Gekoni jsou v našich domácnostech běžně chovanými zvířaty. Je to však velká skupina zvířat, kdy každý z nich má své specifické potřeby. Proto neexistuje univerzální recept, jak by takové terárium mělo vypadat. Jedno je jisté, terárium by jim mělo vytvořit mikroklima, simulující podmínky jejich domoviny.
Čeleď gekonů zahrnuje 86 rodů s asi 680 druhy malých až středně velkých ještěrů. Jejich přirozeným prostředím jsou skalnaté a travnaté oblasti (suché klima) a to po celém světě mezi 40° severní a 40° jižní šířky. Je však známo několik druhů, které jsou tzv. kosmopolitní a díky lodní dopravě jsou rozšířeni téměř po celém světě. Jejich kůže je jemná, bez kostěných šupin a dobře a rychle regeneruje. Gekonům snadno dorůstá i odlomený ocásek. Mají dobře vyvinuté končetiny, jejich prsty jsou zakončeny ostrými drápky. Na prstech mají adhezivní polštářky, pomocí nichž šplhají po stěnách a kmenech. Jejich oční víčka jsou srostlá až na pár primitivnějších forem gekonů.
Možno říci, že gekončíky dělíme do dvou základních skupin - a to na ty, kteří dávají přednost aktivnímu životu v noci nebo ve dne. Zajímavostí je také to, že některé druhy gekonů se ozývají hlasitými zvuky a je možno je slyšet na několik desítek metrů. Naopak jiné druhy jsou sotva slyšitelné nebo nevydávají zvuky žádné.
Tím prvním je gekon obrovský, jeden z největších druhů gekona, který dorůstá do délky až 35 cm. Jsou ale i případy, kdy dorostl délky až 40 cm. Poznáte ho podle šedého až světle fialového zbarvení s červenými nebo modravě bílými skvrnami. Aktivní je v noci, což poznáte podle typického „štěkání“, které se ozývá až na 100 metrů. Na svůj roztomilý vzhled je poměrně odvážný. Člověka se nebojí, dokonce je schopen jej kousnout, přičemž jeho silný stisk zanechává v kůži hluboké stopy.
Gekon panenský je, co se týká velikosti, opakem gekona obrovského. Dorůstá délky pouhých 10 cm. Zajímavostí je, že v chovu téměř nenajdete samečka, protože samička dokáže svá vajíčka oplodnit sama, tzv. partenogeneticky. Potomci, kteří se vylíhnout tímto způsobem, jsou opět samičkami a mají tuto vlastnost také. Gekona panenského poznáte podle horní hnědé strany s příčnými světlými a černými pásky ve tvaru vlnovek. Bříško má žluté s nepravidelnými černými tečkami. Zbarvení gekona se mění podle teploty a nálady.
Čtěte také: Zemědělství a životní prostředí: Infografika
Gekon turecký nepatří k barevně nejatraktivnějším gekonům, na druhou stranu je jeho chov vcelku bezproblémový. Tento gekon dorůstá délky do 18 cm a má velké oči bez víček. Jeho zbarvení je nevýrazné, obvykle žluté nebo žlutohnědé s černými flíčky. Nejčastěji se s ním setkáte v okolí Středozemního moře, ale také v USA, jižní Asii či v Severní a východní Africe, ale dovlečen byl i do České republiky. Po setmění se rád schovává za kamennými zídkami, na stěnách budov či ve skalách. Chov gekona tureckého je snadný, ostatně jako u jeho kolegů z čeledi gekonovití. Rád přes den spí, aktivitu vykazuje v noci.
Gekončík noční (lat. Eublepharis macularius) patří mezi nejoblíbenější ještěry chované v teráriích po celém světě. Svoji popularitu si získal mezi chovateli především díky své mírné povaze, relativně snadné péči a atraktivnímu vzhledu, který ještě podtrhují nesčetné barevné varianty. Gekončík noční je menší, ale robustní ještěr, který dosahuje délky až 30 cm. V zajetí se může při dobré péči dožít až dvaceti let. Gekončíci jsou klidní a nekonfliktní ještěři, kteří se snadno přizpůsobí životu v zajetí. Jejich vysoká odolnost a schopnost snášet počáteční chyby začínajících chovatelů je činí ideálními zvířaty pro ty, kteří teprve objevují svět teraristiky. Jsou to společenští tvorové, kteří se obvykle dobře snáší mezi sebou, můžeme je tedy chovat buď samostatně, nebo ve skupinách. Pokud zvolíme skupinový chov, je důležité mít v teráriu vždy jen jednoho samce a ideálně tři až pět samic.
