Klimatické Zóny Havaje: Sopky, Oxid Uhličitý a Turismus

Všechny havajské ostrovy jsou sopečného původu. Ostrov Havaj je z nich největší. Najdeme na něm pět sopek: Mauna Loa, Mauna Kea, Kilauea, Hualalai a Kohala.

Největší sopkou světa je Mauna Kea. Od hladiny moře na vrcholek napočítáme 4205 m a od hladiny moře k základu sopky na dně oceánu je to dalších 5400 m. Celkem něco okolo 9,5 km - 10 km. O něco nižší je Mauna Loa s největší vulkanickou hmotou na světě.

Mauna Loa a Kilauea jsou dosud aktivní. Mauna Loa vybuchla od roku 1885 dvacetkrát. Naposledy 25.března 1984 po devítileté přestávce. Objem vytékající lávy se odhadl na 2 mil. m3 za hodinu. Láva tekla na město Hilo, ale po 25 km se zastavila. Obyvatelé to odnesli jen strachem. Kilauea je od roku 1983 nepřetržitě činná a je zde také umístěna sopečná přírodní rezervace.

Sopky Hualalai (ostrov Havaj) a Haleakala (na ostrově Maui) nepovažují vulkanologové za vyhaslé. 35 km jižně od Kilauea je podmořská sopka Loihi. K dosažení mořské hladiny ji zbývá 975 m. Odhaduje se, že nový ostrov se objeví asi za 10000 až 100000 let. Panuje zde tedy čilá sopečná aktivita.

Na ostrově Havaj se pod vrcholem největší aktivní sopky světa Mauna Loa měří ve specializované observatoři atmosférický oxid uhličitý a z nedalekého sopečného systému Kilauea ženou pasáty na měřící přístroje ročně další 3,3 miliony tun oxidu uhličitého.

Čtěte také: Klimatické podmínky

Na letiště Kona (závětrná strana ostrova) přilétá 4x více návštěvníků než na Hilo (návětrná strna). To znamená, že pasátové větry odvávají větší část CO2 vzniklého z činností motorů letadel na volné moře a MLO je ani nemůže zaznamenat, i kdyby přístroje chtěly.

Nacházejí se zde dvě letiště a ročně na ostrov přiletí více jak 1 mil. zahraničních pasažérů, kteří tvoří 90% návštěvníků. V roce 2007 přicestovalo 1.622.359 letecky a 117.099 lodí. Mezi roky 2000 až 2007 lze pozorovat pomalé přírustky. Na ostrov přijíždí pomalu a jistě stále více lidí a mohli bychom se domnívat, že způsobují nárůst CO2.

Oxid uhličitý je v poměru ke vzduchu těžký plyn (12 + 2 x 16 = 44 g). Ze zkušenosti víme, že se ve studnách a vinných sklepech drží při zemi. Zřejmě nešplhá od pobřeží do výšky 3400 m, kde se nachází observatoř. Ve volných prostorách se rozptýlí a neohrožuje život lidí. Observatoř tedy sotva měří turisticko-hospodářskou činnost na Havaji.

Můžeme se jen domnívat, že je tomu právě naopk. Oxid uhličitý uniká jícny sopek a také postranními trhlinami a klesá postupně dolů k pobřeží. Při tom míjí observatoř. Eventuelní bezpříkladné množství návštěvníků na observatoři to také asi nebude. Každý návštěvník si dopravu na observatoř musí organizovat sám, jak se lze v instrukcích jak observatoř navštívit dočíst.

Sopka Kilauea emituje ročně 3.3 miliónů tun CO2. Jestliže si pročtete stránky ML observatoře případně necháte hledat slova související s erupcí sopky Kilauea, nenajdete o nejaktivnější sopce na světě vzdálené 50 km vzdušnou čarou ani slovo. Jako kdyby neexistovala. Naleznete pouze odkazy na sopku Pinatubo (aktivní filipínská sopka), odkaz na observatoř na Aljašce apod.

Čtěte také: Změny v jet streamu v důsledku klimatu

Nenajdete jediný článek, který by se zabýval závislostí mezi erupcemi sopky Kilauea a měřením oxidu uhličitého. Nebo alespoň opakem, tedy nezávislostí MLO měření na erupcích Kilauea systému. Nepřipadá vám to zvláštní? Dokonce i takové, která se nachází pod vlastníma nohama.

