Házaní odpadu do vody: Důležité informace o kanalizaci a životním prostředí

Možná vám připadá otázka z titulku tohoto článku banální, ale věřte, že opakování je skutečně matkou moudrosti. Zodpovědné nakládání s odpadem, třídění různých druhů odpadu a snaha o omezování jeho produkce se v posledních letech staly běžnou součástí našeho života.

Provozování vodohospodářské infrastruktury je vázáno množstvím legislativních předpisů a podzákonných norem. Kanalizačním řádem je navíc dáno, co do veřejné splaškové kanalizace patří a nepatří. Každý, kdo nedodržuje kanalizační řád, tak přispívá k tomu, že náklady na čištění vody a provoz ČOV stoupají, což má neblahý vliv na cenu stočného a může v krajním případě i ohrozit životní prostředí a přírodní zdroje. A to nikdo nechceme.

Životním prostředím je vše, co vytváří přirozené podmínky existence organismů včetně člověka a je předpokladem jejich dalšího vývoje. Jeho složkami jsou zejména ovzduší, voda, horniny, půda, organismy, ekosystémy a energie.

Co nepatří do kanalizace?

Do kanalizace však také nepatří celá řada odpadů vzniklých v domácnostech. Naopak srážkové vody z okapů, popř. z pozemků a sklepů jsou označovány jako vody balastní a je zakázáno vypouštět je do veřejné splaškové kanalizace.

Nezodpovědnost některých domácností i firem způsobuje při odvádění a čištění odpadních vod nemalé problémy. Rozhodně se do kanalizace nesmí dostat biologický odpad (zbytky jídel, odpad z kuchyňských drtičů), tuky (fritovací a motorové oleje), veškeré hygienické potřeby, chemikálie a léky. Všechny tyto věci ohrožují samotné fungování kanalizačního systému a čistíren odpadních vod.

Čtěte také: Co dělat, když nemáte vlastní popelnici?

• Zbytky potravin v kanalizaci podporují život různých živočichů.
• Odpad z kuchyňských drtičů zanáší kanalizaci usazenými pevnými látkami, na které se váží zejména tuky, což může mít za následek snížení průtočnosti kanalizačních přípojek až po jejich úplné ucpání.
• Plastové části z hygienických potřeb, které nepodléhají rozkladu, zase mohou zcela zničit čerpadla v čerpacích stanicích odpadních vod.
• Čerpadlům také vadí vhazování vláknitých materiálů do kanalizace (kousky vaty, hadry apod.). Ty se pak namotávají na oběžná kola čerpadel a způsobují jejich ucpávání, případně se dostávají mezi oběžné kolo a hydraulickou skříň s následkem poškození ucpávky, zatečením do rotoru a zničení pohonného elektromotoru.
• Řada čisticích prostředků obsahuje žíraviny.
• Naprosto nepřípustné je vylévat do odpadu tuky, například z fritéz.

Kompletní seznam látek, které se nesmí vylévat do odpadu, stanoví kanalizační řád. Jedy, nebezpečné látky, ropné látky a rozpouštědla lze odevzdat do nebezpečného odpadu. Léky lze kromě toho vrátit do speciálních kontejnerů dostupných v každé lékárně. Kuchyňský odpad je nejlépe likvidovat do nádob na biologický odpad.

Čistírny odpadních vod (ČOV)

Nezdá se to, ale ani takový technologický vodohospodářský objekt jakým je ČOV nezvládne pojmout, zlikvidovat a přečistit vodu a odpad, na který není stavěný.

Počátky snahy o zavedení systému odvedení a čištění odpadních vod v Praze se datují do druhé poloviny devatenáctého století, kdy se Praha začala měnit v moderní velkoměsto a otázka odvedení odpadních vod se stala velmi aktuální. První komplexní projekt, který založil stávající stokový systém byl Praze předán v roce 1893. Součástí projektu byla i mechanická čistírna odpadních vod s kapacitou 160 tisíc tun odpadní vody denně. Stavba této čistírny započala v roce 1901 a 27. Vznik „Velké Prahy“ v roce 1920 přinesl nové požadavky na budování nových stokových sítí. V této době byl vypracován první generel - koncepční dokument o odvodnění hlavního města. Kapacita původní čistírny přestala stačit na počátku 50. let 20. století, kdy byly na stokovou síť připojovány domy z nové bytové výstavby. Část odpadních vod proto odtékala do Vltavy bez jakéhokoli čištění. Bylo proto rozhodnuto o výstavbě zcela nové čistírny, která byla budována v letech 1959-1965 a plnohodnotně zprovozněna v roce 1967.

