Greenpeace a ochrana tuleňů

Organizace Greenpeace se dlouhodobě angažuje v ochraně tuleňů a protestuje proti jejich komerčnímu lovu.

Historie angažmá Greenpeace

Greenpeace se jako jedna z prvních organizací mezi lety 1976 až 1983 aktivně zapojila do kampaně proti komerčnímu lovu tuleňů v Kanadě.

Je patnáctého března 1976 - čas na první setkání s lovci tuleních mláďat. Dvě helikoptéry vyrážejí z hlavního tábora, který si členové Greenpeace postavili na ostrově Belle Isle. Z výšky šesti set metrů nad ledem je již viditelná krvavá stopa po lovu. Led se jim pohybuje pod nohama. Vzduch je plný zvuků. Zatímco jsou masakrována naříkající mláďata, jejich matky jsou zcela bezmocné.

První den protestu zahájil člen Greenpeace Al Johnson tím, že zakryl tulení mládě vlastním tělem. Lovec s nožem, který chtěl z mláděte stáhnout bělostnou kůži, byl najednou bezmocný. Tato akce se opakovala znovu a znovu.

Když nastala noc, helikoptéry odvezly členy Greenpeace zpátky na Belle Isle. Bouře se zhoršila, vítr vanul rychlostí až 160 kilometrů v hodině. Když aktivisté Greenpeace dorazili zpět na základnu, své tábořiště už nenašli. Bouře smetla stany, osobní majetek a veškeré vybavení z ostrova do moře...

Čtěte také: Aktivity Greenpeace

Kampaň proti masakru tuleňů na ledových pláních New Foundlandu trvala celkem sedm let. Pak nastal zlom. Byla vyzkoušena metoda protestu, kterou v roce 1976 Greenpeace samo zavrhlo. Tulení mláďata byla zachráněna tím, že jejich kožíšek byl “znehodnocen” neškodnou zelenou barvou.

Protesty proti lovu tuleňů v Kanadě

Organizace Greenpeace protestuje proti rozhodnutí kanadské vlády, která zahájila lov atlantických tuleňů na ledových krách v zálivu St. Lawrence. „Arogance kanadské vlády je naprosto zarážející. Plán lovu tuleňů je založený na chybných údajích, nesprávných předpokladech a nepřesných hypotézách a nevzal v úvahu další důležitá fakta. Lov začal před několika dny v zálivu St. Lawrence. Další lov se plánuje v oblasti Labradoru 12. dubna. Lovci mají pro tento rok povoleno ulovit celkem 319 500 tuleňů, přičemž 95% z nich bude mladších než jeden rok. Populaci tuleňů tvoří podle údajů ministerstva 4 - 6 milionů zvířat. Jejich populace čelila v dřívějších letech téměř kolapsu, když kvůli neúměrně velkému lovu v osmdesátých letech jejich počet klesl na 1,3 milióny zvířat. Letošní lov bude největší lov mořských savců vůbec na světě.

Greenpeace zveřejnilo zprávu "The Canadian Seal Hunt: No management and no plan", kde detailně popisuje nepřesnosti v ministerském návrhu použitém pro ospravedlnění komerčního lovu:

• nemožnost přesně zjistit opravdový počet tuleňů zabitých při lovu, neboť údaje ministerstva jsou vědecky neobhajitelné.
• odhad vývoje populace je založený na předpokladu, že environmentální a biologické faktory zůstávají krátkodobě i dlouhodobě nezměněné.
• kvóty lovu jsou stanoveny na základě sčítání tuleňů v pětiletých intervalech. Protože se lov zaměřuje na mláďata, která nedosáhnou věku plodnosti v pěti letech, dopad na populaci se může projevit až po 10 letech a až po 15 letech lze teprve stanovit trendy v rozvoji populace. Ve světle těchto faktů jsou potom základní ochranářské a monitorovací údaje ministerstva v podstatě bezvýznamné.

Letos má být vybito 350 000 zvířat. Letošní kvóty dosahují nejvyšší úrovně od roku 1967. Zatímco sněhobílá tulení mláďata (mladší dvou týdnů) jsou stále chráněna díky aktivitám, které na jejich ochranu v průběhu 70. a 80. let vyvíjeli Greenpeace a další organizace, starší tuleni mohou být podle kanadského práva i nadále loveni.

Kanadský úlovek tresek se v 90. letech významně snížil a přestože největší vinu na této skutečnosti nese až příliš rozsáhlý lov v minulých desetiletích, někteří z tohoto poklesu obviňují právě tuleně. Kolaps rybolovu v oblasti Newfoundlandu, zapříčiněný špatným hospodařením, představuje hlavní důvod pro zvýšení komerčního lovu tuleňů. Přitom jde o stále stejný postup, charakteristický pro každý druh lovu zvířat za komerčním účelem - „využít, vybít a jít zase dál“.

Čtěte také: Greenpeace a biomasa

Historie nás naučila, že dokud existuje trh, z kterého plynou zisky, tlak na lovení živočišných druhů povede k jejich vybíjení za únosnou mez. Vyslovujeme se proti jakýmkoli lidským aktivitám, které ohrožují populaci tuleňů. Jsme proti zabíjení tuleňů pro komerční účely. Protestujeme proti zabíjení všech druhů zvířat, jejichž populace je ohrožena, vážně snížena, nebo jejichž skutečný počet není dostatečně znám, či tam, kde lov může mít jakýkoliv nepříznivý efekt.

