Francie, odpad a Indie: Globální výzvy a lokální řešení

Lidé z celého světa ročně vyprodukují miliony tun plastů. Zatímco asi polovina plastového odpadu se recykluje, spaluje nebo sváží na skládky, značná část toho, co zbývá, nakonec končí v oceánech. V severním Pacifiku se dokonce vytvořil jakýsi umělý ostrov odpadu, který je údajně skoro třikrát větší než Francie.

Nejedná se o žádný nově objevený přírodní úkaz, ale obrovský „ostrov“ tvořený odpadky v Tichém oceánu mezi Havají a Kalifornií. Má rozlohu 1,6 milionu čtverečních kilometrů a váží osmdesát tisíc tun. Doposud bylo velmi obtížné rozsah tzv. Velké tichomořské odpadkové skvrny spolehlivě změřit. Nový výzkum vedený nizozemskou organizací Ocean Cleanup ale prokázal, že skvrna je čtyřikrát až šestnáctkrát větší, než se dříve myslelo. A navíc se neustále zvětšuje.

Tým z projektu Ocean Cleanup tvrdí, že tato oblast pokrývá 1,6 milionu kilometrů čtverečních a už v roce 2018 se skládala z 45 000-129 000 tun malých částí plastového odpadu. Zatímco 92 % hmotnosti skvrny tvoří větší předměty, co do počtu dominují oblasti mikroplasty.

Skvrnu mají na svědomí především plasty. Ty představují ohrožení nejen pro mořskou faunu, ale také pro lidi. Dřívější výzkumy už prokázaly, že mikročástice z plastů se dostávají do organismů ryb a jiných mořských živočichů, které potom lidé konzumují. O dlouhodobých dopadech na lidské zdraví lze zatím jenom spekulovat. Ohromné jsou i finanční náklady spojené s plastovými odpadky v oceánech. Podle OSN stojí čištění pláží celosvětově každý rok třináct miliard dolarů.

Většina plastového odpadu, který končí v mořích, pochází z odpadků v ulicích, parcích, na plážích nebo podél dešťových kanálů. Tyto části do kanalizací, potoků a řek zanáší vítr a dešťová voda. Řeky se pak mění v jakési plastové dálnice a přepravují plast do oceánů. Značná část oceánského plastu pochází i z poškozených rybářských sítí a sítí, které rybáři přímo vhazují do volného moře.

Čtěte také: Francouzské ekologické plakety: Co potřebujete vědět

Globální znečišťovatelé oceánů

Podle dat výzkumné práce Lourense J.J. Meijera a jeho týmu, lze určit 10 zemí, které nejvíce znečišťují plastovým odpadem oceány. Mnoho lidí si myslí, že největšími znečišťovateli oceánů, jsou země, které produkují nebo spotřebovávají nejvíce plastů. Ale tak to zcela není. Žádná přímá úměra tu nefunguje. Podle studie padá Černý Petr těm zemím, které mají možná menší zeměpisnou rozlohu, ale zato dlouhé pobřeží, celoročně silné srážky a souběžně s tím také špatnými systémy nakládání s odpady. Proto jejich plastové odpady končí tak často v moři.

Donedávna i odborníci předpokládali, že největšími producenty plastového odpadu jsou nejlidnatější země Čína a Indie. Podle nových odhadů jsou sice v první desítce největších hříšníků, ale například Čína vyprodukuje 10krát více plastového odpadu než Malajsie. Odhaduje se však, že do oceánu proudí 9 % celkového plastového odpadu z Malajsie, zatímco z Číny jen 0,6 %. A celkově druhá Indie vypustí do oceánu 3krát méně odpadu než Filipíny. Filipíny jsou souostroví s více než 7 000 ostrovy, 116 miliony obyvatel, pobřežím dlouhým 36 289 kilometrů a 4 820 řekami, které údajně vypustí do oceánu 35 % celkového plastového odhadu.

Snahy o řešení

Vymýšlejí se různé způsoby, jak zabránit hromadění odpadků v oceánech. Zakladatel Ocean Cleanup například přišel s nápadem vybudovat obrovskou plovoucí stěnu, která by odpad zachycovala. Možností je také australský vynález SeaBin, který odpadky z vody odsává. Nicméně se jedná o dílčí řešení v boji s problémem ohromného rozsahu. Existující metody čištění oceánů navíc zatím nedokáou zachytit mikročástice.

Aby se situace skutečně změnila, bude potřeba začít celosvětově ustupovat od užívání plastů. OSN již minulý rok vydala rezoluci, v níž se řada zemí zavazuje ke snížení plastového odpadu v oceánech. K rezoluci se ale nepřidaly země, které ho produkují zdaleka nejvíce, tedy Čína a Indie.