Kanalizační síť v Praze byla budována jako jednotná, to znamená, že odvádí současně dešťové a splaškové vody. Okrajové části Prahy mají kanalizaci oddílnou, která dešťové a splaškové vody odvádí oddělenými soustavami. Celková délka stokové sítě v Praze je necelých 4000 km, je na ní umístěno téměř 115 tisíc kanalizačních přípojek a 285 čerpacích stanic, které přečerpávají splaškové vody. Vlastníkem kanalizační infrastruktury v Praze je hlavní město Praha, provozovatelem kanalizace v hlavním městě je akciová společnost Pražské vodovody a kanalizace, a. s.

Proces čištění odpadních vod

Mechanický stupeň čištění je prvním stupněm, kterým prochází odpadní voda přiváděná do čistírny. V mechanickém stupni jsou z vody nejprve odstraněny hrubé nečistoty, například větve. Dále přitéká na česle, kde se odstraňují nečistoty jemnější, tzv. shrabky. Denně se z ústřední čistírny odveze na skládku více než 10 tun těchto shrabků.

Čtěte také: Dopad odpadu na životní prostředí

Biologický stupeň čištění je druhým stupněm, který má za úkol odstranit z odpadní vody organické nečistoty. Znečištění z odpadní vody je v biologickém stupni odstraňováno pomocí mikroorganismů nazývaných aktivovaný kal. Tento kal je následně od vyčištěné vody oddělován, částečně vracen do biologického stupně a částečně zahušťován.

V minulosti byly čistírenské kaly využívány jako hnojivo. V současné době jsou buď skládkovány nebo energeticky využívány.

Domácí čističky odpadních vod

Není možné se připojit k veřejné kanalizaci, nechce se vám platit za vývoz jímky, a tak přemýšlíte o koupi čističky? Čistička odpadních vod se používá k čištění a následné likvidaci odpadní vody. Jedná se o skvělou náhradu jímek na odpadní vodu, septiků nebo kanalizace. Využívá se v místech, kde se nelze napojit na veřejnou kanalizaci.

Výběr čističky odpadních vod závisí na počtu osob, množství odpadní vody a místě, kam budete odpadní vodu vypouštět. Čističku lze použít k čištění veškeré vody z domácnosti. Kromě malých čističek odpadních vod pro domácnosti zajistíme také čističky pro bytové domy, restaurace nebo hotely s větší kapacitou.

Fáze čištění v domácí čističce

• Mechanické předčištění: Jedná se o první fázi čisticího procesu.
• Biologické čištění: Následuje již práce bakterií.
• Odčerpání kalu: Nyní dochází k sedimentaci kalu, který je třeba 2×/rok z čističky odstranit.

Kombinovaný přístup (mechanické, biologické i chemické čištění) zajišťuje, že vyčištěná voda splňuje požadované normy pro její vypouštění nebo opětovné použití.

Čtěte také: Dekorace sušenými květy na svatbu

Domácí čistírny odpadních vod se obvykle konfigurují jako jednokomorové nebo tříkomorové čistírny v závislosti na požadavcích a potřebách klienta. Naše čistírny odpadních vod běžně sestavujeme jako tříkomorové, které zahrnují separaci kalů, biologické čištění a následné čištění. Díky složitějšímu systému čištění dosahují vyšší efektivnosti čištění a jsou vhodné pro více obydlené objekty.

• První komora (mechanické předčištění): Slouží k oddělení hrubých nečistot a těžkých částic.
• Druhá komora (biologické čištění): V této části probíhá biologické čištění pomocí mikroorganismů.
• Třetí komora (dokončovací čištění): Zde probíhá dokončovací čištění a sedimentace jemných kalů.

