Když jsem zjistila, že cena letenky se z Vancouveru pohybuje kolem šesti tisíc korun, byla jsem nadšená. Konečně jsem měla možnost vydat se do této oblasti a zjistit, zda jsem se ve svých představách nemýlila.
V Tichém oceánu se nachází údajně kolem stovky havajských ostrovů a ostrůvků. Mezi ty nejznámější a největší patří Big Island, Maui, Oahu, Kauai a Molokai. Čekalo mě surfování na internetu, abych se rozhodla, který z nich si mám vybrat. Kamarádi mi nejčastěji doporučovali Maui, ale hned dodávali, že každý ostrov má co nabídnout. Věřila jsem jejich názoru a v lednu roku 2017 jsem se vydala právě tam. Asi po šesti hodinách letu jsem se ocitla na Havaji.
Ostrov se dá objet za jeden den, ale na podrobné prozkoumání bych potřebovala i několik týdnů. Já měla týden pouze jeden, a tak jsem neztrácela čas a vyrazila jsem projet populární silnici, která vede do města Hana. Cesta je zajímává nejen díky přírodním scenériím, ale především díky proslulým zatáčkám, které se šněrují jedna za druhou. Když se ke klikaté a úzké cestě přidá nespočet mostů, ve kterých se jezdí pouze v jednosměrném provozu, začíná to pravé dobrodružství. Výhledy z okénka byly pestré, protože některé části lemují pobřeží, jiné vedou hlubokým pralesem. Na této cestě je nespočet krásných jezírek a vodopádů. Ze začátku jsem měla pocit, že musím pokaždé zastavit a zvěčnit tu nádheru.
Další zajímavé místo, které nešlo minout, byla sopka Haleakala. Ta je s nadmořskou výškou 3055 metrů nejvyšším místem na ostrově. Možná právě proto se jméno sopky překládá jako Domov Slunce. Velký nápor turistů zažívá kráter především při východu a západu slunce. Vzpomínám si, že staré auto z půjčovny muselo zdolat velké převýšení a nespočet zatáček. Přeci jen jsem jela až tam, kde bydlí slunce. Rozhodla jsem se, že se s ním pojedu rozloučit a podívám se, jak mizí za obzor. Když jsem vystoupila a pocítila teplotu kolem deseti stupňů, rychle jsem na sebe navlékala všechno co bylo po ruce. Příroda kolem sopky byla zabarvená do teplých odstínů červené, oranžové a hnědé barvy. Výhledy byly dechberoucí a kdyby mi nebyla taková zima, kochala bych se jimi podstatně déle. Doufala jsem, že i auto se dostatečně schladilo a je připravené na zpáteční cestu.
Na Maui jsem byla v zimě, což byl ten správný čas na pozorování velryb, které se každoročně připlouvají do teplých vod rozmnožovat až z Aljašky. Proto jsem měla oči na stopkách, kdykoliv jsem byla na pláži. Jinak tomu nebylo ani na lodi, když jsem jela šnorchlovat na ostrov Molokini. Neustále jsem se dívala na hladinu a vyhlížela proud tryskající vody, což by značilo přítomnost velryb. V duchu jsem si říkala, že by bylo skvělé vidět tyto mohutné savce vyskakovat z vody jako ve filmu Zachraňte Willyho. Všichni na palubě byli nadšeni, když kapitán oznámil, že v dáli spatřil velryby a že se vydáme jejich směrem. Když jsme připluli blíže, viděli jsme dvě velryby, které se vymrštily z vody. Posádka lodi nám říkala, že se patrně jedná o dva samce, kteří se předvádějí před samičkou a snaží se jí ohromit placáky, které hází do vody.
Čtěte také: Sopky, oxid uhličitý a turismus na Havaji
Už to byl krásný zážitek a to mě ještě čekalo objevování mořského světa kolem ostrova Molokini. Ten je známý především díky četnému výskytu mořských želv. Nemít v puse šnorchl, určitě bych se dívala na tu krásu s otevřenou pusou. Pestrobarevné rybičky plavaly všude kolem mě a já obdivovala želvu, která byla pode mnou.
