Globální důsledky znečištění ovzduší

23.12.2025

Znečištění ovzduší je naléhavým problémem, který má závažné důsledky na globální úrovni. Ovzduší obsahuje různé škodlivé látky, které mohou negativně ovlivnit lidské zdraví a životní prostředí. Znečištění ovzduší představuje hlavní environmentální rizikový problém celého světa.

Zdravotní dopady znečištění ovzduší

Znečištěné ovzduší si může vybrat svou daň v různých podobách od respiračních onemocnění po kardiovaskulární problémy. Má vliv i na neurologický vývoj dětí. Zdravotní problémy mohou nastat v důsledku krátkodobého i dlouhodobého vystavení se znečišťujícím látkám v ovzduší. U některých látek přitom stačí pouze velmi malá expozice na to, aby se projevil jejich negativní efekt. Odhady WHO ukazují, že asi 6,7 milionu úmrtí způsobených převážně neinfekčními chorobami lze přičíst společným účinkům znečištění vzduchu v okolním prostředí a v domácnostech, WHO. Znečištění ovzduší je rizikovým faktorem mnoha hlavních příčin úmrtí, včetně např.

Přibližně 99 % světové populace dýchá ovzduší, ve kterém alespoň jednou v roce překračuje koncentrace jedné či více znečišťujících látek hodnotu doporučenou pokyny WHO. Závažnější dopady postihují lidi, kteří jsou již nemocní. Děti, senioři a chudí lidé jsou náchylnější. Dlouhodobé dopady znečištěného ovzduší podle statistik zkracují lidský život v průměru až o deset měsíců. Zejména v městských oblastech v roce 2020 vedla expozice PM2,5 v koncentraci nad úroveň směrnic WHO (z roku 2021) k 238 000 předčasných úmrtí v EU-27.

V roce 2020 poklesla předčasná úmrtí připisovaná expozici PM částicím o 45 % v EU-27 ve srovnání s rokem 2005. Znečištění ovzduší rovněž poškozuje suchozemské a vodní ekosystémy.

Hlavní znečišťující látky

Pod pojmem emise označujeme množství škodlivin vypouštěných daným zdrojem do ovzduší. Uvádí se v jednotkách hmotnosti za rok (např. t/rok). Pojem imise vyjadřuje stav znečištění, tedy koncentraci škodlivin v ovzduší. Imise vznikají rozptylem a promícháním emisí v atmosféře.

