Globální Agenda Environmentální Politiky

Minulý i současný vývoj založený především na ekonomickém růstu se nezvratně podepisuje na podobě a fungování naší planety. Udržitelný rozvoj je takový druh rozvoje, který se zároveň snaží odstranit nebo zmírnit negativní projevy dosavadního způsobu vývoje lidské společnosti. Ústřední otázkou proto je jak uchovat kvalitu života a zajistit potřeby současných generací, aniž by bylo ohroženo naplnění potřeb budoucích generací a jiných lidí.

Stojí na pochopení, že sociální, environmentální a ekonomický pilíř společnosti jsou úzce propojeny a že nelze jeden z nich upřednostnit na úkor ostatních. Udržitelný rozvoj sice historicky vychází z potřeby lépe chránit přírodu a životní prostředí, dnes se však vztahuje i na oblast dobrého a efektivního vládnutí a správy věcí veřejných. Aby bylo dosaženo skutečného udržitelného rozvoje, je třeba vytvářet soudržné veřejné politiky ve všech jejich formách (strategie, zákony, finanční nástroje).

Toho lze dosáhnout při rozhodování podloženém fakty a zlepšováním podmínek pro účast veřejnosti, aby mohl být vytvořen smysluplný společenský dialog. Téměř všechny země světa totiž musí řešit palčivé výzvy, jimiž jsou změna klimatu, demografické změny, ztráta úrodné půdy či prohlubující se nerovnosti. Potřeba učinit náš svět udržitelným se v posledních letech stala významnou v Evropě i ve světě. Zrychlující se technologická změna a narůstající propojování současného světa znamená, že je nutné vnímat svět v souvislostech a brát ohled na zodpovědnost každého státu vůči globálnímu společenství.

Agenda 2030 a Cíle Udržitelného Rozvoje

V roce 2015 přijalo Valné shromáždění OSN Agendu 2030 pro udržitelný rozvoj a 17 Cílů udržitelného rozvoje (Sustainable Development Goals, dále jen „SDGs“), jež navázaly na tzv. Rozvojové cíle tisíciletí zaměřené na problémy rozvojových zemí. SDGs se týkají všech států a každý může přispět k jejich naplnění.

Česká Republika a Udržitelný Rozvoj

Českou odpovědí na přijetí globální rozvojové agendy je Strategický rámec Česká republika 2030 (dále jen „ČR 2030“), který vláda přijala v dubnu 2017. ČR 2030 je zastřešující dlouhodobou vizí pro udržitelný rozvoj a kvalitu života v České republice, která zároveň přenáší SDGs do domácího prostředí. V šesti klíčových oblastech shrnuje, kam rozvoj České republiky dospěl, jakým čelí rizikům a jakých příležitostí může využít. Pro každou oblast formuluje strategické i specifické cíle. Jejich naplnění leží na všech ministerstvech.

Čtěte také: Problémy životního prostředí

Klíčové oblasti se kromě tradičních tří pilířů rozvoje (sociálního, environmentálního a ekonomického) věnují životu v regionech a obcích, českému příspěvku k rozvoji na globální úrovni a dobrému vládnutí.

Národní Dobrovolný Přezkum Implementace Agendy 2030 (VNR)

Národní dobrovolný přezkum Agendy 2030 (Voluntary National Review, VNR) je příležitostí pro každý stát informovat na globálním fóru OSN o tom, jak si stojí daný stát v plnění globálních Cílů udržitelného rozvoje (SDGs). Tyto přezkumy jsou prezentovány každý rok na Politickém fóru na vysoké úrovni pro udržitelný rozvoj (High Level Political Forum, HLPF), které probíhá za účasti všech států světa každý rok v červenci v sídle OSN v New Yorku.

Národní dobrovolné přezkumy jsou vždy podložené daty, ale také aby vedli globální dialog s ostatními státy a partnery, kteří se na udržitelném rozvoji podílí. Doporučená periodicita pro VNR je 4 roky. V červenci 2025 představí Česká republika svůj již 3. dobrovolný národní přezkum na půdě OSN. Reprezentovat ji přitom bude ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek.