Perlu Pacifiku, jak se také Havaji přezdívá, jsem si zamilovala. Příroda, lidé, ale především celková atmosféra, která na mě z ostrova dýchala, mě okouzlila. Havajský pozdrav „aloha“ nevyjadřuje pouze přivítání nebo loučení, ale i smýšlení a celkový pohled na svět. Jde o symbol havajské kultury a životního stylu. Proto jsem byla nadšená, když jsme s Markem začali na podzim roku 2020 plánovat další návštěvu této krásného země. Tentokrát jsme se chtěli vydat na ostrov Kauai. Nejlevnější letenky však byly na Oahu, které nás podle dostupných informací lákalo nejméně. Tento ostrov se totiž jevil jako nejvíce turistický a známý především díky pláži Waikiki, přístavu Pearl Harbour a Honolulu, které se často přirovnává k betonové džungli. To byl pravý opak toho, co jsme chtěli my.
Na Oahu se nachází velmi populární místo s názvem Stairway To Heaven - Schodiště do nebe, které je oficiálně zavřené, protože jsou zde velmi nebezpečné úseky. Přesto je ale turisty stále vyhledávané. My jsme se rozhodovali, zda se na toto místo vydat a riskovat především zdraví a také několikaset dolarovou pokutu. Jasno jsem měla až po absolvování stezky Koko Crater, na kterou jsme se vydali pozorovat východ slunce. Cesta to byla netypická a náročná, protože stoupala velmi strmě do kopce po železničních pražcích. Během druhé světové války zde vytvořila armáda vyhlídkové bunkry a na této stezce byla vytvořena železnice, která sloužila k přepravě zásob až na vrchol. Pociťovala jsem na sobě, že nejsem zvyklá na zátěž v takovém vedru a tak vysoké vlhkosti.
Vyhledávali jsme především přírodu a krásné písčité pláže, ale vydali jsme se i do přístavu Pearl Harbour. Navštívili jsme muzeum, které bylo velice moderní a interaktivní. Krátká videa, dobové uniformy a různé makety nám připomněly informace o útoku z roku 1941. Prošli jsme se i po Honolulu a po pláž Waikiki, o které jsem pravděpodobně slyšela poprvé díky písničce od Petera Nagyho. Ve světě je však známá díky prvnímu hotelu, který zde byl v roce 1901 postaven. Od tohoto roku zde vyrostlo nespočet hotelů a celá pláž je jimi lemována. Hotelové komplexy tvoří zeď mezi pláží a městem a také oddělují turistický svět od toho okolního, který už nevypadá tak luxusně. Pokud se na Oahu ještě někdy podívám, Honolulu nebude patřit mezi místa, které musím znovu navštívit.
Po pouhých čtyřiceti minutách letu jsme přistáli na čtvrtém největším havajském ostrově Kauai. Díky deštnému pralesu, který pokrývá velkou část ostrova, je také znám jako Zahradní ostrov. Některé jeho části jsou přístupné pouze po moři nebo vzduchem. Zatímco na Oahu jsme bydleli v malé zahradní chatičce, na Kauai jsme si pronajali dodávku, která se stala na dalších deset dní naším domovem. Auto bylo staré, oprýskané a ihned po nastartování nás přepadla obava, protože pod kapotou se třáslo snad všechno co šlo a auto vydávalo děsivé zvuky. Hned na první pohled bylo jasné, že ostrov je o dost klidnější a méně turistický. Co nás ale překvapilo byla přítomnost drůbeže. Kohouti, slepice, kuřata byli prostě všude. Prý to zapříčinily hurikány, při kterých unikli z domácích chovů do volné přírody, a protože nemají žádného přirozeného predátora, došlo k jejich přemnožení. Na první pohled to vypadalo komicky, že u supermarketu, na pláži, na benzínce vidíte pobíhat slepice.
Čtěte také: Proč je příroda největší luxus?