Gekon pruhovaný bývá někdy též nazýván jako gekon páskovaný nebo gekon čokoládový. Za všemi těmito třemi českými názvy stojí jeho zbarvení. Ve zbarvení převládají různé odstíny hnědé barvy s bílými proužky. Hnědá barva může mít odstíny od žlutohnědé až po čokoládově hnědou. Bílé proužky sahají od očí do týlu. Odsud pak vede jeden bílý pruh středem hřbetu až k ocasu. Na ocase má gekon pruhovaný pět dalších bílých pruhů, tentokrát příčně vedených.
Než si pořídíte gekona, je důležité připravit mu domov, ve kterém se bude cítit dobře. Tím domovem je vhodně zvolené terárium o dostatečných rozměrech. Pro menšího gekona stačí terárium o délce základny 25 cm, pro velkého je potřeba zainvestovat do většího terária o délce 50 cm. Vždy je samozřejmě lepší dopřát mu více prostoru než méně, protože gekon je vcelku aktivní ještírek. Terárium může být vyrobené v podstatě z jakéhokoliv materiálu. Můžete zvolit terárium skleněné, dřevěné, z PVC desek nebo i plastový box. My doporučujeme dřevěné terárium, protože lépe udržuje teplo. Jedná se o pozemní ještěry, proto by terárium mělo být orientováno na délku s minimálními rozměry 60 x 40 x 45 cm pro jednoho jedince. Pro skupinu doporučujeme ubikaci o minimálních rozměrech 100 x 50 x 45 cm. Nicméně, čím více prostoru vaši gekončíci budou mít k dispozici, tím budou spokojenější. Gekončíci jsou vynikající lezci, a proto ocení členitou zadní stěnu terária se spoustou polic.
Dalším důležitým krokem je pořízení kvalitního substrátu, kterým může být jak písek, tak například terarijní substrát. Gekon má rád skrýše, proto na substrát pak můžete položit kůru, kamínky či větve, pod kterými se může schovávat. Posledním krokem je zajištění tepla, které mu poskytnou žárovky či topné fólie. Teplota v teráriu pro gekona by měla dosahovat 28-35 °C. Nezapomínejte ani na pravidelné rosení.
Čtěte také: Specifika ekologického chovu krav
Aby se gekončíci cítili dobře a bezpečně, je klíčové vybavit terárium dostatkem úkrytů. Jako dekorativní prvky volíme různé kameny, kořeny, umělé plošiny a skalky, po kterých mohou gekončíci lézt. Pro dokonalý vzhled biotopu můžeme terárium doplnit o přírodní či umělé sukulenty, které se skvěle hodí do tohoto prostředí. V přírodě gekončíci vyhledávají ke svlékání staré kůže místa s vyšší vlhkostí, jako například různé nory. Takové místo doporučujeme vytvořit i v teráriu. K tomuto účelu se nám osvědčilo kladiště, které může sloužit zároveň jako úkryt, a to v kombinaci s navlhčeným substrátem. Podestýlka patří mezi kontroverzní témata. Přirozeným substrátem, který odpovídá přírodním podmínkám, je písek smíchaný se zeminou, štěrkem a kamením různé velikosti (např. substrát Habistat Leopard Gecko Bedding nebo substráty od Repti Planet z řady EARTH).