Čtěte také: Problémy životního prostředí

PM10 a PM2,5: Tyto zkratky označují polétavý prach “particulate matter”. Jedná se o částice s nejvýznamnějším rizikem pro zdraví. Částice jsou značeny podle velikosti v mikrometrech (µm) a právě částice menší než 10 µm jsou pro naše zdraví nejškodlivější, protože se nezachytí v horních cestách dýchacích (např. v nose), ale pronikají hluboko do plic a mohou se dostat až do krevního oběhu. Důsledkem jsou respirační dopady a kardiovaskulární a cerebrovaskulární onemocnění: ischemická choroba srdeční a mozková mrtvice. V roce 2013 byly tyto částice zařazeny také jako příčina rakoviny plic. Ve venkovním prostředí jsou hlavními zdroji znečištění vzduchu lokálně specifické zdroje především z dopravy, průmyslu, elektráren, ze stavenišť, spalování odpadů, z požárů nebo z práce na polích.
Polyaromatické uhlovodíky (PAU): Jedná se o skupinu látek, z nichž řada má toxické, mutagenní či karcinogenní vlastnosti. Mezi jejich hlavní zdroje v Česku patří vytápění domácností tuhými palivy a silniční doprava (nedokonalé spalování). Patří mezi tzv. endokrinní disruptory, látky poškozující funkci žláz s vnitřní sekrecí, tlumí náš imunitní systém a u těhotných žen ovlivňují růst plodu. Prenatální expozice PAU pak může souviset s výrazně nižší porodní hmotností a pravděpodobně také s negativním ovlivněním kognitivního vývoje dětí.
Oxid dusičitý (NO2): Oxid dusičitý je agresivní prudce jedovatý plyn, jehož koncentrace nad 200 μg/m3 může způsobovat vážné záněty dýchacích cest a souvisí s výskytem bronchitidy a astmatu u dětí. Vzniká ve spalovacích motorech a v domácnostech v kotlích, krbech, plynových sporácích a troubách. Jeho koncentrace v ovzduší proto kulminuje v dobách dopravní špičky.
Přízemní ozon (O3): Přízemní ozon je jednou z hlavních složek fotochemického smogu. Vzniká fotochemickou reakcí slunečního svitu a nečistot (např. oxidů dusíku) v ovzduší. Proto je znečištění ozonem nejčastější během slunečných dní. Koncentrace ozonu v ovzduší může způsobovat dýchací problémy, astma, omezovat činnost plic nebo způsobovat plicní choroby.
Oxid siřičitý (SO2): Oxid siřičitý vzniká spalováním fosilních paliv nebo zpracováváním minerálních rud obsahujících síru. SO2 ovlivňuje dýchací soustavu a funkci plic a způsobuje podráždění očí. Koncentraci převyšující 500 µg/m3 by např.
Radon: Radon je radioaktivní plyn, který vychází z určitých skalních a půdních útvarů a soustřeďuje se v suterénech nebo v přízemí domů. Radon může být jednou z hlavních příčin rakoviny plic. Studie v Evropě, v Severní Americe a v Číně navíc potvrdily, že zdravotní rizika představuje i nízká koncentrace radonu. Tento plyn, který se běžně vyskytuje v rezidenčních zařízeních, totiž přispívá k výskytu rakoviny plic po celém světě.

Smogové situace

Smogová situace je stav mimořádně znečištěného ovzduší, kdy úroveň SO2, NO2, částic PM10 nebo O3 překročí některou z tzv. informativních prahových hodnot uvedených v Zákoně o ochraně ovzduší. Upozornění se vyhlašuje, když je hodnota 12hodinového průměru těchto škodlivých látek překročena na většině měřicích stanic v dané oblasti a dosahuje hodnoty 100 μg/m3. Krátkodobá i dlouhodobá expozice látkám znečišťujícím ovzduší je spojována s dopady na zdraví.

Znečištění ovzduší v Česku

Vývoj úrovně znečišťování ovzduší je úzce spjat s ekonomickou a společensko-politickou situací i s rozvojem poznání v oblasti životního prostředí. Historicky mělo Česko v období těžkého průmyslu problémy se znečištěním ovzduší, zejména oxidy síry a oxidy dusíku. Po roce 1989 docházelo ke snižování emisí znečišťujících látek díky modernizaci průmyslových zařízení a k přizpůsobení ekonomiky evropským standardům. Významný vliv měla též plynofikace lokálních topných systémů. V současnosti jsou v Česku hlavním zdrojem znečišťujících látek PM částice, které vznikají při vytápění domácností při spalování dřeva, uhlí nebo odpadů. Následují emise z průmyslu a dopravy. Mezi další znečišťující látky, které vyvolávají velké obavy, patří přízemní ozon (O₃) a polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU).

V první části infografiky uvádíme procentuální podíl emisí (znečišťujících látek) v ovzduší v EU v roce 2020. Ve druhé části infografiky najdeme oblasti Česka, kde byly podle ČHMÚ v roce 2021 překročeny imisní limity (bez zahrnutí přízemního ozonu). Tyto oblasti představují 6,1 % území státu a jsou domovem přibližně 20 % obyvatel, ČHMÚ. Vymezení těchto oblastí je v naprosté většině zapříčiněno překročením ročního imisního limitu pro benzo[a]pyren.