Předchozí přezkumy:

• Druhý dobrovolný národní přezkum 2021: V roce 2021 Česká republika prezentovala své druhé VNR, které zhodnotilo vývoj naplňování SDGs v ČR v předchozích čtyřech letech (2017-2021). Dle výsledků každoročního přezkumu je zřejmé, že Česko je aktivním hráčem v této oblasti. Udržitelný rozvoj se podařilo začlenit do každodenních procesů tvorby politiky. Tuto skutečnost odráží i fakt, že se Česká republika v mezinárodním SDG Indexu, který hodnotí naplňování Cílů udržitelného rozvoje, pravidelně umísťuje na předních příčkách.
• První dobrovolný národní přezkum 2017: Česká republika představila svůj První dobrovolný národní přezkum v roce 2017, a to u příležitosti Politického fóra na vysoké úrovni v červenci 2017, v New Yorku.

Místní Agenda 21 (MA21)

Místní Agenda 21 vychází z mezinárodního dokumentu OSN, nazvaného Agenda 21, který byl přijat na summitu OSN v Rio de Janeiru v roce 1992. Jedná se o globální strategický a akční plán světového společenství, který stanovuje konkrétní kroky směrem k udržitelnému rozvoji. Místní Agenda 21 (MA21) je nástroj ke zlepšování kvality veřejné správy, strategického řízení, zapojování veřejnosti a budování místního partnerství, s cílem podpořit systematický postup k udržitelnému rozvoji na místní či regionální úrovni.

MA 21 má za cíl ve spolupráci s veřejností a místními partnery (NNO, školy, firmy atd.) dbát na kvalitu rozvoje daného místa a zlepšovat a zefektivňovat služby, které úřad svým občanům poskytuje. MA21 zavádí principy udržitelného rozvoje do praxe. Např. Strategický plán obce/ regionu je vytvářen ve spolupráci s veřejností, propojuje ekonomické a sociální aspekty s oblastí životního prostředí.

Čtěte také: Co způsobuje globální oteplování?

Dle jejích kritérií je možné hodnotit dosaženou úroveň udržitelného rozvoje, protože obsahují sadu ukazatelů a měřítek umožňujících měření a porovnávání kvality organizací realizovaných procesů. MA21 představuje proces směřující k zajištění dobré a udržitelné kvality života a životního prostředí obce/ regionu, při zohlednění konkrétních místních problémů. Udržitelný rozvoj pomáhá zabezpečit z dlouhodobého pohledu rovnováhu ekonomických, sociálních a environmentálních hledisek jako základnu pro kvalitu života obyvatel daného regionu.

MA21 se zaměřuje nejen dovnitř úřadu (kvalita strategického plánování a řízení, efektivní nakládání s financemi), ale zejména navenek (systematické zapojování veřejnosti, průběžná komunikace, otevřené sdílení zkušeností atd.). MA21 je využitelná ve všech typech municipálních úřadů - od malých obcí, přes středně velká a velká města, mikroregiony, kraje či dokonce místní akční skupiny. Lze ji vyhodnocovat díky sadě kritérií. Čtyři kategorie (A - D) mají vlastní kritéria a měřitelné ukazatele hodnocení kvality procesu i výstupů.

K postupu do vyšší kategorie je vždy nutné naplnit všechna kritéria kategorií předcházejících. Míru naplnění kritérií dokládají do MA21 zapojené municipality v oficiální Databázi MA21. Na národní úrovni se problematikou MA21 zabývá Pracovní skupina pro MA21 při Radě vlády pro udržitelný rozvoj. Gesci za MA21 má Ministerstvo životního prostředí.

Metodika hodnocení místní Agendy 21

Metodika hodnocení MA21 vychází z mezinárodních závazků. V rámci MA 21 je hodnoceno 10 témat udržitelného rozvoje:

1. Správa věcí veřejných a územní rozvoj
2. Životní prostředí
3. Doprava
4. Zdraví obyvatel
5. Místní ekonomika a podnikání
6. Vzdělávání a výchova
7. Kultura a místní tradice
8. Sociální prostředí
9. Globální odpovědnost

Hodnocení probíhá v ročních intervalech, územní samosprávné celky využívající MA21 jsou dle naplnění Kritérií MA21, resp. dosažené úrovně udržitelného rozvoje rozděleny do 4 kategorií: od kategorie D (nejnižší kategorie), až po kategorii A (nejvyšší kategorie), kterou v roce 2017 obhájila 2 města: Chrudim a Litoměřice. O zařazení do kategorií rozhoduje výsledek hodnocení externími hodnotiteli - odborníky na dané téma udržitelného rozvoje. Data a výsledky auditů jsou veřejně přístupné.

