Už jste někdy přemýšleli nad tím, co byste mohli udělat ze svých nejoblíbenějších fotografií? Dárkový kalendář z fotografií je skvělá volba, která potěší nejen Vás, ale i vaše blízké. Inspirujte se několika tipy a nápady na to, z jakých fotek by se mohl skládat váš vlastnoručně sestavený fotokalendář. Budeme se zaobírat otázkami ohledně návrhu kalendáře a poskytneme Vám užitečné rady na to, jak si poradit s touto tvořivou úlohou.
Volba vhodných fotografií pro dárkový kalendář může být na první pohled náročná úloha, ale když se budete řídit několika jednoduchými pravidly, určitě to zvládnete. Největší výzvou je vybrat ty správné fotografie, které budou nejen pěkné a kvalitní, ale i vhodně doplní celkovou atmosféru z prohlížení kalendáře. Na začátek si třeba ujasnit, pro koho je dárkový fotokalendář určen. Pokud máte možnost, prohlédněte si předcházející kalendáře obdarovávaného člověka a všímejte si jeho vkus - oblíbené barvy či motivy. Při samotném výběru fotek myslete na to, že by měly pasovat do konkrétní měsíční témy - například květy k jaru nebo barevné stromy k podzimu. Jelikož jde o osobní dárek, je dobré do kalendáře zařadit i fotky s rodinou nebo přáteli.
Jak postupovat při rozložení fotek podle měsíců do vlastního fotokalendáře? Prvním krokem by měl být výběr 12 najlepších snímků, které budou reprezentovat každý měsíc samostatně. Při rozdělování fotografií mezi jednotlivé měsíce byste měli brát do úvahy i to, jaké počasí dané období přináší. Pro leden může být ideálním motivem sníh nebo zimní idylka se skupinou přátel na lyžích. Pokud se rozhodnete pro tematický kalendář, například se svými domácími mazlíčky, můžete být ještě kreativnější a zvolit jednu fotografii pro každý měsíc tak, aby ladila s aktuálním obdobím. Není však nutné držet se striktně jednoho motivu, či témy po celý rok. Fotografie můžete střídat podle toho, jaké události se konaly v daném čase nebo jak jste je zachytili na snímku. Důležité je hlavně to, aby byl kalendář osobitý a vyzařoval radost ze společně strávených chvil, například na fotografiích z dovolené.
Jak dosáhnout zajímavější vzhled a udělat ze svých fotografií skutečně originální dárek v podobě fotokalendáře? Kromě výběru správných fotografií pro každý měsíc, či už podle ročního období, které v daném měsíci je, nebo podle období, kdy fotografie vznikly, jsou důležité i další maličkosti, které při výsledném efektu z prohížení si fotokalendáře vytvoří ten správný "wau" efekt. Aby váš fotokalendář působil ještě atraktivněji a živěji, doporučujeme vám pracovat s kontrasty a barvami. Využijte různé filtry či efekty při úpravě vašich fotografií, které dokáží upoutat pozornost na detaily a zvýraznit působivé prvky na fotografiích. Dále můžete experimentovat s formáty a uspořádáním fotografií. Proč se omezovat jen na klasickou velikost 4:3, když můžete zkusit i širokoúhlé snímky nebo koláže několika menších fotek pro jeden měsíc? Při sestavování kalendáře nezapomeňte být aj hraví. Využijte humor, nostalgii, emoce - jednoduše cokoliv, co vyjadřuje vaši osobnost a odliší váš kalendář od tuctových verzí z obchodů.
Tak co povíte, jste připravení vytvořit svůj jedinečný fotokalendář a překvapit s ním své blízké? Věříme, že s těmito tipy na přípravu jedinečného fotokalendáře se vám to podaří.
