Georges Louis Leclerc de Buffon a jeho Histoire Naturelle

Georges Louis Leclerc de Buffon (1707-1788) byl hrabětem, ale především zaníceným přírodovědcem, který se zabýval matematikou, fyzikou a celou škálou věd o přírodě. Bývá považován za předchůdce Charlese Darwina.

Jeho rozsáhlá Histoire naturelle se měla stát univerzální encyklopedií Země a přírody, nicméně zůstala nedokončena. Mnohadílná práce Přírodní historie začala vycházet v roce 1749 a jednotlivé díly (bylo jich 44) vycházely 55 let, a to ještě po Buffonově smrti až do roku 1804. Byly vytištěny královskou tiskárnou v Louvru a je v nich mnoho znamenitých ilustrací. Na rostliny se v tomto díle již nedostalo, Buffon ho nestačil dokončit. Proto práci dopsal podle jeho zápisků a částečně i samostatně botanik Lacépéde.

Buffonova kniha měla úspěch. Především proto, že se v ní psalo o zvířatech na tehdejší dobu velice zajímavě, a protože byla bohatě vybavena doprovodnými ilustracemi. Kladem jeho práce bylo zejména to, že se snažil také o biologický popis zvířat, asi tak, jak to později a ještě s větším úspěchem činil Alfréd Brehm.

Buffon neuznával vědecky stručný, někdy až suchý popis přírodnin, jak to dělal Linné. Tvořil naopak čtivé, zajímavé dílo, které čtenáři rádi vyhledávali. Upadal však do dalšího extrému, protože si potrpěl na příliš "květnatý" a stylově strojený sloh, který se mnoha vědcům zdál někdy až směšný.

Představoval si živý svět jako dlouhou, plynulou řadu, od nejdokonalejších zvířat až po ta nejnedokonalejší, která pozvolna přecházejí v ještě nedokonalejší tvory, v rostliny, a ty tvoří opět obdobnou plynulou řadu. Buffon uznával jen vybraně a zajímavě podaný popis jednotlivých tvorů, a pokud je lze vůbec nějak členit, pak podle něj snad jen podle míry citlivosti (psal, že rostlinám jakýkoliv cit chybí, zatímco zvířata ho mají) a podle výživy (zatímco se rostliny spokojí s tím, co jim poskytuje půda, zvířata si vybírají potravu sama, podle toho, co jim chutná).

Čtěte také: Boží Dar: Nesouhlas s vymezením CHKO

Buffonův pohled na vznik Země

V obsáhlém díle Přírodní historie Buffon vyjádřil též své mínění na vznik Země. Předně odmítl tvrzení některých církevních učenců, kteří stanovili stáří naší Země na 6000 let. Vyvracel ho pokusem se železnými dělovými koulemi. Koule rozžhavil a z jejich postupného ochlazování vypočítal, že dávná rozžhavená, postupně chladnoucí Země má již za sebou alespoň 75 000 let.

Pokusil se také vysvětlit vznik sluneční soustavy. Předpokládal, že se kdysi se Sluncem srazila kometa, v důsledku čehož se odmrštila část hmoty, která postupně tuhla a vznikly z ní jednotlivé oběžnice planetární soustavy a jejich družice (tedy i Země s Měsícem).

Další vědecké poznatky v Buffonově době

Když byste se před třemi stoletími zeptali kteréhokoli studenta, jak vznikla Země a odkud se na ní vzala zvířata a rostliny, asi by s odpovědí příliš neotálel: vše přece stvořil Bůh. A možná by ještě dodal, že to učinil jednorázově, najednou, že od té doby zde všechny rostliny, ryby, ptáky, savce a další tvory máme, stejné, neměnné, prostě takové, jací kdysi vyšli z rukou stvořitelových. Nedivme se, tak se to učilo a vykládalo podle Bible a stejně tak o tom byli přesvědčeni i přírodovědci. Dokonce i slavný učenec Carl Von Linné ještě v roce 1751 napsal, že je tolik druhů bytostí, kolik jich bylo na počátku života stvořeno. Když ale v přírodě poznával zcela nové tvary, trochu ho to v jeho přesvědčení zviklalo, ale od základní teorie neustoupil. Podobnost organismů vysvětloval v roce 1764 tak, že hlavní zástupci rodů byli rozhodně zprvu stvořeni a později je příroda smísila, takže tím vzniklo tolik druhů, kolik jich je dnes. A podobně jako Linné uvažovali téměř všichni ostatní přírodovědci.

