Island: Země sopek, geotermální energie a divoké přírody

Island, ostrov ohně a ledu, je domovem úchvatné sopečné krajiny, která po staletí formovala život místních obyvatel. S 32 aktivními vulkány je Island jedním z nejaktivnějších sopečných regionů na světě. Islanďané se s nimi museli naučit žít, po staletí je jejich ostrov silou ohně zmítán. Island je jedním ze států s největší hustotou sopek na svém území. Island totiž patří ke státům s nejnižší hustotou zalidnění (3 na km²).

Kdo by si nepamatoval, jak zamíchala kartami letecké dopravy jedna z nejznámějších islandských sopek Eyjafjallajökull v roce 2010! Dnes zde mají 32 aktivních vulkánů! Což na jeden ostrov rozhodně není malé číslo!

Islandské sopky mají ale i své romantické kouzlo. Jedna z nich dokonce „stála modelem“ pro knihu „Cesta do středu Země“ od Julese Verna.

Zajímavosti islandských sopek

• Vulkán Hekla od roku 1104 vybuchl 18krát. Zatím naposledy si zaburácel v roce 2000.
• Island je domovem asi 130 sopečných hor, z toho 32 je aktivních.
• Říká se, že až třetina veškeré lávy, která od středověku pokryla zemský povrch, pochází ze zemské kůry na Islandu.
• Více než 90 % islandských domů a bytů je vytápěno geotermální energií. Ta je levným, čistým a ekologickým zdrojem energie.
• Pouze na Islandu můžete sjet výtahem dolů do magmatické komory, a to u sopky Thríhnákagígur.
• Erupce ze sopky Fagradalsfjall v roce 2021 byla doposud nejdelší erupcí na Islandu v 21. století. Trvala neuvěřitelných 181 dní!
• Nejfatálnější islandská sopečná erupce se odehrála v roce 1783 ve Skaftáreldar (erupce sopky Laki). Přibližně čtvrtina obyvatel Islandu v té době zahynula při katastrofě, a to hlavně kvůli nepřímým účinkům erupce.
• Island je celý tvořen vulkanickou horninou resp. čedičem. Ostrov pravděpodobně vznikl sérií erupcí pod zemským povrchem.
• Nejmenší sopkou ostrova je Lýsuhóll.
• Nejrozsáhlejší a nejnebezpečnější islandskou sopkou je Katla.
• Nejvyšší sopkou na ostrově je Öræfajökull.
• Island je co do počtu sopečné činnosti jedním z nejaktivnějších míst na světě.
• Eldfjall je slovo pro sopku v islandštině.

Na Islandu najdeme mnoho vulkánů, Island je jedním ze států s největší hustotou sopek na svém území. Najdeme zde vulkány malé, velké, špičaté, zaoblené, některé jsou dobře dostupné, jiné se vám nepodaří ani z dálky zahlédnout, barvu mají černou či od lišejníků zelenou, ale také mohou být celé skryté pod sněhovou pokrývkou, nějaké jsou „jen na okrasu“ a dotvoření rázu krajiny, z jiných jde strach. Nicméně při návštěvě země byste alespoň ty nejvýraznější rozhodně měli poznat zblízka resp. z bezpečné vzdálenosti!

Nejznámější islandské sopky

Tady jsou, v abecedním pořadí:

Čtěte také: Proč je příroda největší luxus?

Askja

Sopka Askja (v překladu „Krabice“) je aktivním vulkánem v centrální části ostrova, k jehož poslední erupci došlo v roce 1961. Nicméně již v roce 1875 vzbudil rozruch až na evropském kontinentu, kdy jej jeho erupce znečistila popelem a tefrou. Bylo to prý znatelné dokonce až ve střední Evropě. Najdeme zde calderu, která byla naplněna vodou z jezera Öskjuvatn (s hloubkou 220 m je druhým nejhlubším jezerem v zemi). Jezero budilo zájem ve vědeckých kruzích a v roce 1907 zmizeli dva němečtí vědci - Walter von Knebel a Max Rudloff - při průzkumu jezera Öskjuvatn na malém člunu. Dnes je oblast sopky Askja využívána pro výcvik astronautů NASA v rámci přípravy na program Apollo.