Indie omezuje plasty na jedno použití

I když Indii a Pákistán rozdělují hluboké spory z jejich pohnuté historie, najdou se také záležitosti, které oba rivaly spojují. Na jedné straně řeší obě země v některých oblastech hospodářský rozvoj, na straně druhé rychle rostoucí populaci a katastrofální ekologické problémy. Jejich úvahy přitom směřují stejným směrem - plánují zákaz plastů na jedno použití.

Čtěte také: Arles: Klima a počasí

Plastové tašky, kelímky, lahve a brčka tvoří v Indii asi desetinu vyprodukovaného odpadu. Nejčastěji pak končí na skládkách nebo v moři. Už před pěti lety vláda označila situaci za kritickou. V další pětiletce chce zemi vyčistit alespoň od plastů na jedno použití. „Po celé zemi odstartovala obrovská kampaň, na jejímž konci bude v příštích pěti letech Indie naprosto očištěná od jednorázových plastových výrobků,“ uvedl na konci září na Valném shromáždění OSN indický premiér Naréndra Módí.

Omezení platí od druhého října, na který připadá stopadesáté výročí narození indického vůdce Mahátmy Gándího. V projevu na půdě OSN ale indický premiér slíbil i další opatření. Mezi ně patří například investice do solárních elektráren. Nejvíce si ale Módí slibuje od zákazu plastů. Jeho země totiž ročně vyprodukuje na 14 milionů tun plastového odpadu. I díky tomu se sedm z deseti nejvíce znečištěných měst nachází právě v Indii.

Průmysl ale podobné nadšení nesdílí. Zástupci některých firem totiž tvrdí, že zákaz pro ně může být likvidační. Ústupky vláda odmítá s tím, že transformace průmyslu je bolestivá i kdekoli jinde na světě. Přeci jen ale vyšla vstříc alespoň podnikatelům, které nebude první půlrok zákazu za použití plastů pokutovat. Zákaz zavedla i pákistánská provincie Sindh. Úřady tam chtějí být přísnější a prodej igelitek ihned pokutovat.

Biometan jako alternativa

V osobní dopravě nadchází „doba vodíková,“ v nákladní a hromadné osobní automobilové dopravě pak „plynová.“ Pokud totiž některému pohonu patří budoucnost, jedná se o biometan (BioCNG), neboli obnovitelný plyn. Stručně a zjednodušeně řečeno jde o jde o plyn vyráběný z organických zbytků, tedy například z gastro odpadů, odpadů potravinářského průmyslu i třeba z bioodpadu ze zahrad či z domácností. Biometan má jako palivo neutrální uhlíkovou stopu, přičemž jeho efektivitu zejména v městské dopravě dokazuje hned několik příkladů. V neposlední řadě je biometan (BioCNG) kompatibilní obnovitelný plyn použitelný ve kterémkoliv CNG dopravním prostředku.

Švédsko se na počátku minulé dekády rozhodlo velkoryse a prozíravě využívat a podporovat biometan. Z dat švédského statistického úřadu vyplývá, že v roce 2018 už devět z deseti dvoustopých dopravních prostředků využívající pohon na některý z plynů jezdilo právě na biometan. Primárně Švédsko formou „bonus - malus,“ kdy vozidla s nižší uhlíkovou stopou získávají cenové zvýhodnění při nákupu a naopak, podporuje hromadnou dopravu. Biometan se ale dokázal prosadit i v soukromých vozových parcích. Švédsko podporuje také využití bioplynu s důrazem na biometan i ve výrobě tepla. Energetické strategie pro roky 2020 až 2024 počítají s tím, že tento způsob využití biometanu bude zvýhodněn úplným vynětím z daňové povinnosti.

Čtěte také: Rok 1917: Kritický moment pro Francii

I Francie zastává podobně prozíravé stanovisko jako Švédsko. Výrazem tohoto strategického uvažování je fakt, že roku 2018 dosáhla produkce biometanu ekvivalentu 714 GWh, což bylo o skoro osmdesát procent více než roku 2017. V roce 2011 byla ve Francii spuštěna první výrobna biometanu, na konci roku 2019 jich bylo v provozu již 123. Jen v Paříži se autobusy poháněné biometanem natolik osvědčily, že si město v říjnu loňského roku objednalo dalších 409 dvanáctimetrových autobusů. Biometanový pohon jim umožňuje dojezd kolem 400 kilometrů. Tato nová řada autobusů má podle autorizovaných údajů „prakticky nulovou“ uhlíkovou stopu a ve srovnání s vozy poháněnými dieselovými motory jsou také o polovinu méně hlučné. Biometanové autobusy se starají primárně o dopravu ve středu Paříže, přičemž „špinavé“ starší vozy jsou z centra postupně vyřazovány.

tags: #francie #odpad #indie

Oblíbené příspěvky:

• Ekologická zahrada
• Heidrun 30l Koš: Kompletní Průvodce
• Poplatek za odpad Rokycany
• Využití odpadu v ČR
• Vysvětlení zákonů přírody