Podobnou výzvou dneška je regulace látek, které výrazně přispívají ke globální změně klimatu způsobených oteplováním Země. Jedná se zejména o fluorované uhlovodíky, které patří mezi skleníkové plyny, jelikož mají velmi výrazný potenciál globálního oteplování (z angličtiny se udává zkratka GWP).
Co je GWP (potenciál globálního oteplování)?
Potenciál globálního oteplování (PGO, často také GWP z anglického global warming potential) je měřítkem toho, kolik tepla v atmosféře zachytí skleníkový plyn v určitém časovém horizontu ve vztahu k oxidu uhličitému.
GWP se počítá ke konkrétnímu časovému horizontu, obvykle 20, 100 nebo 500 let. Uživatelská volba tohoto časového horizontu může výrazně ovlivnit numerické hodnoty získané pro ekvivalenty oxidu uhličitého. Vysoký PGO tedy koreluje s velkou absorpcí infračerveného záření a dlouhou životností v atmosféře.
Stejně jako radiační forcing poskytuje zjednodušený způsob porovnávání různých faktorů, o nichž se předpokládá, že vzájemně ovlivňují klimatický systém, jsou potenciály globálního oteplování (PGO) jedním typem zjednodušeného indexu založeného na radiačních vlastnostech, které lze použít k odhadu potenciálu budoucno stního dopadu emisí různých plynů na klimatický systém v relativním smyslu.
Regulace fluorovaných uhlovodíků v EU
Státy Evropské unie se zavázaly regulovat fluorované uhlovodíky již v roce 2006 nařízením 842/2006. První regulace byla zaměřena zejména na úniky a recyklaci těchto plynů. Nově existují v rámci EU dva předpisy, jeden zaměřený na mobilní klimatizace v autech (2006/40/ES) a druhý na ostatní aplikace (517/2014). V prvním případě je od roku 2017 zakázáno použití plynů s GWP vyšším než 150. Druhé nařízení je velmi komplexní a znamená poměrně výraznou změnu v odvětví průmyslového a komerčního chlazení.
Čtěte také: Studium biodiverzity
Projekt ProCold a komerční chlazení
Evropský projekt ProCold prosazuje nejen úsporné profesionální chladicí spotřebiče, ale také produkty pracující pouze s chladivy šetrnými vůči klimatu. Trh s komerčním chlazením má ve využití ekologických chladiv oproti domácím chladicím spotřebičům zpoždění. Propagací úsporných komerčních chladicích zařízení pracujících s šetrnými chladivy, která budou povinná od roku 2022, se zabývá evropský projekt ProCold.
Hlavní součástí tohoto projektu je pravidelná aktualizace seznamu konkrétních modelů úsporných komerčních boxů dostupných na evropském trhu. Mezi hlavní kategorie patří skladovací chladničky a mrazničky, nápojové chladničky, minibary, vinotéky a chladicí vitríny.
V domácích chladničkách a mrazničkách již jsou chladiva (nejčastěji R600a nebo R290), jejichž příspěvek ke změnám klimatu je relativně malý (povinně GWP < 150 od roku 2015). Komerční chladničky oproti tomu mají stejný požadavek až od roku 2022; do roku 2020 musí mít všechny komerční chladicí zařízení chladiva s GWP menším než 2 500. Komerční chladicí zařízení se šetrnými chladivy jsou přitom dostupná ve většině velikostí (výjimkou jsou velké otevřené chladicí boxy). Obvykle čeští ani evropští výrobci komerčních chladicích boxů zatím šetrná chladiva s nízkým GWP nevyužívají.
GWP a stavebnictví
S rostoucím důrazem na ochranu životního prostředí a snahou o zmírnění globálního oteplování se stavebnictví stává jedním z klíčových sektorů, kde je nezbytné implementovat environmentální cíle. Pro dosažení těchto cílů je důležité hodnocení uhlíkové stopy staveb, které v příštích letech může podstatně ovlivnit vývoj celého stavebního sektoru.
Implementace hodnocení uhlíkové stopy (GWP) a hodnocení životního cyklu (LCA) je zásadní pro dosažení globálních environmentálních cílů a zajištění udržitelné budoucnosti.
Čtěte také: Česká republika a dobrovolná ochrana přírody
Potenciál globálního oteplování (GWP) - neboli zjednodušeně uhlíková stopa - udává celkové množství skleníkových plynů emitovaných do atmosféry v průběhu životního cyklu budovy. Vyjadřuje, jak jednotlivé skleníkové plyny přispívají k oteplování planety. Základní jednotkou GWP hodnot je kg CO2, equiv/FU, což představuje hmotnost ekvivalentního oxidu uhličitého na funkční jednotku (FU). V případě položek CS ÚRS se jedná o měrnou jednotku položky soustavy, tedy např.
Uhlíková stopa budov je klíčovou součástí směrnice EPBD IV (Energy Performance of Buildings Directive) o energetické náročnosti budov s prvními konkrétními požadavky na zavedení GWP k 1. lednu 2028.