Hlavním důvodem proč jsme chtěli navštívit právě ostrov Kauai byla oblast kolem Národních parků Nāpali Coast a Kokee. Zdejší krásná příroda se stala kulisou pro natáčení filmů Jurský park, Piráti z Karibiku a Avatar. Nemohli jsme se dočkat, až spatříme rýhované pohoří, které dosahuje výšky až 1200 metrů nad Tichým oceánem. Naším cílem bylo projít stezku Awaawapuhi, ale kvůli počasí, které je zde velmi zrádné, jsme si jízdu do hor vyzkoušeli na nečisto hned několikrát. Předchozí pokusy nás odradila zima, mlha, vítr a hlavně déšť. Není divu, že je tato oblast považována za místo, kde na světě nejvíce prší. Alespoň jsem se pokaždé mohla kochat výhledem na kaňon Waimea, který je také nazýván jako Grand Canyon Pacifiku a jeho název je odvozen od řeky, která jím protéká. Až na čtvrtý pokus se počasí umoudřilo a my jsme mohli náš výlet uskutečnit. Stezka byla neobvyklá, protože jsme nejdříve klesli a až na zpáteční cestě nás čekalo stoupání. K našemu údivu jsme potkali odvážlivce, který měl na nohou žabky. Naštěstí si brzo uvědomil, že pantofle nebudou vhodnou obuví a zamířil zpět k autu. Při sestupu lesem nás vyděsilo divoké prase, které se z ničeho nic objevilo na cestě. Věděla jsem, že jsou na ostrově divoká prasata přemnožená a že se na ně někdy dokonce pořádají hony i z vrtulníku. Prase se však bálo víc než já a okamžitě zmizelo v lese. My tak mohli pokračovat dál.
Skoro celou dobu bylo zataženo a mraky byly všude kolem nás. Rozhodli jsme se využít dobrého počasí a vydali jsme se na další výlet s názvem Kalepa Ridge Trail, který byl vzdálen jen pár kilometrů. Tato trasa měla nabízet údajně nejkrásnější výhledy na hory, s tím, že lepší jsou pak už jen z helikoptéry. Když jsme na internetu zjišťovali informace o Kalepa Ridge Trailu, dočítali jsme se v komentářích, že se jedná o velmi nebezpečný úsek, kdy strmé úzké cestičky vedou vysoko po hřebeni a při jednom chybném kroku hrozí pád z útesu. Zejména pak po dešti, kdy je terén podmáčený a kluzký. Proto byl tento trail oficiálně zavřený. Chápala jsem, že je to kvůli bezpečnosti všech pantoflových turistů. My jsme však objevili ještě jednu podobnou cestu, kterou používají místní lovci a rozhodli jsme se ji vyzkoušet. Domluvili jsme se, že pokud bude trasa riskantní a nebezpečná, vrátíme se. V průběhu cesty jsme potkali pár, který nás ujistil, že podmínky jsou dobré a z toho, co uvidíme na konci, se nám bude tajit dech. Z dvojice dobrodruhů čišela čistá radost a nadšení takovým způsobem, že moje zvědavost vzrostla o dvojnásobek. Celou dobu jsme šli po hřebeni hory, ale žádné riskantní úseky jsme zdolávat nemuseli a dostali jsme se až na konec útesu. Ihned jsem pochopila, proč mladý pár působil tak šťastně. Před námi bylo obrovské vrásčité pohoří, jehož útesy omýval oceán. Troufám si říct, že to byl nejkrásnější výhled z celého výletu. Úplně sami jsme si užívali pohled na nekonečný oceán a rýhované pohoří.
K Havaji určitě neodmyslitelně patří nekonečně dlouhé pláže a surfování. Vypadalo to, že se zde všichni rodí se surfem v podpaždí a děti umějí dřív surfovat než chodit. My jsme rádi pozorovali surfaře všech věkových kategorií a obdivovali jsme jak si počínají ve velkých vlnách. Jednou jsme se náhodou připletli i k finálovým jízdám světového poháru a mohli jsme vidět opravdovou špičku tohoto sportu. Jindy nás zase zaujal pán, který hleděl do vln a troubil na velkou mušli. Dělali jsme si legraci a prohodili, jestli tímto způsobem svolává děti k večeři. Havajská kuchyně obsahuje hodně čerstvého ovoce a ryb. Populární pochoutka je Poke, syrová ryba nakrájená na kostičky, podávána většinou s rýží.