Čtěte také: Zelená louka tapeta
Vítejte u dalšího módního rozboru, milí rodiče, tety, babičky a všichni, kdo se chystáte na tu každoroční torturu zvanou „Vánoční rodinné focení“. Jsem LS a dnes se podíváme na fenomén, který hýbe Instagramem i rodinnými alby: sladěné outfity pro sestry. A ne, nemusí to vypadat jako uniforma ze sirotčince z 19. Než se pustíme do konkrétních textur a barev pro rok 2026, pojďme si nasadit mé oblíbené akademické brýle (ano, ty s tlustými obroučkami, ve kterých vypadám chytřeji, než ve skutečnosti jsem).
Historicky vzato, identické oblečení sourozenců bylo v Evropě 19. století znakem statusu. Znamenalo to, že si rodina mohla dovolit koupit celou roli drahé látky a nechat ušít šaty na míru pro všechny děti najednou. Jak píše historička módy Jennifer Farley Gordon: „Uniformita byla symbolem rodinné jednoty a disciplíny.“ Dnes? V roce 2026 se ale posouváme dál. Už nejde o to, aby děti vypadaly jako klony. Jde o vizuální harmonii. Jde o to, aby dívčí slavnostní šaty vyprávěly příběh, který spojuje individuality sester, aniž by je potlačoval. Znáte ten pocit, když vidíte fotku dětí, které vypadají tak dokonale, až máte podezření, že jsou to roboti?
Když vybíráte outfity pro sestry, nesnažte se o absolutní symetrii. Pokud má starší sestra ráda minimalismus a mladší je chodící třpytka, respektujte to. Móda má být zábava, ne svěrací kazajka. Zkuste najít společný jmenovatel - barvu, materiál, detail - a nechte zbytek na jejich osobnosti. Žijeme v době, kdy se polovina našeho života odehrává na obrazovkách. Možná právě proto módní průmysl v roce 2026 tak silně akcentuje hmatatelnost (tactility). Chceme se dotýkat. Pro dívčí slavnostní šaty to znamená renesanci materiálů, které mají hloubku. Zapomeňte na plochý satén.
Teď se dostáváme k jádru věci. Jak sladit sestry různého věku (a často i různého temperamentu), aby to vypadalo dobře?
Jako milovnice fashion tech musím zmínit jeden důležitý aspekt, který v roce 2026 už nemůžeme ignorovat. Pohodlí je nová černá. Pryč jsou doby, kdy „pro krásu se musí trpět“. Značky jako ZOYA si uvědomují, že i ty nejkrásnější dívčí slavnostní šaty skončí v koutě (nebo polité džusem), pokud budou nepohodlné. Vzpomínám si na jednu malou modelku, která odmítla pózovat, dokud jsme jí nevystřihli cedulku z šatů. Byla to lekce pokory. Dětská kůže je nekompromisní senzor. Pokud to škrábe, nebude úsměv.
Čtěte také: Umělecké foto akty v přírodním prostředí
Když procházíte kategorii dívčí slavnostní šaty, může vás ta záplava krásy zahltit.
Nedávno jsem asistovala u focení pro jeden český lifestylový magazín. Měli jsme tam dvě sestry v nádherných šatech z kolekce ZOYA. Starší měla model s flitry, mladší bohatou tylovou sukni. Všechno šlo hladce, dokud mladší nedostala hlad. Víte, co je úžasné na kvalitních materiálech? Že se dají často zachránit vlhčeným ubrouskem těsně před cvaknutím spouště. Ale co je ještě důležitější - na výsledné fotce ten malý flíček nebyl vidět. Byla tam vidět láska mezi sestrami, ten moment, kdy starší utírala pusu té mladší. A šaty? Móda je kulisa pro naše životní příběhy.
Milí rodiče, ať už vyberete cokoliv, nezapomeňte na to nejdůležitější. Ty nejkrásnější fotky nejsou ty, kde jsou šaty dokonale vyžehlené a vlasy ani se nehnou. Jsou to ty, kde je v očích jiskra.
Máte dceru, která sní o světě focení a chtěla by se cítit jako opravdová modelka? Dopřejte jí jedinečný zážitek - profesionální focení, kde objeví svou krásu, sebedůvěru a prožije den plný radosti. Sny přece nejsou od toho, aby zůstaly sny. Inspirujte se příběhem rodiny z Českých Budějovic. Jejich dvě dcery dostaly focení fotobooku jako dárek od babičky...
