva a jeho kvalitě. V případě aplikace omítky na cihelné nebo kamenné zdivo nedochází k výraznějším teplotním rozdílům na povrchu omítky a v těchto případech se není nutno indexem HBW zabývat.
Čtěte také: Životní prostředí
Naprosto opačná je ale situace při aplikaci omítky na ETICS. Tepelný izolant neumožňuje přenos tepelné energie do zdiva a svrchní vrstva ETICS se tak zahřívá a následně (např. přes noc) ochlazuje, což má za následek vznik tahového napětí, které je dáno teplotní roztažností materiálu. Jak ukáži dále, velké teplotní změny však mohou probíhat i během velice krátkého časového úseku.
Index HBW (z německého Hellbezugswert) je součinitel světlosti (někdy označován též jako relativná zářivost fasády), který v procentech vyjadřuje jaké množství dopodajícího slunečního záření se odráží od povrchu fasády. Zbytek, tedy rozdíl mezi HBW a 100% se fasádou pohlcuje. Černá barva odpovídá indexu HBW 0 %, bílá barva indexu HBW 100 %.
Většina výrobců udává, že odstíny s indexem HBW pod 25 % nedoporučuje používat na větší plochy. Existují speciální výztužné vrstvy s uhlíkovými vlákny, které jsou schopny přenášet vysoká napětí způsobené tepelnou roztažností i při HBW okolo 9 %.
Právě index HBW má výrazný vliv na vznik různých mikrotrhlinek, prasklin a dalších imperfekcí svrchní vrstvy ETICS. Z logiky věci totiž vyplývá zřejmá hypotéza, že fasády s nižším indexem HBW přijímají nutně více tepelné energie zejména ze slunečního záření a tedy se i více zahřívají. To má především smysl sledovat právě u ETICS, kde vrstva izolantu zabraňuje přenosu tepelné energie do obvodového zdiva.
Průběh teplot ve svrchní vrstvě ETICS
Jak se ukazuje, průběh teplot ve svrchní vrstvě ETICS má nezanedbatelný vliv na vznik případných vad a poruch omítkové vrstvy. Různí autoři uvádějí teplotní výkyvy na jihozápadních fasádách v rozmezí 80-100 °C.
Je zřejmé, že výzužná vrstva ETICS musí odolávat poměrně velkým změnám napětí způsobených tepelnou roztažností i ve velmi krátkém časovém úseku. Pokud je výtužná vrstva provedena z nevhodného materiálu či výztužné síťoviny může dojít k tvorbě prasklinek, trhlinek, puchýřků apod.
Výztužná vrstva ETICS
Výztužnou vrstvou ETICS rozumím stěrkovou vrstvou, do které je vtlačena výztužná síťovina. Tloušťka stěrkové vrstvy se pohybuje v rozmezí od 5 - 10 mm. V praxi se často používá termín "natáhnout do lepidla", což neznamená nic jiného, než že se provede stěrkování s výztužnou vrstvou.
Výztužná vrstva musí být vždy min. o 10 cm přeložena. Tam, kde je síťovina přerušena není výztužná vrstva schopna přenášet vznikající namáhání. Důležité je, aby síťovina byla do stěrkové vrstvy vtlačena. Je nepřípustné její provizorní připevnění k izolantu a následné vtlačování stěrkové hmoty. Tento způsob nepřipouští žádný z dodavatelů ETICS na českém trhu.
Síťovina musí být dostatečně kryta stěrkovou hmotou. Technologické předpisy výrobců ETICS a také ČSN 73 2901 vyžadují bezpečné krytí síťoviny a dostatečnou tloušťku výztužné vrstvy. Zároveň musí být tato vrstva dostatečně rovinná. Pokud tomu tak není, tak v důsledku změny tloušťky vrstvy a polohy výztužné síťoviny je narušena schopnost této vrstvy přenášet vzniklá namáhání.
Důležité je rovněž zesíleně vyztužit oblast rohů otvorů výplní pomocí diagonálního pásu dodatečné síťoviny. Toto opatření eliminuje možnost vzniku trhlin právě v rozích stavebních otvorů.
Stěrková hmota musí být určena pro daný ETICS, není přípustné použití necertifikované nebo pro danou skladbu ETICS neověřené stěrky.
Výztužná síťovina se stěrkovou hmotou musí být dotažena až ke hraně ukončující zakládací lišty. Pokud tomu tak není, vznikají vodorovné s svislé trhliny v místě zakládací lišty, později může dojít i k opadávání omítkových a stěrkových úprav [4].
Je častou příčinou vzniku trhlin i tzv. dvojité stěrkování, což je případ, kdy na již zaschlou stěrku je nanesena další vrstva stěrky.
Nejčastější vady a poruchy svrchní vrstvy ETICS a jejich příčiny
Při posuzování vad a poruch svrchních vrstev ETICS je asi největší výhoda skutečnost, že se dají pozorovat vizuálně. Samozřejmě se i dají přeměřit zejména co se týče délek a rozsahu trhlin, výkvětů apod. a to běžným měřidlem.
Před hodnocením příčin vad a poruch svrchní vrstvy ETICS je tedy vždy nutné pamatovat na to, že vada nebo porucha v této vrstvě může být způsobena např. už na úrovni nevhodného lepení, kotvení, nerovinnosti původního podkladu apod. Nesmíme ani zapomínat na to, že některé problémy mohou být způsobeny i nedostatečnou údržbou.
Dále uvádím nejčastější vady nebo poruchy svrchní vrstvy ETICS jejichž příčiny spočívají přímo v této vrstvě, včetně důsledků, které to může mít.
Pinholes [5]
Pod tímto zvláštním názvem se skrývají malé otvory o velikosti cca 1 mm, které se nacházejí v omítce. V malém množství nezpůsobují potíže, jejich větší množství je ale nežádoucí, protože snižuje životnost ETICS.
tags: #odpor #vrstvy #znečištění #kontakt
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]