Pro chov gekona pruhovaného se doporučuje terárium s minimálními rozměry 0,7 x 0,7 x 0,5 m a teplotou v rozmezí od 28 do 30 °C. Relativní vlhkost vzduchu je optimální kolem 50-ti % hranice. Pro chov gekona páskovaného vyhovuje teplota mezi 28-30 °C s možnými letními výkyvy až k 33 °C. V zimním období naopak postačuje denní teplota kolem 25 °C bez lokálního výhřevu. Je vhodné pouze slabší podlahové topení pro udržení požadované teploty. Během nočního poklesu teploty v zimním období, může spadnout teplota až k 22 °C. Vlhkost není nutné nějak zvlášť měřit, její optimální hodnotu zajistí každodenní večerní rosení.
Substrát vybíráme totožný s přírodními podmínkami. Pro pouštní terária se hodí říční písek, který propereme a přesejeme na potřebnou jemnost. Pro tropická terária volíme lignocel, rašelinu buď v čistém stavu nebo míchanou s pískem v poměru 1:1. Také se často využívá lesní hrabanka, kterou je ale nutné dobře sterilizovat. Vrstva substrátu je minimálně dva centimetry, v jednom rohu ale navršíme až deseticentimetrovou vrstvu substrátu, který pravidelně vlhčíme.
Mějte však na paměti, že pokud váš gekončík nedostává dostatečné množství vápníku a dalších minerálů, může začít písek a drobné kamínky požírat, což může vést k ucpání střev. Některé zdroje dokonce považují písek za nevhodný a doporučují chovat gekončíky bez substrátu, například na novinách nebo papírových utěrkách. Mezi českými chovateli je oblíbeným substrátem kočkolit, nicméně ho považujeme za nevhodný. Kočkolit vysušuje sliznice a komplikuje proces svlékání staré kůže.
Ačkoli gekončíci mají ve svém názvu „noční“, neznamená to, že by byli aktivní pouze v noci. Gekončíci vylézají ze svých úkrytů v pozdním odpoledni před blížícím se západem slunce a zalézají těsně před východem. Z toho vyplývá, že se v přírodě se sluncem setkávají, ale pouze v časech, kdy je úroveň UVB záření nižší než v průběhu dne. Na základě výzkumů bylo prokázáno, že díky tenčí kůži jsou gekončíci schopní absorbovat UVB záření v dostatečném množství mnohonásobně rychleji než denní ještěři jako je například agama vousatá (až 14x rychleji oproti agamě). UVB záření je pro ještěry velmi důležité, protože je zejména odpovědné za tvorbu vitamínu D3 v jejich těle (přeměna provitamínu D na previtamín D3 a následně vlivem tepla na vit. D3). Bez D3 vitamínu může dojít k vážným a nevratným metabolickým onemocněním kostí. Pokud tedy v teráriu u gekončíků chybí UVB světlo, je nutné vitamín D3 dodávat uměle prostřednictvím vitamino-minerálních přípravků. To znamená, že gekončící jsou schopni žít bez UVB světla a přitom nevykazovat potíže s využitím vápníku, pokud jim pravidelně podáváme vitamín D3. Nicméně umělé podávání D3 s sebou nese riziko hypervitaminózy (nadbytek). Pokud chcete svým chovancům poskytnout co nejpřirozenější prostředí, určitě uděláte dobře, když jim UVB světlo pořídíte. Pokud se rozhodnete investovat do UVB osvětlení, volte světla s označením 2,4-7 % UVB. Vhodnou volbou jsou zářivky značky Arcadia z řady ShadeDweller. Špičkovým řešením je pak verze těchto zářivek označená jako LumenIZE. Tato světla umožňují stmívání osvětlení, což dokonale kopíruje přírodní podmínky. U albinotických genetických forem doporučujeme použít zářivky o síle 2,4 % UVB. UVB zdroj můžete zapnout třeba jen 3-4 hodiny předtím než úplně zhasnou světla, nicméně je možné i svícení v průběhu celého dne.
Čtěte také: Podmínky chovu koz v bio kvalitě
Gekoni jsou hmyzožravci. Vhodné je podávaný hmyz obalit v prášku s obsahem vápníku a minerálů, které jsou pro ně důležité. Gekon páskovaný přijímá jako krmivo různě velké cvrčky, obři moučné červy Zophobas morio nebo smýkaný hmyz. Jednou za čas lze krmnou dávku zpestřit myším holátkem. S oblibou slizuje gekon pruhovaný ze skla terária kapičky nektaru. Nektarový nápoj připravíme smísením vlažné vody s medem. Nektar lze doplnit některým z vitaminových doplňků nebo například rozdrcenou pilulkou B-komplexu.