Přesně tuto otázku si položila babička Adély a Dominiky. Holky všechno mají, další ponožky nebo triko by jim moc velkou radost neudělalo. Chtělo by to nějaký zážitek. Babička tedy sedla k vyhledávači a hledala, až našla fotobook pro (ne)modelku. Protože to bylo přesně to, co hledala, neváhala ani chvilku a toto úžasné focení pro obě vnučky koupila.
Čtěte také: Objevte přírodní krásy Velké Británie
Holky mají opravdu skvělé rodiče! Ti domluvili termíny focení (dva dny po sobě) a současně si naplánovali rodinnou dovolenou na Moravě. První den si focení užila mladší Adéla, druhý starší Dominika. Do Uherského Hradiště dojeli ve středu a zpátky domů se vraceli v neděli. Tři celé dny plné parádních zážitků, které děvčatům ani rodičům již nikdo nikdy z hlavy nevymaže.
Jako vždycky před focením fotobooku, vyfotím slečnu bez jakéhokoliv stylingu, líčení a úprav. Je úžasné, když na závěr focení na foťáku přeblikneme na tyto úvodní fotky. Ta změna bývá opravdu neuvěřitelná. Adélce jsem pomohl vybrat několik stylů, kterým jsem při focení přizpůsobil aranžmá scény a nasvícení. Aby byla rozmanitost jednotlivých stylů ještě bohatější, rodiče Adélce dovezli na několik posledních snímků plavky. K těm se náramně hodily růžové sluneční brýle půjčené od sestry.
Stejně jako Adélu i Dominiku jsem vyfotil bez jakéhokoliv stylingu, líčení a úprav. I tady byla změna velká. Hodně udělá líčení a také to, že při focení získávají ode mne spoustu rad k pózování a výrazu. S Dominikou jsme vybrali také několik stylů. Pro začátek modrobílou kombinaci, pak oblečení ve stylu fitness, tatínkovu velikánskou košili a na závěr plavky, doplněné stejnými brýlemi jako již znáte od Adély. Dominika si focení opravdu užila a moc jí zvedlo sebevědomí.
Mirka s Martinem o dojmech z focení svých dcer:
Jak zahradničit i s dětmi, jak se z těch malých pomocníků na zahradě nezbláznit a fakt v jejich přítomnosti i něco udělat? Tak tyhle otázky dostávám často a sama si je občas také kladu. Na poli jsem toho se svými dětmi zažila už celkem dost a mimo jiné zjistila, že děti a počasí jsou naprosto nevyzpytatelné. Přesto se pokusím shrnout to nejdůležitější, co jsem po čtyřech sezonách pěstování s dětmi pod sukní zjistila, a předat vám pár svých tipů.
Aneb o kropičích, šťouralech a přenašečích všeho druhu.
No sláva, váš zahradní doprovod už je čím dál šikovnější a chce se chopit pořádné práce. Dokázat vám, že taky umí okopat záhon, vykopat díru a zasadit sazenici dýně, hrabat listí nebo si kolečko plně naložit kompostem. Ale taky si možná začne na zahrádce hledat vlastní zábavu, uchylovat se do světa fantazie, nořit do vlastních her, ke kterým nebude potřebovat vás ani zahradní nářadí. Po chvíli společné práce se vám někam ztratí a půl dne o něm nebudete vědět. To by byla skvělá varianta! Žádný strach, že dítě o zahrádkaření ztrácí zájem.
Vyhloubit díry, prolít je vodou, zasadit sazenice. Tohle s tříapůlletou pomocnicí společně hravě zvládnete. Voda neomrzí žádného malého zahradníka. V tomto věku už naštěstí chápe, že takové hrátky ale mají svá pravidla, třeba nelézt do potoka v teniskách. A když není potůček, stačí i sud s dešťovkou. Tedaaa… sud s nejlepší polévkou všehochuťkou. A nesmíme zapomenout ještě na další vděčnou kratochvíli zahradnických aspirantů, na projížďky neotřelými dopravními prostředky.