Čtěte také: Atmosféra a počasí

Aktuální Vývoj a Perspektivy

V roce 2015 byla na půdě OSN přijata Agenda 2030 pro udržitelný rozvoj. Ta pro všechny státy OSN stanovila 17 ambiciózních Cílů udržitelného rozvoje (SDGs), které mají pomoci zlepšit kvalitu života, chránit planetu a posílit ekonomiku. Česká republika se k této agendě přihlásila jako odpovědný a aktivní partner. Dnes, o deset let později, hodnotíme již potřetí, co se podařilo, kde jsme se zlepšili a kde máme stále co dohánět.

Proměny geopolitické situace a jejich dopady na ekonomiku a hospodářství ukazují, že je důležité zaměřit se i na cíle, které dosud nepředstavovaly zásadní výzvu. Agenda 2030 je v tomto ohledu užitečným vodítkem a dobrým kompasem pro rozhodování na nejvyšší úrovni.

Nedávnému vývoji i průřezovým tématům se věnuje Třetí dobrovolný národní přezkum implementace Agendy 2030 (Voluntary National Review - VNR) - globálních cílů udržitelného rozvoje, který byl 24. června 2025 slavnostně představen na národní úrovni ve Strakově akademii.

Dokument VNR 2025 shrnuje vývoj České republiky při plnění SDGs v období 2021-2024 a odráží spolupráci napříč ministerstvy i zapojení občanské společnosti. Z přezkumu vyplývá, že Česká republika dosáhla výrazného pokroku u deseti cílů SDGs. U šesti cílů zatím změna nenastala.

„Díky pokračující dekarbonizaci české ekonomiky a poklesu emisí CO₂ se daří zlepšovat plnění cílů v oblasti klimatických opatření (SDG 13) a dostupné a čisté energie (SDG 7). Významný posun vidíme také v sociální oblasti, konkrétně ve zlepšení přístupu ke zdravotní péči (SDG 3) a kvalitnímu vzdělání (SDG 4). Zpráva se věnuje také průřezovým výzvám, jako je šíření dezinformací, které podkopávají důvěru veřejnosti v demokratické instituce i podporu opatření v oblasti klimatu a udržitelnosti. V oblasti rovnosti žen a mužů (SDG 5) jsme se od minulého hodnocení posunuli správným směrem, a to díky nedávnými legislativním změnám,“ uvedla Anna Pasková, ředitelka odboru politiky životního prostředí a udržitelného rozvoje MŽP, která akcí provázela.

Součástí akce bylo také představení nového videa k VNR, které Česká republika využije při oficiální prezentaci Česka v OSN na Politickém fóru na vysoké úrovni (HLPF) v New Yorku 21. července 2025.

Koherence Politik pro Udržitelný Rozvoj

Představení VNR navazovala 49. jednání Rady vlády pro udržitelný rozvoj (RVUR). Hlavním bodem jednání byl projekt Koherence politik pro udržitelný rozvoj který je součástí Národního plánu obnovy. Česká republika má sice řadu strategických dokumentů, které se snaží sladit sektorové a dlouhodobé priority, v praxi ale často chybí propojení těchto strategií s reálnou tvorbou politik To snižuje schopnost státu efektivně plnit cíle, jako jsou Agenda 2030 nebo Strategický rámec ČR 2030. Projekt se zaměřuje na provázanost jednotlivých strategií a zkoumá i náklady na jejich uskutečnění. Výsledky projektu se očekávají ke konci roku 2025.

„Výsledky dobrovolného národního přezkumu ukazují, že je Česko odpovědný globální hráč, např. v oblasti zahraniční rozvojové spolupráce. Agenda 2030 je jazykem, kterým dnes hovoří mezinárodní organizace. Zároveň nám umožňuje připomenout, jaké negativní dopady má agrese Ruska proti Ukrajině nejen na náš region, ale i celkově na mezinárodní mír a bezpečnost a vůbec na kvalitu života na celé planetě,“ uvedl Martin Pizinger, ředitel odboru OSN (MZV).

„Agenda 2030 musí být pevně propojena s našimi domácími strategiemi. Je důležité, aby tyto strategické dokumenty dávaly smysl jako celek, ne jen každý zvlášť. Děkuji všem partnerům za spolupráci na přezkumu i na zprávě o projektu VNR propojení strategií.

tags: #globální #agenda #environmentální #politiky

Oblíbené příspěvky:

• Limitace emisí pro lodní zážehové motory
• interaktivní mapa znečištění
• Daňové aspekty odevzdávání odpadu
• Ovoce podél cest v Česku
• Princip a využití infračerveného analyzátoru emisí