Gekončíci patří mezi hmyzožravé ještěry. Jídelníček se skládá z živého hmyzu (cvrčci, švábi, sarančata, v menší míře červi potemníků). Dospělcům můžeme občas dopřát myší holátko. Mláďata krmíme denně, prakticky v libovolném množství. Dospělí jedinci se krmí jednou za dva až čtyři dny. U dospělců je důležité hlídat optimální hmotnost, protože překrmování může vést k jejich obezitě.
Dospělí gekoni sežerou každý druhý den v průměru 4 až 10 kusů hmyzu. Malí gekoni a březí samice by však měli být krmeni denně; omezovat jim přístup k potravě není dobrý nápad. Ideální strava pro gekončíky je taková, která je přizpůsobena individuálním potřebám gekončíka. Musí zohlednit jejich stav, zdravotní stav a věk. Pokud jeden den sáhnete po moučných červech, při dalším krmení můžete přihodit cvrčky. Zpestříte tak gekončíkovi jídelníček, i když ho můžete krmit stále stejným způsobem, pokud si to přejete. Březí samici gekona můžete čas od času rozmazlovat myšími boleny. Pokud gekončíka příliš nezajímá stacionární potrava, podávejte mu pohyblivější potravu - například cvrčky. Gekony leopardí nekrmte ovocem ani rostlinnou potravou, ale gekončíka okatého jimi úspěšně krmit můžete.
Tak jako nedostatek, i přebytek vitamínů může být pro gekončíky škodlivý. Každá značka vitamino-minerálního přípravku má odlišné dávkování. Navíc je nutné si uvědomit, zda dané produkty obsahují vitamín D3 nebo ne.
Vitamino-minerálními přípravky posypávejte krmný hmyz před podáním gekončíkům. Volně v misce, která je v teráriu, můžete navíc nechat čistý vápník pro případ, že by gekončíci pocítili nedostatek vápníku a chtěli si sami přidat. Jde však pouze o doplněk, nikoli hlavní zdroj.
Proto je velmi důležité, čím budete gekončíka krmit, pokud se spoléháte na krmení živým hmyzem. Pokud hmyz chytáte sami, ujistěte se, že pochází z čistých, ekologických oblastí. Nezapomeňte na doplňování vitamínů - podávejte je ve formě speciálního prášku a několik hodin před krmením podávejte hmyzu ovoce, zeleninu nebo obiloviny s vitamínovými doplňky, aby byly pro gekony okaté nebo leopardí ještě hodnotnější potravou.
Doba páření obvykle nastává po zimování. Samečkové jsou schopni páření často již od 5 měsíců. K páření připouštíme samice nejdříve v době, kdy dosáhnou hmotnosti minimálně 45-50 gramů a věku 1 rok. Samec se při páření zakousne samičce za krk, podsune pod ní ocas a dojde k samotnému aktu. Celá akce trvá jen pár sekund, ale opakuje se prakticky denně.
V těchto odpovídajících podmínkách zahajuje gekon pruhovaný rozmnožování ve stáří osmi nebo devíti měsíců. Samice snáší po dvou vejcích každý měsíc. Vejce bývají přilepena na větve, kůru nebo i na skleněnou stěnu terária. Samice praktikuje snášku tak, že zadními končetinami přidrží vejce na vybraném předmětu, dokud nezaschne jeho vápenitá skořápka. Během kladení je nutné samičku nerušit, jinak snadno dochází ke spadnutí nedostatečně přischlého vajíčka, které se rozbije. Již pár dnů po snesení vajec, dochází k opětovnému páření. Sameček začíná samici pronásledovat a dorážet na ni. Strká do ní čenichem a olizuje její ocas. Od ocásku postupuje sameček až ke krku, kde se k samici přichytí a dochází k páření. Pohlavní akt trvá v průměru od dvou do pěti minut. Ke spáření dochází zhruba pět dnů od snášky. Do té doby proběhne řada neúspěšných pokusů o páření, kdy samice před samcem úspěšně uniká. Samečci gekona pruhovaného vydávají během námluv slabé zvuky, připomínající štěkot. Zhruba deset dnů po úspěšném páření lze na samičce pozorovat březost. Při pohledu na její břicho ze spodu spatříme přímo prosvítající vejce. I v této době je samec stále otravný a samici pronásleduje. Ke kladení dochází po měsíci od předchozí snůšky.
