Klimatické Změny a Jejich Dopady na Českou Republiku


25.03.2026

Klimatické změny představují zásadní ohrožení přírodních systémů, na nichž je naše civilizace závislá. Rostoucí počet obyvatel planety a zvyšující se poptávka po energiích situaci dále komplikují. Pro ochranu životního prostředí a rozvoj lidských společností je nezbytné uspokojit rostoucí poptávku po energiích a zároveň snižovat emise skleníkových plynů.

Závislost na Zahraničních Vodních Zdrojích

Česká ekonomika celkově čerpá 29 % všech vodních zdrojů ze zahraničí, většinou ve formě vody spotřebované při produkci dovážených výrobků (zejména potravin a textilu). Kvůli probíhající změně klimatu je však většina těchto zdrojů ohrožena suchem. Týká se to například sójových bobů, které se do ČR dovážejí jako krmivo pro dobytek.

Jak uvedl Dr. Ertug Ercin z Water Footprint Network, rozsáhlá mezinárodní studie ukázala, že téměř třetina všech vodních zdrojů, na kterých je ekonomika České republiky závislá, se nachází mimo její území. Například sója používaná v živočišné zemědělské výrobě ke zkrmování se z 57 procent dováží z regionů silně ohrožených nedostatkem vody. Pokles zdejší úrody vyvolaný změnou v rozložení srážek může způsobit růst cen masa a mléčných výrobků pocházejících z českých chovů.

Dopady na Zemědělství a Ceny Potravin

Právě zemědělství se bude muset výrazně změnit, pokud má produkovat dostatek potravin. V rozvojových zemích to znamená podporovat opatření pro ochranu polí před stoupající hladinou a využívání pestřejší škály plodin. V ČR to znamená zejména zvyšovat plochu ekologického zemědělství využívajícího místních zdrojů místo krmiv z Jižní Ameriky či zlepšovat ochranu proti erozi půdy. Kvůli změně klimatu tak hrozí zdražování masa a mléčných výrobků (včetně dalšího zdražování másla).

Změna klimatu však nepostihuje jen zemědělství a produkci potravin. Způsobuje také šíření nemocí v rozvojových zemích či nesnesitelná vedra ve městech na celém světě a ohrožuje hospodářské lesy. Všude tam musíme podniknout akce pro přizpůsobení se novým podmínkám.

Čtěte také: Česká Republika a Klimatické Změny

Adaptace na Změny Klimatu

Adaptace však mají své meze a pomohou zvládat jen malou změnu klimatu (růst teploty o 1,5 až 2 stupně). Už současné oteplení o zhruba jeden stupeň má nerovnoměrné dopady. Adaptace na globální změny podnebí neznamená pouze obměnu zemědělských plodin, stavby hrází, lépe izolované domy, uvyknutí častějším povodním nebo velmi horkým létům. Také může jít o stěhování milionů lidí.

Zahraniční expert i místní organizace se shodují, že stávající státní koncepce nestačí, je nezbytné se pustit do praktických řešení. Ukazuje to i příklad dvou stěžejních koncepcí, které přijala současná vláda. Vláda přijala strategii a stanovila konkrétní úkoly pro zadržování vody v krajině, některé důležité však chybí. Další koncepce - Politika ochrany klimatu - zase na základě tlaku ministerstva financí na ministerstvo životního prostředí slibuje jen zlomek peněz potřebného českého podílu na pomoci chudým zemím s adaptacemi na změnu klimatu.

Doporučení pro Zlepšení Adaptace

  • Zvýšit pomoc rozvojovým zemím: Škody způsobené změnami klimatu se už nyní počítají v desítkách miliard dolarů a adaptační opatření jsou chronicky podfinancovaná. Vláda však plánuje z dnešních 200 milionů korun ročně navýšit pomoc pouze na 1,8 miliard korun, a to až v roce 2030.
  • Zásadně reformovat lesní hospodářství: Je nutné postupně přeměnit smrkové monokultury na listnaté a smíšené porosty, které do většiny naší krajiny přirozeně patří, a přejít od holosečného kácení k průběžné, výběrové těžbě po jednotlivých stromech.
  • Vyčistit smog: Zdravotní rizika jsou totiž v rozpálených městech ještě horší. To znamená vyžadovat od elektráren dodržení nových evropských limitů znečištění, zpoplatnit i znečištění z domácích kotlů a aut a nastavit motivační prostředí pro rozvoj čistých domácích obnovitelných zdrojů energie.

Politika Ochrany Klimatu ČR

Vláda vzala na vědomí strategický dokument ministra životního prostředí Richarda Brabce s názvem Politika ochrany klimatu ČR. Dokument je tak prvním krokem k tomu, aby se ČR podílela na mezinárodním úsilí udržet růst teploty na 1,5, maximálně 2 stupních Celsia, tedy cílech Pařížské klimatické dohody. Politika znovu potvrzuje, že ČR má směřovat k výrazně nižší spotřebě uhlí, tedy paliva, které způsobuje nejvíce znečištění.

Ekologické organizace vítají předložení strategického dokumentu, který ČR potřebuje. Politika ochrany klimatu bude nyní posouzena z hlediska dopadu na životní prostředí. Připomínky bude moci podávat také veřejnost.

Financování Pomoci Chudým Zemím

Politika ochrany klimatu však zatím zcela selhává v odpovídajícím financování pomoci chudým rozvojovým zemím. Zatímco adekvátní podíl ČR vypočetly mezinárodní organizace na 10 miliard korun ročně od roku 2020, ministerstvo životního prostředí navrhuje pouze 1,8 miliardy a chce toho dosáhnout teprve od roku 2030.

Čtěte také: Ekologická stopa v ČR

Na zvládání dopadů změny klimatu v chudých rozvojových zemích připadá podle propočtů mezinárodních humanitárních organizací pro Česko úkol vyčlenit zhruba 10 miliard korun ročně. ČR zatím přispívala kolem 170 milionů korun ročně, tedy 0,004 procent HDP. Ministr Brabec navrhnul pomalé a nedostatečné zvýšení pomoci na 1,8 miliard v roce 2030 a navíc to na žádost ministerstva financí uvádí jako nepovinný předpoklad, neboť ministr financí Andrej Babiš odmítá rozpočtové plánování.

Příklady Dobré Praxe

Publikace “Když klima není prima” uvádí příklady firem, které ve spolupráci s Water Footprint Network měří svoji vodní stopu a hledají možnosti omezení neefektivní spotřeby vody ve svých provozech. Jedná se například o firmy z pivovarnictví, jako jsou AB InBev (dříve SABmiller) či Heineken (včetně pivovaru Krušovice). Ty dlouhodobě snižují vodní náročnost výroby piva a tím i ohrožení suchem.

Závěr

Závislost České republiky na vodě ze zahraničí je stejně nebezpečná jako závislosti na dovozu fosilních paliv. Proto musíme naše zemědělství měnit a místo krmení dobytka ve velkochovech sójou rozvíjet ekologické zemědělství využívající místní zdroje. Potřebujeme také změnit naše lesnictví a přírodními způsoby zadržovat vodu v krajině.

Čtěte také: Čínská ekologická krize

tags: #glopolis #politika #klimatické #změny

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]