Odevzdání Odpadu: Daňové Aspekty a Praktické Informace v České Republice

Odpadové hospodářství je založeno na hierarchii, kde je prioritou předcházení vzniku odpadu. Pokud tomu nelze zabránit, následuje příprava k opětovnému použití, recyklace, jiné využití (včetně energetického) a nakonec odstranění.

Odpadem se rozumí každá movitá věc, které se osoba zbavuje, má úmysl nebo povinnost se jí zbavit. Má se za to, že osoba má úmysl zbavit se movité věci, pokud tuto věc není možné používat k původnímu účelu.

Nakládání s odpadem zahrnuje soustřeďování, shromažďování, skladování, sběr, úpravu, využití, odstranění, obchodování a přepravu odpadu. Soustřeďování odpadu je umístění odpadu v prostoru, včetně prvotního třídění a dočasného uložení. Sběrem odpadu se rozumí soustřeďování odpadů právnickou nebo podnikající fyzickou osobou od jiných osob pro účely předání do zařízení ke zpracování odpadu, pokud uložení odpadu v zařízení ke sběru odpadů nepřesáhne dobu 9 měsíců. Zpracováním odpadu se rozumí jeho využití nebo odstranění, včetně úpravy před využitím nebo odstraněním. Úpravou je každá činnost, která vede ke změně chemických, biologických nebo fyzikálních vlastností odpadů, včetně jejich třídění, za účelem snížení jejich objemu, snížení jejich nebezpečných vlastností nebo umožnění nebo usnadnění jejich dopravy, využití nebo odstranění, přičemž odpad po úpravě zůstane vždy odpadem.

Komunální odpad zahrnuje směsný a tříděný odpad z domácností (papír, sklo, kovy, plasty, biologický odpad, dřevo, textil, obaly, odpadní elektrická a elektronická zařízení, baterie, akumulátory, objemný odpad) a směsný odpad z jiných zdrojů, pokud je co do povahy a složení podobný odpadu z domácností.

DPH a Odpadové Hospodářství

Služby v odpadovém hospodářství se považují za poskytování služeb ve smyslu § 14 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (ZDPH). Ne všechny služby jsou však předmětem daně; výjimkou jsou činnosti prováděné obcí podle zákona o odpadech v rámci obecního systému pro nakládání s komunálním a dalším odpadem.

Čtěte také: Diplomová práce – termín odevzdání

Obec se nepovažuje za osobu povinnou k dani, pokud vykonává působnost v oblasti veřejné správy, a to i v případě, kdy za tento výkon přijímá úhradu. Úhradou za výkon veřejné správy se rozumí zejména správní nebo místní poplatky nebo poplatky, které veřejnoprávní subjekt vybírá podle zvláštního právního předpisu, např. zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů.

Mezi výkony veřejné správy patří také nakládání obce s odpady, tj. organizování shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálního odpadu, kdy za tuto činnost obec vybírá poplatek od občanů a organizování zpětného odběru a recyklace odpadů z obalů, za který dostává úhradu od autorizované společnosti EKO-KOM, a. s.

Pokud obec provádí tyto činnosti, nejedná se o plnění, které je předmětem daně. Jinak platí, že soustřeďování, shromažďování, skladování, sběr, úprava, využití, odstranění, obchodování nebo přeprava odpadu jako činnosti prováděné podle zákona o odpadech jsou zdanitelným plněním, pokud je provádí za úplatu osoba povinná k dani, která jedná jako taková, s místem plnění v tuzemsku.

U většiny činností poskytovaných podle zákona o odpadech se uplatní základní sazba DPH, pouze u konkrétních činností uvedených v příloze č. 2 k ZDPH se uplatní první snížená sazba daně.

• Sběr a přepravu komunálního odpadu (CZ-CPA 38.1).
• Přípravu k likvidaci a likvidaci komunálního odpadu (CZ-CPA 38.2).
• Zpracování komunálního odpadu k dalšímu využití; druhotné suroviny (CZ-CPA 38.3).

Změny sazeb DPH

Zákonem č. 609/2020 Sb. byl novelizován ZDPH a došlo ke snížení sazby daně z přidané hodnoty u zpracování komunálního odpadu k dalšímu využití z 21 % na 15 %. V rámci novelizovaného znění zákona o DPH byla nově zařazena do přílohy č. 2 položka CZ-CPA 38.3 - Zpracování komunálního odpadu k dalšímu využití; druhotné suroviny, přičemž za předpokladu naplnění zákonných podmínek se při poskytnutí této služby od 1. 1. 2021 uplatní první snížená sazba daně (15 %).