Z následující tabulky můžeme vyčíst, že polovina plynných emisí Kilauea je oxid uhličitý. Šipky naznačují jejich směr, tj. od Kilauea na observatoř na Mauna Loa. Větrnné poměry jsou složitější než je zde zakresleno. Záleží také denní době, teplotě apod. ale trend je zřejmý. Od sopečného systému Kilauea na observatoř.

Naposledy vybuchla sopka Mauna Loa v roce 1984. Toho času neproudí žádná láva, pouze unikají plyny. Naproti tomu sousedící Puu Oo , patřící do Kilauea systému, je od 1983 nepřetržitě činný. Od počátku historické dokumentace v roce 1834 došlo na Kilauea k 33 výbuchům.

Počínaje červencem 2004 lze v hloubce Mauna Loa registrovat zvýšené množství tremorů (otřesů). Jenom v prvním zářijovém týdnu 2004 došlo k více jak 350 zemětřesením v hloubce od 35 km do 50 km. Došlo k tomu poprvé od počátku seismických záznámů od roku 1960. Nedomníváte se také, že při takových otřesech musí v sopce Mauna Loa vznikat nové trhliny, kterými unikají plyny?

Geologové se již delší dobu domnívají, že systémy Mauna Loa a Kilauea jsou spolu spojeny. Rozdílné složení minerálů z obou systémů tuto myšlenku nepodporuje, ale také nevyvrací. Erupce jícnu PuuOo v systému Kila uea začaly 3. ledna 1983. Letos tedy sopka v tichosti oslavila svoje 25 narozeniny nepřetržité činnosti. Od té doby bylo zaznamenáno 55 erupcí. Do roku 2004 emitoval systém denně 8500 tun CO2. V roce 2005 se toto množství dokonce ztrojnásobilo.

Čtěte také: Luboše Motla o klimatické změně

Prezentaci „faktů“ a odhady budoucnosti ohledně celosvětového množství CO2 zakládají někteří politici na údajích z Mauna Loa observatoře. Jestliže Mauna Loa observatoř měří koncentraci CO2 na aktivní sopce (Mauna Loa) řádově v 0,001 %, navíc nedaleko nejaktivnější sopky světa (Kilauea), která ročně vypouští 3,3 miliónů tun CO2, pak takové údaje vypovídají hlavně něco o činnosti sopky a jejím okolí a nikoliv o lidmi vytvořeném CO2.

A proto také asi pomalu stoupá množství naměřeného CO2 na stanici Mauna Loa Observatory. Charles Keeling zde asi 50 let měřil nafukování sopky namísto, jak se pravděpodobně chybně domníval, údajný globální atmosférický CO2.

Podle interpretace geologů to tedy prozatím vypadá tak, že Keeling na Mauna Loa neměřil 50 let nárůst globálního atmosférického množství CO2, nýbrž narůstající únik CO2 ze sopky.

Na MLO se vzduch nejprve zmrazí a pak se zjišťuje množství CO2. Jako blbými laikovi mi tam schází porovnání CO2 ve vzduchu před zmrazením a po zmrazení a také mi schází kontrola množství v samotném vymrzlém vzorku. Proč? Protože CO2 reaguje s vodou v atmosférické páře a po vymrznutí jej musí být v suchém vzduchu méně.

A také proto, že i molekuly síry a její sloučeniny reagují s CO2 - nebo tak nějak jsme to učili ve škole. Keeling tak asi 50 let nekontrolovaně měřil unikající množství CO2 ze sopek Mauna Loa a Kilauea, které se již v atmosférické páře nemohlo rozpustit případně reagovat s jinými plyny.

Tabulka: Porovnání hlavních ostrovů Havaje

tags: #klimatické #zóny #Havaj

Oblíbené příspěvky:

• Odpadkové koše do 10 cm
• Kde najít ráj pro soběstačnost?
• České zákony o ekologickém zemědělství
• Pravidla pro spaní v přírodě ve Francii
• Nakládání s infekčním odpadem