Kanalizace není zavedena všude a v některých místech se s její výstavbou nepočítá ani v budoucnu. V takových případech se jako vhodné řešení nabízí malé domovní čistírny odpadních vod, které jsou ekologičtějším a finančně výhodnějším způsobem nakládání s odpadními vodami než jímky a septiky.
Princip fungování domovních čističek odpadních vod je v zásadě stejný jako u velkých klasických čistíren. Čištění probíhá jak mechanicky (zbavení hrubých a jemných nečistot) česlemi a sedimentací, tak biologicky, pomocí mikroorganismů bez, nebo za přístupu kyslíku.
Enviromentálně nejpřátelštějším řešením jsou kořenové čistírny, kde dochází k čištění vody zcela přírodním procesem bez účasti elektrické energie.
Stavba domovní čistírny odpadních vod je ze zákona vodohospodářským dílem, proto je třeba k její realizaci povolení vodoprávního úřadu.
Povolení vodoprávního úřadu je rozhodnutím o přípustnosti stavby podle stavebního zákona a zároveň jsou v něm stanoveny podmínky provozu - množství a kvalita vypouštěných odpadních vod, případně četnost odběru kontrolních vzorků a podobně.
Čtěte také: Elektrická síť v ČR a OZE
Podmínky provozu ČOV s napojenými méně než 50 obyvateli a s produkcí odpadní vody do 10 m3/den jsou plně v kompetenci příslušného vodoprávního úřadu. Je proto důležité informovat se o podmínkách instalace domovní čistírny na tomto úřadě (většinou Odbor životního prostředí - OŽP - příslušné pověřené obce).
Podmínky stanoví v souladu s platnou legislativou příslušný vodohospodářský orgán. Vodu je možné využít na zahradě, ale je třeba mít na paměti, že voda z čističky je vhodná například na zalévání trávníku, stromů a jiných porostů. V žádném případě ale nesmíme zalévat zahradní plodiny, jejichž plody by přišly do přímého kontaktu s takovouto vodou, například jahody.
Ke každé čističce musí výrobce dodat certifikát, který dokládá, že výrobek splňuje všechny podmínky příslušných norem, údaje o provedených zkouškách a návod - provozní řád, který kromě pokynů ke správnému provozu uvádí i její účinnost.
Ukazatele pro kontrolu čistoty odpadních vod udává Nařízení vlády č. 61/2003 Sb., ve znění č. 229/2007 Sb., kde se uvádí v §9: Při povolování vypouštění odpadních vod do vod povrchových z jednotlivých rodinných domků a staveb pro individuální rekreaci a jiných staveb obdobné velikosti postupuje vodoprávní úřad podle tohoto nařízení přiměřeně.
Domovní čistírny odpadních vod pro rodinné domy čistí veškerý odpad - z koupelen i praček, toalet, kuchyní včetně myček nádobí. Existují dvě základní varianty funkce čističek, anaerobní čističky využívají rozkladných procesů bakterií bez přístupu vzduchu. Hodí se především pro nárazové používání, tedy zejména pro rekreační objekty. Nepotřebují elektřinu a dosahují účinnosti 70 % (bez filtru) až 85 % (s pískovým nebo zemním filtrem). Výhodou jsou nízké provozní náklady (nulová spotřeba elektřiny) a možnost přerušovaného chodu. Nevýhodou je hlavně omezená životnost dočišťovacích filtrů a jejich náročnost na prostor.
Čtěte také: Elektrická sací pumpa – recenze
Aerobní čističky pracují za přístupu vzduchu. Potřebují přívod elektrické energie a také vyžadují stálý přísun odpadní vody, hodí se tedy spíše pro trvale obývané objekty. Důležité je, aby čistička byla provozována v souladu s provozním řádem a návodem k obsluze. Chyby v provozu a údržbě vedou k menší efektivitě čištění vody. Čirá voda bez zápachu a hnilobných procesů je důkazem správně fungující čističky. Poměrně časté případy zanedbání údržby nebo obavy z nich vedou na některých vodoprávních úřadech k menší ochotě úředníků domovní čističky povolovat.
Moderní čističky jsou vybaveny řídicí jednotkou, která sama zajišťuje běžný provoz. Kromě vyčištěné vody je produktem čištění i biomasa (má formu tekutého kalu), která se vyváží do centrální čističky odpadních vod, případně je možné ji použít do kompostu. Odkalení je třeba vykonat podle potřeby, obvykle maximálně čtyřikrát ročně.
Domovní čistírny se vyrábějí jako plastové, případně laminátové či nerezové nádrže s technologickou vestavbou, která zajišťuje všechny fáze čištění. Tyto fáze představuje předčištění (primární sedimentace), biologický stupeň a separace (oddělování a usazování kalu). Provoz je obvykle řízen automatickou jednotkou s programovatelným časovým spínačem.
V současnosti jsou obvyklé čistírny s aktivační nádrží. Mikroorganismy víří v aktivační nádrži působením provzdušňovacího zařízení. Některé typy používají kombinované čištění, a tím využívají přednosti čištění odpadních vod s kyslíkem i bez kyslíku.