Graf zobrazuje vývoj podílu úmrtí (ze všech příčin) připisovaných znečištění ovzduší v Česku, v Evropě a ve světě v letech 1990-2019. Poskytuje také bližší vhled do specifických trendů pro znečištění vnitřního ovzduší a expozici prachovým částicím či přízemního ozonu. Jedná se o věkově standardizovaná data. V celosvětovém měřítku můžeme vidět, že se dopady znečištěného ovzduší na úmrtnost dlouhodobě snižují, pouze v podílu úmrtí způsobených PM částicemi ve venkovním prostředí je ve světovém průměru mírně stoupající trend, ačkoli v Česku i Evropě je trend spíše klesající. Celkově lze také říci, že zatížení znečištěným ovzduším je v Česku a v Evropě nižší než světový průměr.

Znečištění ovzduší je jedním z hlavních rizikových faktorů úmrtí. Ve studii Global Burden of Disease je znečištěné ovzduší (ve vnitřním i venkovním ovzduší v kombinaci s přízemním ozonem) celosvětově 3. nejrizikovějším faktorem úmrtí, Our World in Data. V roce 2019 zemřelo po celém světě v důsledku působení znečištěného ovzduší přibližně 6,7 milionu osob. Situace v Česku je oproti světu poněkud příznivější. Zde v roce 2019 došlo k poklesu v počtu úmrtí z důvodu znečištěného ovzduší od roku 1990 o 51,50 %. V roce 2019 došlo k přibližně 6 607 úmrtím v důsledku znečištěného ovzduší, z toho 6 255 úmrtí bylo přičteno přítomnosti prachových částic ve venkovním ovzduší a pouze 352 vnitřnímu.

Čtěte také: Co způsobuje globální oteplování?

Znečištěné ovzduší lidem odebírá nejen roky života, ale má také velký vliv na kvalitu jejich života. V roce 2020 vedlo znečištění ovzduší k významnému počtu předčasných úmrtí ve 27 členských státech EU (EU-27). Expozice jemným částicím nad úrovní směrnice WHO (z roku 2021) měla za následek 238 000 předčasných úmrtí, expozice oxidu dusičitému nad příslušnou směrnou úroveň vedla k 49 000 předčasným úmrtím. Znečištění ovzduší kromě předčasných úmrtí způsobuje nemocnost.

Znečištění ovzduší je zdravotní a ekologický problém ve všech zemích světa, ale s velkými rozdíly v závažnosti. Nejvyšší úmrtnost na znečištění ovzduší evidujeme v zemích s nízkými až středními příjmy. Znečištění vzduchu v interiéru je jedním z největších světových ekologických problémů zejména pro nejchudší obyvatelstvo světa, které často nemá přístup k čistým palivům na vaření. Přibližně 1/3 světové populace vaří na otevřeném ohni nebo na neefektivních kamnech poháněných petrolejem, biomasou (dřevo, zvířecí trus a rostlinný odpad) a uhlím, což způsobuje škodlivé znečištění ovzduší v domácnostech. Ženy a děti, které jsou obvykle odpovědné za domácí práce, jako je vaření a sběr dřeva, nesou největší zdravotní zátěž z používání znečišťujících paliv a technologií v domácnostech. Děti jsou zároveň významnou rizikovou skupinou. Téměř polovina (44 %) všech úmrtí na infekce dolních cest dýchacích u dětí do 5 let je způsobena vdechováním pevných částic (sazí) ze znečištěného ovzduší domácností. Rozdíl úmrtnosti (počet úmrtí na 100 000 lidí) v důsledku znečištění vnitřního ovzduší je mezi zeměmi i více než 100násobný, např. 24.

V Evropě je znečištěný vzduch stále příčinou předčasných úmrtí stovek tisíc lidí, další kvůli tomu trpí nemocemi dýchacích cest, cévního systému i dalších orgánů. Účastníci konference se shodli, že opatření EU přinesly významné zlepšení kvality ovzduší, je ale nutné pokračovat a učinit více. Světová zdravotnická organizace vydává periodicky doporučení o maximální míře znečištění ovzduší z hlediska zdravotních dopadů na člověka.