Když uvážíme mnoho nejasností spojených s dopadem globálního oteplování na arktickou oblast, může mít rozsáhlý lov velmi nečekané dopady na tulení populaci.

Zákaz dovozu tuleních kožešin do EU

Dne 11. března 1982 poslanci Evropského parlamentu odhlasovali zákaz dovozu tuleních kožešin do Evropského společenství.

Aktivista Greenpeace stříká tulení mládě neškodnou barvou, aby tak znehodnotil jeho kožešinu a učinilji bezcennou pro lovce (1982). Když Evropské společenství zakázalo dovoz tuleních kožešin z mláďat mladších 14 dnů (tzv white coat), jejich komerční lov se zastavil.

Nařízení má omezit nehumánní způsoby lovu, které jsou obvyklé hlavně v mimoevropských zemích. Česko čeká těžký úkol kočírovat debatu o tom, zda lov tuleňů úplně zakázat s tím, že pak ale bude porušován. „Nejsme v tom přímo zaangažovaní přímo a ani jedno řešení nás nijak nezasáhne. S ochranou živočišných druhů navíc máme velké zkušenosti. Obě tyhle zkušenosti chceme využít. Ochránci zvířat iniciativu českého ministerstva chválí. „Zákon, který má zastavit další vybíjení a masakr tuleňů velmi vítáme.

Čtěte také: Vývoj Greenpeace v Česku

Dopad na Inuity

Kampaň vlivných organizací na ochranu zvířat s podporou mnoha světových celebrit vedla nedávno k zásadnímu omezení komerčního lovu tuleňů. Ti přitom nepatří k ohroženým druhům zvířat. Tento krok znamenal pohromu pro kanadské Inuity, kteří jsou na lovu tuleňů ekonomicky závislí.

Režisérka, sama Inuitka, poukazuje na škody, které domorodým kmenům přináší mj. zákaz dovozu tuleních produktů do Evropské unie. Dokumentuje a sama aktivně podporuje argumenty Inuitů, že lov tuleňů není o nic zavrženíhodnější než běžný chov zvířat v Evropě. Snaha Inuitů se ale střetává s nezájmem ochránců zvířat. Ti jsou v tomto dokumentu vykresleni jako vlivný globální hráč, který ignoruje práva a tradice ohroženého etnika.

Zásadní omezení komerčního lovu tuleňů pod vlivem kampaně na ochranu zvířat bylo pohromou pro Inuity, kteří jsou na lovu tuleňů ekonomicky závislí. Maso je pro ně základní potravinou a kůže představovaly zdroj příjmů. Minulý čas je namístě. Trh s tuleními kožešinami a dalšími produkty se totiž zhroutil. Pro Eskymáky obrovská rána.

Podle kanadské filmařky Alethey Arnaquqové-Barilové, která má sama eskymácký původ, na tom mají podíl i západní ochránci zvířat. Ve snímku je vidět síla nevládních organizací, které v honbě za dobrým cílem můžou ztratit cit pro realitu všedního dne. Svými kampaněmi proti zabíjení tuleňů se přitom od 70.

Nejdříve v roce 1983 a pak v roce 2009 Evropa prakticky přestala dovážet tulení kůže a výrobky z tuleňů. Tuleň obecný přitom nebyl a není ohroženým zvířetem. Mezinárodní organizace ale zpětnou vazbu od Inuitů nebraly v potaz.

"Nikdy jsme tady žádné aktivisty neviděli. Jejich činnost na nás ale tvrdě dopadá," říkají Inuité v dokumentu.

Do Evropy původně směřovala od Eskymáků zhruba třetina tuleních kožešin. Po prvním zákazu v roce 1983 trvalo 20 let, než se ceny vrátily na úroveň zhruba 100 kanadských dolarů za kůži. Pak ale přišla další rána: úplný zákaz Evropským parlamentem v roce 2009. Následoval souboj na sociálních sítích. Na stranu aktivistů se postavili i hollywoodští umělci. Alespoň u některých politiků nakonec Inuité uspěli. V roce 2015 naopak zvýšila výkupní ceny tuleních kůží o čtvrtinu na 34 až 75 kanadských dolarů za kus. Vytvořila taky program na podporu výrobků z tuleňů, které dostanou certifikát pro prodej v EU. Za pět let do něj chce investovat 5,7 milionu kanadských dolarů.

Ochrana v Antarktidě

U Antarktidy by mělo vzniknout největší chráněné území na světě, požaduje spolu s Evropskou unií ekologické hnutí Greenpeace. To na podporu uvedeného cíle vyslalo do Jižního ledového oceánu ledoborec s výzkumníky.

Plavidlo Arctic Sunrise veze mezinárodní vědeckou skupinu, která chce zmapovat ekosystémy a rozšiřování průmyslového rybolovu ve Wedellově moři. Rezervace má zabírat přes 1,8 milionu čtverečních kilometrů, což je pětkrát více než rozloha Německa. Žádost o její vytvoření podala EU v říjnu 2016. O návrhu má letos v říjnu jednat Komise pro zachování živých mořských zdrojů v Antarktidě (CCAMLR). CCAMLR už předloni zřídila u Antarktidy chráněnou oblast o velikosti přes 1,55 milionu čtverečních kilometrů.

tags: #greenpeace #ochrana #tuleňů

Oblíbené příspěvky:

• Co dělat, když se voda vrací zpět do myčky
• Odbor životního prostředí Náchod - agenda
• Čištění myčky nádobí
• Jak používat DeLonghi EcoDecalk DLSC500
• Materiály pro adaptér odpadu pračky