Náš pojízdný domeček překvapivě vydržel celých deset dní. Poslední dva dny nám nesvítila světla, a tak jsme se museli omezit pouze na denní ježdění. K naší smůle jsme tuto novinu zjistili při cestě z večerního trhu v historické vesničce Hanapepe. Na Havaji se stmívá už kolem 18 hodiny, a proto jsme absolvovali dobrodružnou cestu na pláž, kde jsme chtěli přenocovat. Řidiči na nás blikali, troubili a všemi možnými způsoby se nás snažili upozornit na to, co jsme už dávno věděli. Naštěstí jsme jeli po tmě jen kousek a oběma se nám velice ulevilo, když jsme v pořádku zaparkovali. Na plážích se oficiálně nocovat nesmí, ale protože jsme spali v autě a ne ve stanu, žádný problém jsme s tím neměli. Poslední dva dny nás na autě trápily už jen menší detaily. Třeba nefunkční ostřikovače a stěrače, které naopak fungovaly skoro nepřetržitě a nešly vypnout. Tím rozmazaly po skle vše co šlo a v kombinaci se sluníčkem jsme přes něj skoro nic neviděli.
Má představa o Havaji se naplnila. Krásnou čistou vodu, jemný písek a slunce nad hlavou jsem zde našla. Zjistila jsem ale, že spojení „to je Havaj“ není o povalování se na pláži a usrkávání koktejlu z brčka.
Čtěte také: Krásy argentinské provincie
Havajské ostrovy jsou místem s nejkrásnějšími přírodními sceneriemi na světě. Typické zalesněné a ostře rozeklané horská úbočí padající do hlubin Pacifiku, hory stoupající do výšek přes 4 000 metrů, ale i nádherné scénické silnice klikatící se krajinou. Nádherné vyhlídky na vás čekají doslova na každém kroku, a to na úplně všech ostrovech. Ať už se na Havaji za přírodou vypravíte kamkoliv, rozhodně nebudete litovat.
Plážová turistika patří na Havaji k hlavním bodům, proč sem míří turisté z celého světa. Na ostrovech najdete pláže, které se pravidelně umisťují v žebříčcích o nejkrásnější pláž světa, přičemž koupat se zde můžete celoročně. Teploty vzduchu i moře se v průběhu roku mění jen velmi málo, nejstudenější voda v zimě má kolem 23 °C. Havajské pláže mají většinou přírodní charakter a téměř vždy úchvatné scenérie.
Na rozdíl třeba od evropských letovisek pláže na Havaji nepřekypují službami a nejsou obklopené hradbou restaurací, barů a lehátek se slunečníky. O to větší zážitek z koupání a výhledů však budete mít. Hlavní pláže v letoviscích jsou však vzorně upravované, písek je vždy čistý a služby jako bezplatné toalety nebo sprchy jsou standardem i na těch nejzapadlejších venkovských plážích.
Kouzelná a exotická havajská krajina láká kromě koupání v moři a road-tripům i k pěší turistice, kterou lze provozovat úplně všech ostrovech. Vypravte se na krátké hodinové treky od parkovišť k přírodním zajímavostem, ale i na několikadenní túry napříč dechberoucí krajinou džunglí, hlubokých údolí, vodopádů, lávových polí i divokého pobřeží.
Na výlety, které zvládnou i méně trénovaní turisté, jsou vhodné opravdu úplně všechny ostrovy. Ať se bude jednat o dlouhou procházku po po pobřeží Honolulu nebo se vypravíte k jedněm z mnoha vodopádů, podobnými výlety můžete vyplnit klidně celý pobyt na Havaji. Mezi nejoblíbenější místa výletování patří tyto atrakce:
Havaj je ale i rájem pro opravdové turisty, kteří se rádi vypravují na treky s přespáváním v přírodě nebo alespoň celodenní túry náročným terénem. Několik z tamních stezek patří dokonce ke světově známým a rozhodně byste je neměli vynechat.