Bárðarbunga

Sopka Bárðarbunga je aktivním stratovulkánem, který se nachází nedaleko ledovce Vatnajökull. Asi k největšímu výbuchu zde došlo v 15. století, konkrétně v roce 1477, nicméně poslední erupce byla zaznamenána poměrně nedávno - v roce 2015. S nadmořskou výškou 2009 m je Bárðarbunga druhým nejvyšším vrcholem Islandu.

Brennisteinsfjöll

Sopka Brennisteinsfjöll (Sirné hory) se nachází v jihozápadní části země a dosahuje výšky 621 m. Brennisteinsfjöll je malý vulkanický systém se štítovými sopkami a řadami kráterů. Systém je 45 km dlouhý, 10 km široký a pokrývá plochu 280 km². Sopka není aktivní a můžete k ní, ideálně s průvodcem, podniknout výlet. V minulosti se sopka poměrně činila, její poslední erupce však nastala v roce 1341.

Eldfell

Eldfell neboli Hora ohně na Islandu se nachází na ostrově Heimaey, který je součástí souostroví Vestmannaeyjar (Vestmanské ostrovy) u jihozápadních břehů Islandu. Sopečný kužel zde vznikl 23. ledna 1973 během nečekané erupce, která způsobila zmatek v letecké dopravě a vyústila v úplnou nucenou evakuaci všech obyvatel ostrova na islandskou pevninu. Sopka chrlila nepřetržitě po dobu 5 měsíců a erupce vyústila ve zvětšení ostrova o zhruba 20 %. Nicméně velká část hlavního města (Vestmannaeyjar) souostroví byla zničena, nikdo z obyvatel však nezemřel. Sopka Eldfell je aktivní, ale ostrované si s ní velkou hlavu nedělají. Součást islandského naturelu je zkrátka život v harmonii s přírodou a vším, co tato přinese.

Eldgjá

Sopka Eldgjá (v překladu „Ohnivá propast“) se nachází na jihu ostrova a tvoří obrovskou propast. Její délka je zhruba 40 km, šířka 600 m a hloubka až 270 m. Bývá označována jako nejdelší sopečný kaňon na světě! Poprvé jej popsal v roce 1893 geolog Þorvaldur Thoroddsen. V sopečném kaňonu se nachází dechberoucí vodopád zvaný Ófærufoss. K němu je možné se dostat terénním vozem a pak ještě trekem z parkoviště. Patří k populárním turistickým cílům a jistě návštěvy nebudete litovat! Sopka Eldgjá není aktivní. Poslední erupce zde byla v roce 939, a tak je s více než tisíciletou pauzou od poslední činnosti klasifikována jako neaktivní.

Čtěte také: Krásy argentinské provincie

Esjufjöll

Sopka Esjufjöll se nachází na jihovýchodě země. Je to subglaciální sopka s calderou o rozloze 40 km² a může se pochlubit označením „Přísná přírodní rezervace Ia“ dle klasifikace IUCN. Většinu sopky, včetně caldery, zahaluje ledová pokrývka. Sopka Esjufjöll je součástí islandského sopečného pásu Oræfi a není považována za aktivní, poslední erupce nastala v roce 1927. Nicméně v letech 2002 a 2010 došlo k zemětřesným rojům, které naznačovaly, že se magma v sopce Esjufjöll může pohybovat.

Eyjafjallajökull

Sopka Eyjafjallajökull (Eyjafjöll v překladu znamená „ledová pokrývka“) je díky své erupci z roku 2010, která zamávala výrazně s leteckou dopravou nad Atlantikem, jednou z nejznámějších sopek na ostrově, ne - li na světě. Nachází se v jihozápadní části ostrova a je zcela pokryta ledem. Měří 1666 m. Sopka je aktivní a budí samozřejmě respekt. Přestože erupce v dubnu roku 2010 nebyla nijak velkých rozměrů, dokázala lidem znepříjemnit život.