„Není možné dosáhnout těchto norem kvality ovzduší bez přijetí opatření v oblasti energetiky, urychlení přechodu na obnovitelné zdroje energie a co nejrychlejšího omezení využívání fosilních paliv. To bude vyžadovat řadu změn v organizaci života ve městech, veřejné dopravě, energetické účinnosti budov, průmyslu a samozřejmě také změny na úrovni jednotlivců. Je to nutné, abychom chránili naše zdraví a předcházeli nemocem.

V České republice se od pádu komunistického režimu, kdy zde byla kvalita ovzduší jedna z nejhorších na světě, již podařilo mnohé zlepšit. V 90. letech byly zavedeny emisní limity, které si vynutily odsíření elektráren, významné prostředky byly také investovány do plynofikace bytového sektoru. Následovaly další investice do ekologizace průmyslu a rozvoje hromadné dopravy. Dnes je největším zdrojem škodlivých látek ve vzduchu v ČR (prachových částic PM10 i PM2,5 a benzo[a]pyrenu) lokální vytápění domácností pevnými palivy, zatímco vliv dopravy a průmyslových zařízení je spíše doplňkový či lokální.

Čtěte také: Atmosféra a počasí

Ministerstvo životního prostředí proto připravilo dotační programy zaměřené na snížení energetické náročnosti budov (Nová zelená úsporám) a investice do čistých technologií pro vytápění (Kotlíkové dotace), což má přispět k čistšímu ovzduší. Na konferenci se také poprvé diskutovalo o novém návrhu revize směrnice EU o kvalitě vnějšího ovzduší s přísnějšími normami kvality ovzduší, který byl zveřejněn v říjnu. Kromě toho opakovaně zaznělo, že je nutné k evropské diskusi o čistším vzduchu přizvat také státy mimo EU, neboť ovzduší nezná hranic a znečištění se přenáší na velké vzdálenosti mezi státy. Konference se proto účastní také zástupci zemí východní Evropy. Ministerstvo životního prostředí pro ně navíc včera upořádalo seminář zaměřený na nástroje k omezování přeshraničního znečištění ovzduší.

Špatná kvalita ovzduší je v Evropě stále příčinou mnoha úmrtí a poškozuje řadu ekosystémů, uvedla Evropská agentura pro životní prostředí (EEA). Údaje za rok 2022, z nichž dokument vychází, potvrzují, že lidé v Evropě se musí vyrovnávat s koncentracemi látek znečišťujících ovzduší, které výrazně překračují doporučené hodnoty Světové zdravotnické organizace (WHO), napsala unijní agentura se sídlem v Kodani. Úmrtím bylo možné předejít dodržováním doporučených hodnot WHO. Mezi lety 2005 a 2022 ale v EU klesl počet úmrtí způsobených částicemi PM2,5 o 45 procent, což je výrazné zlepšení. Dalšími faktory ovlivňujícími kvalitu ovzduší je nadměrné množstvím oxidu dusičitého a nadměrné množství ozonu.

Epidemiologické studie, z nichž zpráva vychází, ukazují korelace, nikoliv příčinné souvislosti. Porovnávají rizikové faktory jako je znečištění částicemi se zdravotními dopady, jako jsou například kardiovaskulární choroby. Výsledek tedy vzniknul jako statistický odhad, nikoli přesný údaj o klinicky zjištěných úmrtích. Odborníci EEA rovněž varovali před důsledky špatné kvality ovzduší pro evropské ekosystémy.

Klesající trend zdravotních dopadů

Nejnovější report Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) potvrzuje již devatenáct let trvající trend - klesají odhadované zdravotní dopady dlouhodobé expozice třem klíčovým znečišťujícím látkám: jemným prachovým částicím, oxidu dusičitému a přízemnímu ozonu.

Report rovněž uvádí, že bylo v EU v roce 2023 více než 180.000 úmrtí spojeno s expozicí jemným prachovým částicím (PM2,5) v koncentracích přesahujících doporučení WHO. Předčasná úmrtí přičitatelná jemným prachovým částicím v EU mezi lety 2005 a 2023 klesla o 57 %. To znamená, že cíl akčního plánu EU pro nulové znečištění - snížit dopad o 55 % - byl pro rok 2023 splněn.