Tropické destinace si přímo říkají o objevování podmořského světa a Havajské ostrovy jsou skvělým místem. Šnorchlovat zde můžou úplní začátečníci, ale místní vody rozhodně neurazí ani zkušené cestovatele. Kromě stovek druhů pestrobarevných ryb můžete v havajských vodách pozorovat želvy karety obrovské prakticky na každé druhé pláži.
Havajské ostrovy jsou sopečným souostrovím ze stovkami kráterů a malých i těch největších sopek. Vypravte se do světa měsíční krajiny, spatřete na vlastní oči z bezpečné vzdálenosti tekoucí lávu nebo se zahleďte do kráteru s neustále bublajícím magmatem.
Nejživější sopečná krajina se nachází na ostrově Big Island, který je sopečnou turistikou světově proslulý. Při své cestě nevynechejte:
Neskutečnou podívanou měsíční krajiny pak nabídne sopka Haleakala na ostrově Maui.
Svézt se na jedinečné "Big Wave" nebo se jen naučit základy surfování? Ať tak či tak, je jen málo míst na světě vhodnějších k surfování. Vždyť právě na Havajských ostrovech se tento sport narodil a dodnes jsou považovány za mekku všech surfařů světa.
Nejlepší surfařské podmínky nabízí jednoznačně North Shore, severní pobřeží, ostrova Oahu. Druhou slavnou lokací pro surfaře je severní pobřeží ostrova Maui a západní pobřeží Kauai.
Cena dvouhodinové lekce pro začátečníky se obvykle pohybuje mezi 125 USD a 170 USD s vlastním instruktorem, který se bude věnovat jen vám a od 75 USD v hodinách s více studenty. Ceny vždy obsahují i půjčení veškerého vybavení.
Památník, postavený v roce 1962, ročně navštíví více než dva miliony turistů a je přístupný pouze lodí, která odplouvá z návštěvnického centra. Návštěva memoriálu USS Arizona je „povinností“ každého návštěvníka ostrova Oahu. Potopený křižník USS Arizona je mementem a připomínkou útoku Japonců na Pearl Harbor. Z mnoha potopených plavidel byl neopravitelný křižník ponechán na svém místě jako historická památka a muzeum.
Kaňon Waimea, jemuž se přezdívá „Velký kaňon Tichomoří“, se se svými skalními stěnami, skalními útesy a zemitými barvami táhne v délce 16 km, je široký 1,6 km a hluboký více než kilometr. Zastavte se na vyhlídce Waimea Canyon, odkud budete mít nádherný výhled na kaňon a 240metrový vodopád Waipoʻo.
Z Kailua-Kony se vydejte na jih, a octnete se v kraji kávy. Tato oblast - Kaʻawaloa (Captain Cook), Hōnaunau, Kāʻu - je známá vynikající kávou, která se pěstuje výhradně ve vysokých polohách na vulkanické půdě svahů sopky Hualālai. Jsou zde stovky farem a mnohé nabízejí prohlídky s výkladem a ochutnávkou zdarma.
Palác ʻIolani, vybudovaný v roce 1882 za krále Davida Kalākaua v centru Honolulu, je jediným královským sídlem v USA. Jeho stavba trvala tři roky a stála 343 595 USD, přičemž v něm bylo poprvé na Havaji instalováno elektrické osvětlení, splachovací toalety a domácí telefony.
Necelých pět kilometrů od břehů pláže Wailea na Maui leží kráter Molokini, proslulý hlubokou průzračnou vodou, která přetéká mořským životem. Ostrůvek ve tvaru půlměsíce je mořskou rezervací, kde žije více než 250 druhů tropických ryb.
Havajské přísloví říká: „Hawaii no ka oi“ neboli „Havaji se nic nevyrovná.“
tags: #Havaj #příroda #západ #slunce #zajímavosti