Globální Oteplování: Dopady a Prevence

Zpráva Globálního panelu pro klimatické změny vyvolala v českých médiích diskusi o tom, zda je globální oteplování skutečný problém, jehož neřešení může mít nákladné důsledky. Skutečnost, že pod varovné závěry panelu se podepsalo zhruba 2500 vědců, není sama o sobě zárukou správnosti zprávy.

Základy teorie klimatických změn byly zformulovány již v devatenáctém století. Podle ní vede hromadění tzv. skleníkových plynů v atmosféře k jejímu zahřívání. Tato teorie byla empiricky ověřena. Faktem rovněž je, že koncentrace těchto plynů v atmosféře je nejvyšší minimálně za posledních 650 tisíc let a že průměrná teplota země roste. O přesnosti čísel je možné se seriozně dohadovat, o celkovém trendu nikoli.

Příčiny Globálního Oteplování

Je nepopiratelné, že řada lidských aktivit produkuje skleníkové plyny, a tudíž ovlivňuje jejich množství v atmosféře. Faktem rovněž je, že skleníkové plyny jsou produkovány také jinými zdroji, a také to, že jejich koncentrace v ovzduší závisí nejen na produkci, ale také na jejich pohlcování. Statistické metody však ukazují poměrně těsnou závislost mezi objemem skleníkových plynů generovaných lidskými aktivitami a jejich přítomností v atmosféře.

Zpráva Globálního panelu tuto nejistotu přijímá a hovoří o pravděpodobnostech a rizicích, že něco nastane (růst teploty atmosféry a oceánů, růst mořské hladiny, větší výkyvy počasí atd.). Např. růst globální průměrné teploty v roce 2100 je odhadován na 1,1-6,4 °C. To je značně velké rozpětí.

Podobně nejisté je vyhodnocení nákladů, které toto zvýšení teploty může přinést. Např. zvýšení teploty o 5 °C na konci tohoto století může vést ke snížení průměrné světové spotřeby o 5-20 %. Nejistota je velká, skutečnost může být mnohem méně katastrofická.

Čtěte také: Problémy životního prostředí

Dopady Klimatických Změn

Extrémní meteorologické jevy, nebývale intenzivní dlouholetá sucha stejně jako stále četnější vlny veder během letních měsíců mají společnou příčinu. Tou je ohřívající se klima vlivem lidské aktivity, především tedy vypouštění emisí zesilujících skleníkový efekt. V dnešní atmosféře tak je aktuálně o polovinu více oxidu uhličitého než před počátkem industriální éry.

Je potřeba si zároveň uvědomit, že k extrémním jevům, kterých jsme svědky nebo účastníky, dochází v situaci globálního oteplení o zhruba 1,2 °C oproti předindustriální éře. Podle Světové meteorologické organizace pak existuje padesátiprocentní pravděpodobnost, že během některého z příštích pěti let dojde k dočasnému překročení hranice 1,5 °C. Hrozí, že jeho trvalé překročení by mohlo mít nedozírné následky nejen pro biosféru a její ekosystémy, ale i pro stabilitu samotných lidských společností.

Dlouholeté extrémní sucho, nadprůměrně vysoké teploty, vlna veder a nedostatek srážek vysušují krajinu, která se tak stává náchylnou k rozsáhlým požárům. Ty už nejsou jen lokálním specifikem středomořských oblastí, jak jsme dosud byli v Evropě zvyklí, ale přesouvají se dál na sever.

Požáry a Změna Klimatu

V Evropě i jinde platí, že základními předpoklady pro vznik požárů a jejich šíření jsou vysoké teploty, sucho a vítr. Měnící se klima zkrátka způsobuje, že se krajina stává vyprahlou a vysušenou, a tím pádem mnohem náchylnější ke vzniku požárů. Ty jsou tudíž četnější, intenzivnější a také obtížněji zvladatelné.

Dny s extrémně požárním počasím (tedy dny s vysokými teplotami, nízkými srážkami a vlhkostí a dostatečně silným větrem na rozdmýchání plamenů) jsou na globální úrovni o více než polovinu častější. Vlivem celkově se zhoršujících podmínek jsou pak požáry rozsáhlejší, ničivější a nebezpečnější a v neposlední řadě emitují do atmosféru vyšší množství oxidu uhličitého, čímž ještě více roztáčejí spirálu globálního oteplování.

Čtěte také: Co způsobuje globální oteplování?

