Kritéria rodinné varianty Fondu ohrožených dětí

Městský soud v Praze rozhodoval ve věci žalobce: Fond ohrožených dětí, občanské sdružení, zastoupeného JUDr. I. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Krajský úřad Plzeňského kraje, odbor sociálních věcí a zdravotnictví uložil žalobci v řízení o uložení pokuty za správní delikt neoprávněného zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče dle § 59f odst. 2 písm. b/ zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů pokutu ve výši 160.000,- Kč a současně rozhodl o povinnosti žalobce uhradit náklady řízení ve výši 1.000,- Kč.

Žalovaný na základě odvolání žalobce změnil výše uvedené rozhodnutí správního orgánu I. stupně tak, že žalobci se ukládá pokuta ve výši 80.000,- Kč za správní delikt neoprávněného zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče podle § 59f odst. 2 písm. b) zákona o SPOD, kterého se žalobce dopustil ve vztahu k nezl. A. H., tím, že v únoru 2007 zprostředkoval v plzeňské pobočce Fondu ohrožených dětí setkání paní M. K, se zájemci o osvojení manžely M. H., a J. H., za účelem zajištění souhlasu paní M. K. s osvojením jejího dítěte manžely H.a za účelem dohody o předání dítěte paní M. K. po jeho narození do péče manželů H., a dále tím, že v období druhé poloviny března 2007 před narozením dítěte paní K. a po narození nezl. A.H. v nemocnici v Rakovníku zprostředkovával převzetí dítěte manžely H.

V odůvodnění napadeného rozhodnutí žalovaný uvedl, že Krajský úřad Plzeňského kraje zahájil se žalobcem řízení ve věci správního deliktu neoprávněného zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče podle § 59f odst. 2 písm. b) zákona o SPOD z moci úřední dne 19.9.2007, a to na základě poznatků získaných při kontrole zařízení Fondu ohrožených dětí nacházejících se na území Plzeňského kraje, která byla provedena v souladu s § 49 odst. 10 zákona o SPOD.

Po provedení správního řízení dospěl Krajský úřad Plzeňského kraje na základě shromážděných podkladů k závěru, že žalobce porušil zákaz zprostředkování osvojení a pěstounské péče stanovený v § 19a odst. 2 zákona o SPOD ve dvou případech. Prvním případem bylo zprostředkování osvojení ve vztahu k dítěti paní M. K., kdy žalobce za účelem udělení souhlasu k osvojení zprostředkoval seznámení paní M. K. se zájemci o osvojení paní M. H. a panem J. H. Ve druhém posuzovaném případě pak žalobce zprostředkoval za účelem udělení souhlasu k osvojení seznámení paní K. P., se zájemci o osvojení dítěte paní D. Š., a panem J. Š.

Čtěte také: O projektu Klokánek

V obou výše zmíněných případech prvostupňový správní orgán dovodil, že jednáním žalobce byla naplněna skutková podstata správního deliktu neoprávněného zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče podle § 59f odst. 2 písm. b) zákona o SPOD, a to tím, že v případě M. K. byli Fondem ohrožených dětí vybráni manželé H. jako osoby vhodné stát se osvojiteli v té době ještě nenarozeného dítěte paní M. K. a současně bylo Fondem ohrožených dětí zajištěno osobní seznámení vybraných osvojitelů s M. K., a dále tím, že v případě manželů Š., vybraných Fondem ohrožených dětí jako osoby vhodné stát se osvojiteli v té době nenarozeného dítěte paní P., bylo Fondem ohrožených dětí zajištěno jejich osobní seznámení s paní P.

Rozhodnutí správního orgánu I. stupně bylo odůvodněno tak, že pokud jakákoli třetí osoba zajistí osobní seznámení zájemců o osvojení s rodiči poskytujícími dítě k osvojení, dochází ze strany této třetí osoby k faktickému výběru určité fyzické osoby vhodné stát se osvojitelem k určitému dítěti. Tuto činnost je nutno podle zákona o SPOD kvalifikovat jako nedovolenou, není-li prováděna orgánem sociálně- právní ochrany dětí.

