Habánský dvůr je rodinná farma, která hospodaří na pozemku vlastními silami tak, aby svou péčí co nejvíce respektovala okolní krajinu. Na rodinných farmách v Rakousku se učili nejen jak farmařit, ale také jak obnovit vztah lidí k půdě a krajině. Podporují místní komunitu a folklor.
Kde jinde se učit o adaptacích na vlny veder a dlouhodobá sucha než v oblasti nazývané Moravská Sahara? Na rodinné farmě Habánský dvůr pracují na opatřeních již více než 20 let. Místní krajina řeší ale tento problém od nepaměti.
Ten hlavní, kdo však může pomoci české krajině, je český zákazník - nákupem výrobků od místních farmářů.
Jejich hospodářství - Habánský dvůr - čítá cca 85 ha zemědělské půdy. Ta se skládá z 35 ha půdy orné, 29 ha luk a pastvin, 2,5 ha mokřadů, 2 ha květnatých stepních trávníků, 550 stromů ve stromořadích, alejích a na pastvinách, tůní a meandrujícího potoka.
Rodina Blahuškova hospodaří na půdě bez pesticidů a využívají organickou hmotu, což posílilo mikrobiální život v půdě a zvýšilo stav přirozených predátorů, kteří likvidují škůdce.
Čtěte také: Odvoz odpadu Dvůr Králové
Hlavním cílem projektu je provozování trvale udržitelného ekologického hospodářství, které citlivě využívá konkrétních místních podmínek a je lépe adaptované na sucho, které se změnou klimatu ještě prohlubuje. S tím úzce souvisí revitalizace okolní krajiny, dříve postižené intenzivním zemědělstvím, monokulturním lesnictvím, ztrátou biotopů, a zvýšení její rozmanitosti.
Opatření projektu směřují k omezení přehřívání krajiny a jejímu vysušování, zamezení rychlého odtoku vody z krajiny a odparu srážkové vody. Dalším zásadním problémem oblasti je větrná eroze, kterou zmírnily vysazené větrolamy a rozptýlená zeleň.
Konkrétní opatření zahrnují:
Z ekonomického hlediska projekt pomohl zvýšit úrodnost a stabilizaci výnosů plodin i v suchých letech. Pokleslo také množství škůdců, ať už hmyzích na polních plodinách, či hrabošů na loukách.
Do lokality se vrátila spousta vzácných a ohrožených druhů rostlin, např. kavyl. Taktéž se zde znovuobjevily vzácné druhy živočichů: luční motýli, kudlanka nábožná, ještěrka zelená, slepýš křehký, užovka obojková, blatnice skvrnitá, lelek lesní, moták lužní, luňák červený, včelojed lesní, čáp černý, ťuhýk ad.
Čtěte také: Moderní technologie v Dvůr Králové nad Labem
Hospodářství se díky své poloze stalo vyhledávaným místem pro rodinné a turistické výlety. Nachází se zde také stanoviště programu BezKempu. Na salaši pořádá rodina několikrát do roka folklórní akce, které prezentují místní bohatý slovácký folklór vázaný na zdejší tradice, krajinu a tradiční zemědělství. Konají se tady pravidelně vzdělávací semináře o ekologickém zemědělství či naučné akce pro děti.
Původně se jednalo o intenzivně obhospodařovanou půdu s melioracemi vybudovanými v 50. letech. Na čtyřech půdních blocích o průměrné velikosti 20 ha se nacházely monokultury. Používaný způsob hospodaření příliš nezohledňoval jednotlivé typy stanovišť. Důsledkem tohoto přístupu byl častý výskyt nepříznivých jevů jako je každoroční silná větrná eroze, přehřívání ploch s písčitými půdami, vysušování a rychlý odtok vody z krajiny. Podstatné bylo snížení druhové pestrosti místní fauny i flóry dané jednak chemizací, a jednak nedostatkem přirozených stanovišť vhodných k jejich životu.
Údržba celé lokality probíhá už téměř dvacet let běžným zemědělským hospodařením - pastvou, sečením luk, obděláváním polí, vyžínáním mezí, pravidelným řezem ovocných dřevin. Náklady na provoz jsou součástí celkového firemního managementu hospodářství. Náklady nad rámec běžného provozu, ať už pracovní či materiální, se započítávají do celkových výrobních nákladů.
Zásadní překážkou realizace projektu jsou složité vlastnické vztahy, často léta neřešené a neřešitelné. Krajinné celky v oblasti tvoří pole široká 8,5 m, táhnoucí se od hranice intravilánu až po konec obecního katastru. Ta mají navíc více vlastníků. Situaci se snaží obec řešit nedávno zahájenými pozemkovými úpravami. Pokud by byly úspěšné, bude možné navázat na projekt dalšími krajinnými prvky a významně tak zlepšit daleko větší krajinný prostor.
Stinnou stránku vnímají autoři také ve spotřebitelském chování českého zákazníka. Byť publikovaná podpora výrobků drobných zemědělců je ze strany laické veřejnosti značná, nákupní chování jí neodpovídá. Český spotřebitel stále upřednostňuje levnější a často méně kvalitní dovozové potraviny. Ty pocházejí většinově z produkce průmyslového zemědělství, které krajinu naopak masivně poškozuje. Aby mohli drobní zemědělci investovat do péče o krajinu, musí mít dostatečné příjmy z prodeje svých výrobků.
Čtěte také: Hospodářský dvůr Fryšták odpad
K nečekaným jevům v oblasti patří rychlost postupu klimatické změny. Dlouhé epizody horka a sucha s sebou přináší prachové bouře, písek kolem nově vysazených stromů rozpálený na 60 stupňů a nekonečné letní zalévání. Zemědělskou produkci ničí všudypřítomné ponravy a chrousti - jednou za čtyři roky seřerou vše zelené.
Druhá okolnost, kterou autoři nečekali, je neochota českého zákazníka podporovat české sedláky nákupem jejich produkce.
tags: #habansky #dvur #ekologicke #hospodarstvi #informace