Znečištění ovzduší v Moravskoslezském kraji a interaktivní mapa

Moravskoslezský kraj a zejména Ostravsko je v současnosti oblastí s nejvíce znečištěným ovzduším v České republice, a stejně tak patří k nejznečištěnějším oblastem v rámci Evropy. Území s nejhorší kvalitou ovzduší v České republice je územím aglomerace Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek. Největším problémem této lokality jsou vysoké koncentrace jemných prachových částic a na nich navázaného rakovinotvorného benzo[a]pyrenu.

V posledních letech se kvalita ovzduší v Moravskoslezském kraji zlepšuje. Koncentrace polutantů PM10, PM2.5 i benzo(a)pyrenu vykazují klesající trend. Hodnoty benzo(a)pyrenu však i nadále zůstávají vysoko nad imisním limitem, hodnoty prachových částic kolísají kolem imisního limitu (koncentrace PM2.5 jsou většinou nad úrovní imisního limitu). Ačkoliv se situace za poslední roky zlepšuje, je to z velké části vlivem dobrých meteorologických a rozptylových podmínek. Situace v naší aglomeraci však i nadále zůstavá nejhorší v republice a není tak ideální.

Monitorování a limity znečištění

V roce 2018 byl denní imisní limit PM10 překročen na 45 monitorovacích stanicích, z nichž 24 bylo na území Moravskoslezského kraje. V roce 2019 byl denní imisní limit PM10 překročen na šesti monitorovacích stanicích, z nichž se pět nachází na území Moravskoslezského kraje.

Na základě provedeného odhadu zdravotních rizik ze zvýšených koncentrací prašného aerosolu PM10 navrhla Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje zvláštní hodnotu denní koncentrace PM10 100 µg.m-3. Navržená hodnota prošla oponenturou Poradního sboru pro hodnocení a řízení zdravotních rizik hlavního hygienika ČR a Státního zdravotního ústavu v Praze - Národního referenčního centra pro ovzduší.

Interaktivní mapa znečištění ovzduší

Zdravotní ústav v Ostravě vytvořil pro Moravskoslezský kraj interaktivní mapu, která v jednotlivých místech regionu rozlišuje původce znečištění ovzduší. Je na internetu a lidé se z ní dozvědí, jak moc jejich místa bydliště zamořuje průmysl, doprava, vytápění domků nebo nečistoty z Polska. Ústav zmapoval přes 6,5 tisíce míst kraje. Mapa je dostupná na webu Informačního monitorovacího systému průmyslového znečištění v Moravskoslezském kraji.

Čtěte také: Stav ovzduší v Moravskoslezském kraji

Mapa má dvě verze - pro topnou a netopnou sezonu. Je první svého druhu v Česku. Dvě verze má proto, že podíl znečišťovatelů ovzduší v topné a netopné sezoně se významně liší. „Pokud se v blízkosti nenachází například hutní podnik, tak jsou v zimě dominantní většinou lokální topeniště, v létě pak doprava,“ uvedla vedoucí oddělení ovzduší Zdravotního ústavu v Ostravě Lucie Hellebrandová. Emise z komínů rodinných domků jsou hlavním zdrojem znečištění hlavně na venkově. Stačí kliknout na místo v mapě a objeví se tabulka s odhadem procentuálního podílu znečišťovatelů podle zdrojů. Zdravotní ústav zmapoval celý kraj od Karlovy Studánky po Třinec.

Údaje získal zdravotní ústav z grantem podpořeného výzkumu, který vycházel z chemické analýzy prachu. Jeho pracovníci ho odebírali rok a půl na čtyřiceti místech kraje přímo z průmyslových technologií, filtrů nebo komínů domků. Odběry provedli ve dvou topných sezonách, jednou v létě a jednou na podzim. Vzorky pak porovnávali s prachem v ovzduší.

Cíle a dopady informací z mapy

Informace mají sloužit obyvatelům kraje, radnicím, krajskému úřadu i ministerstvu životního prostředí. „Úřady mohou na základě těchto údajů efektivněji cílit peníze na projekty a opatření směřující k dosažení zákonných limitů,“ řekla Hellebrandová.

Měření hodnot PM 10, PM 2, PM1 i takzvaných nanofrakcí probíhalo ve 40 různých lokalitách Moravskoslezského kraje ve čtyřech etapách - dvakrát v zimním, jednou v letním a jednou v přechodném období. Výsledky potvrdily, že původci znečištění se v zimní a letní sezoně významně liší. Ve venkovských lokalitách jsou lokální topeniště významným zdrojem znečištění.

