Ohrožení z pokáceného stromu: Právní aspekty a bezpečnostní doporučení

Kácení stromů je činnost, která podléhá přísným pravidlům a zákonům. V České republice upravuje práva a povinnosti v souvislosti s kácením dřevin rostoucích mimo les a dále práva a povinnosti v souvislosti s náhradní výsadbou a odvody zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon je založen na principu, že kácení dřevin rostoucích mimo les zásadně podléhá povolovacímu režimu, resp., že ke kácení dřevin je nezbytné povolení orgánu ochrany přírody, není-li stanoveno jinak.

Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů upravuje pravidla v souvislosti s kácením v lese, resp. na pozemcích určených k plnění funkcí lesa. Hospodaření v lese včetně kácení se řídí tzv.

Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů mimo jiné upravuje možnost krajského úřadu po projednání s příslušnými úřady určit, u jakých nemovitostí, nejsou-li kulturní památkou, ale jsou v památkové rezervaci nebo památkové zóně, nebo u jakých druhů prací na nich, včetně výsadby a kácení dřevin na veřejných prostranstvích, je vyloučena povinnost vlastníka vyžádat si předem závazné stanovisko obecního úřadu obce s rozšířenou působností, které je jinak k takovým pracím nutné.

Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů upravuje kácení dřevin na silničních pozemcích, při kterém je nutné postupovat v souladu s podmínkami zákona č.

Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů dovoluje podnikateli zajišťujícímu veřejnou komunikační síť na základě prokazatelného oznámení vlastníkovi v nezbytném rozsahu kácet a oklesťovat dřeviny ohrožující bezpečný a spolehlivý provoz komunikačních vedení a elektronických komunikačních zařízení v souladu s podmínkami zákona č.

Čtěte také: Uloz.to a autorské právo

Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů stanovuje pravidla, pro vysazení a odstranění stromů v blízkosti společné hranice pozemků.

Nařízení EU č. 995/2010, kterým se stanoví povinnosti hospodářských subjektů uvádějících na trh dřevo a dřevařské výrobky, ve znění pozdějších předpisů ukládá každému, kdo uvádí dřevo a dřevařské výrobky na trhy EU povinnost mít a pravidelně aktualizovat tzv. systém náležité péče.

Zákon č. 226/2013 Sb., o uvádění dřeva a dřevařských výrobků na trh, ve znění pozdějších předpisů upravuje „centrální evidenci“, která slouží ke kontrole systémů náležité péče a stanovuje působnost a pravomoc orgánů státní správy a sankce za správní delikty ve vztahu k nařízení EU č.

Nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky upravuje způsob organizace práce a pracovní postupy, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci na místech kde jsou zaměstnanci vystaveni nebezpečí pádu z výšky nebo do volné hloubky.

Kdy je povolení ke kácení stromů povinné?

Jakmile strom přesáhne obvod kmene 80 cm, měřený ve výšce 130 cm nad zemí, bez povolení se neobejdete. Žádost se podává na odbor životního prostředí příslušného úřadu, který zohledňuje několik klíčových faktorů. Posuzuje se především zdravotní stav stromu, jeho umístění a význam pro okolí, ale také důvod, proč chcete strom odstranit, a celkový vliv na životní prostředí i krajinný ráz. Povolení proto nemusí být samozřejmostí. Záleží na tom, jak velký přínos nebo naopak riziko strom pro dané místo představuje.

Čtěte také: Rizika pro jakost vody

Důvody pro kácení stromů

Úřady povolují kácení pouze v případech, kdy existují opravdu vážné a prokazatelné důvody. Každá žádost se posuzuje individuálně a klíčovou roli hraje to, zda strom představuje riziko nebo zda jeho odstranění přináší větší užitek než jeho zachování. Důvody musí být vždy jasně doložené a obhájené - jen tehdy je šance, že úřad povolení skutečně vydá:

• Ohrožení bezpečnosti lidí nebo majetku. Pokud strom hrozí pádem na dům, plot, elektrické vedení nebo přímo ohrožuje zdraví osob, je kácení často jediným řešením.
• Nemocný, suchý nebo napadený strom. Stromy postižené hnilobou, plísněmi nebo škůdci ztrácejí stabilitu a mohou se stát nebezpečnými. Včasné odstranění navíc zabrání šíření chorob na okolní zeleň.
• Překážka plánované stavby či činnosti. Pokud strom stojí v místě, kde má vzniknout stavba, příjezdová cesta nebo jiný projekt, může být kácení nezbytné. Úřad ovšem vždy zvažuje, zda by nešlo projekt přizpůsobit a strom zachovat.
• Součást probírky nebo pěstebního zásahu. V lesích nebo zahradách se někdy kácí zdravé stromy, aby se uvolnil prostor pro růst ostatních a zachovala se stabilita celého porostu.