Dále Krajský úřad Plzeňského kraje ve svém rozhodnutí odkázal rovněž na princip odpovědnosti státu za zprostředkování náhradní rodinné péče s tím, že výslovný zákaz zprostředkování náhradní rodinné péče jinými subjekty než jsou orgány sociálně-právní ochrany dětí, který je zakotven v § 19a odst. 2 zákona o SPOD, je vyjádřením povinnosti státu stanovené v čl. 20 Úmluvy o právech dítěte, kterou je Česká republika vázána. Podle tohoto článku má dítě dočasně nebo trvale zbavené svého rodinného prostředí nebo dítě, které ve svém vlastním zájmu nemůže být ponecháno v tomto prostředí, právo na zvláštní ochranu a pomoc poskytovanou státem. Smluvní státy jsou povinny zabezpečit takovému dítěti náhradní péči v souladu se svým vnitrostátním zákonodárstvím. Ve smyslu Úmluvy o právech dítěte je tudíž stát odpovědný za zajištění náhradní péče pro děti, včetně náhradní rodinné péče.

Žalovaný poté v odůvodnění napadeného rozhodnutí zmínil obsah odvolacích námitek žalobce. Ten v odvolání namítl nesprávné právní posouzení věci Krajským úřadem Plzeňského kraje, neboť dle jeho názoru v posuzovaných případech nebyly splněny podmínky zprostředkování osvojení a pěstounské péče, jak je vymezuje § 19a odst. 1 písm. d) zákona o SPOD, tj. výběr určité fyzické osoby vhodné stát se osvojitelem nebo pěstounem určitého dítěte a zajištění osobního seznámení se dítěte s touto osobou.

Žalobce argumentoval tím, že osvojení nebo pěstounská péče se zprostředkovává již narozenému dítěti, u něhož lze zajistit jeho osobní seznámení s budoucími osvojiteli nebo pěstouny. Tím, že v případě zájemců o osvojení manželů Š. došlo k jejich seznámení s matkou dosud nenarozeného dítěte, přičemž po prvním setkání ustoupili manželé Š. od dalších kontaktů s touto matkou, nemohlo dojít k jejich osobnímu seznámení s dítětem a k naplnění zákonné definice zprostředkování osvojení a pěstounské podle zákona o SPOD.

Čtěte také: Fond ohrožených dětí a Klokánek

V případě kontaktu mezi paní K. a manželi H. bylo výsledkem zprostředkování uznání otcovství k dítěti a nikoliv zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče, přičemž zákon o rodině nestanoví, že určit otcovství k dítěti může jen biologický otec. Určení otcovství k dítěti nebiologickým otcem tak nelze považovat za nezákonné.

Pokud jde o zákonný znak zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče spočívající ve výběru vhodného osvojitele nebo pěstouna pro určité dítě, nebyl dle žalobce v posuzovaných případech tento zákonný znak naplněn z toho důvodu, že v případě osvojení se souhlasem rodiče uděleným ve vztahu k určitým osvojitelům (tzv. přímá adopce) rozhoduje o výběru vhodného osvojitele vždy sám rodič jako zákonný zástupce dítěte.

Fond ohrožených dětí pouze umožňuje rodičům, kteří chtějí dát dítě do osvojení, ale nemají zájem předat dítě do ústavu nebo zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, aby se od Fondu ohrožených dětí dozvěděli informace o vhodných a státem prověřených osobách vhodných stát se náhradními rodiči jejich dítěte. Fond ohrožených dětí neprovádí výběr osvojitelů z potenciálních vhodných kandidátů ve smyslu ustanovení § 19a odst. 1 písm. d) zákona o SPOD, protože tento výběr provádí sám rodič. Naopak v případě výběru určité fyzické osoby vhodné stát se osvojitelem nebo pěstounem, který činí orgán sociálně-právní ochrany dětí, je výběr pouze na rozhodnutí tohoto orgánu a rodiče jej nemohou ovlivnit. Navíc tento výběr prováděný orgány sociálně-právní ochrany dětí se může týkat pouze dítěte, které je tzv. právně volné, tj. které splňuje zákonné podmínky pro osvojení.

Žalobce v odvolání zdůraznil, že k naplnění skutkové podstaty neoprávněného zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče musí být kumulativně splněny obě podmínky zprostředkování uvedené v § 19a odst. 1 písm. d) zákona o SPOD, tj. výběr určitých osvojitelů nebo pěstounů pro konkrétní dítě a zajištění osobního seznámení dítěte s osvojiteli nebo pěstouny. V posuzovaných případech obě tyto zákonné podmínky zprostředkování osvojení kumulativně splněny nebyly.