Pracovitější plečku byste pohledali, nezastaví ji ani těžká dospělácká motyka. (Samozřejmě existuje i dětské kovové pracovní nářadí, které je plně funkční. Záhon jsem ještě před nástupem dcery rychle projela plečkou, aby jí to vykopávání a vytahování plevelů šlo dobře od ruky. A bavilo ji, že jí to jde. Máma jednotí mák a dcera? Kdoví, ale hlavně že je spokojená! Zahrada, království snů a fantazie. A víl.
Říkejte dětem, co se dnes chystáte na pozemku dělat, co a kde roste, s čím třeba mohou pomoct (ale nenuťte je, musí samy chtít) nebo co se v záhonech od minule změnilo. Učte děti být pozorné k proměnám přírody a vaší zahrady, udržujte jejich zájem, ale pokud si chtějí „jen“ hrát, nechte je. Může se stát, že někdy bude dítě zahrádka bavit, ale jindy by si radši doma hrálo s oblíbenou panenkou nebo navštívilo kamarády. Obojí - panenku i ty kamarády - můžete klidně brát s sebou. Záleží samozřejmě na nátuře, ale děti obvykle těší společnost vrstevníků a v tomto věku už ji vyhledávají, takže jde-li to, zvěte na pozemek přátele s jejich ratolestmi a pracujte tu i si hrajte v týmu. Takové zpestření možná nadchne i vás.
Makat s kamarádkou, to je hnedle jiná práce! A i vás to možná ve větší partě víc pobaví. Pokud se vám už podařilo u dítěte vzbudit o zahradničení zájem, teď se váš pomocník konečně dostává do věku, kdy zvládne samostatně a čím dál pečlivěji zastat jakoukoliv zahradní práci. Problémem přestávají být drobná semínka mrkve i její trpělivost vyžadující jednocení, obratné prstíky zvládnou uvazování rajčata k oporám i zasadit křehké sazenice pórku či kedlubnů. S důvěrou proto dítěti svěřte do péče vlastní záhonek, kde si může pěstovat, co a jak bude chtít. Dítě by ale mělo chápat, že za záhon nese odpovědnost (pomáhat na vyžádání samozřejmě můžete) a že úroda i případný neúspěch jsou v jeho rukách.
Klacíky a špagátkem ohraničený dětský záhonek, na kterém dcera věnovala malý kousek i své kamarádce a bráškovi. K označení řádků posloužily dětem dřevěné doktorské špachtle. Dají se i kompostovat. Využívejte naplno toho, že váš pomocník už umí číst, takže pokud potřebuje poradit, nesypte informace automaticky z rukávu, ale společně je vyhledávejte v knihách nebo na internetu . Dítě může s vaší pomocí také vést zahradnický deník. Do něho si zapisuje, kdy a co na zahrádce dělalo, co zaselo, jak se záhon během roku měnil, můžete společně pořizovat fotky úrody atd.
Stále platí, že děti obvykle vítají společnost kamarádů a zážitky chtějí sdílet. Máte-li tedy v rodině nebo poblíž další potenciální zahradníčky, berte je na pozemek také. I když potomek možná nebude pracovat tak soustředěně, jako když je s vámi na zahrádce sám, a bude si s kamarády hlavně hrát, přece jen se určitě rád pochlubí svým záhonem, ukáže, co, kde a jak pěstuje, co se na zahradě naučil a třeba něco zkusí i naučit ostatní, rozdá práci, bude ji koordinovat atd.
Tyto zkušenosti na mě a moje děti (6 a 2) zatím teprve čekají, ale už teď se těším, jak to naše společné pěstění bude pokračovat. Přeji vám i vašim dětem co nejvíce krásných společných chvil na zahrádce a bohatou úrodu. A ať vám rostou!
tags: #fotky #sestry #v #prirode #tipy