Kácení stromů na vlastním pozemku

Častým omylem je představa, že na vlastním pozemku si můžete se stromy nakládat podle libosti. Ve skutečnosti i zde platí zákonem stanovená pravidla a kácení podléhá stejným podmínkám jako kdekoliv jinde. Rozhodující je především obvod kmene a zdůvodnění, proč má být strom odstraněn. Vlastníci pozemků by proto měli vždy předem ověřit, zda jejich zásah neporušuje zákon, a počítat s tím, že i na jejich zahradě mohou existovat limity, které je třeba respektovat.

Kácení stromů v lese a speciální pravidla

Kácení stromů v lese se řídí přísnějšími pravidly stanovenými lesním zákonem. Na rozdíl od zahradní či městské zeleně se zde jedná především o hospodářskou činnost, která musí probíhat pod odborným dohledem a podle schváleného plánu péče. Lesník je povinen dodržovat zákonné lhůty, respektovat obnovu porostu a dbát na to, aby zásahy neohrozily stabilitu ekosystému ani přírodní rovnováhu.

Kácení s oznámením: kdy stačí nahlásit

Ne vždy je nutné žádat o klasické povolení - zákon pamatuje i na případy, kdy stačí kácení pouze oznámit úřadu. Jde o situace, kdy je nutné jednat rychle nebo kdy je zdravotní stav stromu natolik špatný, že jeho ponechání představuje riziko.

• Havarijní důvody. Pokud strom bezprostředně ohrožuje zdraví lidí nebo majetek, například když je nakloněný nad silnicí, domem nebo hrozí jeho pád při bouřce, můžete jej pokácet okamžitě. Úřad však musíte dodatečně informovat do 15 dnů, aby byla situace úředně podchycena.
• Zdravotní důvody. U stromů, které jsou nemocné, napadené škůdci nebo úplně suché, je nutné oznámit kácení předem. Úřad má právo strom zkontrolovat a ověřit jeho stav, a proto je třeba podat oznámení nejméně 15 dnů před plánovaným kácením.

Pokuty za pokácení stromu bez povolení

Kácet strom bez příslušného povolení se může velmi prodražit. Zákon stanovuje přísné sankce, které mají chránit zeleň a odradit od nelegálních zásahů. Fyzické osoby riskují pokutu až 20 000 Kč, zatímco právnické osoby a firmy mohou zaplatit až 1 000 000 Kč. Čím významnější nebo starší strom, tím přísněji se porušení zákona posuzuje.

Čtěte také: Pracovní rizika

Pokud si nejste jistí, zda váš strom spadá do kategorie vyžadující povolení, raději se obraťte na místní úřad. Předejdete tak zbytečným komplikacím i vysokým pokutám.

Pokud navíc nelegálním kácením vznikne škoda vyšší než 5 000 Kč, může být čin posuzován jako trestný. V takovém případě už nehrozí jen finanční sankce, ale i další právní důsledky. Lidé, kteří se stanou svědky nepovoleného kácení, se mohou obrátit na odbor životního prostředí místního úřadu nebo na Českou inspekci životního prostředí, která má pravomoc věc prošetřit a zasáhnout.

Povolení a kácení stromů v kostce

Pro lepší orientaci uvádíme přehlednou tabulku s pravidly kácení stromů:

Kdy a jak žádat o povolení

Pokud chcete pokácet strom, který už vyžaduje povolení, žádost podává vždy vlastník pozemku. Dokument musí obsahovat základní údaje o pozemku i žadateli, přesný druh a počet stromů určených k odstranění a jasné zdůvodnění, proč je kácení nutné. Součástí bývá také mapa nebo jednoduchá situace s vyznačením konkrétních stromů. Úřad má povinnost žádost posoudit a rozhodnout, přičemž v některých případech může zároveň uložit i povinnost náhradní výsadby, aby byla zachována rovnováha v krajině.

Pravidla kácení stromů: jak postupovat správně

Kácení stromů není jen otázkou technického provedení, ale především právní záležitostí, která se řídí jasně stanovenými pravidly. Častým omylem je představa, že na vlastním pozemku lze strom pokácet kdykoliv a bez omezení. Zákon však chrání většinu dřevin a nelegální kácení může vést k vysokým pokutám nebo dalším postihům.