Žalobce v odvolání dále poukázal na vadu výroku rozhodnutí Krajského úřadu Plzeňského kraje, ve kterém není obsažen popis skutku, za který byla Fondu ohrožených dětí uložena pokuta. Rozhodnutí tak nesplňuje požadavky § 68 odst. 2 správního řádu, který stanoví, že ve výrokové části rozhodnutí musí být uvedeno řešení otázky, která je předmětem řízení. Žalobce rovněž napadl místní nepříslušnost Krajského úřadu Plzeňského kraje k řešení případu paní P. a manželů Š., neboť k projednání správního deliktu neoprávněného zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče podle § 59f odst. 2 písm. b) zákona o SPOD je místně příslušný krajský úřad, v jehož obvodu se nachází místo trvalého pobytu dítěte.

Čtěte také: Co je ZPF a proč je důležitý?

Žalovaný po posouzení podkladů pro vydání rozhodnutí dospěl k závěru, že správním orgánem prvního stupně byl spolehlivě a úplně zjištěn skutkový stav věci. Proto nebylo třeba dále doplňovat provedené dokazování a při posuzování odvolání bylo možné vycházet ze skutkového stavu zjištěného v řízení před správním orgánem prvního stupně. Klíčovými podklady pro vydání rozhodnutí dle žalovaného byly zejména důkazy provedené svědeckými výpověďmi paní M. K., manželů M. a J. H., manželů D. a J. Š., paní J. Š., paní M.M. a paní L.

V případě paní K. a manželů H. bylo dle žalovaného provedeným dokazováním zjištěno, že pracovnice Fondu ohrožených dětí paní M. M. a paní L. T. zprostředkovaly v únoru 2007 schůzku paní K. s manžely H. v plzeňské pobočce Fondu ohrožených dětí. Cílem schůzky bylo dohodnout postup vedoucí k osvojení dosud nenarozeného dítěte paní K. manžely H. Mezi paní K. a zájemci o osvojení jejího dítěte bylo dojednáno, že k usnadnění procesu osvojení bude souhlasným prohlášením určeno otcovství pana H. k dosud nenarozenému dítěti paní K.

V návaznosti na tuto schůzku se proto paní K. dostavila s panem H. na matriku Úřadu městského obvodu Plzeň 3, kde společně učinili souhlasné prohlášení o určení otcovství pana H. k dosud nenarozenému dítěti paní K. V druhé polovině března 2007 pracovnice Fondu ohrožených dětí paní M. zajistila paní K. nástup do porodnice v Rakovníku, kde mělo po narození dítěte paní K. dojít k jeho předání do péče manželů H. Po narození nezl. A.H. pobývala s dítětem v porodnici paní H., avšak k předání dítěte z porodnice do péče manželů H. posléze nedošlo, neboť paní K. si svůj záměr dát dceru do osvojení rozmyslela a sama převzala nezl. A. z porodnice v Rakovníku do své péče. Paní K. rovněž následně podala k Okresnímu soudu Plzeň - město žalobu na popření otcovství pana H. k nezl. A., přičemž pan H.

Rovněž v případě paní P. a manželů Š. bylo spolehlivě zjištěno, že plzeňská pobočka Fondu ohrožených dětí zprostředkovala osobní seznámení a setkání zájemců o osvojení manželů Š. s paní P., k němuž došlo v první polovině roku 2007 v jedné z plzeňských restaurací za přítomnosti pracovnice Fondu ohrožených dětí paní M. Účelem setkání bylo dojednání osvojení dosud nenarozeného dítěte paní P. manžely Š. Zájemci o osvojení manželé Š. však po schůzce pracovnici Fondu ohrožených dětí paní M. oznámili, že osvojit dítě paní P.

Na zjištěný skutkový stav bylo dle žalovaného třeba aplikovat platnou zákonnou úpravu, která na posuzované případy dopadá. Jedná se především o úpravu zákona o SPOD a související ustanovení zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů. Bylo nutné zabývat se zejména zákonnou úpravou podmínek osvojení dítěte, včetně úpravy tzv. Tzv. přímé osvojení, tj. osvojení s adresným souhlasem rodičů ve vztahu k určitým zájemcům o osvojení dítěte, je zcela legitimní a zákonnou cestou k osvojení dítěte, kterou umožňuje jak zákon o rodině, tak i zákon o SPOD.