Směrnice musí být do české legislativy implementována do 28. Směrnice EPBD IV je součástí širší dekarbonizační politiky EU, vycházející ze Zelené dohody pro Evropu, která si klade za cíl dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050 a snížit emise skleníkových plynů o 55 % do roku 2030.
Dalším důležitým dokumentem je legislativní rámec klimatického a environmentálního aktu (oficiálně známý jako Climate and Environmental Act), který má za cíl zavést a posílit opatření pro ochranu klimatu a životního prostředí.
Pro úspěšnou implementaci GWP do české stavební praxe je důležitá dostupnost výpočetního nástroje pro hodnocení životního cyklu (LCA) stavby, který v současnosti chybí. Zatím se používají především drahé zahraniční komerční nástroje, které výrazně zvyšují celkové náklady na projekty a často postrádají reprezentativní a transparentní data pro tuzemský stavební trh. Z těchto důvodů je vhodné integrovat LCA hodnocení do stávajících nástrojů běžně používaných ve stavebnictví. Jednou z velkých výhod je propojení LCA dat s rozpočtářskou databází, což je také doporučeno akčním plánem metodiky pro výpočet potenciálu globálního oteplování budov v kontextu České republiky, který byl vypracován Univerzitním centrem energeticky efektivních budov ČVUT v rámci projektu pro Evropskou klimatickou nadaci (ECF).
Čtěte také: Česká kategorizace odpadů
Propojení LCA dat s rozpočtářskou databází umožňuje získávat údaje o uhlíkové stopě a dalších environmentálních dopadech s menší časovou a finanční náročností spolu s relativně velkou mírou podrobnosti a přesnosti.
Fáze životního cyklu budovy a GWP
Metodicky se pro vyčíslení uhlíkové stopy (GWP) používá číselný ukazatel pro každou fázi životního cyklu budovy. Životní cyklus se skládá z několika fází, od těžby a zpracovávání surovin přes výstavbu, provoz, demolici až po nakládání s odpady.
- Fáze výroby (A1-A3): Zahrnuje těžbu (A1) a dopravu (A2) nerostných surovin pro výrobu stavebních materiálů a samotnou výrobu (A3) materiálů.
- Fáze dopravy (A4): Představuje dopravu stavebních materiálů na staveniště. Hodnoty jsou ovlivněny typem dopravy a vzdáleností.
- Fáze instalace (A5): Představuje samotnou instalaci. Hodnoty jsou ovlivněny použitými stavebními metodami a používanou mechanizací na stavbě.
- Fáze použití (B): Zahrnuje běžný provoz budovy (údržbu, opravu, výměnu) spolu s provozní spotřebou energie a vody. Do této fáze se zahrnují i hodnoty emisí skleníkových plynů pro prvky s kratší životností, než je určený časový rámec posouzení životního cyklu budovy, tedy prvků, které se během této doby budou muset vyměnit.
- Fáze konce životního cyklu (C): Představuje procesy související s koncem životnosti budovy nebo stavebního materiálu. Zahrnují demontáž konstrukcí, třídění a dočasné skladování materiálů, jejich přepravu na skládku včetně samotného skládkování a konečné zpracování jako je recyklace, energetické využití nebo likvidace.
- Fáze potenciálu 3R (D): Vyhodnocuje environmentální přínosy recyklace, obnovy nebo znovupoužití materiálů. Zkratka 3R reprezentuje anglické výrazy Re-use, Recovery a Recycling, tedy možné způsoby, jak může být s materiálem nebo výrobkem nakládáno po konci životního cyklu.
Směrem k Zero Carbon
Cílem je směřování ke globální strategii Zero carbon, která se soustředí na dosažení nulových emisí oxidu uhličitého (CO2). Strategie spočívá v nulové bilanci, tedy žádný uhlík se buď neprodukuje, nebo jsou emise zcela kompenzovány opatřeními, která z atmosféry odstraní stejné množství oxidu uhličitého. Tento koncept je klíčovou součástí globálního úsilí o zmírnění dopadů změny klimatu a dosažení udržitelné budoucnosti. Dosažení tzv. uhlíkové neutrality by mělo přispět ke stabilizaci klimatu a celkové ochraně životního prostředí.
Definice pojmů
- CS ÚRS (Cenová soustava ÚRS): Cenová soustava ÚRS je ucelený systém informací, metodických návodů a postupů pro stanovení ceny stavebního díla.
- EPD (Environmental Product Declaration/Environmentální prohlášení o produktu): Environmentální prohlášení o produktu představuje soubor měřitelných informací o vlivu produktu na životní prostředí v průběhu jeho životního cyklu.
- GWP (Global Warming Potential/Potenciál globálního oteplování): Potenciál globálního oteplování neboli uhlíková stopa udává emise skleníkových plynů v celém životním cyklu přepočtené na ekvivalentní emise CO2.
- LCA (Life Cycle Assessment/Hodnocení životního cyklu): Hodnocení životního cyklu je metoda hodnocení environmentálních dopadů na životní prostředí po celou dobu životního cyklu.
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]