Jaké Stanoviště Je Vhodné Pro Pěstování Červeného Rybízu?

Rybíz, správně meruzalka, je jedním z nejméně náročných druhů drobného ovoce, co se týče podmínek pěstování. Rybíz je vynikající volbou pro každou zahradu, a to nejen kvůli své chutné úrodě, ale i pro jeho nenáročnost a zdravotní přínosy.

Při pěstování rybízu je důležité věnovat pozornost konkrétnímu druhu, který vysazujete, protože každá chyba při výsadbě může ovlivnit budoucí úrodu. Pakliže jste si pro svou zahradu zvolili právě rybíz, je důležité pro jeho správné pěstování, zda se jedná o stromkovou, či keřovou variantu.

Výběr Stanoviště Pro Rybíz

Rybíz potřebuje ke zdárnému růstu zejména vhodné stanoviště. Pro rybízy volíme nejlépe otevřené, slunné maximálně polostinné (odpolední nebo západní strana) stanoviště s propustnou nebo pravidelně prokypřovanou půdou. Nesmí být pěstován v mrazových kotlinách, naopak mu vyhovuje spíše slunné a světlé stanoviště. Slunce pomáhá zejména se zráním plodů, v polostínu by dozrávání bylo pomalejší.

Rybíz se sice pěstuje ve všech oblastech světa, kromě těch velmi studených, ale v Evropě se pěstuje od středověku. Rybízu se dobře daří v polohách, kde nehrozí pozdní jarní mrazy. Potřebuje vysokou vlhkost vzduchu, zejména v období květu, a snese i částečně zastíněné stanoviště.

Půda a Vlhkost

Jako půdu zvolte středně těžkou, dostatečně vlhkou a na humus bohatou. Červenému a bílému rybízu se daří nejlépe v humózních, živných, vlhčích půdách, s mírně kyselou reakcí. Rybíz je mělce zakořeněná dřevina a vyžaduje bohatou ornici, zásobenou humusem. Nejvhodnější pH je 5,5 až 6,5 (tj. kyselejší). Toho můžete docílit, když do půdy přidáte trochu rašeliny.

Čtěte také: Sazba DPH pro dřevěné odpady

Rybíz také vyžaduje více zálivky, ideálně dešťových srážek, a vyšší vzdušnou vlhkost. Proto se také rybízům daří ve vyšších polohách (podhůří), kde častěji prší. V nižších polohách bude výhodné stanoviště blízko u lesa (protože stromy zadržují vlhkost). Rybíz potřebuje nejvíce vláhy při nasazování květů, růstu plodů a dozrávání.

Na živiny v půdě rybíz není výrazně náročný, přesto pro vitalitu růstu a bohatší násadu plodů pravidelně půdu v jarním období přihnojíme vyšší dávkou hnojiva, při vyšší sklizni přihnojení zopakujeme.

Druhy Rybízu a Jejich Specifické Požadavky

Existuje několik odrůd rybízu, přičemž každá z nich má specifické nároky na podmínky pěstování:

• Černý rybíz: Tento druh je náročnější na půdní podmínky a vyžaduje teplejší, slunnější stanoviště. Nevyhovují mu větrná místa, protože nedostatečný pohyb vzduchu může negativně ovlivnit opýlení.
• Červený rybíz: Tato odrůda je více přizpůsobivá a prospívá jak na slunných, tak na polostinných stanovištích.
• Bílý rybíz: Tento druh je rovněž velmi tolerantní, co se týče světelných podmínek, a dobře se mu daří jak na slunných, tak na polostinných místech. Půda by měla být úrodná nebo humózní, aby podpořila zdravý růst.

Výsadba Rybízu

Nejvhodnější pro výsadbu jsou podzimní měsíce, nebo časné jarní. Dobře prokořeněné kontejnerované stromky či keře lze sázet v průběhu vegetace. Nejlepší je vždy vysazovat rybíz na podzim, po skončení sklizně a před nástupem prvních přízemních mrazíků. Druhou možností je sázet rybíz na jaře, ale je potřeba, aby půda byla rozmrzlá a nehrozily přízemní mrazíky.

Před samotnou výsadbou kořeny prostokořenného stromku či keře namočíme alespoň na pár hodin do kbelíku s vodou. Rybíz koření mělce; při výsadbě ho zasadíme cca o 10cm níže, než rostl předtím.

Čtěte také: Kompostování krok za krokem

Keře vysazujeme na vzdálenost 2,5-3m x 1-2m, dle odrůdy. Rybízy vysazujeme do řad 3 metry od sebe a v jedné řadě by mezi sebou měly mít cca 1,5 metru. Jamky na keře by měly být hluboké i široké cca 40 cm, sazenice by měla být zasazena o 5 cm hlouběji než ve školce. Do jamky dáme před samotným rybízem dobře uleželý kompost, přidáme sazenici, zahrneme zeminou a důkladně zalijeme.

Péče o Rybíz

Při správné péči Vám keře rybízu budou dělat radost až 20 let, stromky 8-10 let. Vhodné je okolí keřů i stromků zamulčovat, aby se tak předešlo tvorbě plevele a případnému poškození kořenů při jeho odstraňování. Rybíz nepotřebuje žádnou zvláštní zimní ochranu (kromě obnovení mulče).

Rybízy jsou náročnější na zásobu humusu v půdě (obzvláště černé odrůdy). Při hnojení rybízu využíváme organická hnojiva jako je kompost (cca 2kg k jednomu vzrostlému keři - je nutné jej předem promíchat s půdou). Pakliže pěstujeme rybíz v těžší půdě, hnojíme spíše na podzim, při pěstování v lehčích půdách hnojíme naopak na jaře.

