Tento článek poskytuje podrobné pokyny pro vyplnění formuláře pro vykázání emisí CO2 v souladu s vyhláškou č. 696/2004 Sb. ze dne 21. února 2004, kterou Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 24 písm. b) a c) zákona č. 695/2004 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a o změně některých zákonů, (dále jen „zákon“) k provedení § 4 odst. 2 a § 7 odst. 2 zákona.
Pro zařízení podle § 5 odst. 2 zákona se ustanovení této vyhlášky vztahují na zařízení, u kterých je prahová hodnota překročena alespoň u jedné z činností podle přílohy č. 1.
Emise se zjišťují postupem založeným na výpočtu nebo postupem založeným na měření nebo kombinací obou metod v případě stanovení emisí z různých dílčích zdrojů a zdrojových toků spadajících pod jedno zařízení. Při tomto kombinovaném stanovení emisí provozovatel zařízení zajistí, aby nedošlo k vynechání nebo ke dvojímu započítání emisí. Provozovatel zařízení zjišťuje emise v souladu se zásadami stanovenými v příloze č. 1.
Provozovatel zařízení vytváří podrobný popis postupu zjišťování pro své zařízení, který je součástí žádosti o povolení k emisím skleníkových plynů podle § 4 zákona. b) je předložena analýza nejistot podle § 16 odst. Pro každé období vykazování potvrdí provozovatel zařízení shodu naměřených hodnot s hodnotami vypočtenými potvrzovacím výpočtem postupem podle § 5.
Provozovatel zařízení vypočte emise CO2 jako součin aktivitního údaje, emisního faktoru a oxidačního nebo konverzního faktoru nebo použije specifické výpočty uvedené v příloze č. 8 až 17 k této vyhlášce.
Čtěte také: Podrobný návod pro EZ
CO2 neemitovaný z daného zařízení, ale přemístěný jinam jako čistá substance, jako složka paliva nebo jako vstupní surovina pro chemický nebo papírenský průmysl, se od vypočtené úrovně emisí odečte a vykáže odděleně jako zvláštní položka.
V případě emisí ze spalování je aktivitní údaj založen na spotřebě paliv. Množství paliva se vyjadřuje v jednotkách energetického obsahu v TJ. Skutečnost, že během spalování se převážná část uhlíku obsažená v palivu zoxiduje na CO2, přičemž část uhlíku může zůstat nezoxidovaná v popelu nebo se tvoří saze, se zohlední oxidačním faktorem vyjádřeným jako podíl zoxidovaného uhlíku, kdy jeho maximální hodnota je rovna jedné. Emisní faktor v sobě může zahrnovat i faktor oxidační, v tom případě se oxidační faktor již nevyjadřuje. Podrobnosti o způsobu výpočtu jsou uvedeny v příloze č. 2 k této vyhlášce.
V případě emisí z procesů jsou aktivitní údaje založené na spotřebě suroviny, prosazení nebo vyrobeného produktu v tunách nebo obvyklých metrech krychlových. Uhlík obsažený ve vstupní surovině, který není přeměněn na CO2 během procesu, se zohlední v konverzním faktoru. V případě převedení veškerého uhlíku v surovině na CO2 je konverzní faktor roven jedné. Obsahuje-li emisní faktor v sobě faktor konverzní, konverzní faktor se již nevyjadřuje. Množství vstupního materiálu lze vyjádřit buď hmotnostně nebo objemově. Podrobnosti o způsobu výpočtu jsou uvedeny v přílohách č. 8 až 17 k této vyhlášce.
Úroveň přesnosti slouží k určování proměnných, jimiž jsou aktivitní údaje, emisní faktory, oxidační nebo konverzní faktory. Zvyšující se číslo úrovně přesnosti znamená vyšší přesnost, v případě stejné úrovně přesnosti za použití rozdílných přístupů jsou tyto přístupy rozlišeny písmeny.
Pro stanovení všech proměnných použije provozovatel zařízení u všech zdrojových toků ve všech zařízeních kategorie B nebo C pro účely zjišťování a vykazování nejvyšší úroveň přesnosti. Nejvyšší úroveň přesnosti nemusí být použita u oxidačních faktorů a pro komerční standardní paliva u výhřevnosti a oxidačních a emisních faktorů. Nižší úroveň přesnosti pro příslušné proměnné v rámci zjišťovacího postupu je možné použít pouze, pokud se prokáže, že nejvyšší úroveň přesnosti není technicky proveditelná, nebo vyžaduje nepřiměřeně vysoké náklady. Pokud je to technicky proveditelné, použije provozovatel zařízení pro všechny proměnné všech významných zdrojových toků minimálně ty úrovně přesnosti, které jsou uvedeny v příloze č. 3.