První, kdo se pokusil vystoupit s jiným názorem, a také ho ve svém díle sepsal, byl francouzský přírodovědec Georges Buffon.

Životopisné údaje

Narodil se 7. září 1707 v Montbardu. Studoval práva v jezuitské koleji v Dijonu, kde se seznámil s mladým anglickým přírodovědcem Kingstonem, který ho ovlivnil tak, že se také začal zajímat o přírodní vědy. Procestoval s ním nebo sám Francii, Švýcarsko, Itálii a Anglii a tyto cesty Buffonův zájem o poznávání přírody ještě více prohloubily. Této zálibě se mohl Buffon věnovat opravdu bez starostí, neboť již od mládí byl dobře finančně zaopatřen. Otec byl radou burgundského parlamentu a v pětadvaceti letech zdědil po matce velké jmění, takže většinu času mohl trávit na svém zděděném zámeckém sídle v Montbardu, které postupně dále rozšířil.

Čtěte také: Oslava Přírody: Počátky

Buffon byl pilný, pracovitý, sečtělý muž, který svou zanícenou touhu po poznání dokázal i naplňovat. V roce 1739 byl jmenován vrchním správcem již tehdy slavné Královské zahrady v Paříži (Jardin du Roi), a své funkce se ujal odpovědně. A protože měl přístup ke královskému dvoru a spravoval královské zařízení, mohl své představy a plány také dobře prosazovat. Zahradu rozšířil, zvelebil, nechal v ní upravit aleje, obohatil ji o další rostliny a pracovny vybavil řadou přírodovědných exponátů. O všechno se staral tak, že ho francouzský král Ludvík XV. za zásluhy v roce 1773 povýšil do šlechtického stavu. Vybrané chování vzdělaného muže, široké vědomosti z kultury a přírodních věd, vytříbený styl vyjadřování a psaní (proslul také jako spisovatel), na němž si vždy nechával záležet - proto i texty svých prací mnohokrát přepracovával a upravoval - mu získaly všeobecnou proslulost. A to takovou, že se stal jedním z nejuznávanějších vědců tehdejší Francie.

Všestranný přírodovědec Buffon začal uskutečňovat i velkolepou myšlenku - popsat všechny známé nerosty, rostliny a živočichy, historii Země a život organismů, prostě veškerou přírodu. Sám by ale na takové dílo těžko stačil, a proto povolal k díčí spolupráci řadu spolupracovníků a pomocníků. Louis Daubenton byl například pověřen zpracovávat popisnou a anatomickou část některých zvířat atp.

Odmítání Linnéovy systematiky a učení o neměnnosti druhů

Buffon neuznával ani Linnéovo systematické členění tvorů na druhy, rody, čeledi a řády. Tvrdil, že v přírodě žádné druhy ani neexistují, že si je jako takové lidé pouze vymysleli. Představoval si živý svět jako dlouhou, plynulou řadu, od nejdokonalejších zvířat až po ta nejnedokonalejší, která pozvolna přecházejí v ještě nedokonalejší tvory, v rostliny, a ty tvoří opět obdobnou plynulou řadu.

A když už Buffon odmítal Linnéa jako systematika a jím podaný uspořádaný obraz přírody, odmítal i jeho učení o neměnnosti druhů. Předpokládal, že se organismy pomalu měnily a vyvíjely z jednodušších ve složitější. Představoval si, že neviditelné, drobnohledné bytosti jsou živá tělíska, která se mohou seskupovat ve větší organismy, až z nich vzniknou viditelní živočichové a rostliny.

Čtěte také: Brněnská příroda: Kam na výlet?

tags: #georges #louis #leclerc #de #buffon #historie

Oblíbené příspěvky:

• Definice Ekologického Generelu a CSR
• Vítězné snímky přírodních soutěží
• Proč třídit odpad a používat speciální koše?
• Tipy pro ochranu proti hmyzu
• Aktivity Racek v Kopřivnici