Zvýšenou pozornost zálivce věnujeme v době zakořeňování a při příliš vysokých teplotách. Pokud sázíme na podzim, řez provedeme až předjaří, kdy zkrátíme jednoleté výhony keře na dva až tři pupeny (zhruba 10-20cm). V prvním roce ponecháváme pět až šest silných výhonů, v druhém dalších šest. Odumřelé větve a větve, které příliš zhušťují keř pravidelně odstraňujeme (v předjaří).

Dobře zapěstovaný keř lze rozpoznat tak, že v třetím roce od výsadby má 5-6 jetnoletých výhonů, stejný počet dvouletých a tři až pět tříletých větví. Stromkový rybíz zkracujeme po výsadbě na dva až tři pupeny tak, aby poslední směřoval ven z korunky.

Čtěte také: Škoda a emisní normy

Řez Rybízu

Řez rybízu je nezbytnou součástí pěstování, jinak vám z keře vyroste změť větviček, které jej budou zbytečně vysilovat a hlavně: rybíz nebude plodit. Naopak může být náchylnější k chorobám - třeba plísním. Všechny druhy rybízu velmi brzy nejběžněji 2.rokem po výsadbě začínají pravidelně plodit. Pro pravidelnou a vysokou sklizeň vyžadují rybízy řez. Nejvhodnějším obdobím pro řez keřového i stromkového tvaru je konec zimního období, nejčastěji únor. Základem řezu je probírka přestárlých výhonů a prosvětlení keře/ korunky pro jeho lepší obrůstání mladými výhony.

Pokud sázíme na podzim, řez provedeme až předjaří, kdy zkrátíme jednoleté výhony keře na dva až tři pupeny (zhruba 10-20cm). V prvním roce ponecháváme pět až šest silných výhonů, v druhém dalších šest. Odumřelé větve a větve, které příliš zhušťují keř pravidelně odstraňujeme (v předjaří).

Ideální koruna vypadá tak, že po 3 letech pěstování máme na keři 5 až 6 výhonů jednoletých, stejný počet dvouletý a asi 3 až 4 tříleté. Udržovací řez nám pomáhá udržet keř stále „mladý“ a plodící. Po sklizni v červenci odřežeme všechny tříleté až čtyřleté větvičky, ponecháme jednoleté a dvouleté, aby nám do roka zesílily.

Hnojení Rybízu

Rybíz potřebuje zejména dusík, draslík a fosfor. Dusík je důležitý pro vývoj zelených částí rostliny, draslík a fosfor pro násadu květů a plodů. Pozn.: Důležitou složkou hnojiva by měl být i hořčík, protože nedostatek hořčíku způsobuje odliv chlorofylu z listů rybízu a jejich zbarvování (jako na podzim), poté i opadávání.

Choroby a Škůdci Rybízu

Ačkoliv je rybíz jinak středně obtížnou rostlinou na pěstování, choroby a škůdci se mu nevyhýbají a je potřeba jim zamezit.

• Antraknóza rybízu: Projeví se opadem listů, snížením plodových výnosů i kvality plodů a celkovým oslabením rostlin. Poznáte ji tak, že již od konce května se na listech objeví kulaté šedohnědé skvrny. Napadené listy později zežloutnou, svinují se a opadávají.
• Botrytida rybízu: Způsobuje odumírání výhonů a nakonec i celých rostlin. Poznáte ji podle hnědnutí listů, scvrkávání se bobulí a opadávání těchto částí rostliny.
• Rez vejmutovková: Způsobuje předčasný opad listů, zhoršení kvality plodů a odumírání nových výhonů.
• Mšice rybízová: Způsobuje charakteristické vyklenuté červené puchýře na listech.
• Vlnovník rybízový: Vytváří zduřelé hálky místo pupenů.

Při výsadbě v blízkosti borovic může docházet k napadení stromku či keře rzí vejmutkovou, která vytváří na spodní straně listu žluté až hnědé sloupky. Tyto napadané rostliny lze ošetřit po sklizni fungicidem Baycor 25 WP. Další, poměrně častou chorobou bývá antraknóza rybízu, která se projevuje drobnými skvrnami na listu. Ty pak žloutnou, odumírají a opadávají. Vhodným ošetřením před květem a po odkvětu je fungicidem Dithane DG Neotec.

Pakliže Vám u rybízu na jaře hnědnou a opadávají pupeny, je pravděpodobné napadení vlnovníkem rybízovým. Doporučujeme napadané větve zkrátit těsně pod napadeným pupenem. Časté bývá také napadení rostlin mšicemi, pilatkou nebo sviluškami. V případě mšic doporučujeme ošetření.

Sklizeň a Zpracování Rybízu

Vysoce pravděpodobně Vám nejprve dozrají rybízy červené, jejichž zralost je dle odrůdy od začátku června, až do konce srpna/ začátku září. Plody bývají spíše kyselejší. Bílé rybízy dozrávají později, v období od poloviny července. Nejpozdnější jsou rybízy černé, které dozrávají zhruba od druhého červencového týdne do poloviny srpna.

Červený rybíz je výborný na přímou konzumaci, můžete si z něj však udělat šťávu, koláč, zákusky (dá se použít syrový i pečený - na rozdíl třeba od angreštu). Černý rybíz je známý svou sladkou chutí a množstvím vitamínů (obsahuje asi nejvíce vitamínu C ze všech rybízů). Proto je tak oblíbený pro výrobu šťávy.

tags: #jaké #stanoviště #je #vhodné #pro #červený

Oblíbené příspěvky:

• Zrakově postižení v přírodě
• Dopady zvukového a vizuálního smogu
• Moderní bydlení v malém domě
• Biolog Vojtěch Novotný o Papui-Nové Guineji
• Co je hypnóza?