Hurikán Harvey a Globální Oteplování

O globálním oteplování, respektive měnícím se klimatu nelze říci, že by bylo příčinou ničivého hurikánu - jednoduše proto, že tyto pojmy se vztahují k postupnému procesu změn, kterými klima prochází. Jejich poznatky o tom, jak globální oteplování zhoršilo dopady hurikánu, lze stručně shrnout do tří kategorií.

• Během posledních několika desetiletí stoupla hladina oceánů o více než půl stopy (0,15 metru) - což přispělo k vyšším záplavovým vlnám mořské vody, kterou během hurikánu silný vítr vytlačuje do vnitrozemí.
• Rostoucí teplota moře v oblasti vede k většímu vypařování, větší vlhkosti vzduchu i k vyšším srážkám.
• K extrémnímu průběhu hurikánu nejvíc přispělo, že se bouře zastavila nad Houstonem a přilehlou aglomerací, na kterou se několik dní snášely extrémní srážky.

Prevence a Řešení

Podle prvního přístupu nevyžadují klimatické změny žádnou specifickou reakci ze strany veřejné politiky. Tento přístup vychází v podstatě z důvěry ve schopnost automatických (tržních, behaviorálních) mechanismů generovat včasnou a dostatečně silnou a efektivní reakci na případné problémy s tím, jak se budou objevovat.

Pokud je někdo skeptický, že výše popsaný mechanismus povede k uspokojivému řešení problému globálního oteplování (či zabránění jeho vzniku), nemusí to znamenat, že nemá důvěru v tržní mechanismus, že podporuje státní dirigismus, centrální plánování a podobně. Důvodem jsou tzv. externality.

Veřejná Politika a Klimatické Změny

Řešení globálního oteplování prostřednictvím veřejné politiky musí ale také řešit problémy etické a distribuční: jak náklady na snížení emisí skleníkových plynů rozdělit mezi současnou a budoucí generaci a jak je rozdělit mezi jednotlivé země?

Jeden ze sporných bodů diskusí o tom, jak moc vynaložit dnes na snížení budoucích nákladů, se týká použití diskontní míry nezbytné pro porovnávání dnešních a budoucích nákladů. Ještě větší je patrně komplikace vyplývající ze skutečnosti, že efektivní snížení emisí skleníkových plynů vyžaduje koordinaci jednotlivých zemí.

Čtěte také: Atmosféra a počasí

Snižování emisí

Snižování emisí oxidu siřičitého a dalších znečišťujících látek je podle nich nutné už jen proto, že jejich ochlazující účinek je jenom dočasný - po jejich rozptýlení by k oteplení stejně došlo. Emise mají ale závažné dopady na člověka a životní prostředí.

Rozhodující přitom je, že sulfátové aerosoly mají krátkou životnost a v atmosféře zůstávají pouze několik dní až týdnů, zatímco skleníkové plyny mohou přetrvávat desítky nebo stovky let.

V roce 2015 uzavřelo téměř 200 zemí Pařížskou dohodu, jejímž cílem je udržet globální oteplování pod 2 °C ve srovnání s hodnotami předindustriálního období a slíbili vynaložení úsilí na omezení zvýšení teploty na 1,5 °C.

Co mohu udělat já?

Začněme od sebe a přispějme k obnově Země změnou našeho životního stylu. Recyklace, omezení konzumu a uvědomělá spotřeba, šetření vodou a energiemi, využívání hromadné dopravy, či kola namísto automobilu, výběr „eko“ kandidátů ve volbách, osvěta ve svém okolí … To jsou jen základní věci, které můžeme jako jednotlivci udělat, abychom svým dětem a vnoučatům zanechali naši planetu minimálně v takové podobě jak ji známe my.

Při klasickém nebo online nákupu volme lokální produkty, které k nám necestovaly z druhého konce zeměkoule. Nejenže tak podpoříme místní podnikatele v těžkých časech, zároveň snížíme svou uhlíkovou stopu.

Textilní roušky jsou znovupoužitelné a proto jsou ekologickou alternativou k těm jednorázovým. Je obdivuhodné jak se lidé v době krize dokáží spojit a svépomocí vytvořit alternativu k nedostatkovému zboží.

Je dobré období zamyslet se nad svými stravovacími návyky. Vyměnit nezdravé průmyslově zpracované potraviny za ty skutečné, minimálně upravované, a připravovat si z nich zdraví prospěšná jídla.

tags: #globalni #oteplovani #dopady #a #prevence

Oblíbené příspěvky:

• Energetická účinnost v ČR
• Recenze ekologických materiálů
• Inspirativní příklady snižování odpadu v ČR
• Dotace na OZE v České republice
• Více o ohrožení pcháče šedého