Velikost čistírny zvolte podle velikosti domácnosti. V provozním řádu čistírny najdete podrobné pokyny ke stavební přípravě a jejímu osazení. Je třeba umístit čistírnu do teplotně vyrovnaného prostředí, což platí, pokud je umístěna pod terénem. Při jiném umístění musíme čistírnu zateplit, zastínit a podobně. Při instalaci do terénu je třeba znát výšku hladiny spodní vody, vysoká hladina může být na závadu. Návod také obsahuje specifické pokyny pro případ povodní, které zabrání znečištění podzemních vod.
Čtěte také: Historie elektrické jednotky 560
Nádrž by měla být parotěsná nebo při usazení do terénu vybavená parotěsným víkem, které znemožní únik zápachu. Pro další využití vody je vhodné doplnit čističku záchytnou akumulační nádrží. Akumulační nádoby se zpravidla umísťují do bezprostřední blízkosti k ČOV tak, aby mohl být využit jeden výkop. Další možností je závlahový rozvod, vytvořený pomocí drenážních hadic umístěných v malé hloubce pod terénem.
Kořenová (vegetační) čistírna odpadních vod (KČOV) je v podstatě bezúdržbová a nepotřebuje k provozu elektrickou energii. Je třeba jí věnovat prostor, který se ovšem může stát okrasnou částí zahrady. Do kořenové čistírny je možné vypouštět takzvanou šedou vodu, tedy odpad z kuchyní a koupelen. Splašky z toalet (nazývané černá voda) je třeba předčistit, obvykle v klasickém tříkomorovém septiku.
Kořenovou čistírnu představuje mělké jezírko vyložené kvalitní fólií a vysypané štěrkem. Také její velikost závisí na počtu osob v domácnosti, na jednoho člověka počítejte plochu přibližně pět m2. Obvyklým tvarem je obdélník, ale použitelný bude v zásadě jakýkoliv tvar, který bude funkční pro průtok vody celou plochou. Hloubka se pohybuje mezi 30 a 75 cm podle plánovaného typu rostlin, obvykle 60 cm. Hladina vody se udržuje cca 5 cm pod horní plochou kamínků, tím je znemožněno líhnutí komářích larev. Variantou může být i soustava několika mělkých rybníčků, kde dno pokryté geotextilií je vysypané pískem nebo štěrkem.
Čistírny se osazují bahenními rostlinami, jako je rákos a orobinec. Tyto rostliny do svých dutých kořenů dodávají kyslík, a umožňují tak život bakteriím, které rozkládají odpad. Okraje rybníčku je možné osadit okrasnými vodními rostlinami, například bahenními kosatci. Ideální je čističku umístit tak nízko u domu, aby do ní voda vtékala samospádem. Pokud to není možné, může být řešením například vybudování zemní nádrže na šedou vodu s plovákovým čerpadlem, které vodu při naplnění přečerpá do kořenové čistírny.
Vegetační čistírna je také považována za vodní dílo a vztahuje se na ni stejný administrativní proces jako na ostatní domovní čistírny. V současnosti se již několik firem zabývá výstavbou kořenových čistíren a jejich zkušenosti přispějí k zdárnému jednání s úřady. Pročištěná voda z KČOV může být na základě povolení vypouštěna do vodních toků nebo pomocí trativodu vsakována do půdy. Ideální je využívat ji k zavlažování zahrady.
V ceně nejsou zahrnuty náklady na osazení. Ceny se liší dle výrobce a konkrétního vybavení.
| Náklad | ČOV | Žumpa |
|---|---|---|
| Pořízení | 89 000 Kč + osazení | 20 000 - 30 000 Kč |
| Provozní náklady | cca 1000 Kč/rok (elektřina) | vývoz fekálním vozem (dle objemu) |
Pozn.: Při rozhodování, jakým způsobem budete u svého rodinného domu, chaty či chalupy likvidovat odpadní vody, byste jednu povinnost neměli opominout jak s ohledem na životní prostředí, tak na stav svého konta: ať již u vás zvítězí septik nebo domovní čistírna odpadních vod, musíte dnes na rozdíl od minulosti mít povolení k vypouštění odpadní vody do vod povrchových nebo podzemních.
Od 1. ledna 2019 začala platit novela vodního zákona č. 254/2001 Sb. o vodách, s účinností od 1.1.2020. Mění se pravidla pro použití odpadní vody i pro likvidaci odpadní vody z bezodtokových jímek (žump). Majitelé domů budou muset prokázat, kolik odpadu nechali z žumpy odvézt, což by mělo odpovídat spotřebě vody v domácnosti. Vodoprávní úřad může uložit pokutu až do výše 100 tis. Kč.
Od 1. ledna mají kontroly na starost vodoprávní úřady, fungující při obcích s rozšířenou působností. Mají na starosti i povolování vrtů pro studny a tepelná čerpadla nebo administrativu kolem čistíren odpadních vod a už dnes jsou přetížení a je tedy otázkou, zda právě oni budou mít na kontrolování žump či zalévání více času než inspektoři, nebo zůstane u současné praxe, kdy se kontroly budou provádět pouze na podněty.
tags: #elektricka #cisticka #odpadu #princip #fungovani