Čtěte také: Sběrná místa elektroodpadu

Výklad GFŘ upozorňuje, že první sníženou sazbu daně lze aplikovat pouze na službu zpracování komunálního odpadu k dalšímu využití, tj. nikoliv na samotný pouhý prodej druhotné suroviny, při kterém se z pohledu principů DPH jedná o dodání zboží, a nikoliv o poskytnutí služby. V případě dodání druhotných surovin tedy nedošlo od 1. 1. 2021 k žádné změně v uplatňování sazby daně.

Podle názoru GFŘ lze ze znění směrnice o DPH vyvodit, že úmyslem bylo ulevit sníženou sazbou daně pouze při sběru a likvidaci domovního odpadu (odpadu produkovaného domácnostmi), a nikoliv při sběru a likvidaci odpadu produkovaného podnikatelskými subjekty. Ve snížené sazbě daně tak mohou být pouze předmětné služby spojené s domovním odpadem, tj. výlučně s odpadem vyprodukovaným domácností, přičemž veškerý další odpad nemůže mít stejný daňový režim.

Zákon o dani z přidané hodnoty v příloze č. 2 neobsahuje výslovnou definici, co se rozumí pojmem „komunální odpad“, a to ani odkazem na jiný právní předpis. S ohledem na harmonizaci daně z přidané hodnoty v rámci Evropské unie je však nezbytné pojem „komunální odpad“, vykládat v duchu evropského práva. Komunálním odpadem se z hlediska eurokonformního výkladu tak myslí právě a jen domovní odpad, který vyprodukuje domácnost běžnou nepodnikatelskou činností.

Novou definici komunálního odpadu obsaženou v novém zákoně o odpadech od 1. 1. 2021 není možné použít při výkladu pojmu komunální odpad pro účely zákona o DPH. Z výše uvedeného vyplývá, že od 1. 1. První sníženou sazbu DPH (15 %) lze tedy, stejně jako do 31. 12. 2020, uplatnit pouze u vybraných služeb souvisejících s odpadem vyprodukovaným domácnostmi (komunální odpad pro účely zákona o DPH).

Určení sazby DPH u nakládání s odpady se týká rovněž výklad Ministerstva financí k platbám za likvidaci léčiv odevzdaných fyzickými osobami. Podle zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech, je lékárna povinna převzít nepoužitelná léčiva odevzdaná fyzickými osobami. Lékárny následně předávají léčiva k odborné likvidaci.

Čtěte také: Odevzdávání odpadu Kladno

Fyzické osoby za odevzdání léčiv nic neplatí, ani lékárny nejsou povinny likvidátorům nic hradit. Náklady vzniklé s odstraněním hradí likvidátorům stát prostřednictvím krajského úřadu, popř. magistrátu hl. m. Prahy.

Jelikož likvidátor provádí službu za úplatu, jde o plnění, které je předmětem DPH. Podle zatřídění ČSÚ jde o službu v položce CZ-CPA 38.22.29 Likvidace ostatního nebezpečného odpadu. Podle přílohy č. 2 k zákonu o DPH podléhají snížené sazbě DPH ve výši 15 % mj. i činnosti uvedené v položce CZ-CPA 38.2, pokud se týkají komunálního odpadu.

Komunálním odpadem se pro účely DPH myslí veškerý domovní odpad, který vyprodukuje domácnost a její členové běžnou nepodnikatelskou činností, tedy i neupotřebená léčiva.

Změny Sazeb DPH v Roce 2024

Dne 22. 11. 2023 podepsal prezident tzv. konsolidační balíček, který novelizuje několik desítek právních předpisů. Od 1. 1. 2024 se zavádí opět pouze jedna snížená sazba daně, a to 12 %. Sazba 21 % zůstává beze změny. Dochází ke zrušení stávajících příloh zákona o DPH (přílohy č. 2a a přílohy č. 3a). Konsolidační balíček dále zavádí přesuny zboží a služeb v rámci sazeb DPH.

Ke sjednocení první a druhé snížené sazby DPH na 12 % dochází od 1. 1. 2024. Všechna plnění, která ve snížené sazbě daně zůstávají, svoji sazbu daně stejně změní (z 10 % na 12 % a z 15 % na 12 %).

K 1. 1. 2024 však nedochází pouze ke sloučení obou snížených sazeb DPH, ale také k některým změnám sazeb daně u dodání zboží a poskytnutí služeb.