Zajímavostí také je, že Islanďané se v roce 2010 neobávali ani tak erupce a následného dýmu, ale měli strach před záplavami. Sníh z ledovce po žhavém výbuchu se musel někam odplavit, naštěstí jej z velké části odvedly řeky a farmy v nedalekém údolí tak naštěstí nebyly zaplaveny. Jižní strana hory je bohatá na vodopády, z nichž nejznámější je Skógafoss.

Fagradalsfjall

Tento aktivní vulkán se nachází na jihozápadě země na poloostrově Reykjanes (Reyk znamená v islandštině pára nebo také kouř). Na Fagradalsfjall v tom roce došlo k efuzivnímu typu erupce (relativně poklidné vytékání lávy, často i do větších vzdáleností), při kterém vznikají štítové sopky. Jedinečná povaha erupce tedy začacala postupně přeměňovat charakter Fagradalsfjall. Nepatří zrovna mezi obry, její výška je „pouhých“ 385 m.

Fremrinámur

Sopka Fremrinámur se nachází na severovýchodě ostrova na čedičové plošině.

Čtěte také: Přečtěte si recenzi knihy Kniha, obraz a příroda

Grensdalur

Sopka Grensdalur se nachází na jihozápadě na poloostrově Reykjanes. Je to nejstarší vulkanický systém v oblasti Hengill a naposledy si zaburácel v období pleistocénu. Jedná se tedy o neaktivní sopku, jejíž vrchol dosahuje do výšky 497 m.

Grímsnes

Sopku Grímsnes najdeme na jihozápadě Islandu nedaleko řeky Ölfusá. Jedná se o relativně malý kráterový vulkanický systém. Vrchol vulkánu leží ve výšce 214 m. Grímsnes je tvořen jednotlivými kráterovými sopkami. Nejvýznamnějším místem oblasti je asi sopečný kráter - jezero Kerið. Lávové pole v okolí se nazývá Grímsneshraun a rozkládá se na ploše 54 km². Sopka Grímsnes není aktivní, její činnost byla omezena na krátký časový úsek mezi 6500 a 5500 lety.

Grímsvötn

Grímsvötn je vodou zaplavená sopečná caldera nacházející se na jihu ostrova. Pod calderou pak najdeme magmatickou komoru sopky. Vulkán je součástí trhlinového systému Laki. Sopka Grímsvötn se nachází pod severozápadní stranou ledovce Vatnajökull a je to zcela subglaciální čedičová sopka. Její vrchol se rozkládá ve výšce 1725 m. Patří mezi aktivní vulkány, spolus s Heklou dokonce mezi nejaktivnější na celém Islandu, a svou činnost dokázala naposledy erupcí v květnu 2011. Nicméně vědce nenechává v klidu a občas jim svou aktivitu předvede (např v letech 2020 - 2021), ač ne vždy končí erupcí. Pozoruhodné je, že erupce Grímsvötnu probíhají pod ledem!

Hekla

Sopka Hekla (1488 m) na jihu země patří v rámci ostrova k těm nejobávanějším. Její název znamená „krátký kabát s kapucí“. Je to stratovulkán a je součástí 40 km dlouhého vulkanického hřebene. Hekla je aktivní resp. jednou z nejaktivnějších sopek na Islandu a za svou historii dokázala ostrov už mnohokrát potrápit. Možná i proto si v minulosti vysloužila přezdívku „Brána do pekla“. Její největší erupce nastaly v roce 1300, 1766 (tento výbuch měl na svědomí mnoho lidských životů) a v letech 1947 - 1948 (tato erupce trvala 13 měsíců a oblak dýmu se nacházel až 27 km vysoko v atmosféře). Popel zaznamenali dokonce až ve Finsku! Poslední erupce Hekly proběhla 16. února 2000 a trvala 4 dny, nenapáchala naštěstí žádné větší škody.

Helgafell

Sopka Helgafell (Svatá hora) se nachází na Vestmanských ostrovech. Vulkán o výšce 227 m není aktivní a jeho poslední erupce pravděpodobně nastala před tisíci lety. Pokud se k němu dostanete při jasném počasí, můžete se pokochat krásným výhledem na Vestmanské ostrovy a jihozápadní část Islandu včetně Eyjafjallajökull.