Pokud si nejste jistí, zda ke kácení potřebujete povolení, obraťte se předem na obecní úřad. Krátký dotaz vám může ušetřit čas, nervy i nemalé peníze.

Pravidla kácení stromů se vztahují nejen na zahrady, ale také na pozemky u rodinných domů, chalup, firemních areálů nebo sadů. Rozhodující je nejen velikost a druh stromu, ale také roční období, ve kterém chcete kácení provést.

Kácení stromů a zákon: co je dobré vědět hned na začátku

Kácení stromů v České republice se řídí zákonem o ochraně přírody a krajiny, který přesně vymezuje, kdy je možné strom pokácet a kdy už je nutné povolení. Nezáleží přitom pouze na tom, zda strom roste na vašem pozemku - klíčový je jeho ekologický, krajinotvorný nebo estetický význam. Právě ochrana veřejného zájmu je důvodem, proč se na kácení vztahují jasně daná pravidla.

Zákon se vztahuje na stromy rostoucí mimo les a rozlišuje běžné dřeviny, památné stromy i významné krajinné prvky, které podléhají zvláštní ochraně. U těchto stromů je kácení možné jen ve výjimečných případech a zpravidla na základě souhlasu úřadů. Neznalost zákona přitom neomlouvá a při porušení pravidel mohou hrozit vysoké finanční postihy, a to i zpětně.

Kdy je možné kácení stromů bez povolení

Kácení stromů bez povolení je možné pouze v jasně vymezených případech a vždy je nutné splnit zákonné podmínky. Nejčastěji se jedná o menší stromy, jejichž obvod kmene měřený ve výšce 130 cm nad zemí nepřesahuje stanovený limit. Bez povolení lze zpravidla pokácet také ovocné stromy rostoucí na soukromých zahradách, pokud se nenacházejí v chráněném území nebo nejsou součástí významného krajinného prvku.

Kdy je nutné povolení ke kácení stromu

Povolení ke kácení stromu je nutné ve většině případů, kdy se jedná o vzrostlé stromy, aleje nebo dřeviny s ekologickým či krajinotvorným významem. Žádost se podává na příslušném obecním úřadě a musí obsahovat jasný důvod kácení, například špatný zdravotní stav stromu nebo ohrožení bezpečnosti. Úřad následně posuzuje zdravotní kondici dřeviny, její umístění i dopad na okolní prostředí a veřejný prostor. Často se přitom řeší také náhradní výsadba, která může být stanovena jako podmínka pro schválení kácení.

Ohlášení kácení stromů a havarijní situace

V situacích, kdy strom bezprostředně ohrožuje zdraví osob, bezpečnost provozu nebo hrozí škoda na majetku, je možné provést kácení v tzv. havarijním režimu. Typicky se jedná o stromy poškozené vichřicí, silně nakloněné dřeviny nebo stromy s narušeným kořenovým systémem. I v těchto případech však nejde o „volné“ kácení - zásah je nutné zpětně ohlásit příslušnému úřadu a doložit, že šlo skutečně o neodkladnou situaci.

Neohlášené havarijní kácení může být zpětně posouzeno jako porušení zákona, pokud úřad neuzná důvod zásahu jako oprávněný.

Právě proto je velmi důležité celý stav stromu před kácením zdokumentovat, ideálně pomocí fotografií nebo krátkého popisu situace. Tyto podklady mohou sloužit jako důkaz, že strom skutečně představoval riziko. Správně provedené ohlášení a dokumentace vám pomohou předejít zbytečným komplikacím, pokutám nebo sporům s úřady.

Kácení stromů v vegetačním období

Při kácení stromů hraje zásadní roli také vegetační období, které je úzce spojené s ochranou živočichů, zejména hnízdících ptáků. Z tohoto důvodu se kácení standardně doporučuje provádět mimo vegetační sezónu, zpravidla v období od listopadu do března. Kácení v nevhodném termínu může být považováno za porušení zákona, a to dokonce i v případě, že máte platné povolení. Právě správné načasování kácení je proto klíčové a vyplatí se ho vždy pečlivě naplánovat nebo konzultovat s odborníky či úřadem.