Čtěte také: Bezpečnost na škole v přírodě: Průvodce
Nejnižší úrovně přesnosti lze použít tam, kde se jedná o méně významné zdroje nebo méně významné zdrojové toky. U nejméně významných zdrojů nebo u nejméně významných zdrojových toků lze k monitorování a vykazování použít postupy založené na vlastní metodě odhadu a bez stanovených úrovní přesnosti. Pro paliva z čisté biomasy mohou být použity postupy nižších úrovní přesnosti nebo přístupy bez stanovených úrovní přesnosti, mezi které patří metoda energetické bilance, pokud by se takto vypočítané emise neodečítaly od emisí stanovených na základě kontinuálního měření. Za čistou biomasu se považuje palivo, které obsahuje nejméně 97 % podílu uhlíku pocházejícího z biomasy v celkovém množství uhlíku v palivu.
Pokud pro dočasné technické problémy nelze aplikovat předepsané úrovně přesnosti, aplikuje se nejvyšší dosažitelná úroveň přesnosti do té doby, než se podaří návrat k původnímu stavu. Změny v úrovních přesnosti podle odstavce 4 provozovatel zařízení plně dokumentuje. Mezery v datech způsobené výpadky měřicích zařízení je nutno minimalizovat.
Přehled předepsaných úrovní stanovení emisí pro různé typy činností podle přílohy č. 1 zákona uvádí tabulka v příloze č. 6.
Referenční emisní faktory pro úroveň přesnosti 1 jsou stanoveny v příloze č. 4 k této vyhlášce. Pro biomasu je stanoven emisní faktor 0; emise CO2 pocházející z biomasy se nezapočítávají; skutečné emise z biomasy se vykazují odděleně od ostatních emisí daného zařízení ve formuláři podle přílohy č. 5 k této vyhlášce; seznam materiálů považovaných za biomasu je uveden v příloze č. 7.
Vzorkování paliva a na stanovení podílu biomasy v něm se použijí příslušné CEN normy. Neexistují-li normy CEN, použijí se normy ISO nebo národní normy ČSN. Pokud neexistují žádné použitelné normy, postupy mohou být prováděny podle návrhů těchto norem nebo podle metodických pokynů přijatých provozovateli zařízení v dohodě s ministerstvem.
Čtěte také: Pokyny EMC a Rádiové Emise
Pro stanovení emisních faktorů, obsahu uhlíku a výhřevnosti se přednostně použije laboratoř akreditovaná podle normy EN ISO/IEC 17025 s výjimkou případu, kdy provozovatel zařízení ministerstvu doloží, že laboratoř splňuje požadavky rovnocenné požadavkům stanoveným v normě EN ISO/IEC 17025.
Stanovené emisní a oxidační faktory se použijí jen pro ty vsázky paliva, které byly shledány jako reprezentativní.
Podíl biomasy v palivu se stanoví například metodou manuálního roztřídění složek směsných materiálů, diferenční metodou stanovující výhřevnost binárních směsí a jejich čisté složky nebo isotopickými metodami založenými na analýze uhlíku 14.
Nejistotu při zjišťování emisí podle § 3 je nutno omezit na minimum. Typické hodnoty nejistot při stanovení emisí CO2 při činnostech nebo dílčích zdrojích rozdílné emisní mohutnosti E uvádí tabulka v příloze č. 8.
V případě použití postupu založeného na výpočtu se navrhne v popisu postupu podle § 3 odst. 2 kombinace úrovní přesnosti zahrnujících nejistotu pro každý zdroj daného zařízení a tato kombinace se uvede ve výročním emisním hlášení zahrnujícím všechny činnosti a příslušné toky paliv a materiálu. Přípustná nejistota určená pro měřicí zařízení pří úrovňovém systému musí zahrnovat specifikovanou nejistotu daného měřicího zařízení, nejistotu spojenou s kalibrací a dodatečné nejistoty vyplývající z toho, jak náležitě je přístroj používán v praxi.
Zbylé nejistoty v emisních datech i v emisním hlášení se kontrolují a redukují pomocí standardních kontrolních postupů zajišťujících kvalitu dat.
V případě měření podle § 4 odst. Kvantifikaci nejistoty, která vyplývá z počáteční důkladné analýzy nejistoty, uvede provozovatel zařízení v emisním hlášení. Zbylé nejistoty v emisních datech i v emisním hlášení provozovatel zařízení kontroluje a redukuje pomocí standardních kontrolních postupů zajišťujících kvalitu dat.