Zájemci o osvojení, kteří bez rozhodnutí soudu nebo orgánu sociálně-právní ochrany dětí přijmou se souhlasem rodiče dítě do své péče za účelem jeho osvojení, jsou však povinni tuto skutečnost bezodkladně oznámit místně příslušnému orgánu sociálně-právní ochrany dětí podle § 10a odst. 2 zákona o SPOD. Pracovníci příslušného orgánu sociálně-právní ochrany dětí jsou na základě tohoto oznámení povinni navštívit dítě převzaté zájemci o osvojení, ověřit jeho situaci, posoudit, zda není třeba podniknout opatření na ochranu dítěte a poskytnout zájemcům o osvojení poradenství v tom směru, aby bylo vyjasněno právní postavení dítěte a zájemců o osvojení a aby mohl být proces osvojení řádně dokončen v souladu se zákonem.

Podstatou přímého osvojení je, že rodič vybírá náhradního rodiče pro své dítě, které nechce nebo nemůže sám vychovávat. Předpokladem k tomu, aby rodič mohl tento výběr provést, je skutečnost, že rodič osobu budoucího osvojitele zná a je o této osobě přesvědčen, že je schopna dobře zabezpečit výchovu jeho dítěte.

Do rozporu se zákonem se proces tzv. přímého osvojení s adresným souhlasem rodiče může dostat v situaci, kdy je některou třetí osobou zprostředkován kontakt mezi rodiči dítěte a zájemci o osvojení za účelem udělení souhlasu rodiče k osvojení. Samotní rodiče ani zájemci o osvojení se sice ani v tomto případě nedopouštějí žádného nezákonného jednání, ale jako protiprávní může být hodnocen postup třetí osoby, která kontakt mezi rodiči a zájemci o osvojení zprostředkovala.

Ve smyslu § 59 odst. 1 písm. c) a § 59f odst. 2 písm. b) zákona o SPOD se totiž dopustí fyzická osoba přestupku nebo právnická osoba tzv. jiného správního deliktu tím, že neoprávněně zprostředkuje osvojení nebo pěstounskou péčí v rozporu s § 19a odst. 2 zákona o SPOD. Za tento přestupek nebo jiný správní delikt může být fyzické či právnické osobě uložena pokuta až do výše 200.000,- Kč.

Pod pojem zprostředkování náhradní rodinné péče zákon o SPOD v ustanovení § 19a odst. Činnosti spadající do rámce zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče, které jsou uvedeny v ustanovení § 19a odst. 1 písm. a) až c) zákona o SPOD (tj. vyhledávání dětí, vyhledávání osvojitelů a pěstounů a jejich odborná příprava k přijetí dítěte do rodiny), mohou provádět nejen příslušné orgány sociálně-právní ochrany dětí, ale rovněž fyzické a právnické osoby, které byly krajským úřadem pověřeny k výkonu sociálně-právní ochrany dětí v souladu s § 48 a násl. zákona o SPOD.

Pro činnost uvedenou v ustanovení § 19a odst. 1 písm. d) zákona o SPOD, tj. pro výběr určité fyzické osoby jako vhodného osvojitele či pěstouna konkrétního dítěte a zajištění osobního seznámení dítěte s touto osobou, však platí zákaz pro všechny ostatní osoby a subjekty než jsou příslušné orgány sociálně-právní ochrany dětí, které jediné mohou tuto činnost vykonávat.

Tento zákaz je zcela jednoznačně vyjádřen v § 19a odst. 2 zákona o SPOD, podle kterého zprostředkování osvojení a pěstounské péče podle § 19a odst. 1 písm. d) zákona o SPOD nesmí provádět jiné orgány, právnické nebo fyzické osoby, než jsou orgány sociálně-právní ochrany dětí uvedené v § 4 odst. 1 zákona o SPOD.

tags: #fond #ohrozených #dětí #rodinná #varianta #kritéria

Oblíbené příspěvky:

• Leštěnka na nábytek
• Efektivní využití sáčků
• Francouzský a evropský systém třídění
• Aktuální přehled poplatků za odpady
• Environmentální rizika těžby břidlicového plynu