Technologie a inovace

Patentovaná technologie našich čistíren spočívá v optimalizovaném designu biorotorů a biozóny, které výrazně zvyšují účinnost biologického čištění. Biorotory jsou konstruovány tak, aby poskytovaly maximální povrchovou plochu pro růst mikroorganismů a zároveň umožňovaly efektivní provzdušňování. Bionosič je vysoce účinná náplň ve tvaru koule, vyrobená z polypropylenu (PP). Tento materiál zajišťuje dlouhou životnost a odolnost vůči chemickým a fyzikálním vlivům. V rámci naší snahy o neustálé zlepšování kvality a efektivity čistíren odpadních vod jsme vyvinuli a patentovali unikátní technologii bionosičů.

Přečištěná voda se nechá odtékat do povrchových vod, vsakuje se do podzemní vody, používá se na zalévání zahrady nebo se odvede do kanalizace. Neboť se jedná o vodní dílo, musíte k její stavbě mít projekt čističky a získat povolení čističky odpadních vod.

Péče o domácí čističku odpadních vod

Nyní si povíme, jak pečovat o domácí čističku odpadních vod. Základem je pravidelný přísun odpadních vod, aby měly bakterie co rozkládat a neuhynuly. Ani čističky odpadních vod se neobejdou bez pravidelné údržby. Pro hladký provoz domácí čističky odpadních vod provádějte pravidelnou vizuální kontrolu celého systému ideálně 1× týdně.

Když se vrhnete do péče o čističku, začněte čištěním stěn, příček a přelivné hrany a odstraněním veškerých nánosů. Dále změřte objem kalu, což byste měli provádět zhruba 1×/2 měsíce. Nakonec nechte odstát sediment z čističky odpadních vod a odčerpejte ho. K tomu vám poslouží buď malé kalové čerpadlo, nebo si objednejte odborníky s fekálním vozem.

Pravidelná revize domácí čističky odpadních vod vám zásadně prodlouží její životnost a omezí množství závad, které byste museli řešit.

Neboť princip domácí čističky odpadních vod spočívá v mechanicko-biologickém čištění, vážou se k jejímu užívání jistá omezení. Do čističky by se proto neměly dostat silné chemikálie či velké množství běžných prostředků. Při úklidu nejlépe uděláte, když budete vybírat čisticí prostředky šetrné k domácí čističce odpadních vod. Takové se zakládají na kyselině citronové, přírodních olejích nebo složkách cukrů. Používat však můžete i běžné čisticí prostředky, pouze u nich hlídejte množství. Pokud se vám podaří vylít do čističky nevhodné látky, nezoufejte. S malým množstvím si bakterie v čističce odpadních vod většinou poradí.

Často řešeným tématem je problematika toaletního papíru. S tím si domácí čistírna odpadních vod také poradí. Přesto doporučujeme používat neparfémovaný papír bez potisku. Kromě čištění je také nutné 1×/rok provádět odběry odtékající vody. Odběr i rozbor vody z domácí čističky odpadních vod vám provede odborně způsobilá osoba. Doporučujeme kontrolu opravdu provádět. V případě zjištění nedostatků vám totiž hrozí i pokuta.

A co nízké teploty? Zima může být kvůli nižším teplotám problematickým obdobím. Při nízkých teplotách bakterie přestávají pracovat a dochází tak ke zpomalení, nebo úplnému zastavení činnosti čističky. Většinou se však nemusíte obávat. Neboť voda přitékající z domácnosti je dostatečně teplá pro udržení správného chodu čističky a žádné zazimování tedy není potřeba.

Alternativní řešení likvidace odpadních vod

Způsob likvidace domovních splašků musí řešit spousta majitelů chat a chalup, které nejsou napojené na obecní kanalizaci. V tomto případě existují jednoduchá a levná řešení v podobě kompostovací toalety, kterou lze podle zkušeností řady uživatelů umístit i dovnitř bez obav ze zápachu. Další možností jsou různé druhy chemických toalet, od jednoduchých přenosných campingových typů až po dražší, stabilnější a komfortnější chemické záchody k zabudování do interiéru, vybavené odvětráváním.

Jímky (žumpy)

Stará dobrá žumpa je nejjednodušší zařízení, které jímalo odpadní vodu na venkovských chalupách, proto má také označení jímka. Jde vlastně o vodotěsnou nádrž bez odtoku. To znamená, že odpad, který do nádoby přiteče, nebude nikam odtékat, a je proto potřeba jímku pravidelně vyvážet. Výhodou jímky je jednoduchá instalace i provoz. Na první pohled jde o nejjednodušší verzi odpadů, protože cena vhodných plastových jímek začíná zhruba na 20 tisíci korunách, ale bez samotné zástavby, a s nejmenším papírováním.