V České republice se podle odhadů snížil počet předčasných úmrtí způsobených dlouhodobou expozicí jemným prachovým částicím o 68,7 % mezi lety 2005 a 2023. Vyjádřeno na 100.000 obyvatel starších 30 let klesl tento ukazatel z 202 na 63. V roce 2023 tak bylo této expozici přičítáno přibližně 4715 úmrtí (95% interval spolehlivosti: 3591-5263 - zdroj).

Přestože se jedná o pozitivní trend, je 95 % obyvatel evropských měst nadále vystaveno koncentracím znečištění, které výrazně převyšují doporučení WHO.

Předčasným úmrtím lze předcházet

Letošní zpráva vyšla při příležitosti konání Fóra pro čisté ovzduší EU, které se uskutečnilo 1.-2. prosince v Bonnu v Německu. Setkání spojuje tvůrce politik, vědce i zástupce občanské společnosti z celé Evropy, aby diskutovali o snahách zlepšit kvalitu ovzduší.

Podle odhadů EEA by snížení znečištění na úroveň doporučovanou WHO v roce 2023 mohlo v EU předejít 182.000 úmrtím přičitatelným expozici jemným prachovým částicím, 63.000 úmrtím souvisejícím s expozicí ozonu (O₃) a 34.000 úmrtím v důsledku expozice oxidu dusičitému (NO₂).

Nejvýraznější zdravotní dopady znečištění ovzduší jsou zaznamenány ve východní a jihovýchodní Evropě, kde se vyskytují nejvyšší koncentrace znečišťujících látek.

Kvalita života výrazně trpí

Nemoci spojené se znečištěným ovzduším mají významný negativní vliv na kvalitu života pacientů. Například u astmatu se hlavní dopad projevuje zhoršením zdravotního stavu. U jiných diagnóz, jako je ischemická choroba srdeční či rakovina plic, jde o předčasná úmrtí.

Jedním z nejpřekvapivějších medicínských zjištění posledního desetiletí je nárůst adenokarcinomu, podtypu rakoviny plic, který je stále častěji diagnostikován u nekuřáků - zejména u mladších lidí a žen. Tento posun naznačuje, že mnohem větší roli než dříve začínají hrát environmentální a genetické faktory.

Někteří lidé mohou mít genetické predispozice, které je činí zranitelnějšími vůči toxickým látkám v okolním prostředí. V takových případech mohou i nízké koncentrace znečištění ovzduší vyvolat buněčné změny vedoucí ke vzniku rakoviny. K tomu se přidávají i životní faktory - kouření, nezdravá strava, nedostatek pohybu a chronický stres - které riziko dále zesilují. Zachytit plicní rakovinu v časném, nejlépe léčitelném stadiu, pomáhá v ČR Program časného záchytu karcinomu plic, který je určený dlouholetým kuřákům (i bývalým). Život ve velkém městě s vysokou mírou znečištění ovzduší by pro kuřáky měl znamenat o důvod navíc, proč se o screeningové vyšetření zajímat.

Nové poznatky navíc naznačují, že znečištění ovzduší může přispívat i ke vzniku demence. Podle briefingové zprávy EEA je zátěž demencí vyšší než u jiných relevantních onemocnění. Znečištěné ovzduší tak nadále představuje největší environmentální zdravotní riziko pro Evropany - větší než další rizika, jako je hluk, chemické látky či stále častější zdravotní dopady vln horka souvisejících s klimatem.

O reportu EEA

Analýza EEA zahrnuje 41 evropských zemí, včetně 27 členských států EU, dalších členů a spolupracujících států EEA i několika evropských mikrostátů. Turecko nebylo do odhadů PM2,5 zahrnuto, protože dostupná data z referenčních monitorovacích stanic nebyla dostatečná pro vytvoření map koncentrací. Výsledné odhady PM2,5 tak pokrývají 40 zemí. EEA sleduje počty úmrtí přičitatelných znečištění ovzduší od roku 2014. Při výpočtech využívá doporučení WHO z roku 2021.