Služby Přeřazené do Základní Sazby

• kadeřnické a holičské služby
• opravy obuvi, kožených výrobků, textilních výrobků, oděvů a jízdních kol
• úklidové práce a mytí oken v domácnostech
• točené pivo (jako součást stravovací služby i podávané samostatně)
• sběr a přeprava komunálního odpadu
• příprava k likvidaci a likvidace komunálního odpadu
• zpracování komunálního odpadu k dalšímu použití
• letecká hromadná pravidelná přeprava osob a jejich zavazadel (jen tuzemská část)
• služby autorů a výkonných umělců včetně restaurátorských prací

Služby Přeřazené do Snížené Sazby

• provoz lyžařských svahů

Zboží Přeřazené do Základní Sazby

• palivové dřevo (jako například polena, pelety, štěpka, třísky, piliny, dřevěné brikety, dřevěný odpad určený ke spálení)
• řezané květiny, dekorativní listoví
• dovoz uměleckých děl, sběratelských předmětů a starožitností (zrušení původně platného ustanovení § 47 odst. 8 ZDPH
• nealkoholických nápojů (v případě prodeje i jako součást stravovací služby) s výjimkou kohoutkové vody a vybraných mléčných nápojů (mléko, ochucené mléko, acidofilní mléko, kefír atp. včetně "nemléka" jako je mandlové, sojové, ovesné, atd.)

Přehled Změn v Sazbách DPH a Jejich Dopad

Následující tabulka shrnuje změny v sazbách DPH a jejich dopad na vybrané typy plnění:

Při změně sazeb vznikají problémy s uplatněním DPH, pokud byly poskytnuty zálohy (platby) s původní sazbou DPH a zdanitelné plnění (vyúčtování) je již za účinnosti nové sazby. V těchto případech se postupuje podle § 37a zákona o DPH.

Konsolidační balíček zavádí přesuny zboží a služeb v rámci sazeb DPH. Ze základní sazby do snížené se přesouvá jediná služba, a tou je nepravidelná pozemní autobusová doprava osob, kde se nyní uplatňuje základní sazba 21 %, a nově se bude uplatňovat snížená sazba daně 12 %.

Dodání nealkoholických nápojů kromě vybraných nápojů - nově budou veškeré dodávané alkoholické a nealkoholické nápoje podléhat základní sazbě daně. Výjimkou jsou vybrané nápoje a pitná (kohoutková) voda. Do vybraných nápojů, u nichž se při jejich podávání uplatní snížená sazba daně, patří mléko (kravské, kozí apod.) a dále pak tekuté mléčné výrobky vymezené kódem nomenklatury celního sazebníku v kapitole 4. Jedná se např. o podmáslí, mléko, jogurtové mléko, kefír či jiná fermentovaná (kysaná) nebo acidofilní mléka. Snížená sazba daně se uplatní též např. u našlehaného teplého mléka. Mezi vybrané nápoje dále patří veškeré rostlinné alternativy mléka.

Dodání části knih a tiskovin, které jsou doposud zařazené ve druhé snížené sazbě DPH, bude nově osvobozeno od DPH s nárokem na odpočet daně. Ve snížené sazbě 12 % bude dodání novin a časopisů.

V případech "zlomu" dvou rozdílných sazeb daně na stejná plnění, či změny zdanění na osvobození s nárokem na odpočet DPH v případě dodání knihy, může vyvolat určité aplikační problémy. Zaměříme se na tyto oblasti: zálohy placené v době platnosti původní sazby daně a vyúčtované v době nové sazby daně podle ustanovení § 37a ZDPH, pokud před uskutečnění plnění, které je od daně osvobozeno (§ 51 ZDPH), byla přijata úplata, ze které vznikla povinnost přiznat daň, postupuje se podle obecné metodiky zúčtování zálohy podle § 37a ZDPH; opravné daňové doklady vystavené v době platnosti nové sazby daně na zdanitelná plnění realizovaná s odlišnou (starou) sazbou daně kopírují sazbu daně platnou v době uskutečnění původního zdanitelného plnění. Stejně tak tomu bude i v případě opravného daňového dokladu vystaveného v roce 2024 na knihy dodané v roce 2023. Opravný daňový doklad bude vystaven v 10% sazbě DPH.

V návaznosti na změnu legislativy obsažené zejména v konsolidačním balíčku, dochází pro rok 2024 ke změně sazeb DPH, kdy zanikají sazby 10% a 15% a vzniká sazba 12%.

Živnostenský Odpad

Obce nemají povinnost umožnit zapojení tzv. živnostenského odpadu do obecního systému. Jaké možnosti má potom podnikající fyzická osoba? Existuje minimum pro množství živnostenského odpadu? Lze sloučit živnostenský odpad v rámci jedné nemovitosti?