Zdroje znečištění

Podíl polského lokálního vytápění na celkových imisních koncentracích PM10 v blízkosti hranic může na české straně dosáhnout až 47 procent. Pro obyvatele ostravského obvodu Radvanice a Bartovice nebylo překvapením, že emise z průmyslu tvoří až sedmdesát procent znečištění, protože v bezprostřední blízkosti se nachází huť ArcelorMittal Ostrava. „To nás opravdu nepřekvapuje,“ potvrdil obyvatel čtvrti Jaromír Slíva.

Čtěte také: Dopad na životní prostředí Frýdlantsko

Autory výzkumu nicméně překvapilo, že těžký průmysl je hlavním znečišťovatelem pouze v nejbližším okolí. Například do Ostravy-Poruby to od ostravské huti není daleko, podíl průmyslu na znečištění ovzduší je tam však pouze dvanáctiprocentní. Dominantní je doprava. Výzkum potvrdil, že významným zdrojem znečištění Moravskoslezského kraje jsou škodliviny z Polska. V hraničních oblastech mohou nečistoty od sousedů dosáhnout až padesáti procent.

Zvýšené koncentrace znečišťujících látek v ovzduší nemusí přímo vyvolat onemocnění, ale často mají za následek zhoršení nemocí, především nemocí dýchacích cest a srdečně cévních.

Mapy kvality ovzduší - doplňující informace

• Mapy jsou pouze informativní a orientační.
• Jsou vytvářeny na základě neverifikovaných dat automatizovaných monitorovacích stanic (AMS), mohou obsahovat chybné údaje a mohou být neúplné.
• ČHMÚ zodpovídá za úplnost a kvalitu údajů pouze na stanicích, které spravuje (viz položka "Vlastník" u zveřejňovaných údajů).
• Posuzování kvality ovzduší je rozděleno podle jednotlivých veličin (PM10, NO2 atd.).
• Celková kvalita ovzduší je posuzována podle nejméně příznivě hodnocené veličiny.

V mapě jsou zobrazeny pouze stanice, které měří danou látku, popř. na nichž je stanovován index kvality ovzduší. Vzhledem k metodice mapování nemusí mapovaná hodnota v místě stanice odpovídat přesně naměřené hodnotě. Časový údaj je v občanském čase; u indexu kvality ovzduší reprezentuje konec 3h intervalu a hodinových průměrů konec 1h intervalu. Denní data reprezentují časový interval 0:00-0:00 UTC, tj.

Primárním podkladem pro tvorbu map kvality ovzduší jsou aktuální (hodinové, 8hodinové či denní) koncentrace znečišťujících látek naměřené na stanicích kvality ovzduší. Ty poskytují sice přesnou, ale pouze lokální informaci. Pro kombinaci primárních a doplňkových dat je použit lineární regresní model, ke kterému jsou přičtena jeho rezidua interpolovaná z míst stanic. Doplňková data jsou kontrolována z pohledu korelace (je vyžadována pozitivní korelace; u nadmořské výšky negativní, s výjimkou ozonu, kdy je i u nadmořské výšky vyžadována pozitivní korelace) a statistické významnosti. V případě, že žádná doplňková data předpoklady nesplňují, použije se prostá interpolace naměřených dat. Při interpolaci je využita geostatická metoda obyčejného krigingu, která zohledňuje strukturu imisního pole. Výsledné mapy i doplňková data mají kilometrové rozlišení. Výjimkou je model CAMS s rozlišením 0,1° z.d. × 0,1° z.š. (tj. v podmínkách ČR přibližně 7 × 11 km).

Index kvality ovzduší je založen na současném vyhodnocení 3hodinových klouzavých průměrů koncentrací suspendovaných částic (PM10), oxidu dusičitého (NO2), oxidu siřičitého (SO2) a v létě také přízemního ozonu (O3). Výhodou indexu a jeho slovního popisu je, že není nutné sledovat a porovnávat konkrétní číselné hodnoty.

Čtěte také: Imisní zátěž lesů: Aktuální stav

Hladina s označením Velmi dobrá a Dobrá je považována za standard, kdy znečištění ovzduší nemá žádný vliv na lidský organismus. Všichni lidé mohou pociťovat lehké zdravotní problémy (zejména při delším pobytu venku). Všichni lidé mohou pociťovat i závažnější zdravotní problémy (zejména při delším pobytu venku). Všichni lidé mohou pociťovat i závažnější zdravotní problémy (i při kratším pobytu venku).

tags: #znečištění #ovzduší #Moravskoslezský #kraj #mapa

Oblíbené příspěvky:

• Recenze odpadkových košů
• Greta Thunbergová a klima
• Změny klimatu v České republice
• Závěsný koš 8 l – recenze
• Slovinsko: Cesty do přírody - recenze