Septiky

Septik je vlastně vylepšenou formou jímky. Nepropustná nádrž rozdělená na komory se díky své konstrukci postará o přečištění odpadní vody. Tím, že odpadní vody protékají jednotlivými komorami, dochází k jejich částečnému čištění a usazování kalu. Účinnost organického čištění je u septiku jen zhruba šedesát procent, proto vypouštění odpadní vody do země vyžaduje další stupeň čištění. Používá se například zemní filtrace, kde se přes filtrační písek dostane do země voda přečištěná zhruba z devadesáti procent.

Vhodně navržený septik dnes nejčastěji ve spojení s biologickým a zemním filtrem výrazně zvyšuje kvalitu přečištění a přečištěné vody, kterou můžete vypouštět do vod povrchových, podzemních a případně do veřejné kanalizace neukončené obecní čistírnou. A je stejně účinný jako domovní čistička odpadních vod. Cena septiku pro klasický dům i s filtrační čističkou začíná zhruba na 100 tisícich korun.

• Usazený kal a nečistoty v septiku je potřebné vyvážet, ideálně alespoň jednou za rok.
• Voda v septiku se částečně přečistí a může se dále použít jako užitková.
• Když budete septik vyvážet, vždy na jeho dně ponechte asi 15 centimetrů kalu. Ten pomůže znovu správně nastartovat biologický proces rozkladu.
• Ten lze navíc podpořit speciálními enzymatickými a bakteriálními přípravky, které koupíte v běžném hobby marketu nebo drogerii v sypké, tabletové nebo tekuté podobě.

Trativod

Jednoduchou a finančně nenáročnou podzemní stavbu využijete u jakékoliv obytné stavby, jejíž odpadní vodu nemůžete z jakéhokoliv důvodu odvádět do kanalizace. A je jedno, zda jde o dešťovku sváděnou z okapů rodinného domu, použitou vodu z pračky, kuchyně či koupelny, nebo obsah septiku na rekreační chatě. Trativod má obvykle podobu jámy, která je vyplněná pískem a štěrkem. Právě tato výplň zajišťuje vsakování a tedy ztrácení nechtěné vody. Vrstva štěrku s pískem pokrytá geotextilií je pak zasypaná finální vrstvou hlíny.

Každý, kdo vypouští odpadní vody do vod povrchových nebo podzemních, musí mít povolení příslušného správního orgánu. Trativod si proto nemůžete pořídit bez povolení obecního úřadu. Vždy hraje roli především jeho umístění, délka, stejně jako účel, nebo i to, aby pochopitelně nijak neobtěžoval sousedy, kteří mají zahradu nebo obydlí v těsné blízkosti.

Legislativa a definice

Odpadní vody (§ 38 odst. 1 VODZ) jsou vody použité v obytných, průmyslových, zemědělských, zdravotnických a jiných stavbách, zařízeních nebo dopravních prostředcích, pokud mají po použití změněnou jakost (složení nebo teplotu), jakož i jiné vody z těchto staveb, zařízení nebo dopravních prostředků odtékající, pokud mohou ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod. Mezi odpadní vody se tedy s ohledem na uvedenou definici řadí nejen vody "použité", jejichž jakost byla změněna cílenou činností, ale také vody z těchto staveb, zařízení či prostředků odtékající, k jejichž faktickému použití nedošlo, avšak jejichž znečištění je takového rozsahu či charakteru, že může ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod.

Odpadní vody jsou i průsakové vody z odkališť, s výjimkou vod, které jsou zpětně využívány pro vlastní potřebu organizace, a vod, které odtékají do vod důlních, a dále jsou odpadními vodami průsakové vody ze skládek odpadu.

tags: #hazeni #odpadu #do #vody #informace

Oblíbené příspěvky:

• Životní cykly v přírodě
• Komunální odpad v Krumlově
• Radnice v Rožnově pod Radhoštěm
• Zdroje znečištění ovzduší v Moravskoslezském kraji
• Harmonie Přírody v Aikido