Otázky týkající se tzv. živnostenského odpadu zodpověděl redakci Komunální ekologie Mgr. Petr Opluštil z advokátní kanceláře HAVEL & PARTNERS s.r.o.:

Jaké jsou možnosti řešení svozu živnostenského odpadu obecně?

Pojem „živnostenský odpad“ zákon o odpadech (starý ani nový) nijak nedefinuje. Za živnostenský odpad bývá obvykle označován komunální odpad a odpady z obalů z papíru, plastů, skla a kovů, které vznikají při nevýrobní činnosti právnických osob a fyzických osob oprávněných k podnikání.

Podle nového zákona o odpadech může podnikající fyzická osoba zajistit svoz takto definovaného živnostenského odpadu (komunálního i tříděného) dvěma způsoby, a to:

• na základě smlouvy s oprávněnou osobou k převzetí daného druhu a kategorie odpadu, nebo
• prostřednictvím obecního systému nakládání s komunálními odpady na základě smlouvy s dotčenou obcí; v takovém případě se odpady z obalů zařazují jako odpovídající druh komunálního odpadu.

Obce však nemají povinnost umožnit zapojení živnostenského odpadu do obecního systému. Je to právo, nikoliv povinnost obce.

Existují výjimky pro fyzické osoby, které produkují minimum odpadů? Je zákonem stanovené nějaké minimum pro živnostenský odpad?

Žádné výjimky odvozené od množství odpadu v zákoně o odpadech pro živnostníky, ani fyzické osoby stanoveny nejsou. Živnostníci se mohou zapojit se svým živnostenským do obecního systému komunálního odpad, pokud to obec umožňuje. Pokud se právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba zapojí se všemi odpady do obecního systému, pak je osvobozena od vedení evidence.

Pokud živnostníci produkují i jiný než živnostenský odpad, anebo obec neumožňuje živnostníkům zapojení do obecního systému, pak mají tito povinnost předat odpad pouze osobě k tomu oprávněné na základě uzavřené smlouvy. Vedle toho mají samozřejmě všechny další povinnosti původce odpadů včetně povinností evidenčních.

V souvislosti se živnostenským podnikáním lze zmínit výjimku pro živnostníky, kteří svou podnikatelskou činnost provozují i mimo svoji provozovnu. Tyto osoby mohou odpad v maximálním množství 20 tun, který vznikl mimo jejich provozovnu, převézt na svoji provozovnu a tam ho uchovávat po dobu maximálně 1 roku. S takovým odpadem je pak nakládáno, jako by vznikl na jejich provozovně.

Jak je tomu v případě, že podnikatel pracuje v sídle firmy, které má zároveň na adrese svého trvalého bydliště - jak se rozlišuje "živnostenský" a "komunální" odpad?

Dle zákona o odpadech je nutno rozlišovat nakládání s komunálním odpadem z domácnosti dané fyzické osoby a nakládání s odpadem vznikajícím při podnikatelské činnosti dané osoby, byť by i tento odpad měl podobné složení jako komunální odpad z domácností. Skutečnost, že daný podnikatel má v sídle své firmy též bydliště a svou domácnost, jej nezbavuje povinností, které má jako podnikající fyzická osoba podle zákona o odpadech (viz předchozí odpovědi).

V praxi může být obtížně prokazatelné, zda a v jakém rozsahu má daný odpad původ v podnikatelské činnosti, či v domácnosti dané fyzické osoby, například jedná-li se o činnosti čistě administrativní povahy. Je však potřeba upozornit, že živnostníci mají jako původci odpadu povinnost prokázat, že předali odpad v odpovídajícím množství k tomu oprávněné osobě, resp. obci. Živnostníci mají jako původci odpadu též povinnost mít ve vztahu k jimi produkovanému komunálnímu odpadu, který běžně produkují, a stavebního a demoličního odpadu, který sami nezpracují, uzavřenu smlouvu s oprávněnou osobou, resp. obcí v případě jejich zapojení do obecního systému, a to již před samotným vznikem odpadu. Za porušení těchto povinností hrozí pokuty až do výše 1.000.000 Kč.

V případě existence provozovny v místě trvalého bydliště v podobě například maloobchodu či služeb bude rozsah produkovaného živnostenského odpadu zpravidla přesahovat produkci komunálního odpadu z běžné domácnosti, na níž budou koncipovány popelnice na komunální odpad z domácností. V této souvislosti je nutné dále upozornit, že pokud právnická nebo podnikající fyzická osoba umožňuje ve své provozovně svým zákazníkům odkládání komunálního odpadu vzniklého v rámci provozovny, musí dle zákona o odpadech zajistit i místa pro oddělené soustřeďování odpadu, a to alespoň pro odpady papíru, plastů, skla, kovů a biologický odpad.