Pokuta za kácení stromů bez povolení

Neoprávněné kácení stromů patří mezi nejčastěji sankcionovaná porušení v oblasti ochrany přírody a může mít vážné finanční dopady. U fyzických osob se pokuty běžně pohybují v řádech desítek tisíc korun, u firem a dalších právnických osob mohou být ještě výrazně vyšší. Výše sankce se vždy posuzuje individuálně a závisí na okolnostech konkrétního případu:

• druh a stáří pokáceného stromu a jeho ekologický či krajinotvorný význam
• rozsah porušení zákona a míra zavinění, včetně opakovaného kácení
• místo kácení, například zda šlo o chráněné území nebo významný krajinný prvek

Kácení velkých stromů a odborný posudek

U velkých, starších nebo jinak významných stromů bývá při žádosti o kácení často vyžadován odborný dendrologický posudek, který objektivně posuzuje jejich zdravotní stav, stabilitu a případnou rizikovost. Posudek zpracovaný odborníkem může výrazně zvýšit šanci na schválení žádosti, protože úřadům poskytuje odborný podklad pro rozhodování. Zároveň slouží jako ochrana vlastníka v případě budoucích sporů, kontrol nebo škodních událostí, kdy je potřeba doložit, že kácení bylo opodstatněné a řešené odpovědným způsobem.

Nejčastější chyby při kácení stromů

Při kácení stromů dochází velmi často k chybám, které vznikají z neznalosti zákona nebo z mylných předpokladů. Mnoho lidí podceňuje pravidla, protože se domnívají, že se jich na vlastním pozemku netýkají. Ve skutečnosti však i drobné pochybení může vést k vysokým pokutám nebo dalším právním komplikacím. Dodržování pravidel kácení stromů proto chrání nejen přírodu a krajinu, ale také samotné vlastníky pozemků.

Mezi nejčastější chyby patří:

• kácení stromu bez předchozího ověření obvodu kmene ve výšce 130 cm, který rozhoduje o nutnosti povolení
• ignorování vegetačního období a ochrany hnízdících ptáků, což může být považováno za porušení zákona
• mylný předpoklad, že na vlastním pozemku platí jiná nebo žádná pravidla pro kácení stromů
• nepodání žádosti o povolení u vzrostlých stromů nebo stromů s ekologickým významem
• neprovedení zpětného ohlášení úřadu v případě havarijního kácení ohrožujícího majetek nebo zdraví

Přehled pravidel kácení stromů

Následující přehled slouží jako rychlá orientace v pravidlech kácení stromů a pomůže vám zjistit, zda ve vašem konkrétním případě potřebujete povolení, nebo zda je možné strom pokácet bez další administrativy. Tabulka shrnuje nejčastější situace, se kterými se majitelé pozemků setkávají, a upozorňuje na základní podmínky, které je nutné před zahájením kácení splnit, aby byl postup v souladu se zákonem.

Pravidla kácení stromů jako ochrana i jistota

Pravidla kácení stromů nejsou samoúčelná - jejich smyslem je chránit krajinu, přírodu i bezpečnost lidí v okolí. Dodržováním stanovených postupů se vyhnete zbytečným komplikacím, pokutám a nepříjemným sporům s úřady. Zároveň tím přispíváte k odpovědnému a udržitelnému přístupu k životnímu prostředí.

Češi se stále více zajímají o přírodu kolem sebe. Alespoň to vyplývá z čísel České inspekce životního prostředí. Roste totiž počet podnětů, kterými lidé upozorňují na nedovolené kácení stromů a poškozování přírody. Loni to bylo víc než 1000 stížností a inspekce na jejich základě zjistila 300 případů porušení zákona. Vedle kácení stromořadí kolem silnic roste podle inspektorů počet případů likvidace dřevin v městských vnitroblocích kvůli výstavbě.

Kácení stromů podél silnic je podle inspektorů velký problém, koncem zimy by z okolí silnic mohlo zmizet několik tisícovek stromů. Pokácet je chtějí správci silnic a obce. Inspekce už proti tomu bojuje třetím rokem. Letos proto oslovila obce a správce silnic, aby jí zaslaly, co a kde hodlají likvidovat.

Agentura ochrany přírody a krajiny také posuzuje případy, kdy někdo kousek od místa vykácených dřevin nechal postavit reklamní poutače. „Víme o případech, kdy došlo k vykácení stromů podél cest, s tím, že se tam následně objevily billboardy,“ stěžuje si Jaromír Kosejk ze zmiňované agentury.

Správci silnic a starostové měst hájí kácení okolo silnic ochranou zdraví řidičů. Na kácení reaguje také novela zákona o ochraně přírody a krajiny, kterou nyní posuzuje sněmovna. Podle návrhu bude každé kácení kolem silnic a železnic posuzováno ve správním řízení. Navíc bude možné uložit náhradní výsadbu tam, kde bude kácení povoleno. Inspekce také vypracovala metodiku, podle níž by měly úřady vypočítávat, kolik nových stromků má správce vysadit na místo jednoho pokáceného. Zohlednit tak chce léta, po která strom rostl.