Hengill

Sopka Hengill se nachází na jihozápadě země, jižně od Þingvellir. Pohoří se rozkládá na ploše asi 100 km² a Hengill je stále aktivní, v oblasti najdeme četné horké prameny a fumaroly. Nicméně k poslední erupci došlo přibližně před 2000 lety. Z podzemní síly vulkánu profitují dvě geotermální elektrárny Nesjavellir (druhá největší geotermální elektrárna na Islandu) a Hellisheiði (největší geotermální elektrárna na Islandu a osmá na celém světě), které využívají k výrobě energie teplo ze sopky Hengill.

Herðubreið

Sopka Herðubreið se nachází ve východní části ostrova, je součástí národního parku Vatnajökull. Je to typ sopky tuya nebo také stolové hory s plochým vrcholem. Sopka Herðubreið není aktivní a její výška je 1682 m, což z ní dělá 6. nejvyšší vrchol Islandu. K poslední erupci zde došlo někdy během pleistocénu. Ostrované jsou na horu pyšní, mají rádi její neobvyklý tvar a v roce 2002 ji dokonce zvolili národní horou.

Hofsjökull

Hofsjökull se nachází na jihozápadě ostrova a je třetím největším ledovcem Islandu (po Vatnajökull a Langjökull). Pod pokrývkou sněhu se také nachází stejnojmenná sopka se subglaciální calderou. Hofsjökull je jednou z největších aktivních sopek na Islandu a „její“ ledovec je zdrojem vody mnoha významných ostrovních řek, mj. Þjórsá, nejdelší islandské řeky (230 km). Hlavní kráter Hofsjökull nevybuchl již více než 12 000 let.

Holuhraun

Aktivní sopka Holuhraun se nachází v centrální části ostrova severně od ledovce Vatnajökull. Holuhraun je velké lávové pole (o ploše 85 km² s objemem lávy 1,6 km³), které bylo objeveno v roce 1880 a vzniklo v důsledku opakovaných prasklinových erupcí. Poslední činnost Holuhraun začala 29. srpna 2014 a skončila 27. února 2015. Přestože se ukázalo, že erupce byla největší efuzivní erupcí na Islandu od erupce Laki v letech 1783 - 1784, nedošlo k žádným škodám na životech ani majetku, a to zejména díky odlehlé poloze vulkánu.

Hrómundartindur

Neaktivní sopka Hrómundartindur (550 m) se nachází v jihozápadní části ostrova, jižně od jezera Þingvallavatn. Hrómundartindur je stratovulkán, který tvoří 25...

Geotermální oblasti a termální prameny

Island je proslulý svými geotermálními oblastmi, kde horká voda a pára tryskají ze země. Tyto oblasti jsou nejen fascinující přírodní úkazy, ale také důležitým zdrojem energie pro Island. Více než 90 % islandských domů a bytů je vytápěno geotermální energií.

Jednou z nejznámějších geotermálních oblastí je Geysir, kde se nachází gejzír Strokkur, který chrlí horkou vodu každých několik minut. Další populární destinací je Modrá laguna, umělé jezero s mléčně bílou vodou bohatou na minerály, které má blahodárné účinky na pokožku.

Kromě toho se na Islandu nachází mnoho přírodních termálních pramenů, kde se můžete koupat a relaxovat v horké vodě obklopeni úchvatnou krajinou. Některé z těchto pramenů jsou volně přístupné, zatímco jiné jsou součástí placených zařízení.

Tabulka: Vybrané islandské sopky

Island nabízí jedinečnou kombinaci sopečné aktivity, geotermální energie a divoké přírody. Ať už jste dobrodruh hledající adrenalinové zážitky nebo milovník přírody toužící po klidu a relaxaci, Island vás zaručeně okouzlí.

tags: #geotermální #oblast #Krýsuvík #gejzíry #příroda #informace

Oblíbené příspěvky:

• Jak funguje elektrická čistička odpadu?
• Recyklace stavebních odpadů
• Emise dieselových motorů
• Profesionální kanalizační služby
• Bezpečnostní opatření při kácení