Provozovatel zařízení vykazuje množství emisí skleníkových plynů ze zařízení na formuláři pro vykazování výsledků zjišťování emisí ověřeném autorizovanou osobou, jehož vzor je uveden v příloze č. 5 této vyhlášce. Emisní hlášení musí být ověřeno podle § 7 odst. 1 zákona.
Zvlášť se vykazují položky, které se nezapočítají do celkového součtu emisí. Paliva a odpovídající emise se vykáží podle přílohy č. 4 k této vyhlášce. Emise pocházející z různých zdrojů jednoho zařízení patřící ke stejnému typu činnosti podle přílohy č. 1 se vykazují souhrnně a přiřazeny k této činnosti.
Emise se vykazují zaokrouhleně na celé tuny. Každá činnost uvedená v příloze č. 1 zákona vykonaná v zařízení musí být označena oběma kódy uvedenými v příloze č. 1 vyhlášce.
Informace o zjištěném množství emisí skleníkových plynů z daného zařízení provozovatel zařízení uchovává alespoň 10 let od předložení emisního hlášení podle § 7 odst. 1 zákona.
Provozovatel zařízení zajistí, aby byly všechny informace podle § 18 odst. Provozovatel zařízení zajišťuje, že měřicí zařízení je zkalibrované, adjustované, ověřené a testované pomocí příslušných norem pro měření porovnatelných s mezinárodními normami pro měření, pokud jsou k dispozici, před prvním použitím a dále v pravidelných intervalech. Zjistí-li provozovatel zařízení, že přístroj zcela neodpovídá stanoveným požadavkům, vyhodnotí a zdokumentuje správnost předchozích výsledků měření a okamžitě přijme potřebná nápravná opatření.
Pro kontinuální měřicí systém emisí platí pokyny obsažené v normách EN 14181 a EN ISO 14956. Je-li měřením, vyhodnocováním dat a vykazováním výsledků pověřena nezávislá a akreditovaná testovací laboratoř, použije se laboratoř akreditovaná podle normy EN ISO/IEC 17025 s výjimkou případu, kdy provozovatel zařízení ministerstvu doloží, že laboratoř splňuje požadavky odpovídající požadavkům stanoveným v normě EN ISO/IEC 17025.
Při použití standardních kontrolních postupů zajišťujících kvalitu dat zajistí provozovatel zařízení, aby nedošlo k opominutím, zkreslením nebo chybám při zacházení s daty a jejich správou. Způsob provedení těchto kontrolních postupů musí provozovatel zařízení navrhnout s ohledem na komplexnost datového souboru.
Formulář žádosti o vydání povolení k emisím skleníkových plynů je uveden v příloze č. 9 k této vyhlášce.
Tabulka níže uvádí přehled činností podle přílohy č. 1 zákona č. 695/2004 Sb.
| Typ činnosti podle přílohy č. 1 | Druh činnosti podle přílohy č. 1 | Metoda přesnosti? |
|---|---|---|
| Spalování (tuhá paliva) | 1 | 2a/2b 3a/3b |
| Spalování (plynná, kapalná paliva) | 2a/2b | 3a/3b 4a/4b |
| Fléry | 2 | 3 |
| Čištění spalin | 3 | n.a. |
| Uhličitany | n.a. | n.a. |
| Sádra | n.a. | n.a. |
| Hmotnostní bilance | 4 | 4 |
| Regenerace katalyzátorů | 1 | 2 |
| Koksování | 1 | 2 |
| Výroba vodíku | 1 | 2 |
| Hmotnostní bilance | 3 | 3 |
| Palivo jako produkt | 2 | 2 |
| Hmotnostní bilance | 2 | 2 |
| Spotřeba karbonátů | 1 | 1 |
| Hmotnostní bilance | 2 | 2 |
| Palivo jako vstup do procesu | 2 | 2 |
| Uhličitany | 1 | 2 |
| Výroba slínku | 1 | 2a/2b |
| Kalcinace pecního prachu | 1 | 2 |
| Uhličitany | 1 | 1 |
| Alkalické oxidy | 1 | 1 |
| Uhličitany | 1 | 2 |
| Alkalické oxidy | 1 | 2 |
| Uhličitany | 1 | 2 |
| Alkalické oxidy | 1 | 2 |
| Čištění spalin | 1 | 2 |
| Standartní metoda | 1 | 2 |
Poznámka: Tabulka je pouze ilustrativní a nemusí obsahovat všechny činnosti uvedené v příloze č. 1 zákona.
tags: #pokyny #pro #vyplneni #formulare #pro #vykazani