Za jeden pokácený strom by podle metodiky mělo být vysazeno tolik malých, aby se součet plochy jejich korun za pět let po vysázení rovnal ploše koruny pokáceného stromu. Inspektorům loni velmi pomohl rozsudek Nejvyššího správního soudu, který rozhodoval o kácení lip ve Skutči kvůli stavbě hypermarketu. Soudci totiž rozhodli, že jsou stromy veřejným zájmem.

Podle platné vyhlášky č. 222/2014 Sb., se stromy mohou kácet v období vegetačního klidu, které je stanovené od 1. listopadu do 31. března. Ovocné stromy na zahradách mohou vlastníci kácet bez povolení.

Zákon o ochraně ovzduší zakazuje od letošního března pálení biologického odpadu, stejně jako vypalování trávy. Fyzická osoba by mohla za vypalování porostů dostat pokutu do výše 25 000 Kč, právnická a podnikající fyzická osoba pak až 500 000 Kč.

Proschlé dřevo, větve, případně jiné materiály používané běžně jako palivo je možné v otevřeném ohništi pálit. To však neznamená, že lze rozdělávat oheň vždy a všude. Obce stále mají možnost i takové ohýnky pro zábavu a grilování regulovat.

Pokud chcete pokácet jiný než ovocný strom na své zahradě, ověřte si, jestli k tomu nepotřebujete povolení. Zákon o ochraně přírody a krajiny a s ním související právní předpisy se totiž vztahují i na stromy rostoucí na soukromém pozemku.

„Zájem na ochraně stromů je jedním z důležitých veřejných zájmů v oblasti ochrany životního prostředí, proto jsou i předpisy v těchto otázkách velmi přísné. Vzrostlé stromy je proto bez povolení možno pokácet jen ve výjimečných případech, kdy jde o zřejmé a bezprostřední ohrožení života či zdraví,“ upozorňuje ombudsman.

Za rizikové kácení stromů se považuje každé kácení, kdy hrozí ohrožení objektů (zástavby, elektrického vedení apod.) v blízkosti stromů. Pokud to umožňuje prostor, strom se kácí celý a pomocí klínů, nebo navijáku se nasměruje do volného prostoru. V případě stísněného prostoru v místě rizikového kácení stromů provádíme postupné kácení za pomocí stromolezecké a lanové techniky. Ze stromu se postupně ořezávají jednotlivé větve a části kmenu, které se spouští pomocí lan.

Rizikové kácení stromů lze provádět v období od 1. října do 31. března, kdy je vegetační klid. V tomto období můžete kácet dřeviny na základě platného povolení, které případně vyřídíme za Vás.

Už tedy víme, že zákon vzdálenost stromu od domu nepředepisuje. To ale neznamená, že se musíme smířit s tím, že nám sousedův strom zboří dům. Každý vlastník má zákonem dané povinnosti, a platí to i pro vlastníka stromu (respektive vlastníka pozemku, na kterém strom roste). Podle § 127 občanského zákoníku se vlastník věci musí zdržet všeho, čím by nad míru přiměřenou poměrům obtěžoval jiného nebo čím by vážně ohrožoval výkon jeho práv. Kromě jiného nesmí nad míru přiměřenou poměrům obtěžovat sousedy stíněním nebo nesmí v nevhodné roční době odstraňovat ze své půdy kořeny stromu nebo odstraňovat větve stromu přesahující na jeho pozemek.

Soudní cestou se lze domoci toho, aby se soused obtěžujícího chování zdržel. Je to ale časově i jinak náročné a nejjednodušší je se se sousedem dohodnout. Pokud se domníváte, že kořeny sousedova stromu narušují vaši stavbu (dům, přístavek) nebo jen zasahují na váš pozemek, můžete je podle občanského zákoníku vysekat. Měli byste tak učinit mimo vegetační období.

Pokud chcete žádost podat, musíte mít s sebou doklady pro svou identifikaci, nachystané odůvodnění, svůj návrh řešení a také dokumenty, které identifikují dotčené pozemky včetně jejich vlastníků. Potřeba dalších dokumentů bývá zmíněna na úředních deskách obcí a měst.

tags: #ohrozeni #z #pokaceneho #stromu

Oblíbené příspěvky:

• Skládka Michalovice: Současný stav
• Historie třídění odpadu v regionu
• Ochrana ptáků v lučních ekosystémech
• Demolice a odstraňování stavebních prvků
• Jak vybrat lepidlo na prosakující odpad?