Ze všech výše uvedených důvodů je tedy i v zájmu daného podnikatele, aby ve vztahu k odpadu vznikajícího z jeho podnikatelské činnosti měl uzavřenu zvláštní smlouvu s oprávněnou osobou, resp. zvláštní smlouvu s obcí v případě zapojení živnostenského odpadu do obecního systému.

Lze v případě, že na adrese trvalého bydliště má sídlo více firem, sloučit živnostenský odpad a odevzdávat ho ke svozu a likvidaci na jednu smlouvu?

Ano, nový zákon o odpadech tuto možnost ve vztahu ke komunálnímu odpadu a odpadu z obalů právnických osob a podnikajících fyzických osob výslovně upravuje. Každý z podnikatelů mající sídlo v dané nemovitostí se může v písemné smlouvě domluvit s vlastníkem této nemovitosti, že za původce tohoto odpadu bude místo podnikatele považován vlastník nemovitostí. Uvedené může pomoci řešit například problematiku zajišťování odpadů v rámci jednotlivých provozoven v obchodních centrech, což v právní úpravě platné do 1. 1. 2021 chybělo.

Sběrné Dvory

Pro odkládání různých druhů odpadů slouží tzv. sběrné dvory. Každý z nás by asi odpověděl něco v tom smyslu, že se jedná o specifické místo, které nám slouží k separaci různých druhů odpadu. Jaký je rozdíl mezi sběrným dvorem a sběrným místem a co je mobilní sběrný dvůr? Které druhy odpadu můžeme do sběrného dvora vyvézt a za jakých podmínek? Co vše vlastně můžeme ve sběrném dvoře odložit? Je to zdarma, nebo za poplatek?

K barevným kontejnerům to máme, co by kamenem dohodil - v ČR je průměrná vzdálenost méně než 90 metrů. Aktuálně je na našem území cca 1 000 000 nádob určených ke sběru tříděného odpadu na veřejně dostupných stanovištích či k individuálním sběrům u rodinných domů. Můžeme do nich odvézt v podstatě všechny druhy odpadu, který vyprodukujeme.

Ukládání odpadu ve sběrných dvorech je pro místní občany obvykle zdarma, resp. občané za něj platí v rámci celkového poplatku za nakládání s komunálními odpady v obci. Druhy odpadu, které mohou být do sběrného dvora odloženy, a podmínky jeho provozu určuje vždy obec. Sběrné dvory mají stanovenou otevírací dobu, provozní řád a další předpisy, jimiž se musí řídit.

Sběrné dvory bývají zřízeny na místech určených ke shromažďování a sběru vybraných složek komunálních odpadů a jsou vybaveny shromažďovacími prostředky, jako jsou speciální sběrné nádoby (různých velikostí a tvarů s různými vhozovými a výsypovými mechanismy, velkoobjemové kontejnery či speciální sběrné boxy) a uzavřené sklady (např. V případě skladování nebezpečných odpadů musí být stavebně zajištěna ochrana proti úniku škodlivin do životního prostředí, např. nepropustnou podlahou nebo vodohospodářským zajištěním apod. V rámci sběrných dvorů bývají někdy také zřizována tzv. re-use centra.

Sběrné dvory bývají pro občany k dispozici většinou v obcích s více obyvateli. Sběrná místa se liší od sběrných dvorů zpravidla jednodušším administrativním režimem, neboť zde obce přijímají pouze omezené množství druhů odpadů a slouží výhradně pro obyvatele příslušné obce. Mobilní sběrný dvůr je dočasně zřízené stanoviště určené k odkládání několika druhů komunálních odpadů v předem určený čas.

Tam, kde dosud není zřízen sběrný dvůr ani zajištěno sběrné místo, má obec povinnost dvakrát ročně zorganizovat tzv. mobilní sběry odpadu. Na předem určené místo, v předem určený čas a na vymezenou dobu přistaví obec sběrnou nádobu, do které je možné vytřídit konkrétní druh odpadu.

Sběrné dvory, podobně jako například výkupny surovin, zahušťují síť umožňující odložení odpadu za účelem jeho efektivního využití - v nejlepším případě tak poskytují prostor pro znovupoužití věcí, předání vytříděného odpadu k recyklaci a výrobě druhotných surovin, příp. k energetickému využití odpadu. Jen minimální množství odpadu odloženého do sběrných dvorů putuje na skládky.

tags: #odevzdani #odpadu #dane

Oblíbené příspěvky:

• Udržitelnost knih
• Průměrná míra recyklace v EU
• Využití recyklace komunikací
• Ohrožení dětí v ČR
• Test ekologických tablet