Vejce gekona páskovaného necháme inkubovat přirozeně v chovném teráriu. Délka inkubace trvá kolem osmdesáti až sto dnů. Doba vývoje je závislá na teplotě v teráriu, může se tedy výrazně lišit a při nízkých teplotách trvá i déle než sto dnů. Proto by se měl chovatel obrnit velkou trpělivostí a nemanipulovat s vejci ani po 100 dnech inkubace. Pokud jsou vejce oplozená a teplota u nich neklesne pod 20 °C a nevystoupí nad 33 °C a pokud pravidelně večer rosíte terárium, dříve nebo později ke zdárnému vylíhnutí dojde. Jakákoliv chovatelova manipulace s vejci znamená úmrtí plodu. Vhodné je snesená vejce zabezpečit například děrovaným kelímkem nebo síťkou. Čerstvě vylíhlí gekoni se často stávají potravou rodičů. Platí to především pro mladé rodiče, starší chovné kusy už se kanibalismem tolik neprojevují. Samozřejmě za předpokladu plnohodnotné krmné dávky hmyzu. Starší gekoni už nejsou ano tolik plašší a klidně se nechají pohladit nebo odstrčit rukou chovatele.
Péče o terárium není moc náročná, pokud to porovnáme například s chovem psa. Přesto musíme dodržovat následující důležité činnosti. Každý druhý den bychom měli vyměnit vodu v misce a misku důkladně umýt. Nejméně jednou týdně vybereme trus a vyleštíme vodou skla terária (nikdy nepoužíváme žádné čistící prostředky). Jednou ročně provádíme důkladné vyčištění celého terária, při kterém umyjeme veškerou dekoraci a vyměníme substrát za nový.
Kromě kvalitní stravy, dobře vybaveného terária a čistoty v něm potřebuje gekon také zazimování. To mu umožní si dostatečně odpočinout a samičkám pomůže připravit se na rozmnožování a snášení vajíček. Jak uvést gekona do zimního spánku? Na začátku zimy vypněte zdroje tepla a teplotu v teráriu nechte klesnout na 20 °C. Během zazimování gekon nepotřebuje nijak zvláštní péči. Pouze je potřeba jej kontrolovat a případně vyměnit vodu a doplnit jídlo, pokud gekona přepadne hlad a probere se ze spánku (což je málo pravděpodobné). Až budete chtít ukončit zimování, naopak teplotu začněte postupně zvyšovat a pomalu přidávejte krmivo.
V uvedených rozměrech lze chovat pár nebo i samečka a dvě samice gekona páskovaného. Někteří chovatelé praktikují chov i v menších rozměrech. Nezřídka se ale setkávají s problémy při sestavování chovné skupinky (1,2) tak, aby spolu gekoni vycházeli. Dochází k drastickým soubojům mezi dvěma samičkami. Problém nastává, ať se jedná o příbuzné nebo nepříbuzné jedince. Vztahy mláďat bývají bez problémů, ale zhruba po půl roce stáří začínali nevybíravé šarvátky. Jakmile dojde k vyřešení hierarchie ve skupině, bude vládnout samec s vítěznou samicí a slabší utlačovaná samička stráví většinu času v úkrytu. Její zdravotní a výživný stav je pak o poznání horší než u dominantní samice. Může to dojít až tak daleko, že u slabší samice začnou měknout kosti.
Gekon je sice nenáročné zvíře, důležité je však zajistit mu dobře vybavené terárium, kvalitní stravu v podobě živého hmyzu a nezapomenout ani na teplo, pravidelné rosení a zimování.
tags: #gekoni #chov #a #priroda